Vybrané podklady pro praktika z imunologie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Radioimunoesej, enzymoimunoesej – princip, využití
Advertisements

Obranné vlastnosti krve
TEST AKTIVACE BAZOFILŮ
Slizniční a kožní imunitní systém
Specifická buněčná imunita T-lymfocyty
Obranný imunitní systém
VYŠETŘENÍ BUŇKAMI ZPROSTŘEDKOVANÉ IMUNITY.
(MNOHOČETNÝ) MYELOM.
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Průtoková cytometrie.
Vyšetření parametrů buněčné imunity
Případ č. 463 Markéta Nová.
Vyšetření specifické imunity
Základní imunitní mechanismy
SPECIFICKÁ BUNĚČNÁ IMUNITA.
Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního onkologického centra FN Brno Projekt „Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního.
Lymfatický (mízní) systém
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.
Nádory - z krvetvorné tkáně.
Funkce imunitního systému. Imunodefekty.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Imunita Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0215.
Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty
I. Imunoglobuliny Martin Liška.
Mechanismy specifické imunity
Experimentální diagnostické a terapeutické metody
Poruchy mechanizmů imunity
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II.
VYPRACOVALA: Lucie Mansourová a Irena Svobodová
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
15. REGULACE IMUNITNÍCH DĚJŮ. MECHANISMY PŮSOBENÍ Treg.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Imunita Cholera, 19. století.
Průtoková cytometrie základní princip a klinické využití
VÝVOJ A SELEKCE T LYMFOCYTŮ V THYMU FcgR FceRI TCR BCR B-cell NK-cell Mast-cell T-cell   CD16     NK-cell    Mast-cell        
Morfologie lymfatické tkáně Tkáně a orgány imunitního systému
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
Imunodeficience Kurs Imunologie.
ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Imunologie 1.
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty, protilátky
Mízní soustava Lymfatická.
Virus HIV Retrovirus RNA virus Velikost nm
T lymfocyty J. Ochotná.
Protiinfekční imunita 2
Diagnostika imunodeficiencí
Ústav klinické imunologie a alergologie
T lymfocyty Jan Novák.
Laboratorní diagnostika
VYUŽITÍ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE V DIAGNOSTICE ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ
Přejato od studentů:Lucie Částková Michaela Hladká Marie Lengálová.
Imunologie a alergologie
Vyšetření specifické imunity
Patogeneze virových nákaz 4
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Vyšetřování parametrů buněčné imunity
Laboratorní diagnostika
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Složení krve krevní plazma – tekutá složka b) krevní buňky
Laboratorní diagnostika
Laboratory diagnostics
Laboratory diagnostics
Laboratory diagnostics
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs
Poruchy mechanizmů imunity
Protilátky využívané v diagnostice Monoklonální protilátka – je produkována klonem buněk pocházejících z jedné plazmatické buňky; váže se velmi specificky.
Transkript prezentace:

Vybrané podklady pro praktika z imunologie   Vybrané podklady pro praktika z imunologie Adaptivní imunita J. Lokaj, V. Thon, J. Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně

Lymfocyty T a B jsou základními operačními jednotkami adaptivní imunity

Buněčné základy adaptivní imunity Lymfoidní orgány (lymfadenopatie, asplenie, splenomegalie) (thymus) Vyšetření funkce lymfocytů in vivo tvorba protilátek po vakcinaci (imunoglobuliny v séru, ve slinách, v likvoru) celulární imunita (indukce kontaktní přecitlivělosti, multitest CMI) Vyšetření subpopulací lymfocytů in vitro imunofenotypizace (CD) funkční testy (proliferace, tvorba cytokinů, Ig)

Vyšetření lymfatických uzlin Zvětšení lymfatických uzlin v důsledku imunitní reakce na antigen infiltrace zánětlivými buňkami (lymphadenitis) infiltrace a proliferace maligních buněk při imunologických (SLE, RA) a metabolických chorobách U zdravých dospělých osob bývají axilární a inguinální uzliny hmatné (v průměru 1 cm). V dětství je reakce lymfatických uzlin běžná. U dospělých do 30 let je asi 80% lymfadenopatií benigních, u osob nad 50 let jen asi 40%. Diagnostický význam při infekci HIV

