III/2 XVI. 1. 9.A 22. 3. 2012

Nacistické tajné zbraně Dějepis IX. ročník Druhá světová válka, nacistické tajné zbraně, rakety, V1, V2 Mgr. Ladislav Hrdina

Nacistické tajné zbraně

V-1 1 2

3

5 V-2 4

6

7

V-3 8 9

Messerschmitt Me 262 10

Messerschmitt Me 163 B1 11

Horten Ho 229 12 13

Obrázky: 1 - úvod 2 - úvod 3 – Titul - Nacistické tajné zbraně 4 – V-1 – bezpilotní letounová střela (V je zkratka „Vergeltungswaffe“ - tj. zbraň odplaty) – nacisté tyto střely odpalovaly na Anglii. Používat se tyto střely začaly až v roce 1944. Střela byla poháněna reaktivním pulsačním motorem, nesla 850 kg trhaviny a její dolet byl 250 km (u pozdější verze až 370 km). K vypouštění střel se používaly startovací rampy (viz obr. 2). 5 – Později se střely V-1 vypouštěly i z bombardérů. 6 – V-2 – raketová střela. Tyto střely byly během druhé světové války vyvíjeny a testovány na základně Peenemünde na ostrově Usedom u pobřeží Baltského moře. Hlavním konstruktérem této zbraně byl Wernher von Braun. K prvnímu úspěšnému vypuštění prototypu této rakety došlo v roce 1942 . Do bojů byly rakety nasazeny až v roce 1944. Proti těmto raketám neexistovala obrana, při jejich rychlosti 5632 kilometrů za hodinu neměli spojenci zbraň, která by byla schopna raketu zastavit. 7- Květen 1943 – Peenemünde – von Braun (vpravo v tmavém obleku) doprovází delegaci vysokých německých důstojníků. V pozadí je raketa V-2. 8 - Wernher von Braun se na konci války nechal zajmout Američany a v poválečném období pracoval na vývoji raket v USA. Významně se podílel na konstrukci raket, které dostaly Američany do kosmu. Dokonce vystupoval v populárně vědeckém pořadu v americké televizi (viz obr. 7). 9 – V-3 – dělo, které mělo ostřelovat Londýn z francouzského pobřeží. Jeho 127 metrů dlouhá hlaveň měla být zabudována ve skále. Střela měla vážit 135 kg (nálož 27 kg). Dělo mělo mít dostřel 240 km. Nakonec byl bunkr, ve kterém bylo dělo budováno zničen při britském náletu ještě před dokončením zbraně. 10 – Me 262 – první bojový letoun s proudovým motorem. Vývoj probíhal od roku 1938. Výroba začala na konci roku 1943 a první bojové nasazení spadá až do léta roku 1944. 11 - Messerschmitt Me 163 B1 - prvním operačně nasazeným bezocasým letounem poháněným raketovým motorem. Sériová výroba tohoto letounu se rozběhla až od února 1944. Letoun byl vybavený pevnou přistávací lyžinou pod trupem a dvoukolovým vzletovým vozíkem, který se odhazoval po startu. Maximální rychlost letounu byla 960 km/h, ale dolet jen 40 km (8 minut). 12 – Prototyp letounu Horten Ho 229 měl být poháněn proudovými motory. V letech 1942 – 1943 byl postaven dvoumístný stroj Horten VII, poháněný dvěma motory, který měl být používán k výcviku. Nakonec se Němci do konce války dopracovali jen ke stavbě několika prototypů.

Použité zdroje: Obrázky 1 a 2 – fotografie autora prezentace z leteckého muzea v Duxfordu v Anglii. VÁLKA, Zbyněk. Tajné zbraně třetí říše. 1. vydání. Olomouc: Votobia, 2001. 112 s. ISBN 80-7198-487-6. Obrázky 3, 5, 8, 9, 12, 13 WARD, Bob. Doktor Vesmír: Život Wernhera von Brauna. 1. vydání. Praha: BB/art, 2008. 400 s. ISBN 978-80-7381-457-1. Obrázky 4, 6, 7 GROEHLER, Olaf. Letecká válka 1939 - 1945. 1. vydání. Praha: Panorama, 1981. 304 s. ISBN 11-097-81. Obrázky 10, 11