Dějiny každodennosti, 1. ročník 12. 10. 2011 Mgr. Ondřej Kunc.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základní škola a Mateřská škola, Pavlice, okres Znojmo OP VK 1
Advertisements

Habsburská monarchie v 1. polovině 19. století
Češi a Habsburská monarchie v 19.stol. Národní obrození
MENŠINY V ČR Okomentuj obrázky: O jaké skupiny lidí se jedná?
Regionální historie (dějiny) ve výuce dějepisu
Kostelec nad Černými lesy
Sociální politika a Welfare State
Mezinárodní situace na přelomu 19. a 20. století
STRUKTURA OBYVATELSTVA
Rakousko-Uhersko Do teď jsme se vždy bavili o Habsburské monarchii.
Jak podporovat malé a střední podniky při exportu Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR Ostrava Export, jako významný pilíř ekonomického růstu.
Životní způsob, životní styl, volný čas a zdraví
Vznik státních útvarů V.
Veřejná správa – úvod.
Maturita 2015.
STÁT forma organizace lidské společnosti, která se vyznačuje sdružením obyvatel určitého území v právní celek suverenita, svrchovanost je výrazem státní.
Maturita 2011? Společná část Společná část 2 zkoušky 2 zkoušky Profilová část Profilová část 3 zkoušky 3 zkoušky.
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Sociální stratifikace Ondřej Turek, 1A Čili rozdělení společnosti 2010.
Osvícenství.
Max Weber ( ) Právník Ekonom Sociolog Politolog.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Čs. armády Milevsko
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
České národní obrození
Sociální událost Mgr. Terezie Pemová.
VY_32_INOVACE_3D Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/ Dějepis, 8. třída ZŠ Základní škola Kutná Hora, Kremnická.
PhDr.Hana Pazlarová, ph.d.
Národnosti Jazyky.
Teorie státu - pokračování
Znak Švýcarské konfederace Vlajka Švýcarské konfederace.
Marketingové prostředí
KNÍŽECÍ DRUŽINA A ŠLECHTA
• ETNIKUM • SPOLEČENSKÁ SKUPINA • NÁROD
Hodnoty a normy Svatava Navrátilová. Hodnoty – vědy technické, přírodní, ekonomické, humanitní, sociální v sociálních vědách: jedincem, skupinou, společností.
Občanská společnost a občanský sektor PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek.  Sociální ◦ Politika ◦ Práce ◦ Událost ◦ Vyloučení ◦ Zabezpečení  Sociální politika: ◦ Objekt ◦ Subjekt ◦ Nástroj:
Přílohy k industrializaci. Společenská struktura v českých zemích v 1.polovině 19. století (O. Urban) I.Aristokracie 1. první společnost.
2. téma: Zákl. teoretické směry sociologie
Chudoba jako sociální problém
Model transkulturní péče
doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.
1.1. Formování veřejného mínění dr.Ján Mišovič, CSc
Výchova ke zdraví v porodní asistenci
Název politologie je složen z následujících slov:
Sociologie pro speciální pedagogy: Rodina
Podstata podniku a podnikání. Znaky podnikání Zisk Riziko Kapitál Zhodnocování Zákazníci.
 Základní škola Choltice, okres Pardubice – „Učíme se pro život“  Šablona: č. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky pomocí ICT  Pořadové číslo: 31  Autor:
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
Funkce a mezipředmětové vztahy předmětu sociální péče.
FRANCOUZSKÝ ABSOLUTISMUS absolutismus = samovláda: absolutismus = samovláda: politický systém, ve kterém má veškerou státní moc jedna osoba, která vládne.
Jedna z rolí, kterou člověk v životě splňuje – ROLE KONZUMENTA – na základě toho se očekává SPOTŘEBNÍ CHOVÁNÍ. - základem spotřebního chování – ROZHODOVÁNÍ.
Název školy: ZŠ a MŠ,Veselí nad Moravou,Kollárova1045 Autor: Mgr. Andrea Filípková Název : VY_32_INOVACE_14/12_VLÁDA__MINISTŘI_PREZIDENT Téma: Vláda, ministři,
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_TOMAS_VASATA_CLOVEK _VE_SPOLECNOSTI_SOCIALNI_STRATIFIKACE_13 Název školyStřední škola.
Demografická revoluce Druhý demografický přechod
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
• ETNIKUM • SPOLEČENSKÁ SKUPINA • NÁROD
prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Stát Definice, funkce, typy.
SOCIOLOGIE VZDĚLÁNÍ.
Sociální skupiny a role
Pedagogika jako vědecká disciplína
Sociologie jako věda Mgr. Vladimír Velešík.
I. Úvod do předmětu 1a. Historie a dějepisectví, historické prameny, metody historické práce.
OBDOBÍ PO TŘICETILETÉ VÁLCE DO FRANCOUZSKÉ REVOLUCE
Název školy: ZŠ Průhonice
Úvod do problematiky sociální politiky
Vzdělání jako součást hodnotového zakotvení české společnosti
Alexander Bach 1813 – 1893 Fraňková Kateřina 4.B.
Transkript prezentace:

