emigrace vojenská emigrace politická v základních cílech - nebyl rozdíl
Polsko Francie USA po porá ž ce Polska, další emigra č ní centrum – B ě lehrad po návratu E. Beneše z USA – hlavní centrum Londýn (politici a vysocí d ů stojníci) zázemí pomáhal vytvá ř et – Jan Masaryk, bývalý vyslanec ve Velké Británii
úzké kontakty s domácím odbojem kontakty s protektorátními p ř edstaviteli teorie právní kontinuity č eskosl. státu na ja ř e E. Beneš – mezinárodn ě uznávanou hlavou č eskosl. zahrani č ního odboje v č ervenci 1940 uznala Velká Británie č ekosl. vládu jako prozatímní Exilová vláda a Státní rada Č eskoslovenska
E. Beneš – prezident Jan Šrámek – p ř edseda vlády Jan Masaryk – ministr zahr. v ě cí Sergej Ingr – ministr národní obrany
K.Gottwald, V.Kopecký, J.Šverma konfronta č ní politická linie a ž do napadení Ruska nepo č ítali s obnovou Č SR úto č ili na londýnskou emigraci
Britové odvolali sv ů j podpis pod mnichovskou dohodou vlády západních zemí uznaly, ž e po ž adavek obnovení Č eskoskovenska je pln ě opodstatn ě ný
uzav ř ena smlouva se Sov ě tským svazem jednání mezi Benešem a p ř edstaviteli KS Č – Beneš nebyl dob ř e p ř ipraven, p ř ijali se dokumenty p ř ipravené komunisty dohoda o spolupráci mezi londýnským a moskevským centrem dohoda o budoucím uspo ř ádání obnovené Č SR
pozice exilové vlády slábne vliv komunist ů nar ů stá rozhodující roli v č eskoslovenském odboji ztrácí domov a p ř ebírá ji zahrani č ní odboj