Vývoj bezpečnostní situace ve světě Analýza bezpečnostních prognóz Zbrojní průmysl Ochrana utajovaných skutečností

Hlavní aktéři světového bezpečnostního vývoje Hlavní aktéři světového vývoje: Po skončení bipolárního světa a existence USA jako jediné supervelmoci světa pomalu přichází utváření modelu multipolárního světa – konkrétně USA jsou stále více konfrontovány růstem vlivu Asie s dominancí Číny a vzestupem Indie Do světové bezpečnostní politiky vstupují regionální mocnosti jako jsou Indonésie a Brazílie, která chce stále více ovlivňovat dění v J. Americe. Japonsko, predikoval se mu větší vliv (v 70 letech). Jako významný světový faktor se vrací po letech Rusko EU (27 členských zemí, 0,5 mld. Obyvatel)

Hlavní aktéři světového bezpečnostního vývoje Globální politika: Hlavním trendem vývoje mezinárodních vztahů bude soupeření o zajištění dostatku potřebných surovinových zdrojů, ropy, plynu, vody, a přepravních cest soupeření o intelektuální kapitál (technologické inovace) soupeření – západní způsob života, liberální demokracie a společenské uspořádání dle vlastních tradic a potřeb Širší koncept vládnutí – G8 a v budoucnu G20 Nyní existuje několik konfliktních ohnisek: Izrael-Palestina, Irák, Afghánistán, Irán, Pakistán, Subsaharská Afrika a Africký roh, Korejský poloostrov G20 predstavuje neformální platformu 20 nejvyspelejších zemí a nejdynamicteji se rozvíjejících zemí. Patrí do ní: Argentina, Austrálie, Brazílie, Cína, Francie, Nemecko, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kanada, Korea, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Turecko, Velká Británie a USA.

Hlavní aktéři světového bezpečnostního vývoje Podíly na světovém HDP (v %) Země 1995 2007 2020 USA 21,7 19,4 18,3 Čína 5,5 10,1 17,7 Japonsko 8,3 6,0 4,6 Indie 3,1 4,3 6,9 Rusko 2,8 2,9 EU-27 24,5 20,8 18,6 Francie 3,6 3,0 2,5 Německo 5,3 3,9 3,2 Velká Británie 3,4

USA Nejsilnější mocnost světa (20% světového HDP, největší vojenský rozpočet 529 mld. USD, 46% světových výdajů na zbrojení příznivý demografický vývoj +17% obyvatel – hispánci, špičkové vzdělávání, z 50 špičkových univerzit je jich 37 v USA) Kontrola Blízkého východu, - surovinový zdroj, zadržování globálních ambic Číny, a posilujícího surovinově bohatého Ruska USA si budou hledat spojence i mimo Evropu – Austrálie, Nový Zéland, Japonsko Limitem budou ale finance, snaha udržet vyrovnaný rozpočet, rozpočtový deficit 4,2% Multipolární svět – asymetrická multipolarita – USA si podrží hegemonii

Určení priorit („slabé“ země) USA Změna strategie Nyní: dvě válečné operace na dvou strategických směrech V budoucnu: balancování, výběr strategického směru ad hoc Určení priorit („slabé“ země) Pozornost „jádru“ islámského světa (Irán, Afghánistán. Pákistán) Hlavní cíl: udržení strategické iniciativy Vnímání Číny jako faktoru globální geopolitiky

Čína jako nový globální hráč Druhá největší ekonomika světa Posilování vojenské moci 2025: vojenský rozpočet cca 160 – 250 miliard $ Sociální kontradikce Křehkost finančního systému, nestabilita státního sektoru, korupce Vzrůstající spotřeba energetických zdrojů Překonání rozporu mezi tržní ekonomikou a jednopolárním politickým systémem

Doktrína „Tři severy a čtyři moře“ Vojenská strategie Doktrína „Tři severy a čtyři moře“ přijata Vojenskou komisí KS Číny v roce 1993) Tři severy: NATO, USA, Rusko (hodnoceno jako slabý satelit Západu!), Realizace doktríny počítá s tím, že v roce 2019 Čína překoná „Tři severy a čtyři moře“ a 21. století se stane stoletím Číny a Čína velmocí první třídy.

