Potřebujeme českou environmentální sociologii? Jan Vávra Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Environmentální sociologie 70. léta 20. století – William Catton, Riley Dunlap Human Exemptionalism Paradigm New Ecological Paradigm (DSP, DWW) Environmentální sociologie Fyzické prostředí může ovlivňovat lidské společnosti a jejich chování a také jimi být ovlivňováno. Nestaví pouze na sociálních faktech. Dunlap, R., Catton, W. (1979). Environmental Sociology. Annual Review of Sociology 5: 243-273. Catton, W., Dunlap, R. (1980). A New Ecological Paradigm for Post-Exuberant Sociology. The American Behavioral Scientist 24(1): 15-47.

Potřebujeme environmentální sociologii? Vztah člověka (kultury/společnosti) a životního prostředí je oboustranný. Konkrétní vztahy se historicky proměňují. Technologický pokrok a ekonomický rozvoj zmenšuje určité vazby (hrozby), ale vytváří nové. Produkce nových rizik. Environmentální problémy. Propojenost a zranitelnost globalizovaného světa. Technologické a přírodní vědy na řešení otázek spojených s životním prostředím nestačí. Pojmy „udržitelný rozvoj“, „environmentální“, „ekologický“ jsou rozšířené, ale sociální obsah se vyprazdňuje. Zájem o environmentální témata oslabuje, vzhledem k ekonomickým problémům.

Jaká je česká environmentální sociologie? Reflexe životního prostředí v české sociologii a blízkých společenských vědách. Tři hlavní otázky: 1. Lidé a instituce 2. Témata 3. Přístup Důraz kladen na sociologii a blízké obory (antropologii, kulturní a sociální ekologii), filozofii, geografii a environmentalistiku nechávám stranou. Výběr jistě není kompletní, jakékoli doplnění je vítáno. Lapka, M. (2012). Kulturologický projekt české krajiny. Culturologia 1(1): 52-59. Lapka, M., Sokolíčková, Z., Vávra, J. (v tisku). Pět tezí současné kulturní ekologie. AUC – Studia Sociologica XVI: 9-22.

Urbánní sociologie Jiří Musil (SoÚ ČSAV, CEU), Michal Illner (SoÚ AV ČR) Sociologie města a bydlení. Inspirace chicagskou human ecology. Teoretický i empirický přístup. Slavomíra Ferenčuhová, Barbora Vacková, Lucie Galčanová (FSS MU) Luděk Sýkora (PřF UK) Musil, J. (1967). Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Musil, J. (1991). Nové vymezení sociální ekologie. Sociologický časopis 27(1): 69-89.

Rurální sociologie Bohuslav Blažek (ÚEK ČSAV) Sociální ekologie – důraz na reflexi vlastního jednání a různorodost přístupů. Teorie sociální ekologie, výzkumy venkova, snaha o znovuoživení venkova. Miroslav Gottlieb, Miloslav Lapka (ÚEK ČSAV) Důraz kladen na krajinu, její proměny a sociální percepci. Teoretický i empirický přístup. Věra Majerová, Michal Lošťák (PEF ČZU) Blažek, B. (1998). Venkov, města, media. Praha: Sociologické nakladatelství. Lapka, M., Gottlieb, M. (2000). Rolník a krajina. Kapitoly ze života soukromých rolníků. Praha: Sociologické nakladatelství.

Brněnská sociologie Hana Librová (FSS MU) Sociální percepce krajiny. Jan Keller (FSS OSU) Teoretické souvislosti vztahu ekologie a sociologie. Konkrétní problémy životního prostředí (např. automobilismus) V současnosti spíše sociální a politické problémy. Libor Musil (FSS MU) Postoje obyvatel vůči krajině. V současnosti se zabývá sociální politikou. Inocenc Arnošt Bláha (FF MU) Sociologie sedláka a dělníka Keller, J. (1997). Sociologie a ekologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Keller, J. (1998). Naše cesta do prvohor. O povaze automobilové kultury. Praha: Sociologické nakladatelství. Librová, H. (1987). Sociální potřeba a hodnota krajiny. Brno: UJEP. Musil, L. (1997). Trvalá udržitelnost a pokora v postojích obyvatel jižní Moravy ke krajině. Sociální studia 2: 133-151.

Okrajové přístupy Zájem o postoje vůči životnímu prostředí v rámci výzkumu hodnot, většinou na základě již existujících výzkumů. Blanka Řeháková (SoÚ AV ČR), Petr Soukup (FSV UK) Postoje a hodnoty ovlivňující vztah k životnímu prostředí (včetně NEP-HEP). Ladislav Rabušic (FSS MU) Postmaterialismus ve smyslu Ingelharda. Rabušic, L. (2000). Je česká společnost postmaterialistická? Sociologický časopis 36 (1): 3-22. Řeháková, B. (2001). Determinanty vztahu k ochraně životního prostředí. Sociologický časopis 37 (4): 479-498. Soukup, P. (2001). ISSP – Životní prostředí. Praha: SoÚ AV ČR.

