Veličiny pro hodnocení zvuku Nela Havrdová
Mezi základní veličiny užívané při hodnocení zvuku patří: akustická intenzita hladina akustické intenzity akustický tlak hladina akustického tlaku akustický výkon hladina hlasitosti hlasitost
AKUSTICKÁ INTENZITA ZVUKU Zvuková vlna představuje periodické stlačování a rozpínání pružného prostředí, v němž se šíří (vzduch, voda, …). Ve vzduchu např. dochází k periodickým změnám atmosférického tlaku, které uchem vnímáme jako zvuk určité hlasitosti. Hlasitost je veličina subjektivní a závisí na citlivosti sluchu. Pro objektivní hodnocení zvuku byla zavedena intenzita zvuku I: INTENZITA ZVUKU JE DEFINOVÁNA PODÍLEM VÝKONU ZVUKOVÉHO VLNĚNÍ A PLOCHY , KTEROU VLNĚNÍ PROCHÁZÍ. I=P/S; [I]=W.m-2
AKUSTICKÁ INTENZITA ZVUKU Intenzita zvuku je přímo úměrná energii kmitání, které zvukové vlnění v daném bodě vzbuzuje. Tato energie pak závisí na druhé mocnině amplitudy výchylky a na druhé mocnině frekvence. Intenzitu zvuku tedy určují nejen změny tlaku vzduchu v daném místě, ale také výška tónu. Citlivost lidského ucha je největší při frekvencích zvuku 700 až 6 000 Hz.
V souvislosti s tím se zavádějí dvě hranice intenzity zvuku: 1. práh slyšení - charakterizován intenzitou zvuku (resp. akustickým tlakem ), která je nejmenší intenzitou, od níž zvuk vnímáme 2. práh bolesti - charakterizovaný intenzitou zvuku (resp. akustickým tlakem 130 Pa); zvuky větších intenzit než je práh bolesti mohou v uchu vyvolat bolestivý pocit
HLADINA AKUSTICKÉ INTENZITY Poměr nejmenší a největší intenzity zvuku v oblasti největší citlivosti ucha je 1012. Hladinu intenzity (hlasitost) zvuku je proto vhodné vyjadřovat pomocí logaritmické stupnice; jednotkou hlasitosti zvuku je bel (značka B). Tato jednotka byla nazvána podle vynálezce telefonu, Američana Alexandra Grahama Bella (1847 - 1922). Jedná se o jednotku velkou, proto se v praxi používají jednotky nižší - decibel dB. Rozlišovací schopnost lidského ucha je řádově právě 1 dB. Použití funkce logaritmus je velmi vhodné: tato funkce totiž „výrazným způsobem snižuje řády“. Pokud bychom chtěli rozsah prahových intenzit zobrazit v grafu, bylo by nutné stupnici rozdělit na 1012 dílků. S využitím funkce logaritmus stačí dílů 12 resp. 120 při vyjádření v decibelech.
HLADINA AKUSTICKÉ INTENZITY MÁ-LI ZVUK INTENZITU I, PAK V LOGARITMICKÉ STUPNICI LZE VYJÁDŘIT HLADINU INTENZITY (HLASITOST) ZVUKU L VZTAHEM L=10log*(I/I0), KDE I0 JE INTENZITA PRAHU SLYŠENÍ; [L]= dB. Analogicky lze vyjádřit tuto veličinu vztahem , kde p je akustický tlak daného zvuku a je akustický tlak odpovídající prahu slyšení.)
Tabulka některých intenzit zvuku: Decibely příklad 0 hranice slyšitelnosti 10 šelest listí, ticho na venkově 20 šum listí, knihovna, tikot hodinek 30 pouliční hluk v tichém předměstí 40 tlumený rozhovor 50 normální pouliční hluk, ruch v kanceláři 60 hlasitý (normální) rozhovor, ruch v davu 70 hluk na silně frekventovaných ulicích velkoměsta, vysavač 80 hluk v tunelech podzemních železnic, křik, symfonický orchestr 90 hluk motorových vozidel 100 maximální hluk motorky, pneumatická vrtačka 110 hlasité obráběcí stroje, rocková kapela 120 startující letadlo (z 1 m) 130 hluk působící bolest
AKUSTICKÝ TLAK Akustický tlak LP (Intenzita zvuku, tedy jak to řve) se měří buď v Pascalech nebo v decibelech, poměrové veličině vztažené k akustickému tlaku 2.10-5 Pa při 1 kHz. Práh slyšitelnosti je přibližně 0 dB, 0 dB přitom odpovídá minimálnímu výkonu Po = 1.10-12 W/m2. Intenzita hluku v tiché místnosti je asi 35 dB, 80 dB v obýváku již může vydráždit sousedy k bušení do ústředního topení a na koncertech a diskotékách je dosaženo 100 až 110 dB. 130 dB je práh bolestivosti. Citlivost reproduktoru SL se udává také v dB a vyjadřuje akustický tlak zvuku v ose reproduktoru ve vzdálenosti 1 metr při vybuzení reproduktoru elektrickým výkonem 1 W. Intenzita zvuku ve volném prostoru klesá se čtvercem vzdálenosti. Akustický tlak LP ve vzdálenosti l pro dodaný výkon P , vzdálenost l a citlivost reproduktoru S spočítáme: LP = SL + 10log(P/l2) [dB; dB/VA/m, W, m]
HLADINA AKUSTICKÉHO TLAKU Hladina akustického tlaku je Hodnota p0ef je referenční (vztažná) hodnota, které odpovídá průměrnému prahu slyšení lidského ucha pro kmitočet 1 kHz.To je p0ef = 2.10-5 Pa.
AKUSTICKÝ VÝKON [jednotka: Watt (W)] Množství zvukové energie, kterou vyzáří akustický zdroj za jednu sekundu.
HLADINA HLASITOSTI [jednotka: fon (Ph)] Odpovídá hladině akustického tlaku vyjádřené v dB pouze na referenčním kmitočtu 1 kHz, bere však v úvahu různou citlivost sluchu v celém akustickém pásmu
HLASITOST [jednotka: son; 1 son = 40 Ph] Umožňuje, na rozdíl od hladiny hlasitosti, jednoduše určit hlasitost několika zvuků najednou a tudíž lépe vystihnout míru subjektivního hodnocení zvuku.