Evropská unie a její instituce Ivo Strejček poslanec Evropského parlamentu výbor pro ekonomiku a monetární záležitosti výbor pro mezinárodní obchod www.istrejcek.cz

Projekt Evropské unie – čím je vlastně EU? Historický vývoj – od 2. SV po současnost Instituce EU - pravomoci, povinnosti a vzájemná spolupráce

Projekt Evropské unie Evropská unie (EU) není ani federací jako Spojené státy americké ani pouze organizací pro spolupráci mezi vládami jako OSN. Členské státy delegují některé ze svých rozhodovacích pravomocí na jimi vytvořené a vzájemně sdílené instituce

Poválečná Evropa Marshallův plán pro ekonomické oživení válkou zničené Evropy – OEEC – Organizace pro Evropskou Hospodářskou Spolupráci zodpovědná za management plánu(1947-48) Vytvoření Rady Evropy ve Štrasburku(1949) - není institucí EU, ale byla 1. parlamentním uskupením na evropské úrovni(kodecize) Založení Evropského společenství uhlí a oceli(ECSC) – přímý zárodek EU institucí

Evropského společenství uhlí a oceli(ECSC) Hlavní zásluhu za jeho vznik francouzský politik J. Monnet, který vyzval k nadnárodní organizaci Dohoda o ECSC (1951), připojuje se k ní 6 zemí(Francie, Německo, Itálie a země Beneluxu) 1953 – začíná fungovat společný trh uhlím a ocelí Následně ztroskotávají pokusy o hlubší integraci a koordinaci zahraničních politik a politiky obrany(není vyřešeno dodnes)

Vývoj 50.-90. léta Messinská konference (1955) – v návaznosti se rozšířila oblast společného trhu na většinu ostatních odvětví 1957 – dohoda o EHS a EUROATOM, tzv. Římské smlouvy, v platnost 1.1.1958 (právo EU) 1967 – spojení EHS, ECSC a EUROATOM založením společné komise, dnes Evropská komise 1968 – vytvořena celní unie(1. července) - zahájení společných hospodářských politik, především společné zemědělské politiky 1979 – zahájeno fungování Evropského měnového systému

Vývoj 50.-90. léta Uzavření jednotného Evropského aktu(1986) - v platnost 1.7.1987 - volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu - posílení role EP, princip kvalifikované většiny - přerozdělení hlasů v Radě - změna celního sazebníku Maastrichtská smlouva(v platnost 1.11.1993) - změnila název Evropského hospodářského společenství na „Evropské společenství“ - tzv. 3 pilíře – Evropské společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní politika, Policejní a justiční spolupráce - rozhodnutí o společné měně - Maastrichtská konvergenční kritéria

Maastrichtská konvergenční kritéria Inflační kritérium – do 1,5% nad průměr tří nejlepších Úrokové kritérium – do 2% úrokové sazby tří nejnižších „inflačníků“ Rozpočtový deficit – nepřekračuje 3% HDP Veřejný dluh – nepřekračuje 60% HDP Kursová stabilita – účast nejméně 2 roky v mechanizmu ERM, žádná devalvace kurzu

ČR a EU Jednotný vnitřní trh(1993) - je vyšší stádium společného trhu, státy zavedly společné technické a jiné normy na výrobky a vnitřní hranice mezi členskými státy již neexistují? Podepsána Asociační Evropská dohoda ČR s EU Kodaňská konference – obecné podmínky pro přijetí zemí střední a východní Evropy Spuštění společné evropské měny(1999) Vstup ČR do EU 1.5.2004

INSTITUCE

Jaká je struktura orgánů EU Instituce (EP, EK, Rada EU,Soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Evropský veřejný ochránce práv, Evropský inspektor ochrany údajů) Finanční orgány (ECB, EIB+Evropský investiční fond) Poradní orgány (Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů) Interinstitucionální orgány (Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Evropský úřad pro výběr zaměstnanců) Decentralizované orgány Evropské unie(agentury)

Evropský parlament 785 poslanců, z toho 24 českých, od 1.1.2007 BLG-18 a ROM 35 Členové Evropského parlamentu nezasedají v rámci národních bloků, ale v rámci celoevropských politických frakcí. Pracoviště Evropského parlamentu se nachází ve Francii, Belgii a Lucembursku. EP má legislativní pravomoc, vykonává demokratický dohled a dělí se s Radou o rozpočtovou pravomoc. Příprava plenárního zasedání probíhá ve výborech(zasedají poslanci) a ve frakcích(politické skupiny), plenární zasedání se konají ve Štrasburku, doplňující v Bruselu.

Legislativní pravomoc Spolurozhodování(kodecize)- staví Evropský parlament a Radu do rovnocenné pozice a zákony schválené na základě této procedury jsou společnými právními akty Rady a Parlamentu. Důležitá politická a institucionální rozhodnutí jsou s EP konzultována. Při přezkoumávání ročního pracovního programu Komise, zvažuje, jaké nové zákony by bylo vhodné přijmout. Může požádat komisi o předložení návrhů.

Demokratický dohled Provádí tzv.“hearings“ potenciálních Evropských komisařů. Může vznést návrh na odvolání Komise. Ověřuje zprávy předkládané Komisí, interpeluje Komisi. Interpelace a kontrola Rady. Prověřování petic podaných ze strany občanů a sestavováním dočasných vyšetřovacích výborů. Formou příspěvků se podílí na každém summitu.

