Komplikace očkování BCG a současná problematika TBC u dětí

Historie tuberkulózy Tuberkulóza patří k nejstarším chorobám lidstva. V roce 1904 Pfaff u Heidelbergu nalezl historicky nejstarší důkaz o existenci TBC u neolitického člověka (ostitis vertebrarum tbc, Malum Potti). I ve Starém zákoně jejiž zmínka o ftize. Ve staré Indii byla tuberkulóza tak rozšířena, že se nazývala králem nemocí: radžajakšma

Epidemiologie tuberkulózy TBC je chronické infekční onemocnění u něhož infekce - vniknutí a usídlení tuberkulózních bacilů - charakterizované vznikem přecitlivělosti k tuberkulinu prodlouženého typu nemusí být následováno vznikem manifestního onemocnění. K manifestaci dojde u malé části za různě dlouhou dobu, kdy došlo z jiných příčin k oslabení makroorganismu. U většiny infikovaných nedojde k v průběhu života vůbec k manifestaci onemocění. Dojde-li k vývoji infekčního onemocnění, stává se nemocný zdrojem.

Epidemiologie tuberkulózy Mantoux II jedna z nepřímých metod je stanovení ročního rizika infekce na podkladě systematického vyšetřování kožními tuberkulinovými testy. to však nelze provádět v populaci, která je proočkována BCG vakcinou.

Faktory ovlivňující rozšíření tuberkulózy u 80% zdrojem TBC u dětí je rodinné prostředí. z dětského věku je nejvíce ohroženo dítě v průběhu prvního roku života v rodině, jejíž člen je nemocen TBC infekcí. Kojenec má nízkou odolnost vůči infekci a velký sklon ke generalizaci.

Epidemiologie tuberkulózy Bakteriologicky neověřených onemocnění by měla být zhruba jedna čtvrtina všech nových onemocnění TBC dýchacího ústrojí. U nás je to skoro polovina. Zhoršování situace - pandemie aids, hromadná migrace.. počet nových onemocnění TBC stoupne až na 9 milionů ročně !

Epidemiologie tuberkulózy Zdrojem tuberkulózní nákazy je nemocný člověk , v menšině zvířata - hovězí dobytek (M.bovis) a ptáci (M.avium).Člověk nemocný tuberkulózou vylučuje živé bakterie svými sekrety a exkrety. Nejčastějším a nejzávažnějším zdrojem nákazy pro okolí nemocného je sputum, při plicní formě onemocnění. Plíce jsou nejšastější orgánovou lokalizací tuberkulózy u člověka (v 80 - 90%).

Epidemiologie tuberkulózy Respirační ústrojí je nejčastější branou vstupu tuberkulózní infekce do lidského organizmu. Plicní forma tuberkulózy tvoří kolem 80% všech forem onemocnění a kultivační pozitivita dosahuje jen 10% u této formy, která v převážné většině případů není nakažlivá. Z mimoplicních forem tuberkulózy se vyskytuje u dětí nejčastěji tuberkulóza podkožních lymfatických uzlin,převážně krčních, která tvoří 80% všech mimoplicních forem onemocnění.

Primární tuberkulóza I Jako primární tuberkulózu, považujeme onemocnění, které vzniká při prvním styku organizmu s tuberkulózní infekcí. Základním znakem je postižení regionálních uzlin, které odpovídají místu proniknutí infekce do organizmu. Uzlinová složka je charakteristická nejen pro plicní postižení, ale i pro mimoplicní lokalizaci tuberkulózní infekce.Čím mladší dítě, tím bývá uzlinová složka výraznější!

Primární tuberkulóza III Ve většíně případů (90%) dochází k díky rozvoji buněčné imunity ke spontánnímu vyhojení a jedinou známkou prodělané primoinfekce je vznik přecitlivělosti na tuberkulin (po 4-8 týdnech)

BCG 1921 Calmette a Guerin vypěstovali oslabený kmen Mycobacterium bovis

BCG vakcinace Ochranný účinek se projevuje v zabránění vzniku závažných forem tuberkulózy - bazilární meningitis a miliární formy tbc. Neočkované děti snáze onemocní při nahodilém jednorázovém kontaktu s infekcí mimo rodinu bez průkazu zdroje infekce. V současné době lze očekávat při plné BCG primovakcinaci za rok 25 časných hnisavých komplikací po BCG vakcinaci, 4 případy BCG osteomyelitidy a u 3 - 4 dětí nové tuberkulózní onemocnění za rok.

Historie 1891 objevil Koch tuberkulin 1907 Pirquetova zkouška užívána diagnosticky

BCG vakcinace K BCG vakcinaci se v současné době užívá v ČR dánské BCG vakcíny SSI (Statens Serum Institut Kodaň). Novorozenci a kojenci do l roku života se očkují dávkou 0,05 ml, starší děti a dospělí dávkou 0,1 ml. Základní očkování se provede nejdříve čtvrtý den a nejpozději do konce šestého týdne po narození dítěte bez předchozího tuberkulínového testu.

BCG vakcinace Vakcína se aplikuje přísně intradermálně na rozhraní střední a horní třetiny levé paže po předchozím očištění kůže bezbarvým dezinfekčním roztokem. Po třech až čtyřech měsících po očkování se provede přešetření místa vpichu (zjištění jizvy) a regionálních uzlin Pokud se nezjistí žádná lokální reakce, provede se přeočkování po skončení základního očkování proti ostatním infekčním nemocem (zpravidla ve 2 letech), a to v případě negativního tuberkulínového testu.

Komplikace po BCG vakcinaci podléhající hlášení: Ulcerace nebo abscesy v místě očkování 10 a více mm u novorozenců, 20 a více mm u starších dětí. Zvětšení regionálních uzlin se sklonem k fluktuaci nebo vznik píštěle. Kožní komplikace v okolí očkování nebo i na vzdáleném místě (lupoidní reakce), podkožní a svalové granulomy, keloidní jizvy (většinou u školních dětí).

Komplikace po BCG vakcinaci podléhající hlášení: Orgánové komplikace: osteoartikulární postižení generaliz. Lymfadenitidy hilové nebo mesenteriální lymfadenitidy hepatosplenomegalie postižení ledvin, očí, meningitidy generalizace BCG vakcíny aj.

Ošetření lokálních komplikací po BCG vakcinaci Při ošetření abscesů v místě očkování nebo kolikvovaných lymfatických uzlin vystačíme s punkcí silnou jehlou a evakuací obsahu s následným krytím Framykoin mastí. Často nastane zhojení po jediné punkci a není třeba podávat antituberkulotika

Ošetření lokálních komplikací po BCG vakcinaci Je nevhodné provádět incizi abscesů nebo extirpaci uzlin. Po incisi zbývá často píštěl, extirpace uzlin se nedoporučuje z imunologického hlediska. U rozsáhlejších uzlinových komplikací a při neúspěchu i opakovaných punkcí je indikováno podání INH na dobu 6-8 týdnů!!!

Ošetření lokálních komplikací po BCG vakcinaci Extirpace uzlin se provádí výjimečně na základě indikace specializovaného pracoviště. Při typické lokalizaci zvětšených uzlin v levé axile, nad levou klíční kostí nebo vlevo na krku není třeba před punkcí provádět žádné další vyšetření (krevní obraz, sonografie, snímek hrudníku, příp. onkologické vyšetření).

Komplikace po BCG vakcinaci Lokální komplikacr méně než l na 1000 očkovaných dětí Závažné celkové reakce méně než l na 1,000,000 očkovaných dětí