Mezinárodní situace na přelomu 19. a 20. století Francie Velká Británie Rusko Německo Rakousko – Uhersko USA

Francie, Velká Británie třetí republika (po porážce císařství Napoleona III.) úspěchy v dobývání kolonií solidní domácí podnikání značný kulturní vliv Velká Británie – pevné připoutání kolonií (výnosy z kolonií pokrývaly ztráty způsobené poklesem vývozu zboží) ztrácí suverénní postavení v oblasti průmyslu, které měla po celé století (do čela se dostávají USA) politika – tradiční dvě strany: konzervativní a liberální – rozšiřuje nově vzniklá Labour Party – dělnická strana práce

Rusko Velmoc z pohledu rozlohy a počtu obyvatel Vysoká negramotnost Hospodářská zaostalost (státní dluh v roce 1913 – 12,7 miliard rublů) Nízká výkonnost průmyslu (drtivá většina obyvatel žije na vesnici) Obrovské rozdíly v sociální oblasti (prudce se rozevírají „nůžky“ mezi bohatými a chudými) V čele Ruska car Mikoláš II. (Romanovci) Sociální demokracie se v Rusku dělila na bolševiky a menševiky (Tyto názvy dle 2.sjezdu sociální demokracie – menšina zde odmítla Leninův politický program – menševici)

Německo Sjednotitel: Otto von Bismarck Vysoká úroveň armády Vyspělé hospodářství Značný kulturní potenciál Národ byl zpracováván ideami nacionalismu Ze všech zemí nejvíce toužilo po válce (císař Vilém II.) s cílem získat další kolonie, ovládnout střední Evropu, pronikat na Balkán, získat převahu nad Velkou Británií zejména v oblasti světového obchodu

Rakousko-Uhersko Mnohonárodnostní monarchie, která měla permanentní problémy v národnostních sporech V čele František Josef I. Nastoupil na trůn v roce 1848 jako osmnáctiletý a vládl do své smrti v roce 1916. Stal se v podstatě posledním evropským monarchou staré školy. Rakousko – Uhersko ve válce vidělo příležitost k vyřešení národnostních sporů a k posílení svého vlivu na Balkáně 1.světová válka 1 (video)

USA Na přelomu 19. a 20. století dosáhly Spojené státy postavení nejsilnější světové velmoci Rychlá industrializace – rozvoj vědy a techniky, zavedení pásové výroby, poptávka po pracovní síle (přistěhovalci), slušné mzdy, vysoká koupěschopnost obyvatel, široké uplatnění strojů, moderní průmysl Před vypuknutí války držely Spojené státy americké linii nevměšování se do evropských záležitostí