Informační zdroje doktorského studia Agronomické fakulty Ing. Věra Svobodová Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb září 2011

Nejčastěji kladené otázky:  Existují vůbec české zdroje?  Co a jak v nich najdu?  Které jsou pro mne nejvhodnější?  Kde je najdu?  Internet versus databáze  Kde najdu seznam časopisů, ke kterým mám přístup?  E-knihy, jsou pro mě užitečné?  Dostanu se ke zdrojům z domova?  Jak napsat odborný článek?

Terminologie: ISBN  ISBN (international standard book number, mezinárodní standardní číslo knihy) jednotná identifikace knih, číslo, které mezinárodně identifikuje každou monografii (knihu, brožuru) určitého vydavatele.  vznik koncem 60. let 20. století ve Velké Británii jako národní systém, nyní ve zhruba 150 státech, v České republice je zaveden od  do konce roku 2006 se používalo desetimístné číslo ISBN, od přešel celý systém ISBN na 13-místné číslo prefix 978, který identifikuje knihu jako produkt v čárovém kódu identifikátor skupiny (tj. národní, geografická, jazyková…) identifikátor vydavatele nebo výrobce (MENDELU) identifikátor titulu vypočítaná kontrolní číslice

Terminologie: ISSN  ISSN – International standard serial number, mezinárodní standardní číslo seriálových publikací, jednoznačně identifikuje časopis  Systém ISSN celosvětově registruje pokračující zdroje - noviny, časopisy, shromažďuje informace nezbytné pro jejich identifikaci a bibliografickou kontrolu, zpřístupňuje tyto soubory a poskytuje další služby. České národní středisko ISSN (ČNS ISSN) je výkonným orgánem tohoto systému v ČR, přiděluje čísla ISSN a zpracovává záznamy o pokračujících zdrojích (seriálových publikacích) vycházejících na území ČR.  Jeden časopis může mít dvě ISSN – pro tištěnou a elektronickou verzi Acta Universitatis Agriculturae Et Silviculturae Mendelianae Brunensis. ISSN

Terminologie: DOI, Digital Object Identifier  Je to jedinečný a stálý identifikátor přidělený digitálnímu objektu; strojem čitelný, umožňuje komunikaci mezi různými systémy  DOI se přiděluje časopiseckým článkům v jejich elektronických verzích, ale mohou být využity pro jakékoliv objekty umístěné na síti, jsou základem pro propojování citací článků s plnými texty  vydavatelé využívají DOI ve formě hypertextového odkazu, který linkuje na příslušný dokument  Crossref - neziskové sdružením řady prestižních vydavatelů odborné literatury, systém je založen na propojování citací použitých v článku s jejich plnými texty pomocí DOI

Terminologie: Impact factor  vyjadřuje míru četnosti, s jakou je článek ve vědeckém časopisu citován v daném časovém období;  stal se určitým měřítkem kvality vědeckých časopisů;  je definován jako poměr počtu citací registrovaných v posledním ukončeném roce na všechny články publikované v daném časopisu za předchozí dva roky k celkovému počtu všech těchto článků; k výpočtu potřebujete údaje za 3 roky  impact factor = počet citací v roce 2009 na počet článků vydaných v létech 2007 a 2008 / celkový počet publikovaných článků v letech 2007 a 2008;  Kde jej najdete: Journal Citation Reports na platformě Web of Knowledge – základní informační zdroj pro hodnocení časopisů; využívá citační údaje z více než vědeckých a technických časopisů v celosvětovém měřítku;Web of Knowledge

Terminologie: Hirschův index (1)  Udává, kolik článků daného autora má vyšší počet citací než je pořadové číslo článku podle počtu citací  Je obsažen ve Scopusu a Web of Science, může být pro každou databázi jiný, neboť báze skenují jiné tituly časopisů.  H-index lépe charakteizuje dopad práce daného vědce, je objektivnější než celkový počet publikací nebo celkový počet citací.  Badatelé s vysokým H-indexem produkují práce, které jsou hodně citovány, mají dopad na vědeckou komunitu... ….Je proto třeba pamatovat, že H-index je vhodný spíše pro odrostlejší badatele (asi nad 50 let) a že nelze automaticky srovnávat H-indexy lidí působících v citačně příliš odlišných oborech. (

