Chenopodium Petr Koutecký & Pavel Kúr, Určovací seminář 2010.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Léčivé rostliny na Vysočině
Advertisements

Luční traviny a rostliny
Vědecké rodové jméno Aquilegia se odvozuje od latinského „aquila“ = orel a v některých národních jazycích je také podle orla pojmenován. Stejně pravděpodobný.
Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny
Dožívá se vysokého věku až 1000 let
Terénní floristika část III
Čeleď: Lnovité Linaceae M. Brodská.
Lucie Vidličková Oktáva, 2007/2008
Rozrazily (Veronica) České republiky
Lilkovité.
Bukovité a Břízovité.
Silénkovité (hvozdíkovité)
CESTA ZA 3 PAMÁTNÝMI STROMY. Lagus sylvatica atropumicea Obvod: 270 cm Výška: 12 m.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LÍSKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BŘÍZOVITÉ I.
Zimolez obecný Lonicera xylosteum
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KRTIČNÍKOVITÉ, ZVONKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRYŠCOVITÉ, RŮŽOVITÉ
Kakostovité (Geraniaceae)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KAKOSTOVITÉ, MIŘÍKOVITÉ, TOJEŠŤOVITÉ
BYLINY A KEŘE LESA 14..
Jetel Luční (Trifolium pratense )
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM MECHOROSTŮ
Rostliny rybníka a jeho okolí 2
ŠÁCHOROVITÉ CYPERACEAE.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: ŠÁCHOROVITÉ
(Heracleum sphondylium)
Penízek rolní Thlaspi arvense Martin Macháček, 1.C.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PODRAŽCOVITÉ, PRYSKYŘNÍKOVITÉ
ČELEĎ: Brukvovité ( lat. Brassicaceae ).
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUSNICOVITÉ, HRUŠTIČKOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PUPALKOVITÉ, ŠŤAVELOVITÉ, NETÝKAVKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LILIOVITÉ
BYLINY A KEŘE LESA 2.
Dřišťálovité-Berberidaceae
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
LOMIKAMENOVITÉ Saxifragaceae. jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře listy jsou střídavé nebo vstřícné, s palisty nebo bez nich, velice variabilní tvar.
TLUSTICOVITÉ Crassulaceae.
PLAMÉNEK (clematis) PLAMÉNEK (clematis)  Clematis, rod dvouděložných rostlin z čeledi pryskyřníkovitých.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BUKOVITÉ III.
LISTNATÉ STROMY A KEŘE V OKOLÍ ŠKOLY
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JILMOVITÉ
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“; Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JAVOROVITÉ II.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JAVOROVITÉ I.
Na louce Dřeviny a byliny.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUKVOVITÉ, VŘESOVCOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HLUCHAVKOVITÉ
Konopovité rostliny Cannabaceae.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRVOSENKOVITÉ
Potamogetonaceae Vít Grulich.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: SÍTINOVITÉ
Senecio v České republice
ZEMĚDÝMOVITÉ Fumariaceae.
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
Hluchavkovité Autoři: Lukáš Pala – Tvorba, informace, obrázky
MÁKOVITÉ Papaveracea.
Vstavačovité Rostliny.
 Je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales). Podle systému APG III jsou sem přidány (jako podčeledi) dříve samostatné čeledi kalokvětovité.
Obilniny - výživa lidstva (energetická spotřeba, celosvětově 30-40% vysp. země, 90% „rozvojové“) - sacharidy (obilka 60-70%), bílkoviny (9-15%) - celosvětová.
Rákos má podzemní až 4 m dlouhé oddenky, z nichž vyrůstají silná vzpřímená stébla s až 50 cm dlouhými listy. Rákos obecný je velmi statná vytrvalá.
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae) č ele ď : Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno.
Miříkovité Mlynáříková, Sochůrková, Kloučková. Miříkovité (Apiaceae)  Dvouděložné  Jednoleté, dvouleté, vytrvalé  Byliny  Duté, článkované lodyhy.
Pipal, Veselý, Ringsmuth. Popis  Jednoletky, dvouletky, trvalky  Byliny či keře (vzácně)  Cca 3500 druhů  Listy – většinou střídavé, bez palistů 
Název prezentace (DUMu): Trvalky kvetoucí v létě S - Y
Šáchorovité (Cyperaceae)
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rosa Vít Grulich.
Rubiaceae (mořenovité)
Perokresba podle předlohy, 7. ročník
Transkript prezentace:

