Šestinozí - Hexapoda

Šestinozí (Hexapoda) tělo členěno na 3 oddíly – hlava, hruď a zadeček na hlavě se nachází 1 pár tykadel, mandibul a maxil na hrudi tři páry článkovaných kráčivých končetin a dva páry křídel Členění Hexapoda: Hexapoda: Entognatha (Parainsecta + Diplura) + Ectognatha (ostatní hmyz = Insecta s. str.) alt. Hexapoda (=Insecta s. lat.): Parainsecta + Diplura + Insecta s. str.

hemimetabolie x holometabolie starobylejší skupiny, larvy podobné dospělci se stejným typem úú jako imaga, zvětšující se základy křídel, základy vnějších pohl. orgánů bez vnějších základů křídel, většinou jiný typ úú, oči, křídla a pohl. orgány se zakládají de novo, stadium kukly (klidové stadium, nepřijímá potravu)

Entognatha = Parainsecta + Diplura (vidličnatky) entognátní (ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule), malé rozměry, většinou málo pigmentovaní, bezkřídlí, každý článek tykadla osvalen Parainsecta = Protura + Collembola Hmyzenky (Protura) chybí zrakové orgány a tykadla mají pseudoculi (snad rudiment tykadla, chemoreceptor), ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule přední nohy namířeny dopředu, bezkřídlé zadeček 12 čl., anamorfóza (dorůstá 9.-11. čl.), rudimenty končetin na 1.-3.čl. žijí v půdě, mechu, houbách...

abdominální končetiny

Entognatha: Parainsecta Hmyzenky

Chvostoskoci (Collembola) Entognatha: Parainsecta Chvostoskoci (Collembola) malé rozměry, podlouhlý až kulovitý tvar těla, světlí nebo pigmentovaní, povrch těla pokryt různě hustě jednoduchými setami nebo šupinkami na hlavě tykadla (max. 6 čl.), postantennální orgán, ocelli nebo jednoduché ommatidia, ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule bezkřídlí, holeň a chodidlo srostlé (tibiotarsus)

Zadeček se specializovanými zadečkovými končetinami: 1. čl. ventrální tubus – hygroskopický orgán, příjem vody, přidržování k podkladu 3. čl. retinakulum – zachycovací zachycovací orgán 4. čl. furka – skákací vidlička

Chvostoskoci (Collembola) Entognatha: Parainsecta Chvostoskoci (Collembola) rozmnožování (samec odkládá spermatofory, příp. láká samici, pronásleduje, vozí se na jejích zádech), epimetamorfóza (svlékání i ve stadiu dospělce) půda (různě hluboko), voda; živí se mikroorganismy, pylem, dravě... taxonomické členění - Arthropleona (volnočlenky) + Symphypleona (srostločlenky) nebo: Poduromorpha (Podura aquatica, Tetrodontophora bielanensis) Entomobryomorpha Symphypleona (Sminthuridae)

Chvostoskoci (Collembola) Entognatha: Parainsecta Chvostoskoci (Collembola) Podura aquatica – mákovka vodní

Chvostoskoci (Collembola) Entognatha: Parainsecta Chvostoskoci (Collembola) Entomobrya sp. Sminthuridae gen. sp. - srostločlenka Tetrodontophora bielanensis – larvěnka obrovská

Vidličnatky (Diplura) = štětinovky (Campodeina) + škvorovky (Japygina) Entognatha Vidličnatky (Diplura) = štětinovky (Campodeina) + škvorovky (Japygina) chybí zrakové orgány a pigmentace, bezkřídlí růžencovitá tykadla, ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule (entognathie), štěty (cerky) na konci zadečku žijí v půdě, rozmnožování (spermatofor)

Entognatha: vidličnatky (Diplura) Štětinovky (Campodeina) dlouhé článkované cerky na zadečku Škvorovky (Japygina) klíšťky na zadečku Catajapyx spp. – rozšířil se s vinicemi

Insecta s. str. Dělení: Monocondylia kusadlo napojeno pouze jedním kloubním spojením (chvostnatky - Archaeognatha) Dicondylia kusadlo napojeno dvěma kloubními spojeními (ostatní) alt. Apterygota + Pterygota Znaky: ektognathie – ústní ústrojí není vtaženo do hlavové kapsule, tykadlo (scapus, pedicellus, flagellum, osvaleny 1. a 2. čl.)

