Vývoj sociálního státu v ČR a dalších postkomunistických zemích 8. Přednáška kurzu Úvod do SP Letní semestr 2007/8

2 STÁTNÍ SOCIALISMUS. První vlna – vývoj v Rusku po VŘSR První vlna – vývoj v Rusku po VŘSR Druhá vlna (po druhé světové válce – přejímání sovětského vzoru. Druhá vlna (po druhé světové válce – přejímání sovětského vzoru.

3 STÁTNÍ SOCIALISMUS Z historických příčin je socialismus považován velkou částí společnosti za vhodný, ale špatně realizovaný.. Z historických příčin je socialismus považován velkou částí společnosti za vhodný, ale špatně realizovaný.. Vzniká reformistické křídlo, které se snaží o specifickou, národní cestu k socialismu (socialismus s lidskou tváří – 1968) Vzniká reformistické křídlo, které se snaží o specifickou, národní cestu k socialismu (socialismus s lidskou tváří – 1968) 2. Vlivnou se stává část společnosti, která se naučila využívat problémy společnosti ve svůj prospěch. – sociální korupce. Podmínkou bylo, aby státy byly schopny zajišťovat rovnou redistribuci na přijatelné úrovni. 2. Vlivnou se stává část společnosti, která se naučila využívat problémy společnosti ve svůj prospěch. – sociální korupce. Podmínkou bylo, aby státy byly schopny zajišťovat rovnou redistribuci na přijatelné úrovni.

4 Charakteristika vývoje Přímé podřízení jednotlivých zemí Sovětskému svazu. Přímé podřízení jednotlivých zemí Sovětskému svazu. A to jak politické, tak ekonomické (vznik Rady vzájemné hospodářské pomoci) a mocenské (vznik Varšavského paktu jako vojenského seskupení) A to jak politické, tak ekonomické (vznik Rady vzájemné hospodářské pomoci) a mocenské (vznik Varšavského paktu jako vojenského seskupení) Politické (i mocenské) potlačování nesouhlasu (Maďarsko, Polsko, rok 1968) Politické (i mocenské) potlačování nesouhlasu (Maďarsko, Polsko, rok 1968) Umělé zadržování vývoje vyspělejších zemí ve prospěch zemí méně vyvinutých. Umělé zadržování vývoje vyspělejších zemí ve prospěch zemí méně vyvinutých. Potlačení národní suverenity, popření demokracie) Potlačení národní suverenity, popření demokracie)

5 Narušení stratifikace společnosti Stratifikace společnosti byla narušena tím, že s režimem nesouhlasící inteligence byla nucena emigrovat, (1948, 1968) nebo opustit kvalifikovanou práci a tito jedinci byli nuceni pracovat jako nekvalifikovaní dělníci Stratifikace společnosti byla narušena tím, že s režimem nesouhlasící inteligence byla nucena emigrovat, (1948, 1968) nebo opustit kvalifikovanou práci a tito jedinci byli nuceni pracovat jako nekvalifikovaní dělníci

6 Další vývoj Ve vyspělých zemích socialistického bloku došlo k opakování fáze extenzivní industrializace (čekání na země neindustrializované) místo modernizace a postindustriálního vývoje) To mělo za následek hospodářské výkyvy, krize. Ty přinášely opět snahu o reformování systému.

7 Další vývoj Existence „druhé společnosti“ – osob s režimem nespolupracujících. Vytvoření sociálních substruktur a tzv, hybridních sociálních institucí, kde se tyto skupiny setkávaly. (Maďarsko, Polsko).

8 Fáze vývoje Nastolení mocenského monopolu, represe Nastolení mocenského monopolu, represe reformní pokusy reformní pokusy normalizace normalizace Perestrojková krize Perestrojková krize zhroucení zhroucení

9 Shrnutí Proměny postkomunistické společnosti: Proměny postkomunistické společnosti: nárůst vertikální sociální diferenciace nárůst vertikální sociální diferenciace prohloubení sociálních nerovností (je českou společností špatně vnímáno – z důvodů již zmíněného rovnostářství, ale i kvůli případům ne vždy férového a transparentního nárůstu příjmů a hromadění majetku. prohloubení sociálních nerovností (je českou společností špatně vnímáno – z důvodů již zmíněného rovnostářství, ale i kvůli případům ne vždy férového a transparentního nárůstu příjmů a hromadění majetku. Vertikální diferenciace společnosti s málo průchodnými barierami. Vertikální diferenciace společnosti s málo průchodnými barierami.

10 Shrnutí Komunistický režim byl založen na myšlence, že stát vedený komunistickou stranou a spoléhající na širokou lidovou podporu může být – a měl by být – výhradním poskytovatelem sociální péče. Státní sociální politika byla jedním z nástrojů ovládání společnosti, společně s dalšími donucovacími mechanismy (pracovní povinnost…).

11 Pokračování Deacon (1993) pokládá takovou sociální politiku za státní byrokratický kolektivismus (práce a výsady). Lze ji též nazvat přeinstitucionalizovaným socialistickým paternalismem (Večerník 1993). Dědictvím komunismu je tak rovnostářství a etatismus (aktivní zásahy státu do života společnosti)

12 Sociální politika postkomunistických zemí Existoval zřejmý rozpor mezi Kodaňskými přístupovými kritérii (1993) a Lisabonskou strategií (2000), které se staly závaznými pro nové členské státy až v roce Sociální politika se dostala do čela politické agendy rozšíření EU až téměř deset let po stanovení Kodaňských přístupových kritérií. Existoval zřejmý rozpor mezi Kodaňskými přístupovými kritérii (1993) a Lisabonskou strategií (2000), které se staly závaznými pro nové členské státy až v roce Sociální politika se dostala do čela politické agendy rozšíření EU až téměř deset let po stanovení Kodaňských přístupových kritérií.

