1.3 Struktura krystalů.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Diagram -FeC.
Advertisements

Monokrystalové difrakční metody
PEVNÉ LÁTKY Podmínky používání prezentace © RNDr. Jiří Kocourek 2013
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.
CHEMIE
Krystalové soustavy krystaly můžeme třídit podle středu souměrnosti, os souměrnosti a rovin souměrnosti do 7 krystalových soustav.
1. Struktura 1.1 Struktura molekul.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
4.4 Elektronová struktura
Krystalové mřížky Většina technicky důležitých kovů krystalizuje v soustavě krychlové plošně středěné (fcc), krychlově tělesně středěné (bcc) a šesterečné.
Chemie technické lyceum 1. ročník
2.1 Difrakce na krystalu - geometrie
elektronová konfigurace
Úvod do materiálových věd a inženýrství
Krystaly Jaroslav Beran.
Infračervená sektrometrie s Fourierovou transformací
KEE/SOES 10. přednáška Moderní technologie FV článků Umělá fotosyntéza
Přednáška 3.
Krystalové mříže.
18. Vlnové vlastnosti světla
SVĚTELNÉ POLE = část prostoru, ve které probíhá přenos světelné energie Prokazatelně, tj. výpočtem nebo měřením některé světelně technické veličiny,
Chemie a její obory.
Mineralogie Nerost = anorganická homogenní přírodnina, složení můžeme vyjádřit vzorcem nebo značkou křemen SiO2 síra S Hornina = anorganická heterogenní.
Termodynamika materiálů Mřížkový model pevných roztoků
Fyzika 6.ročník ZŠ Látky a tělesa Stavba látek Creation IP&RK.
Strojírenství Strojírenská technologie Krystalické mřížky (ST11)
IDEÁLNÍ KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA
Stensenův zákon - zákon o stálosti úhlů hran.
Nerosty Filip Bordovský.
D – P R V K Y.
Krystalové mřížky Většina technicky důležitých kovů krystalizuje v soustavě krychlové plošně středěné (fcc), krychlově tělesně středěné (bcc) a šesterečné.
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
3. Základní, doplňkové a některé odvozené jednotky soustavy SI
Vnitřní stavba pevných látek
Ideální krystal:  je nekonečný  přesně periodický 2 přístupy lokální (Hauy,...)globální (Laue,...)  postupné vyplnění prostoru opakováním téhož elementu.
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
Elektron v periodickém potenciálovém poli - 1D
Typy deformace Elastická deformace – vratná deformace, kdy po zániku deformačního napětí nabývá deformovaný vzorek materiálu původních rozměrů Anelastická.
Pevné látky. Druhy látek Pevné stálý objem a tvar, který je určen silnými přitažlivými silami mezi částicemi Plastické při dodání energie či změny tlaku,
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
Stavová rovnice pro ideální plyn
Vazby v krystalech Typ vazby Energie (J/mol) kovalentní 4-6x105 kovová
Atomová hypotéza, pozorování atomů.
2.5 Rozptyl obecněji.
Difrakce elektronů v krystalech, zobrazení atomů
RTG fázová analýza Tomáš Vrba.
Vlastnosti pevných látek Opakování. 1)Látka složená z elementárních struktur, které se pravidelně opakují v celém objemu se nazývá a) polykrystalb) monokrystal.
Stavba Země zemská kůra (Si, Al, Mg) zemský plášť (Cr, Fe, Si, Mg) část pevná, část polotekutá zemské jádro (Ni, Fe) část žhavá, tekutá Litosféra – pevná.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_32_01 Název materiáluVazby v.
Fyzika kondenzovaného stavu 1. přednáška. Z historie poznávání kondenzovaných látek  8. století: zmínky o krystalech soli (Japonsko)  1611: J. Kepler.
Difrakce na periodických strukturách Proseminář z optiky
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor:Mgr. Jiří Hajn Název DUM:Nerosty (obecný úvod) Název sady:Přírodopis – geologie Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/
Horniny versus nerosty
7. STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
Vlastnosti pevného, kapalného a plynného skupenství
Fyzika pevných látek Úvodní informace
Fyzika kondenzovaného stavu
Vlastnosti pevného, kapalného a plynného skupenství
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Krystalové soustavy krystaly můžeme třídit podle středu souměrnosti, os souměrnosti a rovin souměrnosti do 7 krystalových soustav.
IDEÁLNÍ KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA
část pevná, část polotekutá
Plastická deformace a pevnost
Fyzika 6.ročník ZŠ Látky a tělesa Stavba látek Creation IP&RK.
4. Normálové napětí, Hookův zákon, teplotní roztažnosti látek
Transkript prezentace:

