Základy informatiky

1. Informatika a základní terminologie v informatice OBSAH 1. Informatika a základní terminologie v informatice 1.1. Základní terminologie 1.2. Informatika 1.3. Informační systémy 1.4. Informatika a informační management. 2. Výpočetní technika 2.1. Nástin přehledu vývoje výpočetní techniky. 2.2. Hardware - Technické vybavení PC 2.3. Software PC 3. Základy práce v síti (protokoly) 31. Pojem síť 3.2. Prvky počítačových sítí 3.3. Protokol Ing. Josef Brzák,CSc Ing. Josef Brzák,CSc

1. Informatika a základní terminologie v informatice Informatika - věda o vlastnostech informace, metodách její tvorby, zpracování a využívání. Informace - každá zpráva, sdělení, které zmenšuje neurčitost (entropii) o daném problému (systému). Číselné soustavy - Základní požadavek na počítač je schopnost zobrazovat a pamatovat si čísla a provádět operace s těmito čísly. Čísla mohou být zobrazena v různých číselných soustavách. Od raného mládí drtivá většina lidí používá desítkovou soustavu. Tato soustava reprezentuje čísla v mocninách deseti a byla pravděpodobně vyvinuta vzhledem k faktu, že člověk má deset prstů. Základ této soustavy je 10, neboť je použito 10 základních číslic (0 - 9). Poloha číslice v čísle určuje jeho váhu, čímž je možné vyjádřit čísla větší než 10. Říkáme, že 10 je základem tzv. desítkové soustavy. Avšak je možné vybudovat číselnou soustavu s libovolným celočíselným kladným základem b. Ing. Josef Brzák,CSc

Výpočetní stroje mohou být zkonstruovány na základě libovolné číselné soustavy, nicméně všechny moderní počítače jsou založeny na binární soustavě. Příčina je celkem nasnadě, je totiž mnohem snadnější rozlišit mezi dvěma stavy než mezi např. deseti stavy. Ve všech oborech lidské činnosti se setkáváme s případy, kdy předměty nebo vlastnosti nabývají jen dvou užitečných stavů. Tyto stavy jsou často vzájemně opačné: žárovka svítí nebo nesvítí, spínač je zapnut nebo vypnut, materiál je magnetován nebo odmagnetován, proud obvodem protéká nebo neprotéká, díry v pásce nebo štítku jsou nebo nejsou vyděrovány atd. Je jednodušší a mnohem spolehlivější navrhnout obvody, které rozlišují pouze mezi dvěma stavy (binární 0 a binární 1) než mezi více, např. 10 stavy (číslice 0 - 9). Ing. Josef Brzák,CSc

Pomocí tohoto schématu můžeme také převádět dvojková čísla na dekadická, jejichž velikost můžeme snadněji odhadnout. Např. číslo 11011 = 1x2*4 + 1x2*3 + 0x2*2 + 1x2*1 + 1x2*0 = 27. Pro opačný převod z dekadické soustavy na binární bylo vypracováno několik algoritmů. Zde si pro příklad uvedeme metodu postupného odečítání. Metoda postupného odečítání záleží v tom, že požadované desítkové číslo rozdělíme na celočíselnou část a zbytek a aplikujeme následující postup: od celočíselné části odečteme nejvyšší mocninu dvou, která je ještě menší než příslušné číslo a na příslušnou pozici binárního čísla napíšeme jedničku. Totéž opakujeme se zbytkem s tím rozdílem, že nelze-li o jedničku menší mocninu dvou odečíst od zbytku tak, aby rozdíl byl kladný, zapisujeme na příslušné místo dvojkového čísla 0 a postup opakujeme s mocninou dvou opět o jedničku menším. Ing. Josef Brzák,CSc