Terminologie: Hirschův index (2) Hirsch uvádí, že : H-index roven 12 by měl být dostatečný pro získání pozice na univerzitě H-index nad 20 (po 20leté vědecké kariéře) je známkou úspěchu H-index 15–20 pro získání členství v Americké fyzikální společnosti 40 a více pak indikují skutečně vynikající badatele 45 či vyšší pro členství v Národní akademii věd USA (NAS) (výjimky samozřejmě existují) nositelé Nobelovy ceny za fyziku za posledních 20 let měli medián svých H- indexů roven 35 a nejvíc z nich mělo H-index mezi 35 a 39 v přírodních vědách (life sciencies) jsou vzhledem k obecně vyšší průměrné citovanosti indexy zhruba 2krát vyšší než u fyziků medián H-indexů u nově přijatých členů NAS v roce 2005 v biologických a medicínských oborech byl 57, maximální H-index byl 135 »» Motivace pro Vaši budoucnost! ««

Česky? Začněte v katalogu knihovny!

Existují vůbec české zdroje?

VYHLEDÁVÁNÍ NA INTERNETU Je třeba si uvědomit, že… …neexistuje jeden konkrétní subjekt odpovědný za provoz internetu, jde o konsenzus zainteresovaných stran …neexistuje jeden jediný a „ten pravý“ způsob vyhledávání … vždy se musíme ptát, zda informace je důvěryhodná? Spolehlivá? Kvalitní? Použitelná? Přesná? …většina vyhledávačů prohledává pouze tzv. povrchový web …existuje tzv. deep web, invisible web (až 550x více informací než na webu povrchovém, vyšší kvalita informací), který však umějí prohledávat pouze některé vyhledávače (

VYHLEDÁVÁNÍ NA INTERNETU Vyhledávací nástroje Google – Google Scholar – (texty z vědeckého a akademického prostředí, prohledává odborné články, výzkumné zprávy, studie, analýzy, recenze) Google Book Search – Altavista – (možnost překladů textů, celých www stránek Babel fish translation) Metavyhledávače – synchronní vyhledávání ve více vyhledávačích a katalozích najednou

„ léčivé rostliny” – najde přesnou frázi *ze Žerotína – hvězdička nahradí libovolné slovo filetype:pdf zahrada – omezení jen na určitý formát dokumentu PDF, X LS, DOC…) intitle:CPU Athlon – najde „CPU“ v názvu stránky a „Athlon“ kdekoli allintitle:idnes galerie – najde „idnes“ a „galerie“ v názvu stránky (současně) link: – najde stránky obsahující odkaz uvedený zdroj related: – najde tématicky podobné stránky k uvedené adrese inurl:zahrada – najde uvedené slovo v URL adrese define:manuscript – najde definici pojmu info: – vypíše informace o stránce (cache, odkazy na uvedenou stránku) VYHLEDÁVÁNÍ NA INTERNETU Vyzkoušejte v Googlu

ELEKTRONICKÁ KNIHOVNA ČASOPISŮ při hledání elektronických časopisů vám pomůže rozcestník více informací: Značení přístupnosti časopisů na principu semaforu: volně dostupné předplacené tituly – přístup pouze v rámci sítě MENDELU částečně dostupné plné texty (např. pouze určité roky, čísla) nedostupné zdroje – přístup k plným textům není povolen, MENDELU nemá časopis předplacený, je však možné dostat se alespoň k obsahům a abstraktům časopisu)

Vstupní obrazovka Electronic Journals Library. Můžeme si vybrat preferované jazykové rozhraní (EN, DE). Časopisy si můžeme buď prohlížet (Journals by subject, Journals by title) nebo je vyhledávat (Search a Quick Search).

Hledáme elektronické časopisy o pěstování plodin. Zvolíme režim Search a do pole Words in title zadáme klíčová slova crop science. Hledání můžeme blíže specifikovat oborem a dostupností časopisů Tip: Pokud zadáte pouze část slova, např. horticul, budou vyhledány i různé jazykové varianty (horticulturae, horticultura, holticulteur apod.) a seznam časopisů se značně rozšíří!

