Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem. .

to je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. Pozorování začněme ze vzdálenosti 1 metr, a zvětšujme tuto vzdálenost na násobky-mocniny 10x10=10 na druhou=100 metrů, 10x10x10=10 na třetí=1000 metrů, 10x10x10x10=10.000 metrů, atd. Později se rychle vrátíme k místu, kde jsme začali, abychom pokračovali obráceným směrem, snižováním vzdáleností, až k miniaturnímu vesmíru. Pozoruj stálost zákonů ve vesmíru a uvědom si, co všechno lidstvo ještě nezná!

Šťastnou cestu!

100 m 1 metr Vzdálenost hromádky listí na zahrádce.

101 m 10 metrů Vidíme ještě jednotlivé listy.

102 m 100 metrů Na tuto vzdálenost vidíme konec lesa i obrysy budov.

103 m 1 km Teď zaměníme metry za kilometry. Z této výšky je už možné skočit padákem.

104 m 10 km Město vidíme, ale domy už nejsou k rozeznání.

105 m 100 km Z této výšky můžeme vidět Floridu – jeden ze států USA.

106 m 1 000 km 1 megametr 1 Mm Typický pohled z družice.

107 m 10.000 km Severní hemisféra Země a část Jižní Ameriky.

108 m 100 000 km Země se zdá malinká.

109 m 1 miliarda m 1 milión km 1 gigametr 1Gm Země a oběžná dráha Měsíce značená bíle.

1010 m 10 miliónů km Část oběžné dráhy Země kolem Slunce v modré barvě.

1011 m 100 milónů km Oběžné dráhy Venuše a Země.

1012 m 1 bilión m 1 miliarda km 1 terametr 1 Tm Oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země, Marsu a Jupitera.

1013 m 10 bilionů m 10 miliard km 10 Tm Z této výšky našeho výletu můžeme pozorovat sluneční soustavu a oběžné dráhy planet.

1014 m 100 miliard km 100 Tm Celá sluneční soustava se zdá být malou.

1015 m 1 bilión km 1 petametr 1 Pm Uprostřed tisíce hvězd je Slunce jako malá hvězdička.

1016 m asi 1 světelný rok 1 rok trvá než na tuto vzdálenost uvidíme co tam před tím rokem bylo. Slunce se jeví jako velice malá hvězda.

1017 m 10 světelných let Na tuto vzdálenost už není vidět skoro nic co by tam před 10 lety bylo.

1018 m 100 světelných let 1 trilion metrů 1 exametr 1 Em Stále „Nic”, jen tu a tam hvězdy a skupiny hvězd.

1019 m 1000 světelných let V této vzdálenosti začíná náš výlet po naší Mléčné dráze.

1020 m 10 000 světelných let Pokračujme na cestě po Mléčné dráze.

1021 m 100 000 světelných roků 1 zettametr 1 Zm Přiblížili jsme se k okraji Mléčné dráhy.

1022 m 1 milión světelných let. Z této nesmírné vzdálenosti bychom mohli vidět celou Mléčnou dráhu i sousední galaxie. Ještě více hmoty (temné) však neuvidíme.

10 millionů světelných let Z této vzdálenosti vypadají všechny galaxie malé v porovnání s prázdným meziprostorem. Platí stejné zákony pro všechno neživé i pro živé tvory v celém Vesmíru? Mohli bychom dále cestovat v naší představivostí, ale vraťme se rychle zpátky.

1022 m

1021 m

1020 m

1019 m

1018 m

1017 m

1016 m

1015 m

1014 m

1013 m

1012 m

1011 m

1010 m

109 m

108 m

107 m

106 m

105 m

104 m

103 m

102 m Na tomto výletě “vpřed” jsme použili 23. mocninu čísla10.

101 m Nyní nás výlet povede do záporných hodnot mocnitele 10, abychom se pokusili pochopit složitost mikrokosmu.

100 m 1m Přistáli jsme tam, kde jsme začali a máme vše na dosah rukou.

10-1 m 1 decimetr Přiblížením se na vzdálenost 1 dm, čili 10 cm, můžeme studovat detaily listu.

10-2 m 1 centimetr 1 cm Z této vzdálenosti je možné pozorovat složení listu.

10-3 m 1 milimetr 1 mm S použitím lupy se ukazuje buněčná struktura listu.

10-4 m 0,1 mm Vidíme buněčné stěny. Pod mikroskopem je možné vidět i podobnost buněk.

10-5 m 0,01 mm 10 μm Začínáme naší cestu uvnitř buňky.

10-6 m 1 mikrometr 1 μm Je vidět jádro buńky.

10-7 m 100 nanometrů Jsme v oblasti nanotechnologických měření. Můžeme vidět například chromozomy.

10-8 m 10 nanometrů V těchto miniaturních vzdálenostech, za použití elektronového mikroskopu, je vidět už i řetěz DNA.

10-9 m 1 nanometr 1 nm Pomocí hrotového mikroskopu, je možné studovat makromolekuly, např.stavební kostky chromozomů.

10-10 m 1 angström Vypadá to jako obláčky elektronů... Jsou to atomy, formující náš svět. Můžete zjistit podobnost miniaturního vesmíru s obrovským vesmírem.

10-11 m 10 pikometrů V tomto světě elementárních částic můžete tušit elektrony, obíhající kolem jader atomů.

10-12 m 1 pikometr 1 pm Úžasně veliký, prázdný prostor mezi jádrem atomu a oběžnou dráhou elektronů.

10-13 m 100 femtometrů V této oblasti můžeme speciálními detekčními metodami jaderné fyziky pozorovat jádra atomu.

10-14 m 10 femtometrů Jak vypadá jádro atomu? Nemáme žádnou představu, ale fyzika dovede jeho vlastnosti studovat početně.

10-15 m 1 femtometr 1 fm Tady jsme na poli jaderné fyziky, která počítá s matematickým aparátem kvantové mechaniky. Pracuje s neutrony, protony a dalšími elementárními částicemi.

10-16 m 100 attometrů Dál se už jít nedá. Jsme na hranici současného vědeckého poznání, protože svým pozorováním příliš ovlivňujeme to co zkoumáme. Částicemi jsou zde kvarky, leptony, mezony, baryony, neutrina, …

Co se skrývá za těmito hranicemi vesmíru? Jsou vůbec nějaké hranice? Uvědomte si, že do mikrokosmu je možné jít jen na vzdálenost 10 na mínus 16 a dosáhnout tak hranice hmoty . Do makrokosmu jsme ale šli až do vzdálenosti 10 na 23 a zastavili jsme se. Tak a co teď? Jsme sami v celém vesmíru?

Konec výletu!