I = log2 N  pro N = 2  I = log2 2  I = 1 Matematicky vyjádřeno: informace I obsažená ve výběru jedné události z N možných stavů, stejně pravděpodobných, je: I = log2 N  pro N = 2  I = log2 2  I = 1 Dva stejně pravděpodobné stavy. Nejmenší jednotka informace v binárním systému. V počítači je reprezentován jednou buňkou paměti, jejíž obsah odpovídá stavu nula nebo jedna. Nejmenší jednotka informací, kterou jsou počítače schopny zpracovat. Jeden bit představuje binární číslici 1 nebo 0 nebo logickou podmínku pravda nebo nepravda. Skupina 8 bitů tvoří jeden byte, který může reprezentovat různé typy informací, například písmeno abecedy, číslo v desítkové soustavě nebo jiný znak. Byte - 8 bitů = 1 Byte . Nejmenší adresovatelná informační jednotka paměti. Byte se skládá z osmi bitů. Ing. Josef Brzák,CSc

Informatiku nelze zaměňovat za počítačové zpracování dat. 1. 2. Informatika Vědní obor zabývající se strukturou, vlastnostmi (ne obsahem), technologií zpracování informací, které podporují lidské znalosti (vědění) a komunikaci. Informatiku nelze zaměňovat za počítačové zpracování dat. V padesátých. letech 20. století vzniká nový vědní obor „informatika“ jako důsledek vědeckotechnické revoluce v oblasti informačních technologií. Mezi významné zakladatele tohoto odvětví patří C.E. Shannon (Claude Elwood Shannon ( 30.4.1916 - 2001 ))- americký matematik a inženýr, jeden ze zakladatelů teorie informace, autor obecného modelu komunikace, N. Wiener (Norbert Wiener ( 26.11.1894 - 18.3.1964 ) ) americký matematik, zakladatel kybernetiky, spoluautor teorie podobnosti činnosti nervové soustavy a počítače. Ing. Josef Brzák,CSc

V průběhu 20. století došlo ke změně mechanického přístupu ke světu a jeho zkoumání na přístup systémový. Za zakladatele a hlavního představitele je považován rakouský biolog Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se stal univerzálním nástrojem poznání a slova „systém“ a „systémový“ velmi frekventovanými. K.L. von Bertalanffy (Karl Ludwig von Bertalanffy ( 19.9.1901 – 12.6.1972 )) teoretický biolog rakouského původu, autor teorie otevřených systémů popisující procesy systémů biologického charakteru, kterou následně rozšířil jako obecnou teorii systémů, J. von Neumann (John von Neumann ( 28.12.1903 – 8.2.1957 )) americký matematik zabývající se teorií pravděpodobnosti, matematickými metodami v ekonomii, spoluzakladatel teorie her, H.M. McLuhan (Herbert Marshall McLuhan ( 21.7.1911 – 31.12.1980 )) kanadský sociolog a filozof zabývající se sociální komunikací. Dochází ke vzniku a rozvoji profesí, které mají dát toku a zpracování informací určitý řád. Ing. Josef Brzák,CSc

Pojem informace je však nejobecnější kategorií vědy a k jejímu zkoumání přistupuje každý vědní obor svým zvláštním způsobem. Stejně tak existují různé definice informace, v závislosti na jejím odlišném pojetí. Z laického pohledu je informace sdělením či zprávou. Z filozofického hlediska je vlastností hmotné reality být uspořádán a její schopnost uspořádávat. Často uváděnou je definice z pohledu kybernetiky, od jejího zakladatele N. Wienera: “Informace je obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním“. Výkladový slovník výpočetní techniky uvádí velmi stručnou definici :“Informace je význam, který člověk přisuzuje údajům.“ (ČSN 36 9001/I-1987). „Informace je poznatek týkající se jakýchkoli objektů, např. fakt, událostí, věcí, procesů nebo myšlenek, včetně pojmů, který má v daném kontextu smysl“. (ČSN ISO/IEC 2382-1). Podle P. F. Druckera : „Informace jsou data, obohacená o relevantnost a účelnost, přeměna dat v informace tudíž vyžaduje znalost“. Ing. Josef Brzák,CSc