Systém nalezl celkem 26 časopisů. Časopisy se zeleným puntíkem jsou volně přístupné na internetu; časopisy se žlutým puntíkem jsou na MENDELU dostupné v rámci zakoupených licencí. V obou případech se dostaneme k plným textům. U některých časopisů je poznámka, v rámci jaké databáze je časopis dostupný (např. via EBSCO Host). Po kliknutí na název nás systém přesměruje na stránky časopisu, případně do příslušné databáze, kde už můžeme vyhledávat konkrétní články.

Databáze na MENDELU  Licencované  Volně dostupné  Bibliografické  Plnotextové  Oborové  Pro hodnocení vědy a výkumu  Časopisecké  E-books  Dostupné pouze v čítárně časopisů  Ze všech PC MENDELU  Povolující vzdálený přístup – přes proxy server  přes federaci identit (shibboleth)

Databáze přístupné v Informačním centru  ASPI - automatizovný systém právních informací  ČSN online - české technické normy v elektronické podobě (přístup z jednoho PC v čítárně časopisů a jednoho PC v lednické knihovně)  MediaSearch - databáze monitorující mediální trh (dostupná ze všech počítačů v čítárně časopisů a v knihovně v Lednici. Je nutné si u obsluhy vyžádat přístupové heslo.)  OVEL - obchodní věstník

Volně dostupné databáze

Licencované databáze dostupné na MENDELU - 1

Licencované databáze dostupné na MENDELU - 2

Metavyhledávače: 360 Search  Producent: ProQuest  Vydavatel: Serials Solutions  metavyhledávač  na jedné platformě můžeme najednou prohledávat až 50 zdrojů  výběr nejrelevantnějšího zdroje  vyrušení duplicitních záznamů  při tvorbě dotazu použití booleovských operátorů (AND, OR, NOT)  hledání přesné fráze – dotaz dáme do uvozovek  vyhledané a následně vybrané záznamy lze uložit nebo si poslat na mail  přímý link do plného textu

360 Search – tvorba dotazu

360 Search – výsledky dotazu

ELEKTRONICKÉ KNIHY - výhody  přístup 24/7  jsou vždy „na svém místě“  možnost přímého kopírování textu  fulltextové vyhledávání  najdu je v katalogu knihovny ( jednoduché vyhledávání, fond, elektronické knihy ) nebo mezi elektronickými informačními zdroji

ELEKTRONICKÉ KNIHY na MENDELU  Gale eBooks  JSTOR - kolekce Mathematics & Statistics  Knovel  Oxford Reference Online  ProQuest Illustrata: Natural Sciences  Safari Business Books Online  Springer eBooks  Wiley eBooks

ELEKTRONICKÉ KNIHY - Knovel přírodní vědy, technika, zdraví a hygiena, farmacie, potravinářství a další inženýrství cca odborných monografií a faktografických příruček ve formátu pdf

Oxford Reference Online souborná kolekce všech elektronických slovníků a encyklopedií vydaných nakladatelstvím Oxford University Press (anglické a vícejazyčné slovníky, výkladové slovníky, citáty, mapy, ilustrace, encyklopedie světa ) Obsahuje např.: A Dictionary of Architecture and Landscape ArchitectureA Dictionary of Architecture and Landscape Architecture The Oxford Companion to the Garden A Dictionary of Plant Sciences

Jak vyhledat a získat informace?  důkladné zamyšlení nad tématem, určit, co chci najít, v jakém časovém rozpětí  kde budu hledat - výběr sekundárních informačních zdrojů (databází) podle oborového zaměření, dávají stav poznání v určitém oboru v daném čase = co již bylo napsáno a co se píše  formulace dotazu – výběr klíčových slov, spojení operátory  vyhledání a získání primárních inform. pramenů – plných textů článků, knih, monografií…  zhodnocení relevance získaných dokumentů  jejich využití ve vlastní práci  citace v textu podle příslušné normy (využijte generátor citací  soupis použité literatury (reference)

