Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty

Prezentace na téma: "Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty"— Transkript prezentace:

1 Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty
Imunologie, 3. ročník

2 Obsah Základní dělení složek specifické imunity
Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

3 Hlavní typy buněk Tgd+ Nespecifická Specifická

4 Rozdělení složek imunity
nespecifické specifické buněčné neutrofily lymfocyty T monocyty-makrofágy, DC, NK buňky humorální komplement protilátky proteiny akutní (lymfocyty B) fáze (CRP,MBL..)

5 Rozdíly mezi specifickou a nespecifickou imunitou
rychlost reakce minuty hodiny-dny imunol. paměť nemá má všechny buňky vybaveny stejně Ig, TCR, diversita repertoáru, klony fylogeneticky starší mladší

6 na co a v kterém období života jsou důležité jednotlivé typy protilátek
molekulární podstata imunologické paměti co mi řeknou sérologické výsledky u kojence jak zjistím, zda jsou pacientovy lymfocyty (mono)klonální co je CD3 apod.? jaké další CD mám znát jak se v lymfatické uzlině vylepšují protilátky zbraně imunitních zabijáků co se děje s T a B lymfocyty při EBV infekci proč je pro indiánské děti nebezpečný Haemophilus influenzae? … ?

7 Obsah Základní dělení složek specifické imunity
Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

8 Struktura protilátky (imunoglobulinu)
  ,,,, variabilní část (vazba Ag) konstantní část (funkce, vazba Fc receptoru)

9 Funkce protilátek neutralizace opsonizace IgG, IgA
aktivace komplementu senzibilizace pro zabíjení NK buňkami (ADCC), příp. pro aktivaci granulocytů senzibilizace pro mastocyty + jejich aktivace IgG, IgA IgG IgM, IgG3 >G1>G2 IgE

10 Struktury izotypů protilátek

11 Charakteristika Ig ¾: IgG po 1/6: IgA, IgM pod 1%: IgD
IgE: minimum (setká-li se Ag se stejným počtem Ig jako je lidí v Praze, uvidí volné IgE 30x) IgA v séru: diskrétní uklízečka (cizích antigenů z krve – nespouští komplement klasickou cestou, takže malý či žádný zánět)

12 Vývoj Ig po narození

13 FcRn: neonatal FcR transport přes placentu prodloužení T1/2
Beta-2-mikroglobulin FcRn transport přes placentu prodloužení T1/2

14 Protilátková odpověď někdy chceme silné sekundární reakci zabránit (Rh inkompatibilita)

15 Primární antigenní hřích
ABCD A C EF A D E G

16 Receptor B buněk CR2 (CD21) výrazně pomáhá B lymfocytu při specifické vazbě Ag, pro další prezentaci

17 Receptor T buněk

18 NK buňky nemají specifický receptor pro antigen

19 CD nomenklatura CD3 = T řada CD4 = T pomahače (helpery)*
CD8 = cytotoxické T* CD19 = B řada CD10 = nezralé lymfoidní buňky* CD34 = progenitory* *i jiné buňky CD40/CD40L

20 Adaptivní imunita: T lymfo B lymfo s Ag reaguje: Ig TCR M D G A E [struktura, funkce] IgM: první izotyp po primoinfekci IgG: hlavní izotyp dlouhodobé ochrany, přechází přes placentu

21 Obsah Základní dělení složek specifické imunity
Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

22 Antigenní specifita - klonální teorie

23 Přestavby imunoreceptorových genů
Vznik rozmanitosti Přestavby imunoreceptorových genů V D J

24 Geny pro různé řetězce.. Alelická exkluze

25 B lymfocyty - vývoj

26

27 Germinální centrum zblízka

28 Somatická hypermutace
mutace variabilní oblasti Ig genů v germinálních centrech současně s izotypovým přesmykem AID (aktivací indukovaná deaminasa)

29 Antigeny nezávislé na thymu (TI antigeny)
1. typ: s mitogenní schopností (příklad: lipopolysacharid) 2. typ: - opakující se struktury (často polysacharidy) - bez pomoci se tvoří jen IgM - většinou tvoří odpověď B1 buňky nebo bb. marginální zóny - u dětí do 2 let je tato odpověď slabá LPS reaguje s LPS-BP a TLR4, při nízké sérové konc. se potřebný počet molekul dosáhne jen na povrchu specifické buňky

