Malá Botanika – Cvičení 5 Pinophyta – jehličnany Jitka Kocková, Pavel Kúr 2014 upraveno dle starších verzí různých autorů  kresby Jan Košnar

Oddělení: Pinophyta (jehličnany) pyknoxylické dřevo – kompaktní, méně parenchymu a dřevních paprsků pryskyřičné kanálky ve dřevě i kůře trofofyly (zelené listy): hl. jehlicovité (dlouhé a úzké) nebo šupinovité (krátké a široké)se siličnými kanálky, xeromorfní stavba jehlice na makroblastech, případně ve svazečcích na brachyblastech = „normální“ delší větve = velmi krátké větvičky (a) ve šroubovici (např. smrk, jedle) (b) vstřícně (např. zerav) (c) v přeslenech (d) ve svazečcích na brachyblastech (např. borovice, modřín) (např. jalovec)

Pinophyta – obecná charakteristika anatomie jehlicovitých listů (trofofylů): kutikula (voskovitá vrstva) epidermis (pokožka) pryskyřičný kanálek endodermis cévní svazek: černě – dřevo (xylém), šedě – lýko (floém) průduch Příčný řez jehlicí borovice lesní (Pinus sylvestris) - diploxylon Jedle bělokorá (Abies alba). Smrk ztepilý (Picea abies). Borovice vejmutovka (Pinus strobus) - haploxylon

(oddělení) Pinophyta – jehličnany reprodukční orgány: ♂ samčí šištice: mikrosporofyly (= tyčinky), naspodu nesou mikrosporangia (prašná pouzdra, většinou 2) uspořádány ve šroubovici nebo vstřícně pyl – často vzdušné váčky (chybí u Taxus, Larix) vzdušný vak prašné pouzdro vývoj pylu pylové zrno (obsahuje ♂ gamety) tyčinka (detail) tyčinka

(oddělení) Pinophyta – jehličnany reprodukční orgány: ♀ samičí šištice: → listeny = podpůrné šupiny (ve šroubovici) → v paždí listenů semenné šupiny (megasporofyl) – nesou nejčastěji 2 nahá obrácená vajíčka (→ nahosemenné) → rozpadavé i nerozpadavé semeno (s křídlem) semenná šupina vývoj semen podpůrná šupina vajíčko (obsahuje ♀ gamety) dřevnatá šiška

Pinophyta – Pinaceae štítek (apofýza) pupek (umbo)

Pinophyta – systematické členění recentně jediná třída (Pinopsida) s množstvím řádů a čeledí (čeleď) Pinaceae častá ektomykorrhiza vždyzelené stromy (vzácně opadavé - Larix) téměř výhradně na severní polokouli (boreální zóna, jižněji hl. v horách) ♂ i ♀ šištice se sporofyly ve šroubovici, ♀ šištice po oplození vajíček dřevnatí (→ šišky) pylová zrna se vzdušnými vaky

Pinophyta – Pinaceae (podčeleď) Abietoideae jehlice vyrůstají jednotlivě na makroblastech rod: Abies (40 – 50) nesrůstá semenná a podpůrná šupina šišky dozrávají v prvním roce, rozpadavé, rostou vzhůru Abies alba – jehlice krátké, 2řadě uspořádané, evropský endemit A. grandis – S Amerika, vysazována v lesích A. nordmanniana – Z Asie, vánoční stromky „nordmanka“

Pinophyta – Pinaceae (podčeleď) Abietoideae rod: Picea (40) jehlice přisedlé či krátce řapíkaté, po opadu vysoké listové polštářky šišky převislé, nerozpadavé, na zralých šiškách podpůrná šupina nezřetelná Picea abies – evrop. endemit P. pungens – Z USA, pěstovaný cv. argentea Pseudotsuga menziesii – j. nevykrojené, Z Sev. Ameriky Tsuga canadensis – V Sev. Ameriky

(podčeleď) Laricoideae Pinophyta – Pinaceae (podčeleď) Laricoideae jehlice ve svazečcích i jednotlivě šištice dvouleté pylová zrna bez vzdušných vaků Larix decidua – pův. Evropa – při horní hranici lesa (světlomilný) – v ČR původní na SV Moravě – opadavý Cedrus – 4 druhy (3 Středomoří, 1 Himaláje) – stálezelené stromy, – šišky vzpřímené, zrají ve 2.‑3. roce, na zemi rozpadavé C. atlantica - S Afrika

(podčeleď) Pinoideae Pinophyta – Pinaceae jehlice ve svazečcích na brachyblastech semenná šupina srostlá s podpůrnou (štítek, pupek) šišky nerozpadavé, dozrávají 2. – 3. rokem rod: Pinus (100) sev. polokoule semenná šupina zakončená štítkem = apofýza, pupek = umbo subg. Pinus (Diploxylon) jehlice uprostřed dvojitý cévní svazek jehlice po 2 – 3 ve svazečku pupek (umbo) ± uprostřed štítku Pinus sylvestris P. mugo – symetrické šišky, Evrop. endemit, subalpinské pásmo P. rotundata – středoevr. endemit, rašeliniště, šiška výrazně asymetrická P. nigra – Evropa, Z Asie, izol. horské populace

subg. (Haploxylon) jehlice s 1 cévním svazkem jehlice po 5 ve svazečku umbo ± na vrcholu štítku P. strobus – jehlice jemné, v. Sev. Americe, v ČR invazivní P. cembra – Evropa, horské polohy P. aristata – horské pouště z. Sev. Amerika, 4 000 let

Taxodiaceae (tisovcovité) čeleď: Taxodiaceae 10/14, roztrhaný reliktní areál jehlice převážně ve šroubovici 1domé dřeviny šišky dřevnaté, nerozpadavé, semena křídlatá Sequoiadendron giganteum – Z USA (Sierra Nevada), stáří 3000 let

Taxodiaceae (tisovcovité) Sequoia sempervirens – pobřežní hory Z USA, nejvyšší stromy světa

Taxodiaceae (tisovcovité) Metasequoia glyptostroboides – známa z třetihor, živá objevena až v r. 1940 v Číně, opadavé jehlice, vstřícné větvení

Cupressaceae (cypřišovité) čeleď: Cupressaceae listy většinou šupinovité, vstřícné nebo v 3četných přeslenech šišky dřevnaté, kožovité nebo dužnaté Chamaecyparis pisifera – Japonsko Ch. lawsoniana – USA Juniperus communis – listy jehlicovité v 3četných přeslenech – světlomilný druh, pastviny – bobulovité šišky = galbulus (endozoochorie)

Thuja occidentalis – V Sev. Ameriky, nejhojněji pěstovaný v ČR T. orientalis – Asie Cupressus sempervirens – mediterán, štíhlé, sloupovité

Taxaceae (tisovité) čeleď: Taxaceae (5/16) jen severní polokoule mikrosporofyly štítkovité s ↑ množstvím prašných pouzder, pylová zrna bez vzdušných váčků ♀ šištice redukované, zpravidla 1 terminální vajíčko obklopené valem = kupula, mění se v míšek = epimatium jehlice bez pryskyřičných kanálků Taxus baccata – 2domá dřevina, Evropa, s. Afrika, z. Asie, suťové lesy