Čína Vojenská strategie Doktrínu je možné vnímat jako integrální součást celkové čínské strategické orientace, jejíž etapizace je následující: 1959-1979 (Mao Ce Tung – Osvobození a znovuzrození) 1979-1989 (Teng Siao Pching – Modernizace a posilování) 1989-2009 (Tiang Ce Min – Stabilizace a vyrovnávání) 2009-2019 (Velikost a důstojnost)

Střednědobé a dlouhodobé strategické priority: Čína Vojenská strategie Střednědobé a dlouhodobé strategické priority: Návrat Tchaj wanu Zajištění plné suverenity nad Tibetem a východním Turkestánem Přenesení „strategických hranic“ Číny za tyto hranice.

Čína a vztahy se západem Cíle: Udržovat vstřícné vztahy a rozšiřovat je Využít období spolupráce k posilování ekonomického a bezpečnostního potenciálu „Manévrování“ mezi USA a Evropou Indie – dobré vztahy i s USA, na všechny strany (Rusko, Čína, USA)

Výhoda „strategické autonomie“ Rusko Zůstává významným světovým hráčem (suroviny, vojenský potenciál, geopolitický vliv) Výhoda „strategické autonomie“ Překonání „zhroucení státu“ v 90. letech Demografický úpadek 2025: 137 milionu obyvatel Úroveň vnitřního násilí Nestabilita na jižních hranicích Ruska Nebezpečí islámského extremismu a terorismu pro vnitřní chod státu Velká závislost ekonomiky na energetických zdrojích.  Hlavním národní zájem Ruska: stabilizace svého postavení jako velmoci

Reformy pomocí „řízené demokracie“ Stabilizace ekonomiky Rusko Rusko – hlavní rysy současného vývoje: Reformy pomocí „řízené demokracie“ Stabilizace ekonomiky Vytvoření základního rámce právního státu (zájem nových elit) Opory státu: nové politické a ekonomické elity monopolní ekonomické struktury (Gazprom) „strana moci“ vojensko-průmyslový komplex bezpečnostní složky, armáda

Boj s korupcí a zločinností Kontrola médií Rusko Rusko – hlavní rysy současného vývoje: Boj s korupcí a zločinností Kontrola médií Nestabilní situace na jižních hranicích Ruska (Čečensko) Armáda stále jako nástroj silného mocenského postavení Ruska

Využívání faktu, že Rusko je důležitým aktérem v euroasijském prostoru Rusko – vojenská strategie Využívání faktu, že Rusko je důležitým aktérem v euroasijském prostoru suroviny, bezpečnost Udržování korektních vztahů se Západem USA – boj proti terorismu Posilování vztahů s Evropou (EU, Německo, Francie – i jako protiváha USA) Vytváření spojenectví na „asijském směru“ (Čína, Indie)

EU - hlavní trendy Do r. 2020 si EU udrží značný vliv na mezinárodní scéně díky těmto faktorům: velikost trhu jednotná měna vzdělanost populace resp. vysoce kvalifikovaná pracovní síla objem obchodní a rozvojové pomoci, zvláště „třetímu světu“

Složitý průběh reforem sociálního státu v členských zemích EU - hlavní trendy Složitý průběh reforem sociálního státu v členských zemích Demografická krize Problémy s udržením větší politické koheze (integrace EU do hloubky)

EU –USA komplikované spojenectví Důvody: politické odlišné strategické a geopolitické priority ekonomické dopady existence jednotné evropské měny + obchodní spory ekonomicko-vojenské samostatná politika EU v oblasti vyzbrojování (systém Gallileo) Vojenské: omezené, jen 5% ozbrojených sil, cca 100.000 vojáků

Zbrojní výroba Zbrojní průmysl ČR: Výrazné změny ve vojenství, struktuře armád, vznik nových potřeb, ČR z politických důvodů vše bezvýhradně přijímá, ale praktický odraz v bezpečnostních rozhodnutích a strukturách je povětšině formální, nevýrazný a málo produktivní V uplynulém období narostl počet nasazení sil pod mandátem OSN, NATO, EU, od udržení či vynucení míru až po ozbrojené zásahy Především u evropských armád se projevuje omezená použitelnost: Nedostatečné systémy velení a spojení Letouny strategické přepravy Munice nové generace apod.