Platforma OvidSP Zahrnuje 3 abstraktové databáze: Biological Abstracts: sleduje cca periodik z oblasti zemědělství, biochemie, biotechnologie, botaniky, ekologie, životního prostředí, mikrobiologie, farmakologie a dalších příbuzných oborů CAB Abstracts: sleduje přes odborných časopisů, knihy, konference, zprávy. Pokrývá obory jako živočišná a rostlinná výroba, chovatelství a pěstitelství, ochrana rostlin, genetika, lesní inženýrství, ekonomika, veterinární medicína, lidská výživa, rozvoj venkova, turistika atd. FSTA (Food Science and Technology Abstracts): sleduje časopisů, pokrývá potravinářskou vědu a technologii; jsou zahrnuty oblasti jako mikrobiologie, toxikologie a hygiena, ekonomika a statistika, strojírenství, balení, dietní potraviny, alkoholické a nealkoholické nápoje, ovoce, zelenina, mléko a mléčné výrobky, maso, ryby atd.

SCOPUS –

My List, ukládám vybrané záznamy pomocí Export, výstup: Abstract format, Export format: RIS

Jak zjistit H-index v databázi Scopus  Zvolte pole Author Search  Do pole Author vložte hledané jméno  V poli Affiliation upřesníme názvem univerzity nebo města (Mendel Brno)  Proveďte hledání (Search)  Označte články daného autora  Zvolte View citation overview  Je vhodné odstranit autocitace  H-index je vpravo

Platforma EBSCOhost platforma hostující několik databází vyhledávací rozhraní i v češtině! Academic Search Complete: multioborová databáze (mj. biologie, chemie, krajinářství), obsahuje více než plnotextových periodik (od r. 1887), > periodik s abstrakty, > monografií, zpráv a sborníků z konferencí s abstrakty Environment Complete: plné texty téměř 700 časopisů a 120 monografií z oblasti zemědělství, ekologie ekosystémů, obnovitelných zdrojů energie, přírodních zdrojů, environmentální technologie, urbanismu atd. (retrospektiva cca 1940) GreenFILE: převážně abstraktová databáze, ale i plné texty volně přístupných časopisů; mapuje všechny aspekty působení člověka na životní prostředí (globální oteplování, zelená výstavba, znečištění, obnovitelné zdroje energie, recyklace atd.)

Kliknutím na odkaz EBSCOhost Web na úvodní stránce platformy se dostaneme k seznamu všech dostupných databází. Zatrhnutím políčka vybereme tu/ty, ve které/kterých chceme vyhledávat. U každé databáze je stručný popis, link na podrobnější informace.

Hledáme články o životním cyklu plísně révové: zadáme dotaz plasmopara vitocola AND life cycle. Dotaz omezíme pouze na plné texty s datem publikování např. od roku 1990 do současnosti. Všimněte si i dalších možností, jak můžete své vyhledávání specifikovat: vyhledávání pouze v recenzovaných periodikách, v konkrétní publikaci, v rámci typu dokumentu, v určitém jazyce a mnoho dalších.

Nalezených záznamů je příliš mnoho. Systém umožňuje dotaz dále zúžit podle různých kritérií (typy zdrojů, téma: termín tezauru, typ publikace, zeměpis, publikace atd.).

WEB OF KNOWLEDGE Univerzita má předplaceno: Web of Science (citovanost autorů, článků, citační analýzy) Journal Citation Reports (impakt faktory časopisů) Scientific WebPlus (vyhledává odborné volně dostupné zdroje na internetu) ISI HighlyCited.com (nejcitovanější autoři a vědci) BiologyBrowser (volně dostupné informace z důvěryhodných zdrojů) Index to Organism Names (rozsáhlá databáze názvů organismů) ResercherID.com (databáze vědců a autorů, jejich zaměření a afiliace) Science Watch (profily vědců, rozhovory, přednášky…)

platforma pro 7 databází: Science Citation Index Expanded (oblast přírodních a technických věd, cca periodik, od r. 1945) Social Sciences Citation Index (společenské vědy, cca periodik, od r. 1977) Arts & Humanities Citation Index (humanitní a společenské vědy, cca periodik, od r. 1977) Conference Proceedings Citation Index- Science (od r. 1990) Conference Proceedings Citation Index- Social Science & Humanities (od r. 1990) Index Chemicus (organická chemie, 100 periodik, od r. 1993) Current Chemical Reactions (chemické reakce, 100 periodik, od r ) Web of Science

Hledáme články o symbióze mykorhizních hub a zeleniny. Do pole Topic zadáme jednotlivá klíčová slova a spojíme je operátory AND. V případě potřeby můžeme dotaz dále omezit na určité roky či vybrat jenom některé citační rejstříky.