1.3. Informační systémy. účelové uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými zdroji a procedurami jejich zpracování (včetně technologických prostředků) slouží ke sběru, přenosu, uchování, transformaci, aktualizaci a poskytování dat pro jejich informační využití lidmi V 70. letech došlo ke vzniku prvních systémů řízení bází dat a datových modelů, které umožnili vzájemné sdílení dat. Postupně se pro soubor aplikací sdílejících data, včetně jich samých, vžil termín „informační systém“. Snad každý se již s tímto pojmem setkal, avšak jen málokdo přesně ví, co tento pojem znamená, jaké různé typy informačních systémů existují. Většina z nás si pod pojmem informační systém představí nějaký program, např. pro zpracování účetnictví. Tato představa je však velmi nepřesná. Pod informačním systémem musíme chápat celou soustavu zdrojů, prostředků a lidí. Ing. Josef Brzák,CSc

Informační systém = celek zabezpečující systematické shromaždování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování informací. Zahrnuje informační základnu, technické a programové prostředky, postupy, technologie a pracovníky (Encyklopedický slovník, 12). Jak vyplývá z výše uvedené definice, účelem informačního systému je sběr, přenos, aktualizace, uskladnění, zpracovávání a prezentace informací, s cílem zajistit co nejvyšší efektivitu práce organizace a jejích zaměstnanců. Informační systém můžeme chápat v širším a užším smyslu. V širším smyslu zahrnuje vytváření, zprostředkování a využívání informací. V užším smyslu zahrnuje pouze systém zprostředkování informací. Pokud jde o klasifikaci informačních systému, existuje zde řada hledisek, podle nichž je možno ji provést, od komplexnosti, přes účel, až po vztah k systému řízení. Podle posledního hlediska, které je nejčastěji zmiňováno, je možno informační systémy klasifikovat za pomoci informační pyramidy, která posuzuje informační systémy na základě růstu informační neurčitosti na straně výstupu systému. Ing. Josef Brzák,CSc

Klasifikace IS Transakční systémy (TPS – Transaction Processes Systems) jsou systémy automatizující zpracování typických úloh, např. účetnictví, personální evidence, rezervační či skladové služby. Typické pro tyto systémy je, že výsledek je patrný na první pohled, převážná část práce s daty je prováděna při (nebo ihned po) jejich vložení. Značná část informačních system je právě tohoto typu. Informační systémy pro řízení (MIS – Management Information Systems) mají za hlavní cíl zpřístupnit různé pohledy na data v podobě přehledů, sestav, grafických výstupů. Jejich hlavních úkolem je usnadnit práci řídícím pracovníkům zejména v oblasti kontroly, jak jednotlivců, tak celku. Systémy pro podporu rozhodování (DSS – Decision Support Systems) jsou nadstavbou MIS a jejich hlavním cílem je umožnit provedení různých analýz, které by, bez nutnosti složitého programování, umožnily řídícím pracovníkům přijmout důležitá rozhodnutí. Výstupy jsou prezentovány většinou v grafické podobě. Exekutivní informační systémy (EIS – Executive Information Systems) mají za cíl poskytnou důležité informace včetně nalezení atypických odchylek, na jejichž základě by bylo možno přijmout strategická rozhodnutí o budoucnosti organizace Ing. Josef Brzák,CSc

vývoj programového vybavení včetně hardwarového pozadí Tvorba IS. vývoj programového vybavení včetně hardwarového pozadí bezpečnostní mechanismy pracovní postupy a doporučení Bezpečnost IS. Ochrana odpovídajících IS a informací, které jsou v nich uchovávány, zpracovávány a přenášeny Součásti IS : - Komunikační bezpečnost (ochrana informací přenášených počítači) - Fyzická bezpečnost (ochrana před přírodními hrozbami a fyzickými útočníky) - Personální bezpečnost (ochrana před vnitřními útočníky Ing. Josef Brzák,CSc

Bezpečný IS je takový IS, který je zajištěn fyzicky administrativně logicky technicky Bezpečnost IS je dána zajištěním: důvěrnosti –k archivům mají přístup pouze autorizované subjekty integrity a autenticity – data, software, hardware smí modifikovat jen autorizované subjekty dostupnosti – data, služby jsou autorizovaným subjektům dostupná Celková bezpečnostní politika IS. Uvádí specifikaci cílů zabezpečení, definici citlivých dat a definici ostatních citlivých aktiv IS a definici odpovědností za ně. Systémová bezpečnostní politika IS. Definuje způsob implementace celkové bezpečnostní politiky IS v konkrétním informačně technologickém prostředí Ing. Josef Brzák,CSc