Vyšetření sleziny U zdravých osob slezinu nenahmatáme Hyposplenismus: vrozená asplenie stavy po splenektomii Význam vakcinace proti pneumokokům! Splenomegalie: hyperplasie buněk imunitního systému (infekce) porušení průtoku krve (cirhóza jater, trombózy) maligní procesy (primární i sekundární) autoimunitní procesy (RA-Felty, SLE, hematol.) extramedulární hematopoéza

Diferenciální krevní obraz Odběr krve do EDTA (nesrážlivá) Leukocyty dospělí: 4,0 – 9,0 x 109/L 4-7 let: 5,5 – 15,5 x 109/L novorozenci: 9,0 – 30,0 x 109/L

Diferenciální krevní obraz Dospělí Děti Kojenci Tyčky do 5% do 6% do 8% Granulocyty neutrofilní 40–70% 25-60% 17-60% eosinofilní do 4% 1-5% 1-5% basofilní do 1% do 1% do 1% Monocyty do 7% 1-6% 1-6% Lymfocyty 25-45% 25-50% 20-70%

Lymfocyty v periferní krvi

Isolace mononukleárních buněk z krve

CD klasifikační systém (Paříž 1982) CD= cluster of differentiation Molekuly buněčných membrán prokazované monoklonálními protilátkami (metodikou průtokové cytometrie) Odběr nesrážlivé krve (EDTA) Lymfocyty T: CD3+(58-85%) Th: CD3+CD4+ (30-60% z CD3+) Tc: CD3+CD8+ (15-35% z CD3+) Lymfocyty B: CD19+ (7-23%) Buňky NK: CD16+CD56+ (6-20%) (tč. asi 200 CD znaků, umožňujících posouzení vývojového stadia buněk a jejich aktivace).

Základní subpopulace lymfocytů B BCR: IgM – Iga,Igb – CD19 B-1B buňky (minoritní subpopulace B-buněk v pleurální a peritoneální dutině, částečně ve střevě, tvoří „přirozené protilátky“) B-2B buňky (predominantní populace B-buněk přítomná ve slezině a v lymfatických uzlinách tvořená v kostní dřeni v průběhu života)

ZÁKLADNÍ SUBPOPULACE BUNĚK T Th (CD3/CD4+) Th1 (IFNg, TNF, LT, IL-2, IL-3, GM-CSF) Th2 (IL-3, IL-4, IL-5, IL-6, IL-13) Tc (CD3/CD8+) -------------------------------------------------------------- NKT (Va24-Ja18 a Vb11) poznávají glykolipidové antigeny s CD1 aktivované produkují cytokiny (vč. IFNg a IL-4)

PAMĚŤOVÉ BUŇKY T Centrální paměťové buňky (CCR7+, CD62L+) jsou v sekundárních lymfatických orgánech, vykazují nízkou cytolytickou aktivitu a omezenou schopnost migrace; jsou nejúčinnější při systémových infekcích Periferní (efektorové) paměťové buňky (CCR7-, CD62-) jsou v nelymfoidních tkáních (plíce, kůže, tuková tkáň), jsou cytolytické a mají výrazný cirkulační potenciál; jejich lokalizace umožňuje bezprostřední reakci na infekce v periferních tkáních

Konstituční Treg (CD4+CD25+) REGULAČNÍ BUŇKY T Konstituční Treg (CD4+CD25+) neproliferují při polyklonální stimulaci, tlumí reakce T-buněk přímým kontaktem Indukované Tr1 a Th3 (CD4+, IL-10, TGF-b) tlumí buňky Th1, Th2, ale i jiné buňky prostřednictvím cytokinů

Průtokový cytometr (FACS)

granulocyty velikost monocyty lymfocyty granularita

CD19 CD3

CD4 CD3

CD8 CD3

Proliferace lymfocytů in vitro (polyklonální mitogeny, specifické antigeny) Inkorporace 3H thymidinu do DNA (beta-counter)

Tvorba imunoglobulinů in vitro Stimulace: polyklonálními mitogeny antigeny Detekce: průkaz Ig v kultivační tekutině průkaz Ig na buněčné úrovni (ELISPOT)

Intradermální aplikace diagnostických antigenů

Pozitivní tuberkulinový test („pozdní“ – za 24 hod.-, indurace

Reakce pozdní přecitlivělosti (IV. typ hypersenzitivity)