Má ČR skutečnou průmyslovou základnu obrany?   Zbrojní výroba V čele změn ve vojenství: filozofie či doktrína RMA (Revolution in Military Affairs) Tzn. vedení války za informační nadvlády a převaze v hitech konvenčních zbraní, rychlé a přesné vzdušné údery umlčují vojenskou a civilní infrastrukturu a vytvářejí úspěch pro následné pozemní informace Základní směr aplikace RMA je dnes výstavba sil tzv. net-centric warfare – NCW, bojovou činnost sestav, v nichž jsou všechny prvky propojeny do jedné informační sítě U evropských armád to probíhá ve srovnání s USA pomaleji a obtížněji, důvodem jsou jednak omezené finanční zdroje a rozhodnutí parlamentů a vlád jednotlivých zemích To vyvolává změnu architektury zbraňových systémů, zatímco v USA investovaly do odlišné technologické báze, v Evropě technická a technologická připravenost je stále nedostatečná, nejdále Německo se zaváděným akvizičním systémem CPM 2001 Má ČR skutečnou průmyslovou základnu obrany? V ČR po živelném rozpadu zbrojního odvětví bývalého režimu, konverzi a privatizaci jeho fragmentů nastal obtížný stav Vláda ČR se k otázce domácího zbrojního průmyslu vyslovila až po našem vstupu do NATO a pod tlakem svých závazků

Zbrojní výroba Bylo to v r. 2000 svým usnesením: „Principy spolupráce státu s obranným průmyslem v ČR“ a uložila MO, aby uzavřelo dohodu o spolupráci s Asociací obranného průmyslu ČR – AOP Dohoda pouze deklarativní, oba subjekty nemají potřebnou pravomoc Koho dohoda zahrnuje není jasné, kdo patří pod obranný průmysl, stát reprezentuje MO, částečně MPrůmyslu a obchodu, partner AOP jen podniky usilující o podíl na produkci obranných technologií a obchodu s nimi Namísto jasně definovaných státních zájmů ve zbrojním průmyslu jen fráze, chybí vymezení strategických výrob a oborů Není zodpovězena ani otázka, komu chce stát poskytovat podporu (jen ti, získali povolení na produkci obraných technologií a obchodu s nimi, či zaměření jenom na skutečné, integrované a vyprofilované a dostatečně silné skupiny obraného průmyslu.

Další úpadek a zánik dosud přežívajících zbrojních podniků Zbrojní výroba Rozhodnutí o existenci naší armády, jedna z nejmenších v Evropě, vytvořilo situaci, že kromě několika základních nákupů (nadzvukové letouny, obrněná kolová vozidla, nákladní automobily) není prakticky o čem jednat Reforma armády – bez reálné vazby na existenci a rozvoj domácího zbrojního sektoru, to vše povede: Další úpadek a zánik dosud přežívajících zbrojních podniků Základní závislost na zahraničních dodavatelích Příkladem takového přehlížení domácích kapacit byla situace kolem kolových obrněných vozidel, konkrétně, v r. 1998 konference „Obrněná technika 98“ 2 reálné možnosti: jednak vývoj vlastní řady KOV Zubr ve spolupráci se zahraničními partnery a nebo osvojení si výroby zahraničního vozidla společností TATRA. Požadavek, aby se rozhodlo s předstihem, jinak v okamžiku potřeby dodávek bude možný jenom nakup obrněných vozidel ze zahraničí. Toto se také v plném rozsahu potvrdilo.

Zbrojní výroba Obdobný negativní vývoj se projevil u tzv. proexportních programů podporovaných ze státního rozpočtu. Jejich výsledky jsou odborníkům známy, veřejnosti víceméně skrývány.O co se jednᓨ: Lehký bitevní letoun Alca L 159: lehké bitevníky překonány vrtulníky, jasné již v r. 92, max. jako cvičný letoun, exportní možnosti??? Modernizace tanku T-72: v r. 93, těžká pásová vozidla na ústupu, pro zahraničí nevhodná, existovaly i úspěšnější modernizace, modernizace z původních 350 ks na 200 v r 97, pak 60 (2001), dále 40 a nakonec 30 (2003). Letecký kanon Plamen a munice 20 mm x102: jako základní zbraň pro L 159, vývoj od r. 96, - neukončen, moderní letouny – jiné typy leteckého střeliva Pasivní průzkumný systém – Věra: z hlediska výkonu a technických možností je hodnota nesporná, ale existuje podmíněný vývozní kapitál. Unikátní výhoda znehodnocuje vlastnosti aktivních radiolokátorů a jde proti proudu dosavadního vývoje. Věra je tak solitérem, nikam nepatří a zřejmě se neprosadí do NATO a EU, jedno zakoupení USA nic neřeší, izolovaný nevelký český výrobce to nemá jednoduché. Nové průzkumné systémy s ní nepočítají, ověřuje se s zkouší nová radiolokační technika

