Vytvořila: Bc. Lucie Kokrdová PES DOMÁCÍ Vytvořila: Bc. Lucie Kokrdová

PES DOMÁCÍ Systematická klasifikace psa domácího: říše - živočichové třída - savci řád - šelmy čeleď - psovití Společným předkem všech psů je vlk. Pes byl dříve divokým zvířetem, teprve časem se nechal ochočit a je nejstarším zdomácnělým zvířetem. Naši předkové jej ochočili již v pravěku. S rozvojem trvale umístěných lidských obydlí se psi k těmto sídlům začali stahovat kvůli potravě ve formě odpadků. Lidé to ocenili a později si také uvědomili, že mohou psa využít k hlídání (PROCHÁZKA, 1994).

JAK DLOUHO S NÁMI PSI ŽIJÍ? Záleží na velikosti psa. Většinou platí, že čím menší pes, tím delšího věku se dožije. Malí psi se dožívají zhruba 15 let. Samozřejmě nejsou výjimkou ani 17 letí psí důchodci. Př.: čivava. Střední psi se dožívají něco mezi 10 - 15 lety. Př.: foxteriér. Velcí psi žijí většinou maximálně 9 let. Př.: německá doga (ROČKOVÁ, 2010).   FOTO AUTORKA) (převzato z:ANONYM, www.hafici.cz) (převzato z: VIBORG, www.wikipedia.cz)

JAKÉ JSOU FUNKCE PSA? (převzato z: ANONYM, www.kockapes.cz)      (převzato z: NĚMEČEK, www.mkuh.cz)

JAKÉ JSOU FUNKCE PSA? Hlídací – nejstarší funkce, nyní hlídá domovy, u policie, ve vězení pozemky, na letišti se využívají jejich čichové schopnosti. Záchranářská – vyhledávání lidí zavalených v lavině nebo v sutinách domů po zemětřesení, vyhledávání v nepřístupných terénech, vyhledávání lidských ostatků po haváriích, hledání utonulých. Asistenční – pomáhá nevidomým nebo tělesně postiženým lidem, sbírá věci, upozorňuje na zvuk, u epileptiků dokážou vycítit blížící se záchvat. Lovící – přinášení kořisti, zakusování, stopování, norování. Léčebná – pes má blahodárný vliv na psychiku člověka. Starým lidem dělá věrného společníka, dětem pravého kamaráda. Psi se využívají při různých terapiích a na vyhledávání nemocí, kdy se využívá psího čichu (PROCHÁZKA, 1994).

JEDÍ LIDÉ PSY? Jako pochoutka platí psí maso především v asijských zemích – Thajsko, Japonsko, Čína, Vietnam; někdy se psí maso jí i v severských zemích, kde se využívají k tahání . U nás je jedí zejména Romové, Vietnamci, někteří lidé na venkově. Není zákonem zakázáno jíst psy. Ale nesmí se prodávat v obchodě. Povídačky o přidávání psího masa do jídla zákazníkům je nesmysl (KOČIČKOVÁ, 2004).

VNĚJŠÍ STAVBA TĚLA PSA Pes má na přední končetině 5 prstů, kdy pátý prst je paspárek, zakrnělý prst. Na zadní končetině má 4 prsty a nemá je zatažitelné jako třeba kočka. (FOTO AUTORKA)

PSÍ SMYSLY Čich – nejvyvinutější ze všech smyslů, proto se psi užívají k hledání drog a výbušnin. Sluch – má 2x – 3x lepší než člověk, slyší toho tedy více než my, což je někdy na škodu (ohňostroje). Zrak – opět vidí nesrovnatelně lépe než člověk a má větší zorné pole. Pes vidí pohyb až na 1 kilometr daleko, avšak nepříliš dobře rozlišuje detaily. Chuť – vnímá stejně jako člověk čtyři chutě, ale méně intenzivně, více využívá čich. Hmat – myslí se tím celý povrch těla psa, nejcitlivější je pes tam, kde má málo chlupů a tenkou kůži, hmat jako člověk k poznávání okolí pes nepoužívá (PROCHÁZKA, 1994).

VNITŘNÍ STAVBA TĚLA (VALICA, www.hakkicanecorso.estranky.cz)

JAKOU EMOCI PES VYJADŘUJE JAKOU EMOCI PES VYJADŘUJE? Všechny níže zobrazené obrázky a komentáře ohledně řeči těla psů jsou převzaty z knihy Davis (2008). Agrese – tímto výrazem ukazuje pes svoji výzbroj (zuby). Znepokojený – zívání a olizování tlamy je jedním z prvních příznaků, že situace psa znepokojuje.

