Nezaměstnanost v souvislostech Kateřina Fischerová, DiS. Ing. Jakub Fischer

Struktura přednášky vymezení pojmu nezaměstnanosti vývoj nezaměstnanosti makroekonomické aspekty sociální aspekty nezaměstnanosti státní politika zaměstnanosti možná řešení

Nezaměstnaní Nezaměstnané dle ILO jsou osoby splňující současně následující podmínky: nebyly zaměstnané (ve smyslu předchozího) aktivně hledaly práci byly připraveny k nástupu do práce pokud osoby nesplňují alespoň jednu podmínku, jsou buď zaměstnané, nebo ekonomicky neaktivní

Dva koncepty měření Registrovaná nezaměstnanost Úplná nezaměstnanost

Registrovaná nezaměstnanost Za nezaměstnané jsou považovány osoby evidované ke konci příslušného měsíce na úřadech práce Registrovaná míra nezaměstnanosti (měsíčně zveřejňovaná MPSV) je podílem počtu evidovaných na celkové pracovní síle pracovní síla = součet průměrného počtu zaměstnaných v NH za poslední 4 Q a chronologického průměrného počtu evidovaných nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání.

Úplná nezaměstnanost zjišťuje ČSÚ čtvrtletně pomocí Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) respondenti bydlící v náhodně vybraných bytech, každá domácnost je v panelu 5 čtvrtletí (20 % obměna panelu každý Q) nyní 26 000 bytů (0,7 %), 70 000 resp., z toho 58 000 starších 15 let

Konstruované ukazatele Obecná míra nezaměstnanosti (resp. její odhad!) Specifické míry nezaměstnanosti Míra ekonomické aktivity

Trh práce v ČR v 90. letech Zásadní změna v roce 1996, souvislost s recesí, což se ukáže později

Nezaměstnanost a VPM Napovídá o charakteru nezaměstnanosti; při hospodářské krizi došlo k nárůstu uchazečů na 1 VPM, tedy volná místa se rychle zaplnila a nezaměstnanost vzrostla (převažuje cyklický charakter nad strukturálním). Při návratu hospodářského růstu pak došlo k opětovnému poklesu uchazečů na VPM, což může signalizovat vytvoření nových pracovních míst, která ale nebyla obsazena (počet volných míst vzrostl v roce 2000 přibližně o 15000 ve srovnání s 1999)

Nezaměstnanost a regiony

Nezaměstnanost a HDP Vidíme jednoznačný vztah mezi vývojem HDP a nezaměstnanosti; je naplněn teoretický předpoklad, že nezaměstnanost klesá při růstu HDP převyšujícícm 2 %; zajímavá je reakce nezaměstnanosti na změnu dynamiky HDP

Nezaměstnanost a HDP

Třídění nezaměstnaných Nezaměstnané třídíme podle pohlaví věku vzdělání délky nezaměstnanosti

Specifické míry nezaměstnanosti podle věku

Nezaměstnanost dle věku a HDP Relationship between Real GDP and Age-specific Unemployment Trends (Year-to-Year Changes, %) 15 10 5 I/95 II/95 III/95 IV/95 I/96 II/96 III/96 IV/96 I/97 II/97 III/97 IV/97 I/98 II/98 III/98 IV/98 I/99 II/99 III/99 IV/99 I/00 II/00 III/00 IV/00 I/01 II/01 III/01 IV/01 -5 Quarter Real GDP 15-19 20-24 65 +

Nezaměstnanost dle věku a HDP

Nezaměstnanost podle vzdělání

Nezaměstnanost podle vzdělání a HDP Relationship between Real GDP and Education-specific Rates of Unemployment Trends (Year-to-Year Changes, %) 8 6 4 2 I/95 II/95 III/95 IV/95 I/96 II/96 III/96 IV/96 I/97 II/97 III/97 IV/97 I/98 II/98 III/98 IV/98 I/99 II/99 III/99 IV/99 I/00 II/00 III/00 IV/00 I/01 II/01 III/01 IV/01 -2 -4 -6 Quarter Real GDP Basic Secondary general Tertiary

Nezaměstnanost podle vzdělání a HDP Relationship between Real GDP and Education-specific Unemployment Trends (Year-to-Year Changes, %) -2 -1,5 -1 -0,5 0,5 1 1,5 2 2,5 3 -4 4 6 Year-to-Year Real GDP Changes (%) Year-to-Year Unemployment Rate Changes (%) Total Secondary general Tertiary Linear (SecGen) Linear (Total) D U(Total) = -0,28 D Y + 1,09 + e D U(Sec general) = -0,43 D Y + 1,23 + e D U(Tertiary) = -0,15 D Y + 0,40 + e Řada secondary general je senzitivnější než Basic! Lineární (Tertiary)

