Autor: Mgr. Eva Vondrková Vzdělávací oblast: Člověk a společnost číslo: VY_32_INOVACE_19_13 Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Karel IV. Autor: Mgr. Eva Vondrková Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis Ročník: 7. ročník

Metodický list - anotace: Výuková prezentace Karel IV. ilustruje osobní život Karla IV. Na tento didaktický učební materiál navazuje prezentace Manželky Karla IV., jež je prohloubením daného tématu a prezentace Karel IV. český král a římský císař, jež mapuje jeho zakladatelské a stavební zásluhy, jeho zahraniční politiku, rozkvět českých zemí atd. V závěru práce jsou uvedeny kontrolní otázky sloužící k formulování a použití nabytých vědomostí. Řešení otázek není uvedeno, neboť vyplývá z textu.

Karel IV. 1.

Život Karla IV. Narodil se r. 1316. Po roztržce rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl Václav izolován od matky na Lokti a Křivoklátě. V 7 letech byl poslán na výchovu do Paříže ke dvoru francouzského krále, Václavova strýce Karla IV. Sličného. Při biřmování získal jméno Karel po svém strýci snad proto, že Francouzi neuměli dobře vyslovit jméno Václav.

Karel IV. Sličný a Marie Lucemburská, 2. Karel IV. Sličný a Marie Lucemburská, Karlův strýc a teta

3. Byl prvním českým panovníkem tohoto jména, přesto je nazýván Karlem Čtvrtým (později získal titul římského císaře, a proto jej označujeme podle pořadí císařů).

4. Z Francie se vrátil do Čech po 10 letech i se svou první manželkou Blankou z Valois /valoa/. Otec mu udělil hodnost moravského markraběte.

Na svůj návrat vzpomíná ve svém životopise Vita Caroli: „A tak, když jsme přišli do Čech, nenašli jsme ani otce, ani matku, ani bratra, ani sestry, ani žádného známého. Také českou řeč jsme úplně zapomněli , ale potom jsme se jí opět naučili, takže jsme mlu- vili a rozuměli jako každý jiný Čech. A království jsme našli tak zpustošené, že jsme nenašli ani jediného hradu svobodného, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kdy bychom přebývali, leda v domech městských jako jiný měšťan. Hrad pražský pak byl zcela opuštěn, pobořen a zničen, neboť od dob krále Otakara II. byl celý rozbit až k zemi. Na tom místě jsme dali vystavěti nově veliký a krásný palác s velikým nákladem, jak se dnešního dne jeví kolemjdoucím.“

Odpověz na otázky: 5. V jakém stavu bylo české království? Zjisti, kde byla matka Karla IV., Eliška Přemyslovna?

Ještě za života Jana Lucemburského dosáhl povýšení pražského biskupství na arcibis- kupství (česká církev zbavena vlivu mohuč- ského arcibiskupa, pod- řízena přímo papeži) První arcibiskupem se stal Karlův přítel a rádce Arnošt z Pardubic. 6.

7. Hovořil 5 jazyky (česky, latinsky, italsky, francouzsky a německy). Papež Klement VI. Karla veřejně káral, že se příliš moderně obléká a libuje si v rytířských hrách a zápasech, což je pro krále nedůstojné.

Vzhled Karla IV. Na středověké poměry byl vyšší postavy – měřil asi 173 cm. Měl tmavohnědé vlasy. V pozdějším věku měl problémy s páteří – následky zranění utrpěného při turnaji. Proto Karel IV. i když seděl, měl hlavu nachýlenou k levé straně. Při audiencích, které udílel vždy vsedě, vyřezával ornamenty do holí či prutů.

8.

