Demografický přechod Jiří Chlubný Masarykova univerzita v Brně Přírodovědecká a filosofická fakulta Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání, historie jiri.chlubny@seznam.cz

Struktura základní pojmy, zařazení do systému věd Jednotlivé fáze demografického přechodu Náhled do současné demografické situace českého obyvatelstva

Demografie Hraniční věda přírodní x humanitní vědy Objektem demografického studia jsou lidské populace.

Demografie Předmětem studia demografie je demografická / populační reprodukce, tj. neustálá obnova populací v důsledku probíhajících procesů rození a umírání.

Přirozený přírůstek (úbytek) Populační dynamika Přirozený přírůstek (úbytek) Porodnost (fertilita) Úmrtnost (mortalita) Úbytek obyvatel Nárůst obyvatel Imigrace (přistěhovalectví) Emigrace (vystěhovalectví) Migrační saldo

Census = sčítání lidu, základ demografie konaný však až od poloviny 18.stol. (u nás 1754),moderní způsob ještě o sto let později Při absenci censů si musíme pomáhat: podobné materiály (Domesday Book, lánové vizitace) konstrukce odhadů

Definice Z. Pavlík: Základ = postupné: „Demografickou revoluci je možno co nejstručněji charakterizovat jako převratnou a v celé historii lidstva ojedinělou přeměnu charakteru demografické reprodukce, která je ve svém výsledku nejzřetelněji patrná ve změnách v úrovni úmrtnosti, porodnosti a ve věkové struktuře jednotlivých populací.“ Základ = postupné: Snížení porodnosti Snížení úmrtnosti Prodloužení života

Demografický přechod Též d-á tranzice, d-á revoluce Teorie od 30.let 20.století: Landry, Thompson, Notestein Postupně akceptováno proces spojený s rychlým poklesem úmrtnosti (epidemiologický přechod) až postupným poklesem porodnosti (přechod porodnosti) státy před DP tedy mají nízký přirozený přírůstek, během něho obrovský a po něm opět nízký (až záporný)

Grafický model Model čtyřfázový:

První fáze

První fáze Většina lidské historie Tzv. demografický „starý režim“_ Vysoké fluktuující míry porodnosti i úmrtnosti  jen pomalé zvyšování počtu obyvatel Průměrná naděje dožití cca 25 let Relativně vysoký počet dětí v manželství

Hajnalova linie Teorie rozdílných typů rodin a rodinného chování dle geogr. polohy Západoevropská (včetně ČR) x východoevropská rodina Rozdíly: sňatkový věk, šíře rodiny, podíl starých mládenců atd.

Demografické krize Období prudkého nárůstu mortality i poklesu porodnosti Příčiny: Epidemie (mor, cholera,…) Hladomory (irský, český 1771- 1772) Politická nestabilita (třicetiletá válka,…)

Demografické krize

Morové období relativně stálý pomalý růst obyvatelstva světa narušen morem příchod 1347 z Černomoří zasáhl do několika let celou Evropu většinou úbytek okolo 1/3 obyvatelstva periodické návraty – 1348, 1363, 1374, 1383, 1390, 1400,… Anglie 3,7 – 6,2 milionu (1300)  2 – 2,5 milionu (1450) Norsko 350 000 (1300)  125 000 (1450 – 1500) postupné slábnutí (cyklus 13,4 roku v období 1535 - 1683) po 1670 mor vymýcen v západní Evropě, u nás po 1710 dodnes endemický mezi krysami na Blízkém Východě a v Severní Americe  možnost nákazy v arsenálech biologických zbraní navazující epidemie – cholera, tyfus, neštovice, chřipka, AIDS,…

Populační vývoj - svět

Populační vývoj – české země

Malthusiánství Thomas Robert Malthus (1766 – 1834) britský ekonom stěžejní dílo: „Esej o principu populace“ „Populace, je-li nekontrolovaná, narůstá geometrickou řadou. Potraviny rostou jen matematickou řadou.“ růst obyvatelstva neustále směřuje k převýšení hranice dané prostředky obživy bída a nezaměstnanost jsou důsledky příliš rychlého rozmnožování lidí

Druhá fáze Též epidemiologický přechod Prvky: Snížení úmrtnosti Zachování porodnosti Vysoký přirozený přírůstek

Možné příčiny snížení úmrtnosti

Datace a příčiny Po roce 1785 ve Francii, postupně do celé Evropy České země patrně po roce 1820/30 Nová fáze kolem roku 1900 Pokrok: Medicína a zánik epidemií Hygiena Výživa Stabilita státních systémů Stabilnější ekonomika

Populační vývoj - svět Rok / stát Anglie Francie Německo Itálie Irsko Rusko České země Evropa 1800 8,6 29,3 24,5 18,3 5,3 39 4,66 195 1850 16,6 36,3 35,4 24,7 6,6 60 6,83 288 1900 30,4 40,6 56,4 33,8 4,5 109,7 9,33 422

Populační vývoj – české země

Třetí fáze Též přechod úmrtnosti Prvky: Snižování porodnosti Další klesání míry úmrtnosti Snižování přirozeného přírůstku

Datace a přičiny Od 1810 Francie, po 1870 do celé Evropy České země zhruba na přelomu 19. a 20.století Praha, severní Čechy – již od sedmdesátých let (vyspělé oblasti, hodně Němců s „vyspělejším“ reprodukčním chováním) Příčiny V klasické teorii důsledek modernizace společnosti a pokroku (urbanizace, tovární výroba atd.) Reakce na příliš velký populační růst Jisté omezení kojenecké a dětské úmrtnosti  snížení porodnosti