1.3 Struktura krystalů

René Hauy … otec moderní krystalografie … islandský živec … stejné částečky (stejné úhly, plochy) 1781 … prezentace pro fr. akademii věd  hlubší studium i dalších krystalů: krystaly stejného složení mají stejný základ, i když mohou mít různý vnější vzhled 1784: Essai d'une theorie sur la structure des cristaux krystalografie na vědeckém základě stavební kostičky, z těch vše sestaví … TESELACE Pyrit krychle pentagonalní dodekaedr granát trapezoedr … chybí měřítko na velikosti kostiček nezáleží

difrakce rtg paprsků rtg záření … co to je ... není lom, opticky nic nedělá ? 1912 Laue Max von Laue (1879-1960)  rtg asi malé … co difrakce na krystalové mříži? pokus: Friedrich, Knipping  rtg paprsky jsou vlnění  krystaly mají periodickou mřížku (potvrzen Hauy) 1914 Nobelova cena  pozorování symetrie krystalu  d ~0.1 nm

ideální krystal:  je nekonečný  přesně periodický 2 přístupy lokální (Hauy,...) globální (Laue,...)  postupné vyplnění prostoru opakováním téhož elementu teselace  prostor vyplníme celý najednou periodicky  náš, Euklidovský prostor (zákl. elementem je bod)  možnost pracovat v reciprokém prostoru (zákl. elementem rovinná vlna)  SRO (uspořádání na blízko)  LRO (uspořádání na dálku) dobře se zobecní  pro amorfní látky  pro nesouměřitelné struktury, kvazikrystaly

Popis krystalů: krystal je periodická struktura matematicky: 1) vytvoříme prázdnou mřížku 2) zaplníme motivem (hmotnou bází - atomy) mřížový bod .... m = 1 ... přímka, m = 2 ... rovina, m = 3 ... prostor D m 3 3 ... skutečný krystal v našem prostoru 3 2 ... deska , povrch 3 1 ... tyče, polymery 2 2 ... 2D krystalografie 1 1 ... 1D krystalografie >3 ... např. teorie kvazikrystalů 3 >3 ... vektory nejsou lin. nezávislé (nesouměř. struktury)

2D Krystalografie  prázdná mřížka a2 a2 a1 a1 mřížky rozlišíme metricky:  symetrie  kvantitativní parametry Definice: bodová symetrie prázdné mřížky určuje krystalografickou soustavu

a1  a2 prvky symetrie: E, i  C2 grupa symetrie: Ci monoklinická mřížka a2  obecný  P a1 prvky symetrie: E, i, x, y grupa symetrie: C2v pravoúhlá mřížka  = 90° P a1 = a2 prvky symetrie: E, i, C4, x, y, d, d’ grupa symetrie: C4v čtvercová mřížka  = 90° P

a1 = a2 a  obecný  a prvky symetrie: E, i, x, y grupa symetrie: C2v pravoúhlá mřížka I Definice: každá prázdná mřížka různého typu příslušející k jedné soustavě je Bravaisova mřížka

a1 = a2 a prvky symetrie: E, i, C6, C3, šest  grupa symetrie: C6v hexagonální mřížka  = 60° 60 a P

Soustavy ve 2D C4v C6v P C2v I Ci

3D Bravaisovy mřížky a a  b  c      triklinická soustava P Ci b,c a  b  c  =  = 90°   monoklinická P, A C2h d - g a  b  c  =  =  = 90° ortorombická P, A, I, F D2h h a = b  c  =  = 90°,  = 120° hexagonální P D6h i a = b = c  =  =  < 120°  90° trigonální R D3d k,l a = b  c  =  =  = 90° tetragonální P, I D4h m,n,o a = b = c  =  =  = 90° kubická P, I, F Oh sc bcc fcc

Soustavy ve 3D Oh kubická hexagonální D4h tetragonální D6h D2h ortorombická D3d trigonální C2h monoklinická Ci triklinická

zaplnění hmotnou bází 2D 2D monoklinická mřížka .... Ci Ci C1 Symetrie plné mřížky stejná jako krystalové soustavy - holoedrie 3D tetragonální mřížka .... D4h D4h 4/mmm C4v 4mm C4 4 C4h 4/m D4 422