Chvostnatky (Archaeognatha) Monocondylia (Apterygota) Chvostnatky (Archaeognatha) protáhlé válcovité tělo, světlé nebo pigmentované velké složené oči, dotýkají se, dlouhá niťovitá tykadla, mandibula s jedním kloubem, apterní (bezkřídlé) na zadečku dva článkované štěty (cerci) a jeden paštět (terminální filament) spermatofor, skákají, žijí v hrabance, živí se řasami, lišejníky nebo dravě

Dicondylia (Apterygota) Rybenky (Zygentoma) Dicondylia (Apterygota) tvarově a zbarvením podobné chvostnatkám složené oči se nedotýkají, paštět není o mnoho delší než cerky, neskáčí, apterní, žijí v hnízdech, synantropně, volně

Křídlatí (Pterygota) vyvinuty dva páry blanitých křídel, z exitu hrudních končetin zahrnuje: Paleoptera (jepice - Ephemeroptera + vážky - Odonata) + Neoptera specifická artikulace křídel umožňuje jejich skládaní Paleoptera Neoptera

Jepice (Ephemeroptera) Pterygota: Paleoptera Jepice (Ephemeroptera) nejstarobylejší recentní řád imágo: tykadla krátká, niťovitá, velké složené oči, ocelli, úú kousací, ale nefunkční dva páry křídel s bohatou žilnatinou, přední pár větší, v klidu kolmo na zadeček na zadečku dva štěty + terminální filament (paštět) - může chybět trávicí soustava nefunkční (aerostatická funkce), vyplněna vzduchem

Jepice (Ephemeroptera) Pterygota: Paleoptera Jepice (Ephemeroptera) stadium subimaga mezi larvou a imagem (nevyvinuté pohl. orgány, křídla mléčně zbarvená) larvy: vodní, různé typy dle prostředí (plovací, hrabavý, plochý, lezoucí...), listovité nebo keříčkovité tracheální žábry po stranách zadečku

Pterygota: Paleoptera Vážky (Odonata) hlava s velkýma složenýma očima, ocelli, pohyblivá, tykadla krátká, niťovitá, úú kousací hruď mohutná s mohutnou svalovinou, jedn. hrudní články zešikmené, dva páry křídel s bohatou žilnatinou, u šídel a vážek se neskládají zadeček válcovitý, u samců se sekundárními genitáliemi, samci teritoriální

Pterygota: Paleoptera Vážky (Odonata) vodní larvy, dravé i býložravé, ústní ústrojí s maskou (přeměněné labium), dýchají anální pyramidou (šídla) nebo análními ploutvičkami (motýlice, šidélka)

Pterygota: Paleoptera Vážky (Odonata) Caloptera (motýlice) Anizoptera (šídla a vážky) Zygoptera (šidélka)

Pterygota Neoptera specifická artikulace křídla umožňuje jejich složení na zadeček, redukce příčných žilek Neoptera = „Polyneoptera“ (pošvatky, škvoři, švábi, kudlanky, rovnokřídlí atd.) + Paraneoptera (pisivky, vši, třasněnky, ploštice atd.) + Holometabola (hmyz s proměnou dokonalou)

Polyneoptera Plecoptera Dermaptera Zoraptera Pterygota: Neoptera Polyneoptera Plecoptera Dermaptera Zoraptera Dictyoptera = blatopteroidní komplex (Blattodea + Isoptera + Mantodea) Orthopteroidní komplex (Orthoptera + Phasmatodea + Mantophasmatodea + Grylloblattodea + Embioptera)

Pošvatky (Plecoptera) Polyneoptera Pošvatky (Plecoptera) imágo: hlava prognátní, úú kousací, dlouhá niťovitá tykadla, ocelli zadní pár křídel větší než přední

Pošvatky (Plecoptera) Polyneoptera Pošvatky (Plecoptera) larvy: vodní, s velkými křídelními pochvami, trach. žábry zespodu úú, na bázi nohou, na konci zadečku dva stěty + někdy trach. žábra spíše tekoucí vody, živí se nárosty řas, lišejníky, detritem, výjimečně dravě

Škvoři (Dermaptera) hlava prognátní, ústní ústrojí kousací Polyneoptera Škvoři (Dermaptera) hlava prognátní, ústní ústrojí kousací 1. pár křídel přeměněn v krátké krytky (tegminae), 2. pár blanitý na konci zadečku klíšťkovité cerky (vytahování křídel, páření, obrana) samička hlídá snůšku vajec a také několik prvních larvalních instarů živí se dravě, jsou omnivorní, herbivorní i saprofágní, ektoparaziti hlodavců a netopýrů (pseudoplacentální viviparie)

Škvor obecný (Forficula auricularia)

Blattopteroidní komplex = Dictyoptera Polyneoptera Blattopteroidní komplex = Dictyoptera Blattodea + Isoptera + Mantodea

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Švábi (Blattodea) hlava hypognátní, ústní ústrojí kousací, niťovitá tykadla 1. pár křídel přeměněn v krytky, 2. pár blanitý s velkým análním lalokem vajíčka v ootéce na zadečku samice, přídatné pohl. žlázy některé druhy subsociální, jsou omnivorní např. šváb americký (Periplaneta americana) – znáte z pitvy

