ZAHRADA MONET V GIVERNY – NORMANDIE, FRANCIE i 每 3 秒自動換頁 一共 46 頁 共約 2 分鐘 ( 配樂 莫內的花園與油畫

V průběhu 19. st. začala Evropa objevovat květinové zahrady. Největší zásluhu na tom měli námořníci, kteří ze vzdálených kolonií přiváželi tisíce nových rostlin

Claude Oscar Monet v Paříži – v Giverny byl francouzský impresionistický malíř a grafik

Živý květinový obraz malíře Moneta můžeme navštívit i dnes

Svůj pozdější domov malíř poprvé uviděl, když se vracel vlakem do Paříže

Ale už z té dálky vnímal krásu tohoto místa a nakonec právě tady strávil dalších téměř čtyřicet let svého života

Všechny záhony navrhl úplně sám a nebál se porušovat zavedená pravidla

Kombinoval různé barvy a zároveň pěstoval i takové rostliny, o kterých by jiní tehdy řekli, že jsou plevel

Monetova zahrada byla jednoduše svobodná

Monet v ní na různých místech maloval až na osmi plátnech současně, jen aby zachytil i tu sebemenší prchlivou hříčku světla

A i když miloval cestování, jednoho dne se zastavil a pořádně si svou zahradu prohlédl. Nakonec mu došlo, že všechno, co kdy chtěl vidět, má doma

Monet si na své zahradě velice zakládal. Udržovalo ji šest zahradníků pod vedením hlavního zahradníka

V průběhu let se měnilo Monetovo nadšení pro různé rostlinné druhy. S přáteli si vyměňoval sazenice, ale vzácné odrůdy si nechával posílat i z ciziny

Stěžoval si, že všechny peníze utratí jen za zahradu, ale nemohl si pomoci. Jeho největší vášní se však stalo jezírko

I za slunečného dne působí zahrada stinně, světlo se filtruje přes větve bambusů, smutečních vrb a azalek a v odlescích dopadá na vodní hladinu

Ve vodě plují lekníny a odráží se v ní zelená vegetace, takže vzniká jakýsi uzavřený svět vodních zrcadel

Podobně uzavřené je i mikroklima kolem jezírka, které je nezávislé na okolním prostředí a vytváří dokonalý ekosystém, svět sám pro sebe

Monetovy obrazy leknínů a jezírka s můstkem porostlým vistárií patří k nejproslulejším dílům francouzského impresionismu

Inspirovala je zahrada, kterou vytvořil malíř, nazývaný "Mistr z Giverny", jehož nadšení pro zahradu si v ničem nezadalo s jeho vášní pro malování

Ne nadarmo se jednou přiznal, že za to, že se stal malířem, vděčí vlastně květinám. Claude Monet svou zahradu vytvořil, aby ji mohl malovat

Ten, kdo zahradu navštíví, se ocitá v impresionistickém světě barev a hry světla a stínů - zkrátka v Monetově obrazu

Po Monetově smrti dům zdědil jeho syn Michel, ten zde však nebydlel. O dům i o zahradu se starala Monetova nevlastní dcera

Po její smrti dům i zahrada zpustly

Tabule skleníku popraskaly při bombardování za druhé světové války, dřevěné trámy shnily, schodiště se zřítilo a ateliérem, přestavěným speciálně pro malbu obrovských panelů s motivem leknínů, prorostly tři mohutné stromy

V roce 1966 Michel Monet kapituloval a přenechal nemovitost i s pozemkem francouzské Akademii výtvarných umění

K obratu došlo v roce 1977, kdy se správcem majetku stal Gérald van der Kemp. Dokázal sehnat peníze od amerického sponzora, obdivovatele Monetova díla

Spojil se s André Devillersem, který znal Georgese Truffauta, Monetova zahradníka. S jeho pomocí zrestauroval obě části zahrady do původního stavu

Havarijní stav si vyžádal rozsáhlé úpravy: jezírko bylo nutné znovu vyhloubit, zahrada musela být opět osázena původními rostlinami jako za Monetových časů, dům i ateliér vyžadovaly rekonstrukci a starožitný nábytek zrestaurování

Japonský můstek musel být znovu postaven, ale slavnou vistárii, jež se po něm pne a kterou zasadil ještě vlastníma rukama Monet, se podařilo zachovat