1.4. Informatika a informační management. I. Etapa - zpracování technických informací 70. Léta hromadné evidenční zpracování dat II. Etapa – soustava manažersky založených 80. Léta doporučení pro postupy aplikace IS/IT III. Etapa – využití prostředků VT a IT 90. Léta k zabezpečení kvality manažerské práce Současnost – propojení poznatků moderního managementu, informatiky a systémových přístupů Ing. Josef Brzák,CSc

INFORMAČNÍ MANAGEMENT SYSTÉMOVÉ PŘÍSTUPY INFORMAČNÍ MANAGEMENT INFORMATIKA MANAGEMENT Ing. Josef Brzák,CSc

2. Výpočetní technika 2.1. Nástin přehledu vývoje výpočetní techniky. První počítací pomůcky : Abakus Logaritmy Mechanické kalkulátory Děrnoštítkové stroje John Napier Leonardo da Vinci Blaire Pascal ( 1642 ) Gottfried Wilhelm von Leibnitz ( 1694 ) Thomas de Colmar ( 1820 ) využití až do 60. let (elektrické) Ruční kalkulačka Jacquard ( 1805 ) Herrmann Hollerith ( 1889 ) Ing. Josef Brzák,CSc

Počítače před II. světovou válkou Charles Babbage ( 1833 ) - řešení diferenciálních rovnic kněžna Augusta Ada ( 1848 ) ABC - Atanasoff & Berry Computer ( 1914 ) Zuse1 a Zuse2 ( 1938 ) Počítače za II. světové války Zuse3 a Zuse4 Harvard Mark I Eniac Analogové počítače Počítače po II. světové válce 1. generace počítačů EDVAC, Harvard Mark II, IBM 604, EDSAC, UNIVAC, LEO 2. generace počítačů použití transistorů, ferritové paměti, magnetické bubny,magnetické pásky, magnetické disky systém přerušení, programovací jazyky Ing. Josef Brzák,CSc

použití integrovaných obvodů sálové počítače - mainframe computer 3. generace počítačů použití integrovaných obvodů sálové počítače - mainframe computer 4. generace počítačů obvody Large Scale Integration a Very Large Scale Integration první mikroprocesory Ing. Josef Brzák,CSc

Výpočetní technika v Československu po roce 1945 zavedení výroby děrnoštítkových strojů – Aritma tabelátor třídič děrnoštítkový počítač vznik Výzkumného ústavu matematických strojů počítač SAPO nová pracoviště zabývající se výpočetní technikou počítače analogové - MEDA, VEDA, AP 1 - 3 trenažer pro L - 29 počítače číslicové počítač EPOS -> ZPA 600 -> EC 1025 / 1027 počítače ADT Ing. Josef Brzák,CSc

2. generace (1973 - 1975 ) INTEL 8080, MOTOROLA M6800, FAIRCHILD F8 První mikroprocesory 1. generace (1971 - 1973 ) INTEL 4004, 4040, 8008 2. generace (1973 - 1975 ) INTEL 8080, MOTOROLA M6800, FAIRCHILD F8 Mezistupeň INTEL 8085, ZILOG Z80 3. generace (1976 - 1980 ) INTEL 8086, ZILOG Z8000, MOTOROLA MC6800 řezové stavebnice INTEL 3000, TEXAS INSTRUMENTS První osobní počítače Commodore ATARI ZX Spectrum Osobní počítač IBM ( Personal Computer ) zahájení prodeje 12. srpna 1981 nejlevnější model ( bez disketové mechaniky ) 1 565 $ ( cca 1 / 10 ceny obvyklé ceny podobných počítačů ) Plán na příštích 5 let ( do konce roku 1986 ) : prodat 250 000 PC Skutečnost : v roce 1984 byl prodán miliontý kus Ing. Josef Brzák,CSc