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Švábi (Blattodea) Cryptocercus – žije v chodbách ve dřevě, symbiotické org. jako termiti, subsociální

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Kudlanky (Mantodea) převážně tropická skupina hlava hypognátní, předozadně zploštělá, úú kousací, ocelli, tykadla dlouhá, niťovitá prodloužený prothorax, přední končetiny loupeživé, 1. pár křídel přeměněn v krytky, 2. pár s velkým análním lalokem samice kladou vajíčka do pouzdra (ootheka), kterou odkládají volně na substrát, samice v zajetí kanibalistická (údajné zvýšení pářící aktivity) dravé Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) – (Morava, Čechy)

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Termiti (Isoptera) eusociální ale diploidní! (dělba práce - kasty, překryv generací a pohlavní a nepohlavní jedinci), tropický a subtropický hmyz Pohlavní jedinci: hlava prognátní, úú kousací, mají oči, křídla, samice abnormálně zvětšený zadeček (fyzogastrické)

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Termiti (Isoptera) Nepohlavní jedinci: vojáci – apterní, nemají oči, silně sklerotizovaná hlava, mandibuláti nebo nasuti dělníci – apterní, nemají oči, krmí larvy, vojáky a pohl. jedince, slabě sklerotizovaní staví si termitiště, býložraví nebo všežraví (Reticulitermes darwiniensis), brvitky

Orthopteroidní komplex Polyneoptera Orthopteroidní komplex Orthoptera + Phasmatodea + Mantophasmatodea + Grylloblattodea + Embioptera

Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Rovnokřídlí (Orthoptera) - kobylky (Ensifera) + sarančata (Caelifera) hlava hypognátní, úú kousací pronotum rozšířeno v laterální oblasti, přední křídla přeměněny v krytky, zadní blanitá zadní nohy skákací funkce stridulace – epigamní a teritoriální chování, Ensifera - třením 1. páru křídel, Caelifera - třením vnitřní strany zadní nohy o křídelní žilku sluchové orgány tvořeny ztenčenou kutikulou (Ensifera – na přední holeni, Caelifera – 1. zadečkový článek)

Kobylky a cvrčci (Ensifera) Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Kobylky a cvrčci (Ensifera) dlouhá tykadla, dlouhé vyčnívající kladélko, kladení vajíček do půdy jsou dravé (živí se mj. sarančaty) cvrčci – někteří si hloubí chodby v zemi, stridulace kobylky – stridulace

Sarančata (Caelifera) Polyneoptera: Orthopteroidní komplex saranče marše Sarančata (Caelifera) krátká tykadla, kladélko nevyčnívá býložravé

Strašilky (Phasmatodea) Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Strašilky (Phasmatodea) prognátní hlava, tykadla různě dlouhá, úú kousací, ocelli jen u okřídlených krytky (různě modifikované) převážně tropická skupina s častým mimetismem => bizarní formy částečně partenogenetické, silný vnější obal (chorion) vajíček (druhově specifické) strašilky, lupenitky

Phasmatodea (strašilky)

Cvrčkovci (Grylloblattodea) Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Cvrčkovci (Grylloblattodea) hlava prognátní, složené oči redukované, dlouhá tykadla, apterní, končetiny kráčivé pod kameny i v jeskyních v chladných oblastech severní polokoule (lezou mezi sněhem a půdou)

Strašilkovci (Mantophasmatodea) Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Strašilkovci (Mantophasmatodea) řád popsaný až v roce 2002, do té doby znám pouze z fosílií (jantaru) hlava hypognátní, ústní ústrojí kousací, apterní, 1. a 2. pár nohou (stehno a holeň) s trny (chytání kořisti) Jižní Afrika, Austrálie

Snovatky (Embioptera) Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Snovatky (Embioptera) tropická a subtropická skupina, zpravidla apterní (lepší pohyb v hedvádných chodbách) od 2. larválních instarů tkají hedvábí (1. chodidlový článek na předních nohách), výstelka chodeb (hedvábné galerie), žijí gregariozně, jsou subsociální živí se fytofágně, chodby rozšiřují ke zdroji potravy

Drobnělky (Zoraptera) Polyneoptera Drobnělky (Zoraptera) malá tropická skupina, popsána až 1913 presociální, gregariozní

Neoptera Paraneoptera postupná redukce úú až v bodavě savé, larvy bez ocelli, nemají cerky

Paraneoptera Pisivky (Psocoptera) velká hlava a slož. oči, tykadla dlouhá, niťovitá, modifikované kousací ústní ústrojí (styletovité čelisti) okřídlené i bezkřídlé živí se detritem, řasami, hyfami, schopnost absorbce vzdušné vlhkosti, často synantropní, v hnízdech i volně (např. na stromech)