JAKOU EMOCI PES VYJADŘUJE? Hravost – pokrčené přední tlapky, vystrčený zadek vzhůru, vrtění ocasem. Bojí se – sklopené uši, stažený ocas mezi nohama, shrbené tělo.

JAKOU EMOCI PES VYJADŘUJE? Agrese ze strachu – Toto je výraz strachu a obranné agrese. Uši vzadu, tlama široce otevřená, aby byly vidět zuby. Oči jsou upřené na protivníka, aby pes mohl v případě potřeby opětovat útok. Podřazenost – pes ležící na zádech, ukazující svoje slabiny jako důkaz toho, že přijímá svoje nižší postavení.

JAKOU EMOCI PES VYJADŘUJE? Žebrání nebo domáhání se pozornosti – velké množství psů se naučí zvedáním tlapy nebo škrabáním prosit člověka, aby se mu věnoval nebo mu dal potravu. Vylekaný – uši a ocas jsou schované, tělo je připraveno k rychlému útěku.

POVAHA PSŮ Každý pes se chová tak, k čemu byl vyšlechtěn a jak byl vychován. Proto je běžné, že špicové jsou uštěkaní psi, labradoři klidní a bulteriéři útoční. Někdy se povaha psů váže i k jejich velikosti, malá plemena se o sebe víc bojí a jsou proto více uštěkaná. Bojová plemena – jsou to psi, kteří byli dříve využíváni k boji, a tudíž mají větší sklony k agresivitě a útoku (PROCHÁZKA, 1994).

BOJOVÁ PLEMENA bulteriér rotvajler dobrman (převzato z: CARONNA,   (převzato z: ANONYM,    (převzato z: STONDA, www.wikipedia.cz)      www.celysvet.cz) www.wikipedia.cz) bulteriér rotvajler dobrman

KTEŘÍ PSI JSOU AGRESIVNÍ? Jakýkoliv pes může být zlý, pokud je špatný chovatel a podněcuje v něm agresi. Z toho vyplývá, že může být zlé každé plemeno! Ve statistikách psů, kteří nejčastěji napadají člověka, to jsou: - kříženci - německý ovčák - jezevčíci - bojoví psi (KALENSKÁ, 2001). Nejčastěji psi napadají děti! Proto nikdy nehladíme na ulici cizího psa

Použitá literatura a obrázky  ANONYM, (2010) Bernardýn. Kočkapes. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-16] Dostupné z: http://kockapes.cz/plemena/pes/bernardyn-svatobernardsky-pes ANONYM, (2009) Bulteriér. Celý svět. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-14].  Dostupné z: http://www.celysvet.cz/fotky-bulterier-foto-obrazky?rr=3 ANONYM, (2011) Foxteriér. Hafici. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://foxterier-hladkosrsty.hafici.cz/ CARONNA, (2005) Rotvajler. Wikipedia. [online] neuvedeno [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rotvajler DAVIS, C. (2008) Můj pes. Vyd. 1. Praha: Václav Svojtka & Co., 128 s. ISBN 9788073528744. KALENSKÁ, R. (2001) Psi na roztrhání. Stafbul. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.stafbul.com/psi-na-roztrhani.html KOČIČKOVÁ, S. (2004) Vietnamcům i Čechům: proč nejíst psy? Animalrights [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.animalrights.webz.cz/proc_nejist_psy2.htm NĚMEČEK, (2001) Canisterapie v obraze. Městská kina Uherské Hradiště. [online] neuvedeno [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.mkuh.cz/index.php?id=show&fid=1997&pid=15873 PROCHÁZKA Z. (1994) Chov psů. Vyd. 2. Brno: Spektrum, 280 s. ISBN 80-209-0015-2. ROČKOVÁ, V. (2010) Péče o starší psi. Můj pes [online]. 11.1.2010 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.muj-pes.cz/pece/pece-o-starsi-psy-430.html STONDA, (2007) Dobrman. Wikipedia. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobrman VALICA, P. (2009) Vnitřní orgány. Hakkicanecorso. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.hakkicanecorso.estranky.cz/clanky/telo-psa/kostra-psa.html VIBORG, (2006) Německá doga. Wikipedia. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_doga