Chenopodium Petr Koutecký & Pavel Kúr, Určovací seminář 2010

Chenopodium L. - merlík Asi 300 druhů / u nás bez Ch. album agg. 11 (+ 7) Ch. album agg. 7 (+ 7) a další, taxonomicky nejasné Větš. jednoleté byliny, vz. vytrvalé byliny a (polo)keře Větš. měchýřkovité chlupy („pomoučněné“), vz. i žláznaté Listy celistvé, ploché, zřetelně zubaté, vzácněji celokrajné Květy větš. oboupohlavné, P(3-)5, plod nažka, polouzavřená ve vytrvávajícím okvětí Klubíčka kv. v klasovitých n. latovitých květenstvích

Chenopodium botrys L. – m. hroznovitý pův. j. Evropa a jz. a stř. Asie roztr. v termofytiku, hl. j. Morava, řídce v mezofytiku, ale lokálně hojně (např. Ostravsko) Náspy, pískovny, haldy, vz. náplavy, pole žlaznatě chlupatý, voňavý od báze větvený listy výrazně laločnaté, k vrcholu se zmenšující květy ve vidlanech

Chenopodium pumilio R.Br. – m. trpasličí pův. Austrálie a N. Zéland roztr. j. Morava a okolo Prahy, jinde vz. různé ruderály (nádraží, skládky, okraje cest a chodníků – snáší mírný sešlap), na j. Moravě i polní plevel + náplavy řek bílé nežláz. chlupy + žluté žlázky, slabě aromatický vystoupavý, větš. od báze větv. listy laločnaté, nezmenšující se květy v klasech v úžlabí listů

Chenopodium foliosum (Moench) Aschers. – m. listnatý pohoří j. Evropy (+ Veľká Fatra), s. Afriky, Kavkaz, stř. Asie vz. pěstován a zplaňující, hlavně v minulosti klubíčka oddálená, mezi zubatými listeny okvětí dužnatějící („jahoda“) → Ch. capitatum (L.) Aschers.- m. hlavatý klubíčka nahoře sblížená a bez listenů kulturní druh, kdysi pěstován

Chenopodium bonus-henricus L. – m. všedobr pův. asi Balkán, archeofyt roztroušeně, včetně podhůří návsi, okraje cest, břehy toků (v sídlech), u salaší,… vytrvalý „trsnatý“ druh, silný dřevnatějící kořen listy trojúhelníkovité, skoro celokrajné květenství stažená lata n. lichoklas

Chenopodium hybridum L. – m. zvrhlý živinami bohaté lehké půdy - hromady hlíny, zahrady, rumiště, polní plevel (hl. okopaniny) archeofyt, roztr.-hojně svěže zelené, téměř lysé listy velké, se srdčitou n. uťatou bází a 2-4 velkými zuby květenství latovité, v optimu nápadně řídké

Chenopodium rubrum L. – m. červený hlubší živinami bohaté půdy: obnažená bahnitá dna + náplavy, hnojiště, skládky hlíny,… lodyhy zelené n . načervenalé (mladé), listy tmavě zelené, v dospělovsti lysé listy větš. hrubě zubaté, variabilní nažky postranních květů vertikální → Ch. chenopodioides (L.) Aellen.- m. slanomilný postranní květy se srostlým P listy tlusté, kosočtverečné, málo zubaté slaniska apod., velmi vz. (C1)

Chenopodium rubrum L. – m. červený

Chenopodium glaucum L. – m. sivý minerálně velmi bohatá místa: slaniska, okraje silnic, okraje kaluží, hnojiště, močůvky, okraje přehnojených polí,… hojný poměrně drobný vzrůst, hustě olistěné listy eliptické až kopinaté, chobotnaté n. nepravidelně zubaté, mírně podvinuté listy dvoubarevné, shora tmavozelené (vz. načervenalé), zdola sivé

Chenopodium murale L. – m. zední skládky, rumiště, paty zdí, vz. polní plevel, zahrady archeofyt, hl. termofytikum, ustupuje, v současnosti vzácně (C1) listy nepravidelně ostře zubaté květenství řídká, s šikmo odstálými větvemi P lístky celistvé n. zastřihověně zubaté nažky výrazně kýlnaté osemení s kruhovými jamkami

Chenopodium urbicum L. – m. městský živinami bohaté i mírně zasolené půdy, vysýchavé – rumiště, úhory, návsi, příkopy,… archeofyt, termofytikum, vz. mezofytiku, ustupuje, dnes velmi vz. (C2) svěže zelený, v dospělosti lysý, štíhlý, málo větvený listy kožovité, trojúhelníkovité, drobně ostře zubaté květenství stažené, jehlanovitá lata