Systém nalezl 5 záznamů, 3 časopisecké články a 2 příspěvky ve sborníku. U každého článku je odkaz Times Cited, ze kterého zjistíme, kolikrát a jakými autory byl článek citován. Výsledky můžeme dále analyzovat (Analyze Results) nebo vytvářet citační analýzu (Create Citation Report) = kolikrát a kým byl ten který článek citovaný. Obojí je výbornou pomůckou především při velkém množství vyhledaných záznamů.

Jak zjistit h-index v databázi Web od Science?  Otevřeme databázi  Jméno autora in pole Author  Upřesníme organizace (Mendel) in pole Address  Search  Klikneme na Create Citation Reports  Máme výsledek

Journal Citation Reports = žebříček významnosti odborných časopisů má 2 části: JCR Science Edition (od r. 1998) JCR Social Sciences Edition (od r. 1998) sleduje impact factor časopisů (IF = jak často jsou články z toho kterého časopisu citovány jinde) způsob výpočtu IF: Journal Citation Reports počet citací zveřejněných v roce 2009 články vydané v daném časopise v letech 2007 a 2008 ______________________________ počet všech článků vydaných v letech 2007 a 2008 IF časopisu za r =

Časopisy můžeme prohlížet (View a group of journals by) podle předmětových kategorií (Subject Category), vydavatele (Publisher) nebo země vydání (Country/Territory). Můžeme hledat IF konkrétního časopisu (Search for a specific journal) či listovat všemi časopisy (View all journals), kterých je v současné době

JCR sleduje 23 impaktovaných časopisů z oblasti zahradnictví. Pokud má časopis IF např. 2, znamená to, že každý jeho článek byl v období minulých dvou let citován průměrně 2x.

Zjišťujeme impact factor konkrétního časopisu, v tomto případě Nature.

VZDÁLENÝ PŘÍSTUP K DATABÁZÍM Vzdálený přístup k placeným elektronickým informačním zdrojům je možný prostřednictvím  Proxy serveru nebo VPN severu. [návod na připojení k proxy]VPN severunávod na připojení k proxy  institucionálního přihlašování (institution login) známému také jako Schibboleth - v databázi je třeba kliknout na institution login (Schibboleth), dále vybrat region a příslušnou instituci - Mendelovu univerzitu a následně se přihlásit svým přihlašovacím jménem a heslem stejným jako do Univerzitního informačního systému - tuto službu nabízejí: EBSCO host, Web of Knowledge, Scopus, CAB Abstracts, Biological Abstracts, FSTA, Science Direct a Nature

IE: Nástroje – Možnosti Internetu – Připojení – Nastavení místní sítě Firefox: Nástroje – Možnosti… – Síť – Nastavení připojení Nastavení proxy je platné 24 hodin. Poté je třeba postup opakovat.

Vzdálený přístup přes federaci identit (Shibboleth login) 1. 1.Použijete heslo do UIS 2. 2.Kliknete na Shibboleth Login

Vzdálený přístup přes federaci identit (Shibboleth login) Ovid SP, Ebsco, Web of Knowledge

Pravidla psaní odborného článku  Kratochvíl, Jiří Kratochvíl, Jiří  Elportál, Brno : Masarykova univerzita. ISSN X  shrnuje základní doporučení a pravidla pro psaní odborného článku,  která by měli potenciální autoři dodržovat, aby minimalizovali riziko nepřijetí článku. V materiálu jsou po formální i obsahové stránce komentovány jednotlivé části odborného článku. Součástí publikace je i popis publikačního procesu od výběru časopisu, v němž autor chce publikovat, až po obdržení výsledku recenzního řízení. Publikace je především určena čtenářům z lékařských a přírodovědných oborů a byla vytvořena do výuky předmětů DSVIz01 Získávání vědeckých informací, VSIV021 Informační výchova, BAIV031 a BPIV031 Kurz informačního vzdělávání (vše LF) a bp804 Informační výchova (FSpS).  Datum vydání: 16. září 2011

Ať se daří ve studiu! Ing. Věra Svobodová Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb Mendelova univerzita v Brně