Mikroekonomie II Úvod Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Stručný obsah Úvod Chování spotřebitele a formování poptávky Nástroje používané v mikroekonomii Chování spotřebitele a formování poptávky Užitek, preference a optimum spotřebitele Poptávka Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika

Chování firmy a formování nabídky Volba technologie Náklady firmy Příjmy firmy Volba výstupu dokonale konkurenční firmou Rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci Optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu Alternativní cíle firmy

Trhy výrobních faktorů Specifika trhu výrobních faktorů Nabídka práce Poptávka po práci Monopol na straně nabídky práce Trh kapitálu Rovnováha, efektivnost a úloha státu Všeobecná rovnováha Tržní selhání Mikroekonomická politika státu

Nástroje používané v Mikroekonomii Předmět zkoumání Ekonomie - zabývá se zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní využití tak, aby byly realizovány lidské potřeby. Mikroekonomie - zkoumá především rozhodování jednotlivých tržních subjektů, kterými jsou jednotlivci, firmy a stát. Jednotlivci - rozhodují především o tom, kdy, kde, kolik a co si koupí. Jejich rozhodování je determinováno jejich cíli v podobě přání nebo preferencí. Také označováni jako domácnosti. Firmy - rozhodují o tom, co budou vyrábět, v jakém množství, jakou stanoví cenu, jakou použijí technologii. Stát – vytváří právní normy, v jejichž rámci probíhá ekonomická činnost. Stát rovněž bývá reprezentován státními podniky.

Základní činnosti ekonomických subjektů Výroba – přeměna zdrojů ve statky neboli přeměna vstupů na výstup. Směna – výměna jedněch statků za druhé. Spotřeba – impuls pro existenci a rozvoj výroby.

Základní metody a nástroje mikroekonomické analýzy Zkoumání mikroekonomie (ve zjednodušení) se zaměřuje na: zjišťování optima hledání rovnováhy Ekonomické modely – znázorňují vztahy mezi vybranými proměnnými. Mohou být formulovány verbálně, graficky nebo algebraicky. Jsou založeny na zjednodušených předpokladech: Ceteris paribus (tj. za jinak stejných okolností) Optimalizace – všichni ekonomičtí aktéři se chovají racionálně Pozitivní nebo normativní přístup

Hledání optima Jde o zjištění hodnot nezávisle proměnné (proměnných), při nichž daný tržní subjekt maximalizuje či minimalizuje svoji cílovou funkci. Maximalizace funkce s jednou proměnnou Maximální příjem je pokud dTR/dQ = 0, neboli mezní příjem (MR) je roven nule (neboli směrnice funkce TR = f(Q) je rovna nule)

Hledání optima - podmínky Má-li být zkoumána celková funkce ve svém minimu nebo maximu, musí být splněna nutná podmínka, kterou je nulová hodnota první derivace této celkové funkce podle nezávisle proměnné Současně musí být splněna postačující podmínka, kterou je: V případě maxima celkové funkce záporná hodnota její druhé derivace V případě minima celkové funkce kladná hodnota její druhé derivace

Vztahy mezi průměrnými a mezními veličinami Jestliže mezní veličina leží pod průměrnou veličinou, průměrná veličina klesá. Jestliže mezní veličina leží nad průměrnou veličinou, průměrná veličina roste. V bodě, kde mezní veličina protíná průměrnou veličinu, se hodnoty obou veličin sobě rovnají a funkce průměrné veličiny ani neroste ani neklesá.

Řešení problémů rovnováhy Nástrojem řešení problémů rovnováhy je analýza nabídky a poptávky (Supply-Demand Analysis)

Tržní rovnováha v případě posunu poptávky nebo nabídky Hlavní faktory způsobující posun poptávky: změna preferencí spotřebitele změna velikosti důchodů spotřebitelů změna cen substitučních a komplementárních statků očekávání spotřebitelů reklama na daný statek, substitut nebo komplement kapacita trhu apod. Hlavní faktory promítající se v posunu křivky nabídky: změny v technologii, kterou firma používá změny spojené se vstupy, zejména s jejich cenami očekávání výrobců, mimoekonomické vlivy (např. počasí) počet prodávajících

Zásahy do tržní rovnováhy Intervence do tržní rovnováhy: stanovení nižší než rovnovážné ceny - je-li regulačním opatřením státu stanovena cena pod rovnovážnou cenou, nazývá ji ekonomická teorie cenovým stropem stanovení vyšší než rovnovážné ceny - je-li regulačním opatřením státu stanovena cena na vyšší úrovni, než by byla rovnovážná cena, hovoříme o cenovém prahu, resp. minimální ceně