Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registra č ní č íslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ ŠablonaIII/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_70 Jméno autora:František Sajdl Třída/ročník:H3A, 3.ročník Datum vytvoření:

Vzdělávací oblast:Cestovní ruch Tematická oblast:technika cestovního ruchu Předmět:Cestovní ruch Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Ž ák charakterizuje významné atraktivity a d ů vody vyhlášení CHKO Č eské st ř edoho ř í a CHKO Moravský kras Uvádí p ř írodní, kulturní a historické p ř edpoklady vzniku CHKO Č eské st ř edoho ř í a Moravský kras Klíčová slova:Třetihorní vulkanismus, krasové jevy, Macocha Druh učebního materiálu:Prezentace s fotodokumentací

České středohoří je ve své polovině rozděleno řekou Labe, která tu vytvořila nádherné údolí zvané Brána Čech (Porta Bohemica). Sopečný původ vtiskl horám charakteristický tvar kupy či kužele. Pohoří ukrývá mnoho zajímavých geologických útvarů – lávové proudy, suťová pole, odlučné sloupce, hluboká údolí, vodopády. České středohoří je chráněnou krajinnou oblastí. Nejvyšší horou a zároveň největrnější horou Čech je Milešovka (837 metrů nad mořem). Má krásný kuželovitý tvar. Vznešeně se tyčí nad ostatní vrcholy. Po dosti prudkém výstupu najdeme na vrcholu meteorologickou stanici s rozhlednou. Z té je údajně nejkrásnější výhled na světě.LabePorta BohemicaMilešovka

Základní údaje: Rozloha: 1063 km 2 Geografická orientace: 50° 22´ - 50° 48´ N, 13° 43´ - 14° 32´ E Nadmo ř ská výška: 122 m n. m. (D ěč ín) m n. m.(Milešovka) Vyhlášení: výnosem MK Č SR č.j. 6883/1976 Maloplošná zvlášt ě chrán ě ná území v CHKO: - 5 národních p ř írodních rezervací - 8 národních p ř írodních památek - 12 p ř írodních rezervací - 18 p ř írodních památek Dále jsou v p ů sobnosti Správy CHKO Č eské st ř edoho ř í národní p ř írodní rezervace Bo ř e ň a Malý a Velký štít, národní p ř írodní památky Klene č a Velký vrch.

 je nejv ě tší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jev ů v Č eské republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyzna č uje pom ě rn ě malým po č tem závrt ů, p ř i č em ž ty jsou na jihu vypln ě ny jurskými, č áste č n ě zpevn ě nými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrt ů je p ř ibli ž n ě 10 a ž 20 m. Všeobecn ě je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s p ř ím ě sí spraše a č tvrtohorních zv ě tralin. Tém ěř plochý povrch vápencového území je mírn ě uklon ě n k jihu a odvod ň ován Punkvou, K ř tinským potokem a Ř í č kou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenc ů, který se táhne od obcí Líše ň a Malom ěř ice u Brna severním sm ě rem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcenn ě jší č ásti území byla vyhlášena Chrán ě ná krajinná oblast Moravský kras. Moravský kras se d ě lí na t ř i č ásti: Severní část- Nejvýznamn ě jším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyn ě.Punkevní jeskyn ě s nejznám ě jší č eskou propastí Macochou, Střední část-Nejvýznamn ě jším jeskynním systémem této oblasti je systém Rudické propadání- Bý č í skála. Jižní část- v jejím ž údolí se nacházejí nap ř íklad jeskynní systém Host ě nického propadání a Ochozské jeskyn ě a dále významné archeologické nalezišt ě z doby lovc ů sob ů jeskyn ě Pekárna.

Propast Macocha je nejznám ě jší propast v oblasti Moravského krasu a sou č ást komplexu Punkevních jeskyní. Nejv ě tší hloubka propasti je 138,4 m. Na dn ě propasti se nacházejí Horní a Dolní macošské jezírko. Pověst: K názvu propasti se vztahuje pov ě st, podle všeho zalo ž ená na skute č né události: jeden místní vesni č an ovdov ě l a z ů stal sám s malým synkem; o ž enil se, dom ů ovšem p ř ivedl sob ě ž enu, ne však synovi matku. Její averze v ůč i pastorkovi byla tak velká, ž e ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní.Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesni č ané našli a vytáhli; kdy ž zjistili, jak se události seb ě hly, svrhli do propasti macechu. Macocha v roce 1830

-Dno propasti Macocha z Punkevních jeskyní -Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy -Punkevní jeskyně Pochod krasov ě ní spo č ívá p ř edevším v korozi st ě n puklin v krasových horninách. V krasu se vyskytují p ř ízna č né povrchové tvary (nap ř. propasti, závrty, polje atp. - viz dále), které se odlišují od odnosových tvar ů v nekrasových horninách. P ř edpokladem pro vznik povrchových krasových tvar ů je dostate č né smá č ení krasov ě jících hornin srá ž kovou nebo tavnou vodou, p ř íp. rosou. Dále se v krasu vyskytují p ř ízna č né podpovrchové tvary (nap ř. jeskyn ě ) s p ř ízna č nými akumula č ními tvary (nap ř. krápníky). Kone č n ě pak je p ř ízna č ný krasový ob ě h vody, zejména podzemní ob ě h. Pro rozsah krasových pochod ů jsou rozhodující - chemická č istota krasových hornin, - rozpukání a zvrstvení krasových hornin.

Zdroj:www. wikipedie.cz