Dějiny každodennosti, 1. ročník Mgr. Ondřej Kunc

 dějiny každodennosti = dějiny mentalit  vznik dějin mentalit  dějiny mentalit a historická demografie  koncepce mentality  historik a mentality  proměny obyvatelstva českých zemí v průběhu 19. století  struktura společnosti

 výraz mentalita  z latiny  angličtina – konec 17. století  francouzština – polovina 19. století  němčina – počátek 20. století  mentalita = charakteristický soubor vlastností  věk, geografické prostředí, sociální prostředí aj.

 neexistence jednotné mentality  mentalita = celkový způsob myšlení určité sociální skupiny  závislost na výchově, tradici, politických a sociálních podmínkách  projevy mentalit – hodnotový žebříček  vznešené  nevznešené

 ne až na konci 20. století  škola Annales – nové pojetí historie  historikové a sociologové  termín mentalita při studiu primitivních společností  oblast vědomých a nevědomých aktivit  název sociální dějiny (social history)  totalismus v historii

 tradiční historie x sociální historie  hospodářské dějiny  ekonomické dějiny  sociální dějiny  kulturní dějiny

 ??? hospodářské dějiny → dějiny mentalit ???  exaktní věda  matematika, statistiky  neprivilegované vrstvy  ceny, mzdy, daně, trhy, drahota, chudoba, zbohatnutí, hladomory, epidemie, mortalita  reakce a postoje zúčastněných  souvislé řady dat

 termín mentalita  nejprve kategorie, poté samostatný obor  do podvědomí všech  získání širokého publika  přitažlivější než tradiční historie

 základ – regionální bádání  výzkumy populačních hnutí  statistická a dokumentační základna  pojem dlouhé trvání  zkoumání dlouhých časových úseků  neviditelné modely chování

 nová zkoumání  dříve data nedostupná  nyní nové antropologické výstupy  obrození sociálních dějin v 60. letech 20. století  invaze historických prací do dosud neznámých oblastí

 nová témata:  dítě a dětství  smrt  sexualita  kriminalita a delikvence  sociabilita (společenské sdružování)  věkové skupiny  lidové slavnosti  lidová zbožnost

 dovršitel Philippe Ariès  Dítě a rodinný život za starého režimu  Dějiny smrti I, II  mentality – badatelské téma 3. generace školy Annales  George Duby  Jacques Le Goff

 překročení původních hranic  návrat k tématům považovaných za zpracované  opětovné čtení dokumentů  počáteční témata:  práce  rodina  věk  výchova  sexualita  smrt

 přelom 18. a 19. století  změny ve struktuře obyvatelstva  původní stavovské uspořádání → občanská společnost  příprava změn v 1. polovině 19. století  dokončeno po revolucích  změny završeny před 1. světovou válkou

 podnikatelská vrstva  rozhodující síla společnosti  různý původ  ekonomický faktor jako prostředek sociálního vzestupu

 horní vrstvy  střední vrstvy  dolní vrstvy

 politická či ekonomická moc  řízení společnosti  sociálně nejmocnější a nejprestižnější složka společnosti  splývání horních vrstev s elitami

 horní vrstva x elita:  horní vrstva = vrchol obecného sociálního žebříčku  elita = v každé sociální skupině  19. století – 0,5 – 1% populace  r – tisíc osob  r – tisíc osob

 složení horních vrstev:  šlechta  patriciát  důstojníci  vysoká státní byrokracie  církev

 šlechtický titul stále svou váhu  poslední desetiletí 18. století – nobilitovaní  jednotlivci  bohatí průmyslníci  podnikatelé  obchodníci

 nové šlechtické tituly  důstojníci  státní úředníci  významní umělci, vědci, univerzitní profesoři, politici  průmyslníci, velkoobchodníci  Škodové  Ringhofferové  Liebigové  Bartoňové

 stará x nová šlechta  snaha o přejímání aristokratického životního stylu:  skupování statků  opravy zámků

 stará šlechta  možnost získat postavení u dvora  mocenská dědictví rodů  historie rodů  aristokracie z celé Evropy  kompaktní, relativná uzavřená sociální skupina

 hrabata  větší část historické šlechty  54 rodů  svobodní páni – baroni  83 rodů  průmyslníci, úředníci, vojáci  x rodiny se středověkým rodokmenem

 počet – 1/10% obyvatelstva  ignorance nové šlechty  sňatky pouze mezi sebou  prohlubování propasti stará šlechta x ostatní

 působení staré šlechty:  rakouské vlády  diplomacie  armáda  nejvyšší církevní hierarchie  říšská rada a na zemské sněmy  později podnikatelé  pozemková držba

 otevírání horních vrstev středním vrstvám  svobodná povolání:  lékaři  advokáti  notáři  buržoazie – až od občanské společnosti

 velkoobchodníci, finančníci  podnikatelé, velkostatkáři, špičky správy, ministři  mnoho židů  vznik moderních podnikatelů

 povyšování podle služebních let, nikoli podle schopností a výkonů

 podíl v politickém rozhodování  šlechta až do poloviny 19. století  nový systém od 2. polovin 19. století → uplatnění měšťanů → zrod moderní politiky

 udržení svého postavení ve společnosti  vliv na široké vrstvy obyvatelstva  orientace na víru x praktické záležitosti  problematika školství  polnohospodářství  zdravotní péče