Rozpočtová pravomoc Roční rozpočet EU schvaluje Parlament společně s Radou Evropské unie. Rozpočet je projednáván ve dvou čteních, předpokladem jeho vstupu v platnost je podpis prezidenta EP. Parlamentní Výbor pro kontrolu rozpočtu (COCOBU) monitoruje, jak je rozpočet naplňován. Parlament každý rok rozhoduje o tom, zda schválí způsob, jakým Komise v předchozím finančním roce s rozpočtem nakládala. Jedná se o tzv.“udělení absolutoria“.

Rada EU Rada Evropské unie je hlavním rozhodovacím orgánem. Reprezentuje členské státy a jejích schůzí se účastní jeden ministr z každé národní vlády EU(dle předmětu jednání). Celkem existuje devět rad různého složení: Všeobecné záležitosti a vnější vztahy Hospodářství a finance (“ECOFIN”) Justice a vnitřní věci Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a záležitosti spotřebitelů  Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl a výzkum) Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura

Úkoly Rady EU Schvalovat evropské zákony. V mnoha oblastech sdílí legislativní pravomoc s Evropským parlamentem. Koordinovat základní rysy hospodářské politiky členských států. Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a jedním či více dalšími státy nebo mezinárodními organizacemi. Schvalovat rozpočet EU, společně s Evropským parlamentem. Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Koordinovat spolupráci národních soudů a policejních složek v trestních věcech.

COREPER V Bruselu má každý členský stát EU stálou skupinu delegátů, zastupujících zájmy svých zemí v EU(vedoucím je „stálý zástupce“). "stálí zástupci" se každý týden scházejí v rámci Výboru stálých zástupců (COREPER). Úkolem tohoto výboru je připravovat práci Rady(kromě otázek zemědělství-speciální výbor) COREPER je ve své činnosti podporován řadou pracovních skupin, které tvoří úředníci národních administrativ.

Předsednictví Rady Mění se v šestiměsíčních intervalech. Každá země tedy po dobu 6 měsíců zodpovídá za program jednání Rady. Předsednictví je podporováno generálním sekretariátem, který připravuje a zajišťuje hladké fungování práce Rady na všech úrovních. V současné době předsedá EU Německo, následované Portugalskem a Slovinskem. Tzv. „Trio Presidency“ Německo, Portugalsko, Slovinsko – kontinuální politika EU, společná personální politika Naše předsednictví bude v roce 2009.

Hlasování v Radě Nejčastěji dochází k hlasování tzv.“kvalifikovanou většinou“ - návrh může být přijat jen za podpory určitého minimálního počtu hlasů. V citlivých oblastech však musejí být rozhodnutí přijata jednomyslně. Česká republika disponuje 12 hlasy stejně jako Belgie, Řecko, Maďarsko a Portugalsko.

Evropská komise Navrhuje legislativu, politiky a programy činnosti a zodpovídá za realizaci rozhodnutí Parlamentu a Rady.  Z každé země jeden člen jmenovaný členskými státy a Parlamentem. Nová Komise je jmenována každých 5 let, během šesti měsíců po zvolení Evropského parlamentu. Sídlo Komise se nachází v Bruselu V bruselském sídle pracuje okolo 18 000 úředníků, včetně externích spolupracovníků 36 000 úředníků!!! (počty se nadále zvyšují – přistoupení nových členských států)

Činnosti EK Navrhuje legislativu Parlamentu a Radě Řídí a realizuje politiky EU a rozpočet dohlíží na dodržování evropského práva (společně se Soudním dvorem) reprezentuje Evropskou unii na mezinárodní scéně(vyjednává dohody mezi EU a ostatními zeměmi).

Evropský soudní dvůr Byl založen v roce 1952 Pařížskou smlouvou. Jeho úkolem je zajišťovat, že legislativa EU je interpretována a uplatňována ve všech členských státech stejně. Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu. V zájmu efektivnosti však může Soudní dvůr zasedat i jako "velký senát” složený pouze ze 13 soudců 1989 zřízen "Soud prvního stupně„- z důvodu velkého množství řešených případů.

Jak funguje ESD V první fázi po předložení písemných podkladů zúčastněných stran sestaví přidělený soudce zprávu. Na základě zprávy učiní generální advokát vlastní závěry. Soudce vezme závěry v úvahu a sestaví návrh rozsudku. Ve druhé fázi dochází k veřejnému slyšení na jehož základě dojde k rozhodnutí soudu hlasováním.

Ostatní instituce Evropský účetní dvůr - kontroluje, zda veškeré příjmy Evropské unie byly inkasovány, zda všechny výdaje byly vynaloženy v souladu se zákonnými předpisy a pravidly a zda byl poctivě naplňován rozpočet EU. Evropský veřejný ochránce práv - působí jako prostředník mezi občany a orgány EU. Má právo přijímat a vyšetřovat stížnosti ze strany občanů EU, podniků a institucí i kohokoli jiného. Evropský inspektor ochrany údajů - zajišťuje, aby orgány a instituce Evropské unie respektovaly právo občanů na soukromí při zpracovávání jejich osobních údajů.

Diskuze má mít EU vlastní ústavu? má mít EU vlastní jednotnou bezpečnostní a zahraniční politiku? jednotná energetická politika? harmonizovat více nebo méně? má pokračovat rozšiřování EU? má se stát Turecko členskou zemí? jak reformovat Jednotnou zemědělskou politiku?

Zdroje http://eulaw.typepad.com/ - Evropské právo http://europe.eu.int/eur-lex/ - Monitoring práva EU http://integrace.cz http://europa.eu.int Vstup do Evropské unie (Petr Zahradník, 2004)