SÍDLA

- jsou základními centry lidské aktivity - seskupení domů, včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území - soustřeďuje se zde většina funkcí spojených s životem člověka - je místem koncentrace hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva GEOGRAFIE SÍDEL - zabývá se studiem sídel - studuje zákonitosti rozmístění a prostorové zvlášnosti sídel

Jakému způsobu života odpovídá tento typ obydlí? Vývoj sídel - nejnižší vývojový stupeň představují – jeskyně, skrýše na stromech - pokrokem byl jednoduché chýše z přírodního materiálu - z kamene, hlíny, rákosu, dřeva Jakému způsobu života odpovídá tento typ obydlí?

- lidé v podmínkách usedlého způsobu života začali budovat stálá sídla venkovského osídlení - sídliště městského typu jsou doložena od neolitu - sloužila během válek jako útočiště pro obyvatele okolního území - Jericho – z 8 tisíciletí př.n.l. - ve starém Řecku vznik měst ve výhodných dopravních a obchodních polohách ( horské průsmyky, při brodech řek, přístaviště) - při vzniku měst se mnohdy spojovaly Funkce městské a zemědělské - později se soustředovaly ve městech nezemědělské činnosti, které převládly a vznikly měst , které potlačily venkovský původ

ROZDĚLENÍ SÍDEL 1. Přechodně obývaná 2. Trvalá 1.Přechodně obývaná sídla - budována v hospodářsky okrajových zonách a) jednoduchá přechodně obývaná sídla - slouží např. Lovcům zvěře v rovníkových oblastech - kočovným pastevcům ve stepních a polopouštních oblastech b) Moderní přechodně obývaná sídla - montované stavby výzkumných pracovníků v polárních oblastech – meteorologické či hydrologické stanice v severním Rusku, Kanadě

2. Trvalá sídla - venkovská - městská a) Venkovská sídla - osady, samoty, vesnice - existuje mnoho vývojových typů a forem Základní typy venkovských sídel: 1. Venkovská sídla rozptýlená ( samotové osídlení) - S Amerika, J Amerika, Austrálie 2. Venkovská sídla skupinová ( skupinové osídlení) - Evropa, Afrika, Asie

- častým typem skupinových sídel jsou sídla silničního a návesního typu - vznik venkovských sídel spojen většinou se zemědělskou činností ( rolnictví, pastevectví), ale také nezemědělské činnosti ( těžba surovin) - v současné době funkce: - obytná – obyv. dojíždějí za prací do měst - rekreační – rekreace obyv. z měst - dopravní – sídla v dopravních uzlů, obyv. se podílí na dopravní obsluze - v současné době stále většina lidstva žije na venkově ( rozvojové země Afriky, státy JV Asie)

b) Městská sídla - historicky mladší Město - definováno jako sídlo s určitým minimálním množstvím obyvatel, podílem zaměstnaných mimo zemědělství, charakterem zástavby a podílem vícepatrových domů ( Japonsko x Skandinávie) -průmyslová, obchodní, dopravní, vysokoškolská, lázeňská, administrativní, vojenská apod. - hlavní města se označují METROPOLE - největší města = SVĚTOVÉ METROPOLE

- velká města hospodářsky vyspělých a rozvojových zemí se odlišují svojí strukturou Města hosp. Vyspělých zemí - městské jádro – správní, obchodní a kulturní fce převládá nad funkcí obytnou - ve dne přelidněno, v noci se vylidňuje - jádro je obklopeno zónami bydlení, průmyslu, skladů

Města rozvojových zemí - vnitřně více rozdílná - městské jádra menší, méně luxusní, dopravní systémy často neexistují - centra měst obklopují obytná sídliště různé kvality a rozsáhlé chudinské čvrti, na okraji velká tržiště

Niamay, NIGER

KDE JE NEJVĚTŠÍ STUPEŇ URBANIZACE? PROCES URBANIZACE - růst počtu a podílu obyvatel žijících ve městech je rysem současné společnosti = poměšťování - nejcharakterističtějším znakem je koncentrace obyvatel do měst a okolí - nejmenší stupeň urbanizace je v Asii, Africe KDE JE NEJVĚTŠÍ STUPEŇ URBANIZACE?

JAKÉ PROBLÉMY VZNIKAJÍ S PŘÍLIVEM OBYVATEL DO MĚST? -znakem současné urbanizace je vznik VELKOMĚST ( více než 100 000 obyvatel) Aglomerace - srůstání měst s okolím Konurbace - spojování aglomerací ( Porúří) Megalopolis - propojení většího počtu měst ( Boston-Washington-Philadelphie-Norfolk)

AGLOMERACE 1992 1. TOKIO 2.57 MIL 2. SAN PAULO 1.92 MIL 3. NEW YORK 1.61 MIL 4. MEXICO 1.52 MIL 5. ŠANGHAI 1.41 MIL 6. MUMBAI ( BOMBAJ) 1.23 MIL 7. LOS ANGELES 1.18 MIL 8. BUENOS AIRES 1.17 MIL 9. SOUL 1.15 MIL 10. BEIJING ( PEKING) 1.14 MIL

AGLOMERACE 2010 1. TOKIO 2.89 MIL 2. SAN PAULO 2.5 MIL 3. MUMBAI (BOMBAJ) 2.45 MIL 4. SHANGHAI 2.17 MIL 5. LAGOS (NIGERIE) 2.11 MIL 6. MEXICO 1.8 MIL 7. BEIJING (PEKING) 1.8 MIL 8. DHÁKA (BANGLADÉŠ) 1.76 MIL 9. NEW YORK 1.72 MIL 10. JAKARTA ( INDONESIE) 1.72 MIL

SÍDELNÍ SYSTÉMY - hierarchicky uspořádaný soubor sídel v daném regionu - vztahy podřízenosti a nadřízenosti mezi městy - města jsou propojena: - dostředivě – dojížďka do práce, škol, obchodů - odstředivě – vyjížďka na rekreace a speciálními činnostmi