Srovnávací psychologie Mozek a inteligence Srovnávací psychologie

Evoluční faktory, podílející se na vývoji lidské inteligence Ekologické faktory Sociální faktory Kulturní faktory

Ekologické faktory Rozložení potravy může vyžadovat propracované strategie jejího opatřování nebo vytváření kognitivních map životního prostředí K ulovení potravy může být potřebné plánování a koordinovaný útok, zpracování jídla si může vyžádat výrobu nástrojů a vynalézání postupů Nepředvídatelnost zdrojů potravy klade nároky na úpravy strategií nebo vymýšlení nových Rozvoj loveckých dovedností s cílem získat masitou stravu bohatší bílkovinami mohl vést ke zvětšení mozku hominidů

Hodnocení I když složitost a nepředvídatelnost prostředí mohou představovat víc nároků na kognici, mnoho primátů, jiných savců, a dokonce ptáků s mnohem menším mozkem koordinovaně loví nebo obstarává potravu ve velkém prostoru Ačkoli nároky prostředí mohly vést ke zvětšení určitých mozkových struktur, celková velikost mozku nekoreluje se složitostí prostředí Lov se mohl vyvinout až pro nasycení velkých, na energii náročných mozků masem, ne naopak Inteligence je víc než obstarávání potravy nebo orientace v prostoru

Sociální faktory Složitost sociálních skupin a nároky na kognici mohly být důsledkem: Potřeby dosáhnout maximálního individuálního zisku a zároveň kooperovat pro udržení výhod, jež skupina nabízí při obraně a obstarávání potravy. Inteligence možná pomáhá udržet si přehled o spojencích a nepřátelích a manipulovat druhými bez odhalení, hlídá oplácení ,,altruismu“ apod. Potřeby předvídat chování ostatních, což mohlo vyžadovat rozvinutí teorie mysli

Větších skupin, jež nevyhnutelně vedou k početnějším a složitějším vztahům Tak mohl vývoj sociální inteligence potřebné ve větších sociálních skupinách zapříčinit zvětšení mozku hominidů

Hodnocení U mnoha druhů byla zjištěna pozitivní korelace mezi velikostí skupiny a podílem neokortexu mozku Vysokou sociální inteligenci neprojevují jen lidé, ale i savci s menším mozkem, např. kočkodani Sociální inteligence je jen jedním typem inteligence – kočkodani mohou být v záležitostech, jež nesouvisejí se sociálním životem, velmi neinteligentní Orangutani mají velké mozky a jsou považování za inteligentní, ale nežijí ve velkých sociálních skupinách

Kulturní faktory Dovednost napodobovat, získaná při sociální interakci ve skupinách umožnila, aby se mezi lidmi rychle přenášely nové dovednosti, objevy a vynálezy, mající hodnotu pro přežití v prostředí Blackmoreová: tato forma kulturního selekčního tlaku je důsledkem koevoluce memů a genů, umožněné napodobováním Schopnost pravé imitace lidem umožnila rychle napodobit každý užitečný mem, např. výrobu kamenných nástrojů, který museli jiní objevovat pokusy a omyly

Evoluční význam pro přežití, jež měly tyto memy, vede k selekčnímu tlaku na napodobování ostatních, zejména těch, kdo uměli nejúspěšněji imitovat, a k páření se s nimi Protože se však kulturní dovednosti, myšlenky a chování snadno kombinují a rychle mění, ,,geny byly nuceny vytvářet mozky schopné je šířit – velké mozky”

Hodnocení Druhy, které nejlépe napodobují, by měly mít vzhledem k velikosti těla relativně větší mozky zobrazovací metody mozku by měly při úlohách vyžadujících napodobování ukázat větší aktivitu a spotřebu energie v evolučně mladších oblastech mozku

Proč je velikost mozku spojována s inteligencí? Mozek považujeme za zdroj duševních schopností, jako je inteligence Velikost lidského mozku se za posledních 2,5 miliónu let ztrojnásobila Lidský mozek je třikrát větší, než by odpovídalo primátovi stejné velikosti těla, a přitom primáti mají relativně větší mozky než většina savců.

Lidský mozek je z evolučního hlediska velmi nákladný Lidský mozek je z evolučního hlediska velmi nákladný. Vyžaduje pětinu našeho bazálního metabolismu, i když tvoří jen 2% naší hmotnosti Lidské duševní schopnosti vzrůstají s vývojem mozku v průběhu dětství

Relativní hmotnost mozku Je prokázáno, že velikost mozku není přímo úměrná inteligenci Hlavním předpokladem výkonnosti každého mozku je složitost vnitřního uspořádání, tj. počet kontaktů nervové buňky se sousedními a počet buněk - neuroglií, které zprostředkovávají přísun živin, kyslíku, molekulární vody, makroprvků, mikroprvků a zase odsun látkových zplodin * relativní hmotnost mozku = poměr absolutní hmotnosti mozku a váhy daného jedince

Volně žijící živočichové mají mozek mnohem větší než jejich domestikovaní příbuzní Např. prase divoké má relativní hmotnost mozku 0,14% a prase domácí 0,05%

Dospělí evropští muži mají průměrnou tělesnou hmotnost 74 kg a relativní hmotnost jejich mozků je 2%. Ženy s průměrnou tělesnou hmotností 64kg mají relativní hmotnost mozku 2,26%. Relativně mají ženy mozky větší a tím pádem výkonnější než muži i když absolutní hmotnosti mozků jsou u mužů větší.

Nejvíce se relativní hmotnosti mozku člověka přibližuje: Delfín skákavý s mozkem na úrovni 1,24% Kuna 1,2% Kočka 1,1% Jezevčík 1,05%

Ostatní nositelé gyrifikovaných mozků jsou na tom podstatně hůře: Srnec 0,54% Koza 0,5% Jelen 0,48% Osel 0,44% Jaguár 0,22% Kůň 0,17% Tygr a lev 0,16% Medvěd 0,15% Skot 0,08%

Děkuji za pozornost 

Zdroje Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha: Portál. http://www.nornik.cz/mozek_psa.htm