Italští kronikáři Matteo a Filip Villaniové napsali: „…Jeho osoba byla střední postavy, poněkud shrbená, s krkem a hlavou stlačenými dopředu. Měl černé vlasy, velké oči od sebe široce rozložené, tváře široké a plné, černý vous a vpředu lysou hlavu. Byl oblečen v počestný šat, stále zapnutý, bez jakékoliv ozdoby, sahající po kolena. Když uděloval audienci, bylo jeho zvykem držet v ruce hrst proutků a malý nůž a jemně je vyřezávat pro své potěšení. Při rukodílné práci naslouchal prosbám lidí, klečících pod ním na

Podle popisu italských kronikářů namaluj kolenou, rozhlížel se po okolostojících, jako by neposlouchal a nevěnoval jejich slyšení pozornost. Nicméně slyšel a chápal výborně a málo slovy, ale výstižně, bez dlouhého rozmýšlení a porad dával hojnost moudrých odpovědí.“ Podle popisu italských kronikářů namaluj portrét Karla IV.

Manželky Karla IV.: Blanka z Valois Anna Svídnická 9. 10. 11. 12. Anna Falcká Alžběta Pomořanská

Manžel Karel IV. Z původně politického sňatku s Blankou Valois se stalo plnohodnotné manželství. Její smrt byla pro Karla velkou citovou ztrátou. Z manželství s Anna Falckou získal Karel IV. území Horní Falc. Ze sňatku s Annou Svídnickou rozšířil Karel IV. území o Svídnicko. Anna Svídnická je matkou Václava IV. 13. Václav IV.

14. Alžběta Pomořanská je matkou Zikmunda Lucemburského a Jana Zhořeleckého. Podle kronikářů lámala meče. Karel a Alžběta měli zřejmě harmonické manželství. Její vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl jako např. Noc na Karlštejně.

Smrt Karla IV. Český antropolog Emanuel Vlček stanovil podrobnou diagnózu Karlova zdravotního stavu na základě jeho tělesných ostatků. Císař dlouhá léta trpěl dnou. R. 1378 spadl z koně – zlomil si krček stehenní kosti. Příčinou smrti byl však zápal plic. Nedožil se 62 let. Učenec a kazatel Vojtěch Raňkův z Ježova ho ve smutečním projevu nazval OTEC VLASTI.

15.

Kdo ví, snadno odpoví: Kde byl vychováván Karel IV.? Jak získal jméno Karel IV.? Jak se jmenuje první pražský arcibiskup? Jak vypadal Karel IV.? Jak se jmenovaly manželky Karla IV.? Čím proslula Alžběta Pomořanská? Co bylo příčinou smrti Karla IV.? Jak nazval ve smutečním projevu Karla IV. Vojtěch Raňkův z Ježova?

Zdroje - citace: HROCH, Miroslav. Dějepis: Středověk : Učebnice pro zákl. školy. 2., přeprac. vyd. Praha: SPN, 1991, s. 44. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-04-25-952-9. ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ a František PARKAN. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2001, 160 s. ISBN 80-723-5152-4.

Obr. 1, 2, 3, 5, 7, 8, 15: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Karel IV. [online]. c2013 [citováno 17. 03. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=K rel_IV.&oldid=9834797> Obr. 4, 9: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Blanka z Valois [online]. c2013 [citováno 17. 03. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Blanka_z_Valois&oldid=9868118>

Obr. 6: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Arnošt z Pardubic [online]. c2013 [citováno 17. 03. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arno%C5%A1t_z_Pardubic&oldid=9872359> Obr. 10: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Anna Falcká [online]. c2013 [citováno 17. 03. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Falck%C3%A1&oldid=9868102>

Obr. 11: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Anna Svídnická [online]. c2013 [citováno 17. 03. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Sv%C3%ADdnick%C3%A1&oldid=9836337> Obr. 12: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Alžběta Pomořanská [online]. c2013 [citováno 17. 03. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Al%C5%BEb%C4%9Bta_Pomo%C5%99ansk%C3%A1&oldid=9868039>

Obr. 13: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Václav IV. [online]. c2013 [citováno 17. 03. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=V%C3%A1clav_IV.&oldid=9838275> Obr. 14: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Zikmund Lucemburský [online]. c2013 [citováno 17. 03. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zikmund_Lucembursk%C3%BD&oldid=9835039>