D) Užitek a optimální rozhodnutí
Užitek a jeho měření Cíl spotřebitele = maximalizace užitku. Užitek - U (Utility) vyjadřuje míru uspokojení potřeb závisí na množství spotřebovaných statků, jejich kvalitě statků a subjektivním vtahu spotřebitele k danému statku (výrobku nebo službě).
Měřitelnost užitku Kardinalisté užitek je měřitelný (v “utilech“ nebo v peněžních jednotkách) Ordinalisté užitek není možné měřit
Celkový a mezní užitek Celkový užitek - TU (Total Utility) - vyjadřuje celkovou míru uspokojení potřeby Mezní užitek - MU (Marginal Utility) - o kolik se zvětší TU, když se spotřebované množství zvýši o 1 jednotku Zákon klesajícího mezního užitku: s rostoucí spotřebou daného statku mezní užitek klesá; čím větší je spotřeba, tím menší je mezní užitek
Křivka celkového a mezního užitku
Optimum spotřebitele a formování individuální poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitku tj. kardinalistická verze Hledáme optimum při spotřebě 1 statku: racionální spotřebitel při nákupu porovnává užitek a náklady podle toho nakoupí množství (Q)
Kardinální měření konkrétní čísla – užitek se vyjadřuje v peněžních jednotkách TU – ohodnocený v celkovém množství peněz, které je spotřebitel ochoten zaplatit za celkové množství produktu nebo služby MU – vyjádřen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dodatečnou jednotku spotřebního statku
Mezní užitek a cena Je možné, že mezní užitek je větší než cena výrobku zvýšit nákup ….................................… MU > P mezní užitek je menší než cena výrobku snižování nakupovaného množství .… MU < P mezní užitek je shodný s výší ceny nakupované množství se nemění……..MU = P
Optimální rozhodnutí Pokud MU > P zvýšení Q MU < P snížení Q MU = P Q zůstane nezměněno, jedná se o optimální rozhodnutí spotřebitele Optimum při spotřebě více statků:
Odvození individuální křivky poptávky Zjišťujeme individuální poptávku – jaké množství bude spotřebitel nakupovat při různých úrovních ceny: při určité ceně (P1) kupuje konkrétní množství (X1) zvýší-li se cena P2→ MU se vyrovná s P pouze při menším množství X2 sníží-li se cena P3 → MU se vyrovná s P pouze při větším množství X3 Individuální poptávka je určena vývojem mezního užitku spotřebitele.
Optimum spotřebitele a formování individuální poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku tj. ordinalistická verze s použitím indiferenční analýzy: Indiferenční soubor - kombinace dvou statků, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek Indiferenční křivka - všechny kombinace statků, které přinášejí stejný užitek Indiferenční mapa - soubor indiferentních křivek
Indiferenční křivka Sklon křivky ukazuje míru nahraditelnosti dvou statků = míru substituce
Mezní míra substituce - MRS vyjadřuje míru nahraditelnosti dvou statků při zachování konstantního užitku vyjadřuje změnu množství jednoho statku v důsledku změny množství druhého statku při konstantním užitku:
Specifické preference dokonalé substituty - takové dva statky, které se nahrazují ve spotřebě ve fixní (konstantní) proporci např. 1 hodinu squashe vyměním bez ztráty užitku za 2 hodiny tenisu dokonalé komplementy - doplňují se ve spotřebě (spotřebovává je současně), a to v přesné fixní proporci např. k jednomu páru sjezdových lyží potřebuji jeden pár sjezdových hůlek
Rozpočtové omezení - BL představuje všechny maximálně dostupné kombinace statků při určité výši příjmu a při daných cenám obou statků Rovnice linie rozpočtu: I = X · Px + Y · Py Z rovnice lze odvodit sklon linie rozpočtu:
Rozpočtové omezení a změna ceny Px roste - křivka BL se pootáčí na ose x směrem k počátku; Px klesá – křivka BL se pootáčí na ose x směrem od počátku.
Optimální rozhodnutí určuje bod dotyku rozpočtové přímky a indiferenční křivky (BL je tečnou nejvyšší dosažitelné IC) sklon BL = sklon IC v daném bodě (MRS)
Grafické řešení optima
Změna ceny a poptávané množství Vliv změny ceny na optimum – změna relativní ceny – změna MRS - pootočení BL:
Vliv změny příjmu na poptávku se změnou příjmu se rozpočtové omezení mění (Px/Py je konstantní): zvýšení příjmu – růst rozpočtového omezení - posun BL od počátku (rovnoběžně); snížení příjmu - snížení rozpočtového omezení - posun BL k počátku (rovnoběžně);