Urbanizace soustřeďování obyvatelstva do měst, změna ekonomiky a kultury zvýšení efektivity zemědělské výroby průmyslová revoluce – změny v technologiích a organizaci výroby zintenzívnění obchodu a transakční role měst demografická revoluce, snížení úmrtnosti zlepšení dopravy rozvoj zdravotnické péče a hygienických podmínek ve městech kulturní a psychologická přitažlivost měst

Urbanizace Kladný vliv urbanizace na stav populace je alespoň v prvních živelných stádiích tohoto procesu velmi problematický Prokázána zvýšená úmrtnost, zvláště kojenecká

Nejvyspělejší části Evropy

Role ženy Modernizace ekonomiky a spojů asi jen vedlejší příčinou poklesu porodnosti V reálu příčinou vědomé plánování rodiny Ekonomické pozadí Vliv ženské emancipace; koitus interuptus, sexuální abstinence, odkládání dětí, potrat (?)

Populační vývoj - svět Proces demografické expanze je ukončen Začíná pomalý proces stagnace počtu obyvatel Výjimkou cílové destinace migrantů, zvláště v Americe

Populační vývoj – české země

Princetonský projekt Od 70.let kritika teorie demografického přechodu Ansley Coale a demografové z Princetonu Vliv industrializace, urbanizace a modernizace vůbec byl patrně přeceňován Reprodukční zvyky řízeny nejspíše kulturními hranicemi Klasická teorie demografického přechodu: Je stěží aplikovatelná pro společenské poměry ekonomicky méně vyspělých zemí v dnešní době zanedbává vliv migrací

Pohyb obyvatelstva pro naše účely = prostorová mobilita tj. všechny typy přemisťování obyvatelstva (dojížďka, cesta za nákupy, dovolená, studijní pobyty, ale hlavně migrace obyvatel) Migrace – libovolná změna trvalého bydliště

Migrace Příčiny migrací – ekonomické, demografické, politické, válečné, přírodní, kulturní (židé),… Zákony migrací (Ravenstein) většina migrací na kratší vzdálenosti při větších vzdálenostech jsou magnetem velká města obyvatelé měst jsou migračně aktivnější nejčastěji migrují mladí dospělí muži

Důsledky migrací Emigrační země („zdroje lidí“) Zvýšený podíl neproduktivních osob Nedostatek mladých mužů Odchod elit Imigrační země (cílové) Zisk obyvatel v produktivním a reprodukčním věku Problémy s adaptací (muslimové ve Francii, Hispánci v USA) Klesá dynamika populace

Čtvrtá fáze Nástup „moderní stability“ Nízká porodnost Nízká úmrtnost Stárnutí populace Nízký přirozený přírůstek, často až záporný

Datace a příčiny Ve vyspělých zemích ve dvacátém století U nás po druhé světové válce Příčiny: Vědecko-technická revoluce Plánování rodiny Kariéra přednost před rodinou Úpadek katolické víry Funkční antikoncepce

Demografický přechod – současný stav

Důsledky čtvrté fáze demografického přechodu Stárnutí populace  sociální a ekonomické dopady Nerovnoměrnost ve světovém průchodu demografickým přechodem  euroamerická populace stárne a početně slábne ve srovnání se světem Možné politické problémy Přechod ekonomické dynamiky

Míry porodnosti a úmrtnosti ve světě

Vývoj struktury obyvatel světa dle kontinentů v posledním století

Druhý demografický přechod teorie publikovaná až roku 1986 posledních cca třicet let v evropských zemích novinky „přechod od altruismu k individualismu“ razantní změna v postavení ženy ve společnosti nový přístup k antikoncepci a potratům markantní úbytek hodnot porodnosti důsledky stárnutí populace, nízká reprodukce  úbytek obyvatelstva zhoršování demografických ukazatelů značné ekonomické důsledky zvláště dramatický dopad v ČR po roce 1989!

Stárnutí české populace

Stárnutí české populace

Stárnutí české populace

Důsledky demografického přechodu krajně asymetrické časové rozložení populace poslední 1 milion let – 60 až 100 miliard lidí z toho 6 – 10% žije v současné době za posledních tisíc let zdvacetinásobení populace 0 – 1900 – přibylo 1,3 miliardy lidí 1900 – 2000 – přibylo 4,4 miliardy lidí !!! zkvalitnění a prodloužení života vliv na ekonomiku změna populačního rozložení světové populace Možný počátek budoucích problémů

Počet obyvatel světa důsledek dem.přechodu = vysoký přírůstek obyvatelstva 1.miliarda – 1804 2.miliarda – 1927 3.miliarda – 1960 (i přes 2.světovou válku) 4.miliarda – 1974 5.miliarda – 1987 6.miliarda – 1999 8.miliarda – odhad 2028 tempo růstu obyvatelstva 1750 – 1998 = 746% Severní Amerika 15 250% tempo růstu obyvatelstva 1900 – 1998 = 358% Evropa jen 179% (emigrace, války, ale také přirozený vývoj)

Tato prezentace ke stažení na adrese Děkuji za pozornost Tato prezentace ke stažení na adrese http://www.demprechod.euweb.cz