13 Podoba „nových“ sociálních států Jejich vstupní podmínky, tradice a politické reakce na změny po roce 1990 se lišily, existují i výrazné rozdíly v podobě jejich sociálních států dnes. Jejich vstupní podmínky, tradice a politické reakce na změny po roce 1990 se lišily, existují i výrazné rozdíly v podobě jejich sociálních států dnes. Český sociální stát díky dobré výchozí pozici a dalším okolnostem zvládl transformační období velmi dobře Český sociální stát díky dobré výchozí pozici a dalším okolnostem zvládl transformační období velmi dobře

14 Podoba „nových“ sociálních států Všechny postkomunistické země v rámci rozšiřování EU čelí stejným globalizačním tlakům. Proč a čím se tedy liší? Všechny postkomunistické země v rámci rozšiřování EU čelí stejným globalizačním tlakům. Proč a čím se tedy liší? - kulturními a institucionálními faktory (příklad České republiky) - rovnostářská tradice hodnot a přístupů

15 Sociální státy střední a východní Evropy: mají něco společného? Velkou neznámou byl nástup nového pojetí a institucionálních rámců sociálního zabezpečení v měnícím se hospodářském a společenském prostředí střední a východní Evropy. Nedošlo totiž ke vzniku žádného nového, „ideálně typického“ sociálního státu.

16 Sociální státy střední a východní Evropy: mají něco společného? …jsou ovlivněny bývalým komunistickým systémem (teorie závislosti na zvolené cestě); …jsou ovlivněny bývalým komunistickým systémem (teorie závislosti na zvolené cestě); …jsou skládankou různých přístupů (teorie kulturního a institucionálního napodobování: učit se napodobováním, a to i vlastní minulosti!); …jsou skládankou různých přístupů (teorie kulturního a institucionálního napodobování: učit se napodobováním, a to i vlastní minulosti!);

17 Sociální státy střední a východní Evropy: mají něco společného? jsou mnohem náchylnější k rychlým a podstatným změnám ve srovnání se Západem (vzhledem ke slabým institucionálním rámcům a méně účinné veřejné kontrole politiky = slabší občanská společnost); jsou mnohem náchylnější k rychlým a podstatným změnám ve srovnání se Západem (vzhledem ke slabým institucionálním rámcům a méně účinné veřejné kontrole politiky = slabší občanská společnost); …netvoří jednotný vzor v daném regionu (jsou heterogenní, ale vykazují určité společné tendence). …netvoří jednotný vzor v daném regionu (jsou heterogenní, ale vykazují určité společné tendence).

18 Typ postkomunistického WS Mix konzervativně korporativních a liberálních režimů, se zděděnými a přetrvávajícími univerzalistickými prvky. Jejich vývojové směřování je možno popsat jako transformaci od autoritářského státního univerzalismu přes konzervativní korporativismus k reziduálnímu liberalismu.

19 Příklady řešení Dostupnost a kvalita sociální a zdravotní péče Korporativistický typ WS: Slovinsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Litva Korporativistický typ WS: Slovinsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Litva Reziduálně liberální typ: Lotyšsko Reziduálně liberální typ: Lotyšsko

20 Příklady řešení Zaměstnanost a politika trhu práce Korporativistický typ WS: Slovinsko, ČR, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko Korporativistický typ WS: Slovinsko, ČR, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko Reziduálně liberální typ: Polsko Reziduálně liberální typ: Polsko (Potůček)

21 Budoucí vývoj Scénáře: –latinskoamerický (další chudnutí rozsáhlých populačních skupin, polarizace společností, politické turbulence a nestabilita…) –latinskoamerický (další chudnutí rozsáhlých populačních skupin, polarizace společností, politické turbulence a nestabilita…) –Opětné posílení schémat sociálního státu jako způsob nalezení nové rovnováhy mezi státem, trhem a občanským sektorem. –Opětné posílení schémat sociálního státu jako způsob nalezení nové rovnováhy mezi státem, trhem a občanským sektorem. Role Europské Unie jako katalyzátoru vývoje Role Europské Unie jako katalyzátoru vývoje(Potůček)

22 Český sociální stát Český stát veřejných sociálních služeb má po proběhlých změnách podobu kontinentálního, středoevropského, na povinném pojištění založeného, korporativního, výkon akceptujícího uspořádání. Tím se významně odlišuje od maďarského, polského a slovenského státu veřejných sociálních služeb. Především pod vlivem Světové banky Mezinárodního měnového fondu totiž ve všech uvedených zemích došlo k významnějšímu posunu směrem k reziduálním sociálním politikám.

23 Současné priority Harmonizovat opatření SP s dalšími zeměmi EU Harmonizovat opatření SP s dalšími zeměmi EU Vyvážit solidaritu a subsidiaritu (zejména v oblasti mezigenerační, rodin s dětmi a bezdětných Vyvážit solidaritu a subsidiaritu (zejména v oblasti mezigenerační, rodin s dětmi a bezdětných Vytvářet sociální politiku regionů – přichází oblastní financování i poskytování sociálních služeb – spolupráce s neziskovým sektorem – trend EU Vytvářet sociální politiku regionů – přichází oblastní financování i poskytování sociálních služeb – spolupráce s neziskovým sektorem – trend EU Reformovat důchodový systém s ohledem na dlouhodobé trendy Reformovat důchodový systém s ohledem na dlouhodobé trendy