Domácí zbrojní průmysl – rizika:   Zbrojní výroba Optimistická očekávání (po našem vstupu do NATO a EU) – mají malou naději na úspěch Domácí slabiny – slabost, rozdrobenost, kapitálová slabost, kooperace či účast v mezinárodních programech – pouze max. jako subdodavatelé Výjimka – výrobce lehkých bitevních letounů se zahraniční účastí, ale tam je budoucnost v důsledku získání dalších zakázek v zahraničí nejasná. Domácí zbrojní průmysl – rizika: Trvající nekoncepčnost a nestabilita plánování armádní akvizice Přepracovaná armádní struktura – další snížení potřeb, zredukované počty, více se bude investovat do osobních nákladů Vývoz a přeshraniční výrobní kooperace je závislá: zda má ve výzbroji vlastní armáda, nedostatkem komodity na trhu, kvalifikační a technologická připravenost pro kooperaci se zahraničními firmami, Višegrad se rozpadl – spolupráce ve vyzbrojování armád Výsledkem jsou tedy: nákupy výzbroje ze zahraničí a offsety Pozn. Zkušenosti – praktická offsetová návratnost je výrazně nižší než původní představy a proklamace.

Ochrana utajovaných skutečností Pro oblast ochrany utajovaných skutečností byl zákonem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, zřízen Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) jako ústřední správní úřad. NBÚ zajišťuje zejména jednotné provádění ochrany utajovaných skutečností v ČR (nově informací), bezpečnostních prověrek, Provádí certifikaci informačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi, koordinuje výzkum a vývoj prostředků k ochraně utajovaných informací a zajišťuje jejich certifikaci a distribuci. Dále vydává standardy pro oblast informačních systémů, administrativní a fyzické bezpečnosti a pro oblast kryptografické ochrany a podílí se na mezinárodní spolupráci. Prostřednictvím NBÚ se vykonává státní dozor, správní trestání a vedení správních řízení s fyzickými osobami i organizacemi za porušení zákonem stanovených povinností při ochraně utajovaných informací.

Ochrana utajovaných skutečností Hlavní úkoly Národního bezpečnostního úřadu rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu, plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v  Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů, ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v  mezinárodním styku, zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory, zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků, vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany.

Ochrana utajovaných skutečností Pojmy UTAJOVANÁ INFORMACE (dříve utajovaná skutečnost) Informace označená stupněm utajení podle zákona, která je uvedena v seznamu utajovaných informací, vydávaných jako Nařízení vlády, v jakékoli podobě zaznamenaná na jakémkoli nosiči, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné. Dělí se do čtyř stupňů: Vyhrazené, Důvěrné, Tajné a Přísně tajné. OSVĚDČENÍ FYZICKÉ OSOBY Veřejná listina stvrzující, že její držitel/ka splnil/a podmínky pro přístup k danému stupni utajované informace (Důvěrné, Tajné, Přísně tajné) a může být poučena nebo může vykonávat citlivou činnost. Označení jednotlivých kolonek je kromě českého jazyka také v jazyce anglickém a francouzském. Pro potřeby Evropské unie tedy není třeba žádat explicitně vydání zvláštní listiny. Platnost je 9, 7 a 5 let podle stupně utajení, na které bylo osvědčení vydáno. DOKLAD O BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOSTI FYZICKÉ OSOBY Veřejná listina stvrzující, že její držitel/ka splnil/a podmínky pro její vydání a může vykonávat citlivou činnost. Platnost je 5 let.

Ochrana utajovaných skutečností Obecně k personální bezpečnosti Personální bezpečnost je základním druhem zajištění ochrany utajovaných informací. Kromě ověřování podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby jí byl umožněn přístup k utajované informaci, zahrnuje personální bezpečnost i výchovu těchto osob. Za zajištění proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci ručí odpovědná osoba. Ta je povinna jednou ročně zajistit u osob, které mají přístup k utajované informaci proškolení z právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací. Způsob a rozsah ověřování podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby jí byl umožněn přístup k utajované informaci, se liší podle stupňů utajení, k nimž má mít fyzická osoba mít přístup. Pro utajované informace stupně utajení Vyhrazené ověřuje podmínky odpovědná osoba nebo jí určená osoba. Není – li jí, ověření provede Národní bezpečnostní úřad. Pro stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné se splnění podmínek ověřuje v bezpečnostním řízení, které je oprávněn provádět Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí a Ministerstvo vnitra u příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů. Ministerstva a další ústřední správní úřady jsou povinny každoročně do 31. října zpracovat a zaslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu personální projekt. Jeho obsahem je zhodnocení stavu v personální bezpečnosti za uplynulý rok a předpokládaný počet osob, u kterých bude nutné v následujícím roce provést bezpečnostní řízení s rozlišením podle stupňů utajení.