Od Tiziana přes Warhola až po návštěvníka: Využité a nevyužité možnosti Jubilejní výstavy MUO z pohledu muzejního pedagoga Mgr. Marek Šobáň

2. Od Tiziana po Warhola / Muzeum umění Olomouc 1951-2011 Muzeum moderního umění Arcidiecézní muzeum Olomouc 25. 10. 2012 — 31. 3. 2013 1. Staré umění 2. Výtvarná kultura 19. století 3. Výtvarná kultura 1890–1947 4. Výtvarná kultura 1948–2011 5. Dokumentace

3. Doprovodné programy animační programy (pro děti i dospělé) komentované prohlídky cyklus přednášek workshopy pro dospělé a děti koncerty (premiéra opery) přehlídka filmů a videosnímků Celkem 35 doprovodných programů mimo animace

4. Realizované animační programy ke dni konference ( tj. ke 3. 12 Počet všech realizovaných animačních programů: 46 Řízená edukační činnost: 69 hod. Přístupnost expozice: 264 hod. Využití expozice pro řízenou edukační činnost v %: 26 Vzdělávání neorganizovaných návštěvníků?

5. Neorganizovaný návštěvník expozice Pomocí jakých prostředků se může sám vzdělávat na výstavě? publikace Muzeum umění Olomouc 1951 – 2011 informační panely popisky QR kódy (informace o vybraných umělcích a exponátech na YouTube)

6. Neorganizovaný návštěvník expozice - percepce Jak ale ukazují výsledky řady realizovaných výzkumů a evaluací, nelze opomíjet zjištěné aspekty percepce návštěvníka v muzeu, a to, že návštěvníci nečtou popisky, zřídkakdy si exponáty podrobně prohlížejí, nemění svůj úhel pohledu... (Jagošová, Jůva, Mrázková 2010, s. 171)

7. Cíle autorů expozice Od Tiziana po Warhola - výzkum Výzkumná metoda: rozhovor 1. Jaký je cíl vámi připravené expozice Od Tiziana po Warhola? (např. prezentace sbírek, prezentace vědecké práce, vzdělávání návštěvníka, smysluplné naplnění volného času návštěvníka … apod.) 2. Jaké další cíle si kladete, když připravujete výstavu? 3. Pro jaké publikum je výstava od Tiziana po Warhola připravena? (např. odborná veřejnost, laická veřejnost, dospělé publikum, dětské publikum, rodiny s dětmi… apod.)

Otázka č. 1 Otázka č. 2 Otázka č. 3 8. Cíle autorů expozice Od Tiziana po Warhola: průběžné hodnocení výzkumu Otázka č. 1 prezentace sbírek MUO, splnění zadaného úkolu Otázka č. 2 představit zajímavé téma veřejnosti, vést veřejnost (mládež) ke kulturnímu dědictví, smysluplné naplnění volného času, vzdělávání publika, přinášet potěšení a zážitek, zpracování a prezentace výsledků bádání… Otázka č. 3 laická a odborná veřejnost, dospělý návštěvník, nejširší veřejnost…

9. Výstava a její návštěvník Muzejní výstava je, nezávisle na tématu, svého druhu umělecké médium tj. protiklad vědecké výpovědi. Není to nástěnka, nebo přehlídka zboží, nýbrž výsledek uměleckého spolupůsobení obsahových a formálních sil na základě vědeckých faktů. (Waidacher 2000, s. 24) Poznání, že muzeum je formou veřejné služby, tedy umístění návštěvníka do centra zájmu, představuje ve sféře kulturního dědictví v pravém smyslu fundamentální krok proměny filozofie a stereotypů myšlení a jednání. (Kesner 2005, s. 97)

10. Kurátor x lektor

11. Neorganizovaný dětský návštěvník Proč se jím vůbec zabývat? právo dětí a mládeže na vlastní kulturu Úmluva o právech dítěte (přijata 20. 11. 1989 v New Yorku) Česká republika potvrdila platnost (1993) Článek 31 Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na odpočinek a volný čas, na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jeho věku, jakož i na svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají a zabezpečují právo dítěte na všestrannou účast v kulturním a uměleckém životě a napomáhají tomu, aby dětem byly poskytovány odpovídající a rovné možnosti v oblasti kulturní, umělecké, oddechové činnosti a využívání volného času. (Úmluva o právech dítěte, s. 38 – 39)

