Zemědělství a ochrana přírody v CHKO Jeseníky Janovice 20. 9. 2011 www.jeseniky.ochranaprirody.cz
CHKO Jeseníky v systému české OP www.nature.cz 4 NP, 25 CHKO
vymezení CHKO Jeseníky 740 km2
CHKO Jeseníky - nejlesnatější CHKO lesnatost - 80 % lesů - biotop rysa (4 ks?), jeřábka, (tetřeva †), sokola…
Důvody ochrany jesenické přírody Unikátní kombinace přírodních fenoménů a kulturní krajiny vysokohorské bezlesí smrkové pralesy rašeliniště vysoká lesnatost
kulturní krajina
zemědělství z pohledu OP krajinotvorná funkce podpora biodiverzity ovlivnění vodního režimu
krátce z historie Jeseníky osídleny od 13. století Od 15. století využití horských holí (písemně doloženo k 2. polovině 17. století) Zásadní změna: odsun Němců, socialistické zemědělství
Změny po roce 1950 Odloučení od vlastnictví (Sudety vs. Valašsko) Scelování pozemků – ztráta krajinné mozaiky Zalesňování pozemků – ztráta nelesních biotopů Odvodnění pozemků – ztráta cenných biotopů Intezifikace – ztráta mezidruhových vazeb Mechanizace a chemizace – ztráta druhů
Rejvíz před…
… a po odsunu
Změny po roce 1950 Výsledek – zásadní ochuzení krajiny o vodu (retence!), biotopy, biokoridory, společenstva a druhy od podhůří po vrcholky hor
horské hole
podhorské mezofilní louky
pastviny
podmáčené louky
slatiny
Role S CHKO Jeseníky v ochraně diverzity nelesních stanovišť - ruční mozaikovité kosení druhově bohatých nelesních biotopů – zpravidla podmáčených - ročně více než 1,2 mil. Kč. - nad hranicí lesa celkem cca 50 ha
zadržení vody v krajině zasakovací průlehy revitalizace drobných toků otevření meliorací rybníky tůně efekty zvýšení retenční schopnosti podpora biologické rozmanitosti pestřejší, zdravější a stabilnější krajina
Saranče vrzavá (Psophus stridulus) Lehce poznatelná – při letu jasně červená křídla a chrastivý až cvrčivý zvuk Do poloviny 20. století jeden z nejběžnějších sarančat v pohorských až horských oblastech – pak změna hospodaření Dnes jen několik lokalit především v Karpatech Omezené možnosti migrace – samice jsou nelétavé, výskyt na lokalitách napovídá na dlouhodobé stabilní podmínky Preferuje osluněné, extenzivní pastviny, ale především dostatečné množství narušené půdy a zároveň i nižší vegetace V CHKOJ dvě lokality (Chebzí, Bělská stráň) Výzva ke spolupráci při mapování
Motýli Ohroženost denních motýlů: Hlavní příčiny ohrožení: Ohrožené druhy ustoupily po roce 1980 z více než 33,3 % mapových polí, druhy kriticky ohrožené z více něž 66,6 %, druhy vymírající pak žijí na posledních méně než 10 lokalitách a všem hrozí bezprostřední zánik. (v grafu nejen luční druhy) Zásadní význam zemědělského hospodaření pro přežívání vzácných druhů. Martin Konvička, 2004: Natura 2000 a denní motýli: lekce ze síťového atlasu, Ochrana přírody
Ochrana entomofauny = Ochuzování biodiverzity dotace vs. mozaikovitost různé zdroje v různých životních fázích nepokosené pásy = Ochuzování biodiverzity (pokud je to pro vás výhodné, neváhejte CHKO žádat o odložení nebo vynechání seče – podporujeme mozaikovitost) Vývoj populace motýlů na opuštěných pastvinách: počty druhů počty kusů
Projekt: Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky (2010) Mgr Projekt: Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky (2010) Mgr. Josef Kašák Cíle projektu: Aktuální inventarizace motýlů ve vybraných lučních komplexech Vytvoření nálezové databáze Srovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování Vyhodnocení současného způsobu hospodaření Doporučení vhodných managementových opatření
Mulčování Dotace = produkce sena převyšuje jeho spotřebu – nasnadě je využít mulčování Z pohledu OP není pravidelné mulčování vhodné: Ničení běžných i vzácných druhů hmyzu Dochází k eutrofizaci Neefektivní využití dotací na OP Pro OP je přijatelné jednorázové (zimní) vyčistění (přemulčování) od křovin, především některých typů xerotermních lokalit.
Modrásci rodu Maculinea modrásek černoskvrnný, m. očkovaný, m. bahenní, m. hořcový a m. Rebelův Tři z nich jsou tzv. „Naturové druhy“ Životní cyklus: Kladení vajíček na živnou rostlinu – několik týdnů staré housenky padají na zem – mravenci je odnáší do mraveniště – housenky imitují larvy mravenců a nechávají se krmit nebo sami požírají larvy – po zakuklení opouští mraveniště jako dospělý motýl.
Požadavky OP na zemědělství Závěry kulturní krajina od 2. pol. 20. století prošla zásadními změnami s dopady na rozmanitost a retenci Požadavky OP na zemědělství omezit (vyloučit) obnovu luk a mulčování omezit hnojení a používání chemie neodvodňovat zamokřené pozemky, vyplocovat mokřady na pastvinách nezavádět energetické plodiny a rychlerostoucí dřeviny nezalesňovat zemědělské pozemky