Nezaměstnanost podle pohlaví

Nezaměstnanost podle pohlaví a HDP

HDP, zaměstnanost a mzdy

Přestávka

Význam zaměstnání a práce pro člověka „Práce je pouto, které nás váže k realitě. Jestliže nemáme povinnost ráno vstát a jít do práce, pak se ocitáme v nebezpečí, že nás ovládnou fantazie a emoce.“ Sigmund Freud „Jen se zaměstnáním existuje budoucnost. Bez zaměstnání je jen pomalá smrt všeho, co tvoří člověka ambiciózním, pracovitým. Smrt radosti ze života.“ Bakke

Základní charakteristiky placené práce (Giddens) Peníze Úroveň činnosti Rozmanitost žití Struktura času Sociální kontakt Osobní identita

Sociální důsledky nezaměstnanosti ztráta sociálních kontaktů rozbití časové struktury dne zhoršení psychického zdraví pokles životní úrovně

Životní postoje nezaměstnaných tři základní typy postoj spojený s hledáním zaměstnání postoj související s přežitím v nových podmínkách postoj zaměřený na překonání stigmatu nezaměstnanosti rozdíly mezi muži a ženami

Průzkum mezi nezaměstnanými průzkum se zaměřil na zjištění rozdílnosti dopadů na nezaměstnané podle délky nezaměstnanosti krátkodobě nezaměstnaní (do 6 měsíců) dlouhodobě nezaměstnaní (nad 6 měsíců) průzkum byl proveden na úřadu práce, zahrnoval 60 lidí

Výsledky průzkumu obě skupiny uváděly zhoršení životní úrovně dlouhodobě nezaměstnaní více uváděli zhoršení společenského postavení rozdíl ve vnímání volného času rozdíl ve vnímání perspektiv

Složky státní politiky zaměstnanosti aktivní poradenská činnost podpora adaptability pracovní síly vytváření nových pracovních míst pasivní zabezpečení životní úrovně lidí bez zaměstnání SPZ zabezpečuje MPSV prostřednictvím úřadů práce a jejich informačních středisek

Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (základní principy) Nárok má klient, který během posledních tří let odpracoval min. 12 měsíců (doba studia, civilní služba, mateřská apod. se započítávají) Vyplácí se po dobu 6 měsíců první tři měsíce 50 % ze základu (čistého průměrného výdělku v posledním zaměstnání) další tři měsíce 40 % ze základu při rekvalifikaci se vyplácí 60 % ze základu po celou dobu jestliže předcházelo studium apod., je základem životní minimum (do ŽM doplácí sociální úřady) maximální HM je 2,5násobek ŽM, tj. 10500 Kč (při rekvalifikaci 2,8násobek) Pro srovnání: minimální mzda 6 200 Kč

Činnost úřadů práce informační poradenská zprostředkovatelská zabezpečování rekvalifikací organizování veřejně prospěšných prací

Klientela úřadů práce Klienty ÚP lze rozdělit do 4 skupin mají snahu najít zaměstnání práci chtějí, ale mají nepřiměřené nároky „pasivní klienti“ „závistiví klienti“

Práce s uchazečem první kontakt + žádost o zprostředkování zaměstnání po sedmi dnech zprostředkovatelka (vyřízení úředních záležitostí), teprve poté se zjišťují klientovy potřeby doručenka další návštěva databáze volných pracovních míst konkrétní nabídka VPM pocit z práce s klientem

Rekvalifikace nárok mají jen obtížně zaměstnatelné osoby nepsaná interní kritéria pro přijetí do rekvalifikačního programu délka evidence množství doručenek

Proces rekvalifikace hodnocení splnění kritérií zprostředkovatelkou je-li OK, pak přesun k jiné pracovnici ÚP (z OTP) klient musí mít jasnou představu o požadované rekvalifikaci hodnocení pracovnicí OTP je-li OK, pak nutnost přesvědčit ředitele ÚP o potřebě zaplacení rekvalifikačního kursu posouzení ředitelem zkušenost ze dvou firem

Ohrožené skupiny (na základě pozorování na ÚP) lidé bez maturity lidé bez znalosti cizího jazyka lidé bez znalosti práce s PC lidé se změněnou pracovní schopností matky po mateřské dovolené absolventi škol absolventi bez praxe nezletilí absolventi (po ZŠ) lidé mající záznam v trestním rejstříku

Východiska a řešení aktivní politika zaměstnanosti (regiony) prevence – celoživotní zaměstnatelnost Snower 1998 – individuální účty (nápad)

Děkujeme za pozornost. Kontakt: fischerj@vse.cz, fischerova@scio.cz