12. Způsoby muzejní edukace neorganizovaného dětského návštěvníka Samoobslužné pracovní listy nejčastější (ekonomicky výhodné) negativa: ničí vlastní důvod návštěvy muzea, je extrémně těžké je udělat dobře (G. K. Talboys); muzea jich chrlí velká množství, často na úkor kvality (M. V. Praët) manipulují návštěvníka Jejich nadužívání redukuje muzeum na třídimenzionální příručku a porušuje tak jeden ze základních principů muzejní edukace v jedinečnosti a originalitě muzejního sdělení. (Talboys in Jůva, s. 116 – 117)

1. Napiš jméno díla z této místnosti, které by sis rád odnesl(a) domů: 13. Dílčí část výzkumu preferencí dětského návštěvníka pří výběru exponátů Výzkumný vzorek: žáci 1. st. ZŠ (účastníci animací) Výzkumná metoda: 2 otázky dotazníku 1. Napiš jméno díla z této místnosti, které by sis rád odnesl(a) domů: 2. Zdůvodni svůj výběr: a) Líbí se mi, jak je vytvořeno (barva, materiál, tvar): b) Líbí se mi, co znázorňuje (příběh): c) jiný důvod:

14. Průběžné hodnocení výzkumu dotazník vyplnilo 75 respondentů (k 3. 12. 2012) Otázka č. 1. 1. 2. Bohumil Kafka (1878–1942), Srna s mláďaty, 1905, bronz, v. 29 cm, značeno: „B. KAFKA / PARIS 1905“, MUO, P 265, získáno 1961 3. Josef Hoffmann (1870–1956), Polohovací křeslo (Sitzmaschine), (1905), ohýbané bukové dřevo, prořezávání, textilní polštáře, 110×65×82 cm, neznačeno, MUO, UŽ 17, získáno 1997 Otázka č. 2 a) 52 respondentů (69%) b) 23 respondentů (23%) c) 0

15. Přehodnocení role „obrazového poznání“ „Sémantická tíha obrazů“ a role „obrazového poznání“ hrají v možnostech vědních oborů a filozofie jednoznačně závažnější roli, než se dříve myslelo. Písemně zachycené poznání je nejprve poznání z pozorování a z vidění. Při všech možných způsobech pozorování docházíme k průniku všech těchto snah v tom, že role obrazů jako podstatných medií poznání a zprostředkování poznání je třeba brát velmi vážně nad rámec jejich pouhé estetické a názorné hodnoty. Předpokladem je však specifická obrazová kompetence, která ve vědě a vzdělání dochází stále větší pozornosti a stává se důležitou právě ve školním a muzejním vzdělávání. (Schulz 2007, s. 75)

Použitá literatura: JAGOŠOVÁ, Lucie, Vladimír JŮVA a Lenka MRÁZOVÁ KRAJÍČKOVÁ. Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. 1. vyd. Brno: Paido, 2010, 298 s. Kultura a edukace. ISBN 978-80-7315-207-9. JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum: edukační fenomén pro 21. století. Brno: Paido, 2004, 264 s. ISBN 80-731-5090-5. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1104-4. SCHULZ, Martin. Stichwort "Iconic Turn": Bilder und Bildwissenschaft an der Schnittstelle Museum - Schule. In: WAGNER, Ernst a DREYKORN Monika. Museum Schule Bildung: Aktuelle Diskurse Innovative Modelle Erprobte Methoden. 1. vyd. München: Kopaed, 2007, s. 75-79. ISBN 978-3-86736-019-7. WAIDACHER, Friedrich. Ausstellungen besprechen. Museologie Online: Publikationsorgan der VL Museen. Hagen: VL Museen, 2000a, s. 21-34, roč. 2. ISSN 1617-285X.