30 Vývoj lymfocytů T positive sel: weak self MHC binding
negative sel.: delete those with strong binding

31 Obsah Základní dělení složek specifické imunity
Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

32 Subpopulace lymfocytů T
CD8 - Tc, cytotoxické lymfocyty CD4 - Th, regulační, pomocné lymfocyty - další subpopulace Zastoupení v periferní krvi: CD4/CD8 cca 2

33 Cytotoxický T lymfocyt

34 NK a Tc buňky: granula perforin granzymy granulysin

35 Cytotoxický T lymfocyt: další mechanismy
Fas ligand cytokiny interferon γ TNF α TNF β

36 Th buňky jako efektory

37 Co makrofágy nepožerou..

38 Regulační úloha CD4+ lymfocytů
Th-helpery Regulační T Th0 IFN-  IL-12 IL-4 Treg Th1 Th2 Th3 IFN- LF IL-2 IL-4, -5, -6 IL-10 TGF- IL-13 buněčná imunita humorální imunita

39 možná úloha T[reg] buněk
Alergie: možná úloha T[reg] buněk

40 Obsah Základní dělení složek specifické imunity
Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

41 Lymfocyty podobné vrozeným (Innate-like lymphocytes)
Omezený repertoár specifická funkce i lokalizace většinou více autonomní Tγδ B1 NKT

42 Diverzita vzniká přestavbami genů
Všechny lymfocyty pocházejí z kostní dřeně Autoreaktivní lymfocyty hynou Neproduktivní a nereaktivní lymfocyty hynou Alelická exkluze hlídá, aby 1 buňka exprimovala 1 typ příslušných Ir genů Somatická hypermutace B lymfocytů vede k produkci nejlepších Ig T lymfo se dělí na Th (CD4+) a Tc (CD8+) (jejich funkce) Th se dělí na Th1 a Th2, příbuzné jsou Th3 a Treg s regulační funkcí

43 Obsah Základní dělení složek specifické imunity
Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

44 Poruchy B a T lymfocytů - lymfopénie: snížená produkce
vrozené defekty (T, B, T a B) malnutrice TBC a jiné infekce zvýšená destrukce steroidy, radiace, chemoterapie AIDS (T) ztráty (střeva, chylothorax,..) (T a B)

45 Poruchy B a T lymfocytů - lymfocytóza:
normy pro absolutní počet lymfocytů závisejí na věku virový infekt jiné infekty (mycoplasma, syfilis, ..) dif. dg.: klonální proliferace (včetně leukémií)

46 Poruchy B a T lymfocytů - poruchy funkce: deficit tvorby protilátek
IgA vrozená mutace CD40/CD40L polymorfismus V(D)J u některých etnik V kappa u Navajo

47 EBV, virus Epstein-Barrové
95% světové populace Primoinfekce: kojenci, předškolní děti: obvykle asymptomatická nebo nelze odlišit od jiných infekcí puberta, adolescence (vzácně jindy): inf. mononukleosa

48 Životní cyklus EBV

49 Infekční mononukleosa: klinický obraz
+horečka splenomegalie až 50% pacientů hepatomegalie (10%) zvýšené transaminasy, LDH petechie na patře edémy víček exantémy (až 15%) (nebývá výrazná bolest břicha)

50 Závažné projevy EBV Těžké neonkologické lymfoproliferace
virus-associated hemophagocytic syndrome familiární hemofagocytující lymfohistiocytosa X-vázaná lymfoproliferace malignity: nasofaryngeální karcinom endemický Burkittův lymfóm další nádory (Hodgkinova nemoc, ...)

51 Deficit perforinu

52 Burkittův lymfóm

53 Imunodeficity: nejen výpadky
Tgd+ Autoimunní lymfoproliferativní syndrom hyper-Ig splenomegalie lymfadenopatie autoimunity zvýšení CD3+TCRαβ+CD4-CD8- buněk riziko lymfómů

54 Genetická příčina ALPS

55 ALPS3: Rozuzlení