Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Marek Smutný Název materiálu: Kostra lebky Označení materiálu: VY_32_INOVACE_SOMOR.MU1.1003 Datum vytvoření: 13. 10. 2013 Vzdělávací oblast: Morfologie pohybového systému Ročník: První – rekondiční a sportovní masér Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2
Anotace Základní anatomický popis lebky
Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.
Zdroje 1) Obr.1: Http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Human_skull_-_lateral_view.png 2) Obr.2: Http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Human_skull_-_anterior_view.png 3) Obr.3: Http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Human_skull_-_posterior_view.png
4) Obr. 4: Http://commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2013-10-13] 4) Obr.4: Http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Base_of_skull_21.jpg 5) IVAN DYLEVSKÝ. Základy anatomie pro maséry. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7245-275-3.
Kostra lebky
Lebka - cranium Je tvořena 22 kostmi. Jsou spojeny nepohyblivě pomocí chrupavek nebo vaziva. Vazivové spojení se nazývá šev, sutura, švy v pozdějším věku postupně mizí, přecházejí ve srůst. Jedině dolní čelist je připojena kloubně. Rozlišujeme: Mozková část = neurocranium Obličejová část = splanchnocranium
1) Mozková část Je uložená nahoře a více vzadu, má tvar vejce, uloženého širším koncem dozadu a užším dopředu. Tvoří ochranné pouzdro pro mozek. Tvoří ji 8 kostí, dělí se na 2 oddíly: Dolní spodinu - bázi lební – basis cranii – dno mozkové části Horní lebeční klenbu - calva cranii
Kosti lebky – boční pohled Temenní kost Čelní kost Týlní kost Lícní kost Spánková kost Dolní čelist Obr. 1
Kosti lebky – zadní pohled Kost temenní Kost týlní Obr. 3
Kost čelní - os frontale – tvoří podklad čela a také část očnice. Kosti temenní - os parietale – párové, tvoří vrchol klenby lební, miskovitý tvar.
Kost týlní - os occipitale Uzavírá lebku vzadu a dole. Tvoří část spodiny lebeční, je v ní velký týlní otvor. Po stranách se nachází 2 kloubní tylní hrboly (kondyly) pro spojení hlavy s prvním krčním obratlem. Na zevní straně za uchem se nachází zevní tylní hrbol – od něho se táhnou směrem k týlnímu otvoru horní šíjové čáry = linea nuchae superiores. O něco níže jsou dolní šíjové čáry = linea nuchaes inferiores.
Kost spánková - os temporale Je párová, uzavírá dutinu lebeční zespodu a zboku. Skládá se: ze spánkové šupiny - nachází na zevní straně, je tenká z kosti skalní (os petrosum) - je nejtvrdší kost v těle má uvnitř vnitřní ucho a rovnovážné ústrojí z kosti bubínkové (os tympanicum)
Nacházíme na ní 2 výběžky: bradavkovitý výběžek - processus mastoideus - hmatný za ušním boltcem bodcovitý výběžek - processus styloideus – je na něm zavěšena jazylka
Kost klínová - os sphenoidale Je před kostí týlní ve střední části lebky. Tělo je vraženo jako klín mezi kost čelní a spánkovou. Je vněm párová dutina - turecké sedlo - v něm je uložena hypofýza - podvěsek mozkový.
Kosti lebky – spodina lebeční Kost čelní Kost klínová Kost spánková Kost týlní Obr. 4.
2) Obličejová část Tvoří podklad obličeje. Kosti, ze kterých se skládá ohraničují ústní dutinu, zčásti i dutinu nosní a očnice. Tvoří ji 14 kostí, dělí se: horní část – fixní, pevná dolní část – pohyblivá
Kosti lebky – čelní pohled Os parietale Os frontalis Os zigomaticus Os temporalis Os nasalis mandibula maxila Obr. 2
Horní část Horní čelist – maxilla Největší párová kost, je spojená se všemi obličejovými kostmi, kromě dolní čelisti. Tvoří dolní, laterální a mediální stěnu očnice. Obsahuje zubní lůžka, patrový výběžek, dutinu čelistní. Kost nosní - os nasale Párová, kůstky sahají do poloviny nosu.
Kost čichová - os ethmoidale Párová, tvoří vnitřní část očnice, pneumatická, mnoho komůrek. Její součástí je dírkovaná ploténka, která tvoří strop dutiny nosní. Jsou v ní vedlejší dutiny nosní. Kost lícní - os zygomaticum Párová, má tělo a 3 výběžky – čelistní, čelní a spánkový, který se spojuje s výběžkem lícním spánkové kosti v tzv. jařmový oblouk – vytváří zevní obrys a tvar obličeje.
Kost patrová - os palatinum Párová, podklad tvrdého patra. Kost radličná - vomer Rozděluje nos, tvoří přepážku. Kost slzná - os lacrimale Párová, u vnitřního koutku, prochází jí slzný kanálek, obsahuje jamku pro slzný váček.
Dolní část Dolní čelist – mandibula Podkovovitá, obsahuje zubní lůžka. Kloubně spojená s kostmi spánkovými. Jazylka – hyoidea Má podkovovitý tvar. Upínají se na ní svaly polykací a jazyka. Je zavěšena vazy na bodcovitém výběžku kosti spánkové.
Dutiny lebky Cavum crani - mozkovna, její velikost je přímo úměrná velikosti mozku Cavum nasí - dutina nosní Orbita - očnice Cavum oris - dutina ústní