NiPt (P 4/mmm) CePt3B (P 4mm) AgIn5Se8 (P -42m) Al4Ba (I 4/mmm) Ag2BaGeS4 (I -42m)

minimální symetrie sosutavy triklinická jedna osa 1 nebo 1 monoklinická jedna osa 2 nebo 2 ortorombická tři vzájemně kolmé osy 2 nebo 2 tetragonální jedna osa 4 nebo 4 trigonální jedna osa 3 nebo 3 hexagonální jedna osa 6 nebo 6 kubická čtyři osy 3 nebo 3 ve směru tělesových uhlopříček krychle

úplná symetrie krystalu: prostorová grupa Přehledná tabulka 3D 2D krystalové soustavy 7 4 Bravaisovy mřížky 14 5 bodové grupy 32 10 prostorové grupy 230 17 32 = 7 (tetrag.) + 5 (kub.) + 7 (hex.) + 5 (trig.) + 3 (ortoromb.) + 3 (monokl.) + 2 (trikl.)

Teselace (lokální přístup) grafit: hexagonální mřížka, 2 atomy/buňka 1) zaplnění koulemi 2) spojnice středů 3) Voroného obl. (Wigner-Seitzova primitivní buňka)

kubické krystaly sc (simple cubic) uzlů v elementární buňce: 1 objem primitivní b.: a3 počet nejbližších sousedů: 6 ve vzdálenosti: a Wigner-Seitzova buňka: krychle koef. zaplnění: /6  0.52 a strukturní typ B2 struktura CsCl ... AlNi, CuZn, ....

bcc (base-centered cubic) uzlů v elementární buňce: 2 objem primitivní b.: a3/2 počet nejbližších sousedů: 8 ve vzdálenosti: a 3/2 Wigner-Seitzova buňka: kubooktaedr koef. zaplnění: /83  0.68 strukturní typ A2 Fe, Mn, W, Na, Eu, ....

fcc (face-centered cubic) uzlů v elementární buňce: 4 objem primitivní b.: a3/4 počet nejbližších sousedů: 12 ve vzdálenosti: a 2/2 Wigner-Seitzova buňka: rombický dodekaedr koef. zaplnění: /62  0.74 struktura diamantu: C, Si, Ge, ZnS ... (vyplněná 1 tetraedrická dutina) NaCl Li3Bi všechny 3 dutinky plné

diamant grafit

Krystaly kolem nás materiály anorganické monokrystaly (šperky, optika, lasery, polovodiče,...) polykrystaly (běžné kovy....) nekrystaly (skla, amorfní látky,....) organické krystal: defekty (vakance, příměsové atomy, dislokace, ….) povrch !! přírodní materiály, uměle připravené materiály

krystaly v přírodě jak poznat krystal: klasicky (mineralogie), štěpnost, anizotropie vlastností (optické, elastické, elektrické,….) difrakce  uspořádání atomů

použití krystalů

dendritický růst (ZrO2) z plynu  Pěstování krystalů dendritický růst (ZrO2) z plynu sněhové vločky (Patricia Rasmussen, www.its.caltech.edu/~atomic/snowcrystals/ )

z roztoku nasycený roztok postupně zahušťujeme (např. odpařováním),  přesycený roztok, ze zárodku se rozrůstá krystal např. sůl nasycený roztok zárodek

z roztoku (kovy) Ar Trubice z křemenného skla (rezervoár) Krystaly Skelná vata jako filtr Odstředivá síla Flux + krystaly T>Tt Teploty tání Tt některých prvků používaných jako flux: Ga: 29,8°C, In: 156,6°C, Sn: 231.9°C

A GdCu4Al8 LuFe6Ge6

Bridgmanova metoda Např. mnohé intermetalické skoučeniny

zonální tavba

ohřev (obloukový plamen) Czochralského metoda Jan Czochralski (1885-1953) zárodek tuhnutí ohřev (obloukový plamen) tavenina Např. mnohé kovy: Si intermetalické sloučeniny (CeRu2Si2)

držák zárodku zárodek krystal 1) kontakt zárodku s taveninou 2) formování ingotu 3) růst ingotu 4) ukončení