7. Židé: náboženství smlouvy a posvátného textu Náboženství Smlouvy (Zákona) a Knihy. Posvátný text, posvátné písmo, posvátný jazyk. TANACH (TENAK), křesťansky: „Starý zákon“. Genesis. Proroci. Sakrální význam dějin jako božího působení. Judaismus těsně předkřesťanské a raně křesťanské doby.

7. 1. Dějiny Izraele a vznik posvátných spisů Tradice od bronzové doby: Abrahám, Izák a Jákob - typologické (?) postavy sitované do středního bronzu Mojžíš – historická nebo typologická postava, pozdní bronz, Exodus Návaznosti na starší kultury (viz Gilgaméš: potopa), ale hlavně vymezování vůči sousedům, izolacionismus, „vyvolení“, „smlouva“ (Mojžíš, Sinaj, „Desatero“) Spisy přibližně od 1000 před n. l.: Soudců, Ozeáš, Ámos Asyrské a pak babylonské zajetí, proroci, pak sepsání klasických spisů kolem 500 před n. l. (Pentateuch, v těsně předkřesťanské době pak chápán jako „Knihy Mojžíšovy“). Pozdní spisy až do těsně předkřesťanské doby, zčásti aramejsky a řecky, vliv řecké kultury a reakce na ni.

7. 2. Posvátné spisy Zákon (TÓRA), Proroci, Spisy. Jerusalémský (užší) a alexandrijský (širší) kánon. Křesťanské převzetí hlavně díky řeckému překladu: Septuaginta (-3. až -1. století, Alexandrie). Řazení spisů v kánonu, v křesťanské recepci: Tóra (Pentateuch), Dějepisné knihy, Proroci, Sapienciální (mudroslovné) spisy. Složitá historie vzniku v průběhu celého -1. tisíciletí, v návaznosti také na starší tradice.

7. 2. 1. Posvátné spisy

7. 2. 2. Posvátné spisy Zákon (TÓRA), Proroci, Spisy. Jerusalémský (užší) a alexandrijský (širší) kánon. Křesťanské převzetí hlavně díky řeckému překladu: Septuaginta (-3. až -1. století, Alexandrie). Řazení spisů v kánonu, v křesťanské recepci: Tóra (Pentateuch), Dějepisné knihy, Proroci, Sapienciální (mudroslovné) spisy. Složitá historie vzniku v průběhu celého -1. tisíciletí, v návaznosti také na starší tradice.

7. 2. 3. Písmo Písmo samo je posvátné, dokonce i písmena Proto problém s překlady Proto se různé tradice při redakci v klasické době zapisují vedle sebe, bez úprav Prakticky není jiná hebrejská literatura

7. 3. Hlavní rysy náboženství Izraele Písmo Vyvolení, smlouva („Šéma Izrael“, „Desatero“) Náš bůh je jediný, výlučný Bůh (v exkluzivním náboženství) Zákaz zobrazování, ba i vyslovení jména božího (tabu) Problémy s dědictvím dávných tradic: Brozácká morálka („Oko za oko, zbu za zub“ jako regulace krevní msty) Očišťovací předpisy knihy Leviticus Později řešeno alegorickou exegezí, pak i v křesťanském prostředí Proroci Dějiny jsou posvátné, jsou projevem Boha Stvoření (viz Genesis)

7. 4. Stvoření podle Geneze – problémy textu Redakce asi v -5. století Starší prameny se dnes jmenují podle slova pro jméno boží: Elohistický – mladší, „abstraktnější“ Jahvistický – starší, lidovější Gen 1 – stvoření světa v 6 „dnech“, postupnou diferenciací. Poslední diferenciací je lidské/mimolidské a pak diferenciaxce pohlavní. Gen 2 – jahivstické podání o Adamovi a „Evě“. Plácání z hlíny je co do významu zachráněno koncepcí vdechnutí dechu života, který je půjčkou člověku od Boha.

8. Křesťanské posvátné texty: Nový zákon a Ježíš Jak se křesťanství na světě vzalo. Ježíš. Nový zákon. Vznik evangelií. Pavel z Tarzu. Ustálení novozákonního kánonu. Gnostické spisy a lidové apokryfy. Víra.

8. 1. Jak se křesťanství na světě vzalo Křesťanská zvěst (kérygma): zvěst o Ježíšovi (o něm a o jeho náboženském významu), zvěst Ježíšova (jeho kázání a odkaz). Křesťan je ten, kdo Ježíšovi připisuje náboženský význam a následuje ho (Kristus). Návaznost na judaistické pojetí božství, dějin, posvátného textu… Obecné pojetí spásy (ne pouze lokální jako v Řecku). Církev, misie,… Od judaistického proudu do řeckojazyčného světa.

8. 2. Ježíš Narozen roku nejspíš 7 nebo 6 před n. l. Ukřižován kolem roku 30 n. l. (Tradice o 33 „kristových letech“ je až středověká.) aaa

8. 3. Nový zákon a Pro detailůchtivé jedince: Textologie NZ .htm, .rtf

9. Křesťanská liturgie a dogmata víry

9. 1. Křesťanská liturgie a

9. 2. Křesťanská nauka Od křestních kérygmat k dogmatu.

10. Islám, Indie a Čína

10. 1. Islám aaa

10. 2. Indická náboženství („hinduismus“) a

10. 3. Buddha - a dědictví jeho učení

10. 4. Čínská tradice a

10. 4. 1. Konfucius a

10. 4. 2. Lao-tse a Tao a

11. Náboženství, umění, filosofie a přírodní vědy: kontroverzní témata Má náboženství také poznávací hodnotu? Lze mluvit o poznávání i mimo vědu? Konflikty.

11. 1. „Umění“ jako vydělená kategorie Od konce archaické doby se postupně vyděluje kategorie „umění“, předtím splývala s náboženstvím nebo se řemeslem. Souvisí to s výtvarným verismem (realismem) a s objevem perspektivy (kolem -400). Proto například Platón považuje „umění“ za úpadkové. Je jen velice málo kultur, které rozlišují „umění“ a „náboženské ztvárnění “: Řecko od klasické doby do konce antiky Evropa od renesance Prý něco v Číně (snad od středověku?) Pro zájemce: Platón a umění jeho doby (Rozluka filosofie a umění).rtf

11. 2. Filosofie a náboženství

11. 3. O původu ateismu

11. 4. Křesťanství a ateismus

11. 5. „Morální zákony“

11. 6. „Přírodní zákony“

11. 7. Problémy „počátku“ „Nastavení“ počátečních podmínek „Antropický princip“ – nebo spíše sebepotvrzující náhoda? „Velký třesk“– jeho novoplatónské a středověké předlohy. Počátek života Počátky člověka

11. 7. 1. „Vědecký kreacionismus“ = Pseudovědecký fabrikacionismus: Doslovná interpretace knihy Genesis a její časové škály. Podvodná rétorika. Parazitace na popularizací zakrývaných potížích vědy. „Inteligentní design“ (ID): Někdy = kreacionismus. Někdy poněkud inteligentnější podoba téhož.

12. Jaké je náboženství současné globalizované kultury? Viz moje příprava na starší seminář k tomu.