B A R O K O
Baroko Baroko
Třicetiletá válka V 1. polovině 17. století proběhla Evropou třicetiletá válka ( 1618 – 1648). Začala válkou českou – vzbouření českých stavů (nebyla respektována jejich práva – porušování Rudolfova majestátu…). V roce 1620 v bitvě na Bílé hoře byli čeští pánové poraženi.
Vestfálský mír estfálský mírestfálský mír V roce 1644 byla ve městech Osnabrück a Münster ve Vestfálsku (severozápadní Německo) zahájena mírová jednání. Proto se dohoda uzavřená v roce 1648 nazývá vestfálský mír. 1644Osnabrück Münster1648 vestfálský mír1644Osnabrück Münster1648 vestfálský mír
Vestfálský mír znamenal příklon k absolutismu a také striktní dodržování augšpurského určování náboženství podle panovníka (cuius regio, eius religio), které bylo před válkou v některých zemích praktikováno s určitou benevolencí. V zemích České koruny došlo během války a bezprostředně po ní k „době temna“ v důsledku toho, že v tomto regionu bylo zabito mnoho lidí a mnoho jich muselo odejít kvůli náboženskému přesvědčení. době temnadobě temna Jedním z nejvýznamnějších Čechů, kteří odešli, byl Jan Ámos Komenský. Jan Ámos KomenskýJan Ámos Komenský Třicetiletá válka byla také posledním velkým náboženským konfliktem v Evropě, od této doby již nikdy neproběhla takto komplexní válka, která by se odvolávala na náboženství.
Následky: Představitelé odboje byli popraveni (27) Zabaven majetek nekatolické šlechty Měšťané ztrácí svá politická práva Velká část vzdělanců odchází do emigrace – to se projevilo i v literatuře Nekatolické církve zakázány
Válka… Válka přinesla nejen válečná utrpení, ale také hladomory a morové epidemie. Lidský život byl ohrožen a lidé hledají jiné než pozemské jistoty – úpínají se na Boha, k víře. Člověk přestává slepě věřit svému rozumu, více se zahleděl do svého nitra. Umění je pevně spjato s náboženstvím.
Literatura úpadek české literární tvorby literárně činní především přívrženci katolické církve a vládnoucích Habsburků rozvíjí se však ústní lidová slovesnost – napomohla uchování češtiny! – pohádky, pověsti, písně, balady, přísloví…. – zapsány až později (národní obrození)
Barokní literatura 1. Oficiální – např. jezuitská - jezuité se zasloužili o rozvoj našeho školství (jezuitský řád vznikl v roce 1534 – zakladatel Ignác z Loyoly) 2. Emigrantská – psána v zahraničí (např. J. A. Komenský) 3. Lidová slovesnost (uchování českého jazyka)
Stavitelství Baroko je vedle gotiky nejtypičtějším stavebním slohem českých zemí Hlavními zadavateli všech staveb v českých zemích po celé 17. a 18. století byly katolická církev a česká šlechta mohutné, velkolepé stavby, velmi bohatá výzdoba – sochy, obrazy, sloupy, zlacení…
opravují a staví šlechtické paláce, zámky a kostely, kláštery a moderní školní budovy. Vedle vznešených chrámů a poutních kostelů tak vyrůstají i rozsáhlé jezuitské koleje.šlechtické palácezámkykostely kláštery chrámůpoutních kostelů jezuitské koleje Nezanedbatelným stavebníkem však byli v českých zemích i měšťané a sama města – zatímco majetek jednotlivých měšťanů reprezentovaly honosné fasády jejich domů, dávala města své bohatství na odiv ve výstavném provedení kašen a nejrůznějších sloupů.domůkašensloupů
Svůj styl však vtisklo baroko i stavbám na venkově, kde se setkáváme jak s lidovou variantou baroka, tak především s množstvím nejrůznějších kapliček a božích muk. kapličekbožích muk
Chrám sv. Mikuláše v Praze
Tento monumentální barokní chrám se nachází na Malostranském náměstí. V letech jej stavěli architekti Kryštof a Kilián Dienzenhoferové a Anselmo Lurago. Tato stavba oplývá cennou výzdobou. Významná je také kupole tohoto chrámu, která byla vybudovaná v letech K. I. Dienzenhoferem.
Tento chrám je asi vůbec nejvýznamnější stavbou nového barokního slohu. Jeho stavba byla značně zdlouhavá, trvala 60 let. Byl součástí jezuitské koleje a měl ukazovat moc řádu a oslavovat vítězství nad nekatolíky v Čechách. Zajímavostí je, že za svého pobytu v Praze zde hrál na varhany sám Wolfgang Amadeus Mozart.
Měšťanské domy
Barokní kašny
Barokní sloupy
Boží muka
A poznáte tento chrám?
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje Klenot moravského baroka, trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie s bohatě zdobeným interiérem patří k nejvýznamnějším poutním místům k nejvýznamnějším poutním místům u nás. u nás.
Tohle jsme už také možná viděli… Kde?
Kuks
Na zámku Kuks můžeme najít ctnosti a neřesti – dvanáct alegorických soch ctností a dvanáct alegorických soch neřestí z dílny M. B. Brauna. Zámek je však mylné označení - ve skutečnosti je to bývalý špitál. Ten dal postavit hrabě Špork, který z Kuksu vybudoval vyhlášené lázně.
Matyáš Bernard Braun (1684 – 1738) rakouský sochař a řezbář - působil převážně v Čechách rakouskýsochař rakouskýsochař zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství. barokního
Před rokem 1710 založil v Praze vlastní dílnu. Do pražského sochařského cechu vstoupil mistrovským dílem sousoší snu slepé cisterciačky sv. Luitgardy na Karlově mostě z r Zejména díky tomuto dílu získal v Čechách značnou popularitu a velké množství zakázek. Během následujících patnácti let se z jeho dílny stala největší sochařská dílna v Praze s největšími zisky a šesti tovaryši. Braun ovšem onemocněl souchotinami, a tak vlastní těžkou sochařskou práci vykonávali jeho zaměstnanci, zatímco on se soustředil na tvorbu modelů a návrhů. 1710PrazeKarlově mostě1710 PrazeKarlově mostě1710
Braunovy sochy na Karlově mostě sousoší sv. Luitgardy (na obrázku) (na obrázku) socha sv. Ludmily sousoší sv. Iva
Použité zdroje: Jaromír Košťák – Literatura 1. díl, Fortuna, Praha 1994 Jaroslav Blažke – Kouzelné zrcadlo literatury (Od Gilgameše k Harlekýnovi), Velryba, Praha 2006