Phthiraptera: luptouši (Amblycera) Paraneoptera Vši (Phthiraptera) redukce složených očí, chybí ocelli, redukce tykadel ektoparazitický způsob života (na obratlovcích), 3 larvální instary (adaptace) Phthiraptera: luptouši (Amblycera) široká hlava, úú kousací, horizontální mandibuly, nohy kráčivé hostitelé: savci i ptáci

Paraneoptera Péřovky (Ischnocera) tykadla vždy vyčnívají z obrysu hlavy, zvláštní rýhy na tykadla, mandibuly pracují vertikálně, nohy chápavé nejsou hematofágní, živí se pouze epidermis (savci, ptáci)

Sloní vši (Rhynchophthirina) hlava protažená v dlouhé rostrum, mandibuly pracují od sebe hematofág u slonů a prasete bradavičnatého a štětkovitého

Paraneoptera Vši (Anoplura) úú bodavě savé, mandibuly a maxily přeměněny ve stylety, vyvinuta tzv. sekundární entognathie nohy chápavé (drápek tvoří háček) vajíčka charakteristického tvaru, lepí je na srst, všechny ektoparazité savců, epidemiologický význam Pediculus humanus Phtirus pubis veš dětská veš muňka

Thysanoptera + Hemiptera Neoptera: Paraneoptera Thysanoptera + Hemiptera styletovitá mandibula a styletovitá redukovaná maxila, úú bodavě savé, celé uloženo v labrolabiálním komlexu (rostrum)

Třásněnky (Thysanoptera) Paraneoptera Třásněnky (Thysanoptera) drobného vzrůstu hlava hypo- až opisthognátní, asymetrické ústní ústrojí (redukce pravé části maxil), velké oči, málo ommatidií křídla redukovaná, tzv. stenopterie

Třásněnky (Thysanoptera) Paraneoptera Třásněnky (Thysanoptera) rozmnožování pohl. i partenogenetické, odchylky od tzv. paurometabolie (poslední stadia klidová a nepřijímají potravu) volně na vegetaci, vysávají rostlinné šťávy (přenáší virózy), eusociální druhy v Austrálii (žijí v hálkách, mají kasty, haplodiploidní systém)

Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) + křísi (Auchenorhyncha) + mšice, červci, mery, molice (Sternorhyncha) stavba bodavě sacího úú: protažené labrum (kryje sosák), pochva sosáku z labia, 2 páry bodavých styletů (md + mx) – 2 kanálky (salivární a nasávací) – extraorální trávení, absence palpů někdy stylety delší než pochva z labia => pak stylety stočeny v hlavě

Ploštice (Heteroptera) Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) tělo zploštělé hlava prognátní, hypognátní nebo opisthognátní křídla – 1. pár přeměněn v polokrovky, 2. pár blanitý, okřídlené až bezkřídlé druhy Pyrrhocoris apterus ruměnice pospolná Coreus marginatus vroubenka obecná

Ploštice (Heteroptera) Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) dospělci i larvy mají specifické pachové žlázy u některých druhů dochází k traumatické inseminaci suchozemské i vodní druhy, vodní dýchají vzdušný kyslík (sifon, plastron, vynoření těla) většina se živí rostlinnými šťávami, některé dravé (zákeřnice – přenašeč Chagasovy choroby – trusem), krevsající péče o potomstvo Palomena viridis kněžice zelená Reduviidae gen. sp. zákeřnice Cimex sp. štěnice

Ploštice (Heteroptera) Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) Nepa cinerea splešťule blátivá Iliocoris cimicoides bodule obecná Ranatra linearis jehlanka válcovitá Elasmucha grisea kněz

Křísi (Auchenorrhyncha) Paraneoptera: Hemiptera Křísi (Auchenorrhyncha) hlava orthognátní, tykadla krátká 1. pár křídel přeměněn v krytky sají rostlinné šťávy (filtrační komora) stridulační orgány u cikád Membracidae gen. sp. - ostnohřbetka Cicadidae gen. sp. cikáda Cercopis sp. - pěnodějka

Paraneoptera: Hemiptera Sternorrhyncha opisthognátní hlava, ústní ústrojí bodavě savé, posun vyústění sosáku mezi prvními kyčlemi (tzv. sternorhynchie), okřídlení nebo apterní, přenašeči chorob) Mery (Psyllomorpha) 1. pár křídel v tegminae Molice (Aleyrodomorpha) Červci (Coccomorpha)

Paraneoptera: Hemiptera Sternorrhyncha Mšice (Aphidomorpha) okřídlené i apterní, partenogenetické a pohlavní cykly některé mají tzv. siphunculi (vypuzování hemolymfy)

http://web.natur.cuni.cz/zoologie/entomologie/index.htm