Základní charakteristika a typy biocenóz BIOCENÓZA Základní charakteristika a typy biocenóz

Biocenóza = společenstvo soubor populací všech organismů, které obývají určité území vymezené souborem abiotických faktorů – ekotop.

Rozlišujeme biocenózy přírodní přirozené umělé bez jakýchkoli vlivů a zásahů člověka; dnes se s nimi téměř nesetkáme do různé míry ovlivněny lidskou činností, ale druhovým složením se blíží přírodnímu stavu v dané oblasti vytvářeny člověkem záměrně nebo vznikají neřízeně v důsledku nejrůznějších lidských činností

biocenózy synantropní – biocenózy lidských sídlišť

Přechody biocenóz plynulá přeměna jedné biocenózy v druhou v místech překrývání – přechodová společenstva – ekotony ekotonální efekt = vyšší počet druhů oproti kterékoli ze sousedních biocenóz proniká sem řada druhů z obou biocenóz a současně jsou zde druhy specifické jen pro tuto zónu šíře – cm až km

ekoton – přechod mezi biocenózami

Struktura biocenóz každá biocenóza je různě složitě funkčně i prostorově členěna nebo jsou v ní podle potřeby uměle vymezovány dílčí soubory populací; nejjednodušší a běžné je rozdělení na soubor populací rostlin – fytocenózu, živočichů – zoocenózu a mikroorganismů – mikrobiocenózu;

další možné členění biocenóz vychází z prostorového uspořádání; například v lese můžeme vertikálně rozlišit tzv. patra, a to patro mechové bylinné keřové stromové (korunové) každé z pater obývá specifické dílčí společenstvo

prostorově vyhraněnou součástí biocenózy je i společenstvo půdních druhů – pedocenóza pro označení souboru půdních organismů se užívá častěji výrazu edafon

Druhové bohatství v současnosti popsáno kolem 1,7 miliónu druhů organismů druhové bohatství se obecně snižuje od rovníku k pólům na území ČR je známo asi 45 až 50 tisíc druhů

skupina druhů – svět druhů – ČR hmyz 900 000 26 000 z toho brouci 400 000 5 700 motýli 150 000 3 300 blanokřídlí 120 000 6 400 dvoukřídlí 85 000 6 700 cévnaté rostliny 250 000 3 000 měkkýši 80 000 300 pavoukovci 75 000 2 000 obratlovci 47 000 576 ryby 24 000 66 ptáci 9 000 394 savci 4 600 81 plazi 6 000 11 obojživelníci 20 korýši 40 000 350

skupina druhů – svět druhů – ČR hlístice 30 000 800 velké houby 20 000 3 500 kroužkovci 8 500 220 baktérie 3 000 1 500

Dynamika biocenóz krátkodobé změny – většinou periodické, v rámci téže biocenózy dlouhodobé změny – provázeny nahrazováním jedněch druhů jinými, přesněji se jedná o sérii následných biocenóz

Změny krátkodobé mnohé druhy rostlin a živočichů mají vývojové cykly sladěny s ročními obdobími od jara do podzimu postupně dospělci různých druhů hmyzu a s různými druhy rostlin ve fázi kvetení mění se tím celkový vzhled společenstva fáze se označují jako fenologické (sezónní) aspekty

aspekt období zimní počátek listopadu – konec března předjarní konec března – konec dubna jarní konec dubna – polovina června letní polovina června – polovina srpna pozdně letní polovina srpna – polovina září podzimní polovina září – počátek listopadu

jarní aspekt podzimní aspekt letní aspekt

Dlouhodobé změny - sukcese systém mechanismů biocenózy směřuje k rovnovážnému stavu sukcese je dlouhodobá – probíhá nejméně 1 rok, v našich zeměpisných podmínkách asi 100 let vrcholným stadiem je klimax sukcese sekundární: kde byl např. les, je vykácen, nastoupí pasečné druhy  vývoj

počty párů hnízdících ptáků v jednotlivých sukcesních stadiích borového lesa (podle Exnerové)

kde předtím žádná společenstva nebyla, probíhá sukcese primární po výbuchu sopky – tj. po zničující katastrofě (disturbanci), výsypky dolů apod. podstatně delší než sukcese sekundární

k degradaci biocenózy dochází při tzv. regresní sukcesi eroze, trvalé působení imisí, pastva, sešlap vrcholem sukcese je klimax, tzv. klimaxové stadium vlastnost raná sukcese klimax druhy malé velké krátkověké dlouhověké strategie r – stratégové K – stratégové biomasa malá velká koloběh látek rychlý pomalý prostorová struktura jednoduchá složitá druhová diverzita nízká vysoká

klimax (prales)