řadič paměť operační jednotka vstup výstup Ing. Josef Brzák,CSc

Operační systémy :MS DOS, Windows, Unix resp. Linux Aplikační programy 2.2. Software PC Operační systémy :MS DOS, Windows, Unix resp. Linux Aplikační programy textové editory tabulkové procesory programy pro přípravu presentací programy pro přípravu webových stránek Soubor - (file) je množina informací podobného typu uložených na nějakém záznamovém zařízení. Obsahem souboru může být např. text dopisu, data pro řešenou úlohu, zakódované otázky, programy ap. Soubor je základní jeednotka uchování a zpracování dat na počítači. Speciální formou souboru je i program. Jméno souboru (filename) - Každý soubor musí mít jedinečné jméno v daném adresáři. Jméno souboru má dvě části: jméno (až 8 míst v DOSu) a příponu (3 místa) Ing. Josef Brzák,CSc

Alokační tabulka souboru (FAT) Systém souborů V operačním systému celková struktura, v níž jsou soubory pojmenovány, uloženy a organizovány. Mezi systémy souborů patří systémy NTFS, FAT a FAT32. Alokační jednotka Nejmenší část místa na disku, kterou lze přidělit pro uložení souboru. Všechny systémy souborů používané systémem Windows organizují pevné disky na základě alokačních jednotek. Čím menší je velikost alokační jednotky, tím efektivnější je využití disku. Alokační jednotka se také nazývá cluster. Alokační tabulka souboru (FAT) Systém souborů používaný v operačních systémech MS-DOS a Windows k organizování a správě souborů. Tabulka FAT je datová struktura, kterou systém Windows vytváří při formátování svazku pomocí systému souborů FAT nebo FAT32 Ing. Josef Brzák,CSc

Alokační tabulka souboru (NTFS) Rozšířený systém souborů nabízející výkon, zabezpečení, spolehlivost a rozšířené funkce, které nejsou k dispozici v žádné verzi systému souborů FAT. Systém souborů NTFS například zaručuje konzistenci svazku pomocí standardních technik protokolování transakcí a obnovení. Jestliže dojde k selhání systému, obnoví systém souborů NTFS konzistenci systému souborů pomocí svých informací o kontrolních bodech a protokolu. V systémech Windows 2000 a Windows XP poskytuje systém souborů NTFS také rozšířené funkce, jako například oprávnění k souborům a složkám, šifrování, kvóty disků a kompresi. Ing. Josef Brzák,CSc

Operační systémy-definice Operační systém - řídící program spravující prostředky (zdroje) počítače, základní úkoly jsou správa hardwarových zdrojů počítače a usnadnění používání počítače, nejrozšířenější typy OS : MS DOS, MS Windows, UNIX, LINUX Operační systém je základní složka programového vybavení, která přizpůsobuje technické prostředky stanoveným typům aplikací a požadovanému režimu činnosti počítače Operační systémy-definice OS je program, který ovládá přímo HW počítače. Je to programové vybavení nezbytné pro provoz počítače. První OS byl realizován na IBM 701 v roce 1952. Operační systém je rozsáhlý aplikační program, který zajišťuje sdílení prostředků výpočetního systému. Ing. Josef Brzák,CSc

3. Základy práce v síti (protokoly) 3.1. Pojem síť Skupina počítačů a dalších zařízení (například tiskárny a skenery) propojená komunikačními linkami umožňujícími vzájemnou interakci jednotlivých zařízení v síti. Sítě mohou být malé i rozsáhlé, trvale propojené dráty nebo kabely, anebo dočasně připojené prostřednictvím telefonních linek nebo bezdrátového přenosu. Nejrozsáhlejší je síť Internet, která představuje skupinu sítí na celém světě Důvody pro návrh a realizaci sítí počítačů : sdílení dat a jejich snadný přenos sdílení prostředků zvýšení funkčnosti organizace - e-mail dokonalejší ochrana dat Ing. Josef Brzák,CSc

