Mezopotámie Vyvinula se na přelomu 3. a 4. tisíciletí. Kolem r. 3 000 př.n.l. zde vzniká první písmo (klínové) Národy: Sumerové,Akkadové, Gutejci, Babylóňané, Chetité, Elamité, Amorejci, Asyřané a další. Nejstarší, Sumerové, sídlili na jihu (Babylon). Centra Sumerů: Ur, Uruk, Nippur, Eridu, Lagaš a Kiš. Řeky zaručovaly pravidelné záplavy. Kámen byl vzácný materiál spíše pro sochařinu, tvořili nízké reliéfy (supí stéla). Sumerové byly kolem r. 2000 poraženi Elamity a Amorejci, noví panovníci se usídlili v Babylóně, sumerská města osídlili Akkadové a rozšířili nový jazyk –akkadštinu. Nakonec Mezopotámii zničil nájezd krále Xerxese a vnitřní boje mezi národy. Dnes používáme jejich poznatky př. Rozdělení dne na 24 hodin, rozdělení hodiny(60 minut, 60 vteřin), astronomii, a jejich pověry (černá kočka přes cestu).

Jules Oppert H.C. Rawlinson G.F. Grotefend -Francouzský asyrolog. -navrhl jméno Sumerové (šumer= kulturní země) H.C. Rawlinson -jazykovědec, který se podílel na luštění písma G.F. Grotefend Německý klasický filolog. Rozluštil první znaky klínového písma (1802). Použil při tom trojjazyčné nápisy v Persepoli.

Pohřební šperky a pohár královny Šubad(Puabi) -Její hrob pochází z druhé čtvrtiny 3. tis.př.n.l., z města Uru. -Puabi=ústa otce

Mozaiková standarta, pochází z jednoho z desítek hrobů, která byla nalezena v městě Uru.

Zápas Gilgameše a Enkidu Epos o Gilgamešovi -je jeden z nejstarších eposů na světě -vznikl kolem r. 1700 př.n.l. -hrdina(ideál muže), hledá nesmrtelnost.

Démon Chuvava

Chammurapiho zákoník -jedním z nejstarších zákonodárných dokumentů světa. -Obsahuje dvě stě osmdesát dva zákonů Chamurapiho z Babylónu. -připomíná starozákonní „oko za oko, zub za zub.“

Bedřich Hrozný -český badatel -podílel se na rozluštění jazyka Chetitů (nepatří k indoevropským národům, jako ostatní národy v Mezopotámii)

Zikkuraty =několika stupňovité věže na obdélníkové základně se schodištěm. Chrámy jsou po 3 tisíciletí charakteristickými dominanty mezopotámské architektury.Sloužily k náboženským obřadům, astronomickým pozorováním, ale také jako hrobky. Mezi nejstarši patří zikkurat v Uruku.

Ištar (Innana), bohyně války a lásky, sestra Marduka a Šamaše Ištar (Innana), bohyně války a lásky, sestra Marduka a Šamaše. Původně bohyní města Uru, později se rozšířila po celém Sumeru. Marduk a jeho drak – Marduk byl akkadský bůh a ochránce města Babylon (hlavního postavení dosáhl za vlády Nabukadnesara I.). Měl velké množství funkcí,které se časem rozšiřovaly např.: bůh zaklínání,moudrosti, léčitelství, osudu, pán bohů atd.

Šamaš (Utu), bůh slunce, též ochránce spravedlnosti a práva. Bývá zobrazován v helmě, kterou zdobí rohy. V ruce třímá zbraň připomínající pilku,popřípadě s žezlem v druhé ruce. Jeho znakem je okřídlený kotouč. Šamaš v překladu z akkadštiny znamená „ten,kdo trousí světlo“.

Chamurapiho stéla Supí stéla - vznikla na počest vítězství lagašského krále Eannatuma nad městem Ummou.

Volná socha laggašského krále Gudey. Sargon Asyrský král, sídlil v městě Chorsabad, kde také nechal postavit obrovský palác,který hlídaly lamaššu. Palác však používal jen dva roky. Volná socha laggašského krále Gudey. Jeho portréty jsou vytvořeny ze sopečných vyvřelin – deriotu. Pocházejí z 22.stol.

Lamaššu Bájné bytosti – obří býci s lidskou hlavou a orlími křídly. Jsou to strážní duchové mezopotámských paláců.

Portrét krále Aššurbanipala Aššurbanipal na lovu. Portrét krále Aššurbanipala Poslední významný král novoasyrského období.

Objevitel reprezentativního paláce krále Aššurnarsipala II Objevitel reprezentativního paláce krále Aššurnarsipala II. Ve městě Kalach, který se v prvním tisíciletí stává hlavním severně položeným městem. Sir Layard pak navázal na nález Francouze P.E. Botty, jenž objevil palác v Ninive. Palác byl obklopen mohutnými hradbami (25 m vysoké) a byl propojen s pevninou mostem přes Tigris. Je považován za div stavebního umění. Layard mimo jiné také objevil Aššurbanipalovu knihovnu, která čítá přes 30 000 tabulek (včetně eposu o Gilgamešovi).

Palác v Ninive

Cesta procesí 23 m široká ulice, po obou stranách lemovaná sedm metrů silnými pevnostními zdmi. Je zakončena Ištařinou bránou.

Detail 2 m velkého babylonského lva na zdi Cesty procesí.

Detail babylonského býka Ištařina brána (Ištar-sa-kipat-tebišu) Má dvě věže,je zdobena bohatými reliéfy (postavy posvátných zvířat), vytvořené barevnými glazurami na pálené cihle. Detail babylonského draka

Zahrady Semiradiny

Král Xerxes Zničil město Babylón i s jeho Zikkuratem za svých válečných výbojů. Alexandr Makedonský pak našel město ve 4.stol v troskách. Neustálé výboje mezi národy v Mezopotámii pak usnadnily ovládnutí říše okolními národy.

Zdroje: Bauer, A.:Dějiny výtvarného umění www.google.cz Autor prezentace vám děkuje za pozornost. (J. Hřívová)