Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze.

Prezentace na téma: "Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze."— Transkript prezentace:

1

2 Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

3 Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance

4 Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob do skupin: Ekonomicky aktivní –Zaměstnaní –Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní

5 Zaměstnaní Za zaměstnané považujeme všechny osoby od určitého věku, které v průběhu tzv. referenčního období pracovaly alespoň jednu hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo měly formální vztah k zaměstnání. Jsou zde zahrnuty i osoby na mateřské dovolené.

6 Rozdělení zaměstnaných Placení zaměstnaní Zaměstnaní ve vlastním podniku

7 Nezaměstnaní Nezaměstnané dle ILO jsou osoby splňující současně následující podmínky: nebyly zaměstnané (ve smyslu předchozího) aktivně hledaly práci byly připraveny k nástupu do práce

8 Třídění nezaměstnaných Nezaměstnané třídíme podle pohlaví věku vzdělání délky nezaměstnanosti

9 Ekonomicky neaktivní Osoby, které nebyly zaměstnány a nesplňují podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané např. děti předškolního věku, žáci, nepracující studenti, starobní důchodci, dlouhodobě nemocní, evidovaní uchazeči neschopní do práce nastoupit,

10 Kritéria zařazování základním a rozhodujícím kritériem je skutečná aktivita na trhu práce, nikoli obvyklé postavení aktivita má přednost před neaktivitou zaměstnání má přednost před hledáním

11 Dva koncepty měření Registrovaná nezaměstnanost Úplná nezaměstnanost

12 Registrovaná nezaměstnanost Za nezaměstnané jsou považovány osoby evidované ke konci příslušného měsíce na úřadech práce Registrovaná míra nezaměstnanosti (měsíčně zveřejňovaná MPSV) je podílem počtu evidovaných na celkové pracovní síle

13 Úplná nezaměstnanost zjišťuje ČSÚ čtvrtletně pomocí Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) respondenti bydlící v náhodně vybraných bytech, každá domácnost je v panelu 5 čtvrtletí (20 % obměna panelu každý Q) nyní 26 000 bytů (0,7 %), 70 000 resp., z toho 58 000 starších 15 let

14 Konstruované ukazatele Obecná míra nezaměstnanosti (resp. její odhad!) Specifické míry nezaměstnanosti Míra ekonomické aktivity

15

16 Vývoj nezaměstnanosti v ČR

17 Míra nezaměstnanosti v ČR

18 Inflace Inflací rozumíme všeobecný růst cenové hladiny v čase Toto ale není reálně možné měřit (příliš mnoho údajů) V praxi se zjišťuje jako změna hladiny spotřebitelských cen (což neznamená, že se kromě toho nezjišťují např. výrobní ceny)

19 Využití indexů cenové hladiny přímá výpověď nepřímá výpověď

20 Vymezení indexu spotřebitelských cen Pro konstrukci ISC je třeba jej nejprve časově a prostorově vymezit, tj. vybrat výrobky a služby, u nichž budeme ceny pravidelně zjišťovat a stanovit jejich váhy, vybrat zpravodajské jednotky, tj. místa, kde budeme změnu ceny zjišťovat stanovit periodicitu zjišťování, tj. kdy resp. jak často budeme změnu ceny zjišťovat

21 Výběr výrobků a služeb Při sestavování souboru výrobků, tzv. reprezentantů nejprve definujeme relativně homogenní skupiny výrobků (např. potraviny, bydlení apod.) a v rámci každé skupiny pak vybereme výrobek, který v dané skupině považujeme za typický U výrobku bychom měli předpokládat stabilitu cenového vývoje V současné době spotřební koš obsahuje 775 reprezentantů (klesající počet v čase) Problém: zvyšování kvality výrobků

22 Stanovení váhového systému Každému výrobku je přisouzena určitá váha Váhy jednotlivých reprezentantů jsou odvozeny ze struktury výdajů domácností zjištěných na základě statistiky rodinných účtů a doplňkových šetření Pravidelně (cca po 5 letech) se spotřební koš včetně nastavených vah reviduje

23 Srovnání spotřebních košů

24 Výběr zpravodajských jednotek záměrný výběr –neexistence opory výběru –ceny jsou ovlivněny celou řadou faktorů –vybíráme tedy tak, aby všechny typy jednotek byly ve výběru zastoupeny úměrně svému podílu šetření probíhá v 41 okresech

25 Periodicita zjišťování závisí na stabilitě cenového vývoje a na disponibilních prostředcích při stabilním vývoji (ČR) stačí jedenkrát měsíčně u rychleji se měnících cen probíhá 3x měsíčně a z toho se počítá průměr

26 Index spotřebitelských cen

27 Míra inflace Mírou inflace rozumíme přírůstek indexu spotřebitelských cen Každý měsíc konstruujeme –meziměsíční míru inflace –meziroční míru inflace –průměrnou roční míru inflace

28 Meziměsíční míra inflace vypovídá o procentní změně cenové hladiny ve sledovaném měsíci oproti měsíci bezprostředně předcházejícímu vyjadřuje přírůstek indexu spotřebitelských cen mezi dvěma po sobě jdoucími měsíci

29 Meziroční míra inflace vypovídá o procentní změně cenové hladiny ve sledovaném měsíci ve srovnání s týmž měsícem loňského roku

30 Průměrná roční míra inflace na rozdíl od meziroční míry inflace zohledňuje i cenový vývoj během dvanácti sledovaných měsíců

31 Další míry inflace míra celkové inflace míra jádrové inflace míra čisté inflace

32

33 Index spotřebitelských cen (prosinec 1994=100)

34 Meziměsíční míra inflace

35 Průměrná roční míra inflace

36 Přestávka

37 Hrubý domácí produkt hodnota statků (zboží a služeb) vyrobených na ekonomickém území

38 Metody měření HDP odvětvová (výrobní) metoda spotřební (výdajová) metoda důchodová metoda

39 Odvětvová (výrobní) metoda HDP = + Součet hrubých přidaných hodnot v odvětvích – Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené + Daně na výrobky (SPD, DPH) – Dotace na výrobky HDP =  HPH – FISIM + ČDV

40 Spotřební (výdajová) metoda HDP = + Konečná spotřeba (D,VI,NI) + Hrubá tvorba fixního kapitálu + Změna stavu zásob + Vývoz – Dovoz

41 Důchodová metoda HDP = + Náhrady zaměstnancům (~mzdy) + Hrubý provozní přebytek (~zisky+odpisy) + Renty + Úroky + Čisté daně na produkci a dovoz

42

43 Vývoj HDP ČR, mld Kč b.c.

44 Vývoj HDP ČR, mld Kč, s. c. 1995

45 Vývoj HDP ČR (meziroční změna v %, s.c. 1995)

46 Platební bilance jeden z nejdůležitějších dokumentů CB informující o vývoji věřitelské či dlužnické pozice země vůči zahraničí podává systematický přehled o vývoji devizových pohledávek a závazků během sledovaného období

47 Struktura platební bilance A.Běžný účet (obchod, služby, výnosy, jednostranné převody) B.Kapitálový účet C.Finanční účet (přímé, portfoliové, ostatní investice) D.Chyby, opomenutí, kurzové rozdíly E.Změna devizových rezerv A+B+C+D = -E

48

49 Vývoj běžného účtu PB (mld Kč)

50 Vývoj finančního účtu PB (mld Kč)

51 Děkuji za pozornost.