Chenopodium polyspermum L. – m. mnohosemenný hlinité a písčité substráty, mírně živinami bohaté – zahrady, polní plevel, návsi, okraje cest, náplavy archeofyt, velmi hojně velmi variabilní! lysý, světle zelený až žlutozelený, někdy načervenalý listy (skoro) celokrajné květy velmi drobné květenství rozvolněné, výrazně prolistěné

Chenopodium polyspermum L. – m. mnohosemenný

Chenopodium vulvaria L. – m. smrdutý dusíkem a obvykle i vápníkem bohaté půdy, hlinité n. písčité, často ale zhutnělé paty zdí domů (ideálně s drolící se omítkou; pověra: hospody), paty plotů, nádraží, městské parky, … archeofyt, dnes poměrně vzácně, hlavně v termofytiku (C2) nízký vzrůst, do stran větvený pomoučný (šedivý), zápach po methylaminu („slanečky“) listy celokrajné, kosočtverečné

Chenopodium album agg. to, co „zbude“ z variability rodu: rostliny vzpřímené, obvykle vyššího vzrůstu (1-2 m), větvené v horní části (ale někdyi od báze s vysoupavými větvemi) rostliny většinou bíle (šedivě) pomoučněné listy na bázi klínovité, různého tvaru, obvykle zubaté, spíše drobně velmi variabilní morfologicky i ekologicky:

Chenopodium ficifolium L. – m. fíkolistý list podlouhlý, zřetelně trojlaločný s prodlouženým koncovým úkrojkem osemení s mělkými protáhlými jamkami rostlina rozvěvená, ale větve štíhlé, lata prolistěná rostlina často pomoučněná, šedozelená květy nápadně drobné (< 2 mm) archeofyt, hojně silně nitrofilní, spíše vlhčí místa – okraje hnojišť, smetiště, komposty, méně často náplavy, rybniční dna, zahrady,…

Chenopodium pedunculare Bertol. – m. stopečkatý lata velmi řídká, klubíčka na dlouhých stopkách a rozvolněná, větve bez listenů listy (skoro) celokrajné poměrní nízký vzrůst (< 0.5 m), do stran větvěný rostlina často pomoučněná, šedozelená archeofyt (asi), hojně málo nitrofilní (na merlík) – polní plevel, okraje cest, rumiště,

Chenopodium opulifolium Schrader – m. kalinolistý listy stejně dlouhé jako široké, trojlaločné, dolní laloky s 1-2 velkými zuby sivozelený, střední vzrůst (< 0.7 m), výrazně do stran větvené, prutovité, dolní vystoupavé lata prolistěná, větš. poměrně stažená, klubíčka drobná archeofyt, roztr., hlavně v termofytiku výrazbě nitrofilní – městské parky, hnojiště, ruderály podél plotů,…

Chenopodium strictum Roth – m. tuhý od báze lodyhy větvený, větve rovnovážně odstálé, obloukovité listy celokrajné n. drobně zubaté listy tmavě zelené, u starých listů okraj červeně lemovaný, lodyha také červeně pruhovaná květenství stažená lata až lichoklas drobných klubíček („ocásky“) okvětí bez kýlu neofyt (stř. Asie), v termofytiku roztr., v mezofytiku vzácněji málo nitrofilní (na merlík) – výkopy, hromady hlíny, nádraží, paty zdí domů, někdy i polní plevel cf.

Chenopodium striatiforme J.Murr – m. drobnolistý morfologicky i ekologicky podobný Ch. strictum listy do 3.5 cm, nepravidelně zubaté až hrubě zubaté listy olivově zelené, lodyha s červenými skvranmi nebo pruhy okvětí mírně kýlnaté (?) neofyt, v termofytiku roztr., v mezofytiku vzácněji

Chenopodium suecicum – m. švédský světle- až sivozelený („smutná zelená“) statný druh, lodyha v horní části bohatě větvená proslistěná lata, s množstvím drobných řídkých klubíček, často i jednotlivé kv. listy tenké, kopinaté až kosníkovité, nezřetelně trojlaločné, ostře zubaté, na podzim někdy červenající okvětí kýlnaté až křídlaté (?) roztr. – hojně mírně nitrofilní – komposty, hnojiště, hromady hlíny, někdy polec

Chenopodium album L. s.str. – m. bílý velmi variabilní! zelený n. žlutozelený, v mládí pomoučněný lodyha málo větvená, květenství ± úzká lata větších klubíček, v horní části bezlistá listy kopinaté až kosníkovité, větš. zubaté, ale někdy celokrajné, na podzim žloutnoucí okvětí nekýlnaté (?) hojně mírně nitrofilní - pole, zahrady, okraje cest, aj. ruderály