Poslední mise raketoplánu Discovery nesla označení STS-133 Mise STS-133 byla zahájena 24.února 2011 startem k mezinárodní vesmírné stanici ISS. Raketoplán tak dopravil svůj úplně poslední náklad - víceúčelový modul Leonardo. Byl to 39. a poslední let Discovery z celkem 133. letů programu Space Shuttle, který začal 12. dubna 1981. Steven Lindsey Stephen Bowen Eric Boe Michael Barratt Benjamin Alvin Drew Nicole Stottová Hudba: Il Silenzio Trumpeta - Nino Rosso Poslední mise raketoplánu Discovery nesla označení STS-133

Zleva: Benjamin Drew, Nicole Stottová, Eric Boe, Steven Lindsey, Michael Barratt a Steve Bowen

Přesun raketoplánu Discovery k poslednímu startu ve své historii. Hlavní americký kosmodrom - používaný NASA nese název John F. Kennedy Spaceport Center (KSC) - Florida - USA.

Start: 24. 2. 2011 21:53:23 SEČ. Přistání: 9.3.2011 17:57:17 SEČ.

Nejprve absolvovali pozemní předletovou přípravu, start po kterém proběhla jejich 14. denní mise ve vesmíru, přistání a na závěr tisková konference o průběhu letu.

Samotný raketoplán je dlouhý 37,25m, rozpětí křídel má 23,8m a prázdný váží 68 tun. Celý komplex s přídavnými nádržemi a nosnými raketami při startu váží více než 2000 tun.

velitel Eric Boe Tim Kopra později nahrazen Steve Bowenem pilot Tim Kopra později nahrazen Steve Bowenem Michael Barratt letový specialista Steven Lindsey velitel Benjamin Alvin Drew letový specialista Nicole Stottová letový specialista

Michael Barratt Eric Boe Steven Lindsey velitel Alvin Drew Tim Kopra Nicole Stottová

Steven Lindsey

Eric Boe

Benjamin Alvin Drew

Stephen Bowen

Michael Barratt

Nicole Stottová

Tréninky a další zdokonalování na různých trenažérech.

Předletová příprava a trénink

Trénink a předletová příprava na trenažéru

Nový pomocník - Robonaut

Poslední společná snídaně před startem.

Externí palivová nádrž hlavních nosných raket na cestě k odpalovací rampě.

Připojování a montáž externí palivové nádrže na odpalovací rampě.

Poslední rozloučení a pózování pro fotoreportéry před startem.

Připravený raketoplán Discovery na odpalovací rampě.

Raketoplán Discovery čekající a připravený ke startu.

Start raketoplánu Discovery na svoji poslední misi.

Začátek poslední cesty raketoplánu Discovery do vesmíru.

Jedna minuta a patnáct vteřin od startu

Společná snídaně na oběžné dráze.

Společná fotografie posádek STS-133 a Expedice 26 na ISS (03.03.2011)

Poslední společná fotografie obou posádek před rozloučením a návratem na Zem.

Poslední pohled přes propojovací průchod mezi raketoplánem a mezinárodní vesmírnou stanice ISS.

Poslední pohled na mezinárodní vesmírnou stanici ISS a návrat na domovskou planetu Zem.

a nalétal cca 238 milionů km. Raketoplán Discovery úspěšně přistál na KSC ve středu 09.03.2010 v 17:57:17 SEČ. Skvělá kariéra tohoto konkrétního stroje se tak uzavřela. Discovery během téměř 27 roků služby od roku 1984 absolvoval 39 misí, při kterých strávil v kosmu přes 355 dní a nalétal cca 238 milionů km.

24. 02. 2011 Čtvrtek 21:53:23.980 hod. SEČ Vzlet - start. Závěrečná tisková konference, kde členové posádky raketoplánu Discovery, informovali média a novináře o právě zakončené a úspěšné - poslední misi raketoplánu. 24. 02. 2011 Čtvrtek 21:53:23.980 hod. SEČ Vzlet - start. 09. 03. 2011 Středa 17:57:17 hod. SEČ Přistání - raketoplán se zastavil.

Celkový čas strávený ve vesmíru byl - 1 hodina a 48 minut. 12. duben - Den D, kdy první člověk vyletěl do vesmíru. Právě dnes 12. 4. 2011 je tomu 50 let - výročí, kdy Jurij Alexejevič Gagarin vyletěl jako první člověk v historii - do vesmíru. Celkový čas strávený  ve vesmíru byl - 1 hodina a 48 minut. Ráno 12. dubna 1961 ověsili Gagarina lékařskými senzory, oblékli jej do kombinézy, skafandru a odvezli na Bajkonur, kde již stála připravena raketa s kosmickou lodí Vostok 1. Před nástupem do rakety ještě Gagarin přednesl krátký pozdrav. Dlouhou předstartovní přípravu mu krátili vysíláním písniček. Několik minut před startem byl Gagarin povýšen z poručíka na majora. Start. Gagarin stihl ještě říci "Nu pajechali!", čili Tak pojďme. Přistání - kabina lodi Vostok po přistání. Po třech minutách se dostal na oběžnou dráhu Země s výškou 181 km až 327 km. Jeho jediný oblet Země trval cca 90 minut. Gagarin zaznamenával své dojmy na magnetofon. Zajímavým zjištěním bylo, že dokázal na povrchu rozeznávat i malé detaily, jako domy a pole. Nad Atlantským oceánem se jeho loď pomocí manévrovacích trysek otočila, aby při sestupu byl otočen zády ke směru letu. Takto může kosmonaut lépe snášet velké, až osminásobné přetížení při průletu atmosférou. Ve výšce 7 000 m se podle plánu katapultoval a přistál na vlastním padáku. Takto přistávaly kosmonauti na všech lodích Vostok, protože ještě nebyl dokončen přistávací systém. Prázdná kabina přistála na padáku opodál. Gagarin přistál na poli u obce Smelovka, zakrátko se sem seběhli místní obyvatelé, kteří se o letu člověka do vesmíru již dozvěděli z rádia. Ještě v tento den zde vztyčili dřevěnou tabuli. Později postavili malý kamenný památníček. Dnes se na místě přistání prvního člověka z vesmíru tyčí obrovský 40 metrový kolos z titanu. Jurij Alexejevič Gagarin

Klik do obrázků - pro další informace o misi - STS -133.