Individuální přístupy Petr Jehlička (FSS OU) – Velká Británie Environmentální hnutí a environmentální politika. Environmentální souvislosti a rozšířenost samozásobitelství. Benjamin Vail (FSS MU) Environmentální sociologie. Problematika odpadového hospodářství a farmářských trhů. Oleg Suša (FF UK, FÚ AV ČR) Teoretický přístup k environmentálním problémům a globalizaci. Jehlička, P., Smith, J. (2011). An unsustainable state: Contrasting food practices and state policies in the Czech Republic. Suša, O. (v tisku). Kooptace protestu, ekologická krize a dilema „ekologické modernizace“. AUC – Studia Sociologica XVI: 137-154. Vail, B. (2007). Illegal Waste Transport and the Czech Republic: An Environmental Sociological Perspective. Sociologický časopis 43(6): 1195-1211.

Kulturní ekologie (FF UK) Jitka Ortová (FF UK) Teoretická reflexe ekologické krize založená na studiu literatury. Důraz na adaptační roli kultury. Miloslav Lapka, Zdenka Sokolíčková, Jan Vávra (FF UK, EF JČU, PdF UHK) Aktuální pojetí kulturní ekologie. Percepce environmentálních problémů (změna klimatu), uhlíková stopa. Proměny současné krajiny a venkova. Fischer, A., Peters, V., Vávra, J., Neebe, M., Megyesi, B. (2011). Energy use, climate change and folk psychology: Does sustainability have a chance? Results from a qualitative study in five European countries. Global Environmental Change 21(3): 1025-1034. Lapka, M. (2008). Úvod do sociologie krajiny. Praha: UK – Nakladatelství Karolinum. Lapka, M., Vávra, J., Sokolíčková, Z. (v tisku). Cultural ecology: Contemporary understanding of the relationship between humans and the environment. Journal of Landscape Ecology 5(2). Ortová, J. (1999). Kapitoly z kulturní ekologie. Praha: UK – Nakladatelství Karolinum.

Dva přístupy na UK Katedra sociální a kulturní ekologie (FHS UK) Ivan Rynda – Téma udržitelného rozvoje. Arnošt Novák – Sociální a ekologické souvislosti městských zahrádek. Centrum pro otázky životního prostředí (UK) Milan Ščasný – Environmentální ekonomie a sociologie, externality. Jan Urban, Iva Březinová – Environmentálně signifikantní chování, biopotraviny. Markéta Braun Kohlová – Automobilová a hromadná doprava. Braun Kohlová, M. (v tisku). Faktor volby dopravního prostředku – podstatný aspekt proměny současných měst. AUC – Studia Sociologica XVI: 121-135. Rynda, I. (2006). Trvale udržitelný rozvoj a vzdělávání. Pp. 231-236 in J. Dlouhá, J. Dlouhý, V. Mezřický (eds.). Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu „Globalizace a globální problémy“ 2005-2007. Praha: UK – COŽP. Urban, J., Zvěřinová, I., Ščasný, M. (2012). What Motivates Czech Consumers to Buy Organic Food? Sociologický časopis 48(3): 509-536.

Humanitní environmentalistika (FSS MU) Hana Librová Komplexní přístup k životnímu stylu a jeho ekologickým dopadům. Bohuslav Binka Environmentální etika a proměny environmentálních hnutí. Pavel Klvač Environmentální sociologie a problematika venkova. Binka, B. (2008). Environmenátlní etika. Brno: Masarykova univerzita. Klvač, P. (2003). Bažina a mokřad – dvě tváře divočiny. Biograf 30. Librová, H. (1994). Pestří a zelení: Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Brno: Veronica, Hnutí Duha. Librová, H. (2003). Vlažní a váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Doplněk.

Současné publikační aktivity Sociologický časopis 48(2) Environmental Values in Central and Eastern Europe: Perspectives from East and West Zahraniční články převažují (4 ku 2) Acta Universitatis Carolinae – Studia Sociologica XVI Naše společná přítomnost: Globální výzvy pro kulturní a sociální ekologii Journal of Landscape Ecology 5(2) Our Common Present: Changing Society? Sociální studia Environmentalismus ve společenských vědách Towards an Environmental Society? Concepts, Policies, Outcomes Kolektivní monografie především zahraničních autorů (eds. M. Lapka, E. Cudlínová)

Shrnutí V roce 2012 se téma ŽP objevuje v několika sociologických publikacích. Životní prostředí je předmětem zájmu sociologie. - Teorie a metodologie (Lapka, Vávra). - Proměny diskurzů a politiky (Suša, Jehlička). - Hodnoty a postoje (Řeháková, Soukup). - Deskripce chování a jeho motivace (Jehlička, Ščasný, Librová). - Komplexní souvislosti chování, včetně dopadů (Librová, Novák). ALE: Komplexněji se problematice věnují autoři a instituce, jež nejsou primárně sociologické (s výjimkou KES FSS MU). Sociologové se většinou věnují životnímu prostředí buď teoreticky nebo okrajově, či velmi individuálně.

Výzvy pro sociologii Rozvíjení teoretických koncepcí a jejich aplikace při empirických výzkumech. Vlastní kvantitativní empirické výzkumy. Propojení mezi výzkumem hodnot, postojů a motivací k určitému chování a dopadů tohoto chování (např. automobilismus, biopotraviny, atd.). Nerezignovat na sdělování znalostí veřejnosti a decizní sféře (tvorba akční znalosti). Nenechat problematiku životního prostředí jen přírodovědcům nebo sociologizujícím přírodovědcům.

Děkuji Vám za pozornost! Jan Vávra Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Studentská 13 370 05 České Budějovice jan.vavra@prirodou.cz http://ksr.ef.jcu.cz www.ecoology.org