3.2. Prvky počítačových sítí : Hardware sítě pasivní součásti : kabely koaxiální kroucená dvojlinka optický kabel aktivní součásti :síťové karty opakovače repeater převodníky converter Topologie počítačových sítí sběrnicové uspořádání bus topology hvězdicové uspořádání star topology kruhové uspořádání ring topology páteřní uspořádání backbone Ing. Josef Brzák,CSc

lokální sítě - Local Area Network podle rozlohy : lokální sítě - Local Area Network globální sítě - Wide Area Network metropolitní sítě - Metropolitan Area Network Ing. Josef Brzák,CSc

Počítače pro práci v síti - specializované servery Navzájem propojené počítače s centrálním počítačem (server) – tzv. topologie klient - server. Tento centrální počítač je vybaven speciálním softwarem (LINUX, Windows server, Novell). Funkce serveru : souborový server tiskový server proxy server (pro připojení sítě k Internetu) databázový server poštovní server účetní server Malé sítě mohou mít architekturu peer-to-peer kde jsou si všechny propojené počítače rovny. Síť pracuje bez serveru. Uživatel může využívat soubory na disku jiného počítače (pokud to má povoleno), může tisknout na jeho tiskárně Ing. Josef Brzák,CSc

IPX / SPX Internet Packet eXchange Sequenced Packet eXchange 3.3. Protokol Sada pravidel a konvencí pro posílání informací v rámci sítě. Tato pravidla určují obsah, formát, čas a způsob zpracování a řízení chyb zpráv vyměňovaných mezi síťovými zařízeními. Síťové protokoly IPX / SPX Internet Packet eXchange Sequenced Packet eXchange TCP / IP Transmission Control Protocol / Internet Protocol. Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol. Sada síťových protokolů používaných v síti Internet, která poskytuje komunikaci v rámci vzájemně propojených sítí tvořených počítači s různou hardwarovou architekturou a různými operačními systémy. Protokol TCP/IPzahrnuje standard pro komunikaci počítačů a konvence propojování sítí a směrování provozu. Ing. Josef Brzák,CSc

TCP/IP protokoly zvoleny jako nejuniverzálnější prostředek k propojení počítačů na různých HW platformách a s různými OS. Pro UNIX TCP/IP znamená začlenění do heterogenního síťového prostředí IP protokol (Internet Protocol). Směrovatelný protokol ze sady protokolů TCP/IP, který slouží k adresování protokolu IP, směrování a fragmentaci a opětovnému složení paketů IP v síti. Pozn. Paket je přenosová jednotka síťových vrstev OSI (Open Systems Interconnection) skládající se z binárních informací reprezentujících data a záhlaví obsahující identifikační číslo, zdrojovou a cílovou adresu a data pro řízení chyb Ing. Josef Brzák,CSc

TELNET - Protokol terminálové emulace často používaný v síti Internet pro vzdálené přihlášení k síťovým počítačům navozuje iluzi práce na lokálním terminálu v interaktivním režimu. Protokol Telnet také odkazuje na aplikace, které používají tento protokol pro uživatele, kteří se přihlašují ze vzdáleného umístění. FTP (File Transfer Protocol) - člen sady protokolů TCP/IP používaný ke kopírování souborů mezi dvěma počítači (i na různých platformách) v síti Internet. Oba počítače musí podporovat příslušné role protokolu FTP: jeden musí být klientem a druhý serverem FTP.PING - program využívající protokol ICMP, zasílá testovací pakety. Nástroj, který ověřuje připojení k jednomu nebo několika vzdáleným hostitelům. Příkaz ping používá k určení, zda je určitý systém IP v síti funkční, pakety požadavku na odezvu a odpovědi na odezvu protokolu ICMP. Příkaz ping je vhodný pro diagnostiku sítě IP nebo diagnostiku v případě selhání směrovače Ing. Josef Brzák,CSc

Jazyk HTML (Hypertext Markup Language). Protokol HTTP (HyperText Transfer Protokol). Protokol používaný k přenosu informací na webu. Adresa HTTP (jde o typ adresy URL – Uniform Resource Locator) má následující formát: http://www.microsoft.com. Jazyk HTML (Hypertext Markup Language). Jednoduchý kódový jazyk sloužící k vytváření hypertextových dokumentů, které lze přenášet mezi platformami. Soubory HTML jsou jednoduché textové soubory ASCII, v nichž jsou vloženy kódy určující formátování a hypertextové odkazy Ing. Josef Brzák,CSc

www: Tento server je umístěn na webu. Adresa v síti Internet. Adresa prostředku v síti Internet, která je webovými prohlížeči používána k vyhledání prostředku v síti Internet. Internetová adresa obvykle začíná názvem protokolu, za ním je uveden název organizace, která server spravuje, a přípona určuje, o jaký typ organizace se jedná. Z adresy http://www.yale.edu/ lze například zjistit následující informace: http: Tento webový server používá protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol). www: Tento server je umístěn na webu. edu: Jedná se o vzdělávací instituci. Pro internetové adresy je rovněž používán termín adresy URL (Uniform Resource Locator). Ing. Josef Brzák,CSc

IPv6 xxx.xxx.xxx.xxx.xxx.xxx IP adresa Adresování v TCP / IP IP adresy IPv4 xxx.xxx.xxx.xxx IPv6 xxx.xxx.xxx.xxx.xxx.xxx IP adresa : jednoznačná identifikace síťového rozhraní v Internetu. Je to 32bitová adresa sloužící k identifikaci uzlu v rámci propojení sítí IP. Každému uzlu v propojení sítí IP musí být přidělena jedinečná adresa IP, která je tvořena identifikátorem sítě a identifikátorem hostitele. Adresa je obvykle reprezentována desítkovými hodnotami jednotlivých oktetů (velikost 4 byte) oddělených tečkou (tzv. Tečková notace ), například 192.168.7.27. V XP verzi systému Windows lze adresy IP konfigurovat staticky nebo dynamicky prostřednictvím protokolu DHCP. pro řešení problému přenosu dat mezi jednotlivými sítěmi: adresa rozdělena na síťovou část (adresa sítě) a adresu uzlu v dané síti Ing. Josef Brzák,CSc

Dle rozsáhlosti sítě je různý poměr velikosti obou částí. Sítě typu A: IP adresa začíná 0 pro síťovou část 7 bitů 3 byty pro adresu uzlu Sítě typu B: IP adresa začíná 10 pro síťovou část 14 bitů 2 byty pro adresu Sítě typu C: IP adresa začíná 110 pro síťovou část 21 bitů 1 byte pro adresu Ing. Josef Brzák,CSc

Adresa IP třídy A Jednosměrová adresa IP (unicast) v rozsahu od 1.0.0.1 do 126.255.255.254. První oktet určuje síť a poslední tři oktety určují hostitele v síti. Adresa IP třídy B Jednosměrová adresa IP (unicast) v rozsahu od 128.0.0.1 do 191.255.255.254. První dva oktety určují síť a poslední dva oktety určují hostitele v síti. Adresa IP třídy C Jednosměrová adresa IP (unicast) v rozsahu od 192.0.0.1 do 223.255.255.254. První tři oktety určují síť a poslední oktet určuje hostitele v síti. Služba Vyrovnávání zatížení sítě poskytuje volitelnou podporu relací pro adresy IP třídy C (nejen podporu jednotlivých adres IP) určenou klientům, kteří využívají více serverů proxy na straně klienta. Ing. Josef Brzák,CSc

Adresa URL (Uniform Resource Locator Existence zakázaných adres (loopback adresy, adresy typu 0.0.0.0 nebo 255.255.255.255 (broadcast adresy) Adresa URL (Uniform Resource Locator Adresa, která jednoznačně identifikuje umístění v síti Internet. Adrese URL na webu předchází označení http://, jako například ve fiktivní adrese URL http://www.example.microsoft.com/. Adresa URL může obsahovat podrobnější údaje, například název hypertextové stránky, obvykle identifikovaný příponou HTML nebo HTM. Ing. Josef Brzák,CSc