Pracovní migrace cizinců v ČR (materiál Multikulturního centra Praha) Mgr. Pavel Čižinský Multikulturní centrum Praha
3 skupiny cizinců v ČR: (dle pobytového statusu, k 30.9.2012) Celkem 439 tisíc osob Trvalý pobyt: 208.000 (Ukrajina: 55.000, Vietnam: 39.000, Slovensko: 32.000) Euroobčané: 97.000 (Slovensko 51.000, Německo: 12.000, Polsko: 8.000, Bulharsko 4.600, Rumunsko: 3.120, Španělsko: 619, UK: 3.743) Cizinci mimo EU s dlouhodobým pobytem: 133.000 (Ukrajina: 60.000, Vietnam: 19.000, Rusko: 18.000, USA: 3.900, Moldavsko: 3.600, Kazachstan: 3.000, Mongolsko: 2.300, Čína: 2.000, Bělorusko: 1.700, Korea: 1.300, Japonsko: 1.200, Turecko: 892)
Vývoj počtu cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem
Nejčastější státní občanství cizinců žijících v ČR Slovensko: 84.607 (Cizinecká statistika), 106.425 zaměstnaných k 31.12.2011 Ukrajina: 115.153 Vietnam: 57.762 Rusko: 33.354 Polsko: 19.156 Německo: 16.895 Bulharsko: 8.008 USA: 6.893 Moldávie: 6.764 Čína: 5.614 Rumunsko: 5.432 Mongolsko: 5.338 UK: 5.135 Kazachstan: 4.900
Nejčastější státní občanství cizinců žijících v ČR
Milníky migrační politiky ČR 1992: Rozpad Československa 1999/2000: nový cizinecký a azylový zákon a ukončení bezvízového styku s postsovětskými státy 2004: Vstup do EU 2006: Implementace důležitých směrnic EU 2007: Schengen 2009: Začátek hospodářské krize 2010: Ministerstvo vnitra ČR přebírá cizineckou agendu 2012: Přísnější kontroly nelegální práce
Pokles počtu cizinců (hlášených u cizinecké policie Ukrajinci Vietnamci Rusové Moldavané Mongolové USA 05/2009 92.695 25.818 16474 8.841 5.301 2625 12/2010 77.499 23.667 18.319 6.217 3.425 3.308 12/2011 68.809 20.698 18.516 4.752 2.817 4.460 09/2012 60.075 18.727 18.413 3.618 2.322 3.980 + trvalé pobyty 12.906 3.718 2.546 921 1.477 259
Pokles počtu cizinců (hlášených u cizinecké policie) Ukrajinci Vietnamci Rusové Moldavané Mongolové USA 05/2009 92.695 25.818 16474 8.841 5.301 2625 12/2010 77.499 23.667 18.319 6.217 3.425 3.308 12/2011 68.809 20.698 18.516 4.752 2.817 4.460 09/2012 60.075 18.727 18.413 3.618 2.322 3.980 + trvalé pobyty 12.906 3.718 2.546 921 1.477 259
Cizinci na trhu práce (vývoj v letech 2008-2012) datum Počet pracovních povolení Cizinci – zaměstnanci nepotřebující pracovní povolení Cizinci z EU Živnosti 31.12.2008 128.934 14.516 141.101, z toho 100223 Slováků 77.158 31.12.2009 73.663: - 27349 družstva - 3574 agentury 17.680 139.315, z toho 98129 Slováků 87.753 31.3.2010 64.113 18.367 136.962, z toho 96985 Slováků 87.651 31.5.2010 60.336 19.154 138.811 z toho 97.950 Slováků 31.12.2010 49.244 22.126 143.997 90.983 31.12.2011 36.792 26.510 154.560, Slováků 106.425 93.059
Cizinci na trhu práce datum Počet pracovních povolení Cizinci – zaměstnanci nepotřebující pracovní povolení Cizinci z EU Živnosti 31.12.2008 128.934 14.516 141.101, z toho 100223 Slováků 77.158 31.12.2009 73.663: - 27349 družstva - 3574 agentury 17.680 139.315, z toho 98129 Slováků 87.753 31.3.2010 64.113 18.367 136.962, z toho 96985 Slováků 87.651 31.5.2010 60.336 19.154 138.811 z toho 97.950 Slováků 31.12.2010 49.244 22.126 143.997 SLOVAKU 100.727 90.983 31.12.2011 36.792 26.510 154.560, Slováků 106.425 93.059
Cizinci – živnostníci Celkem v ČR koncem roku 2011: 2 318 690 podnikatelů, cizinci: 91 040 cizinců), procento cizinců mezi podnikateli - 4%) více méně odpovídá počtu cizinců v celkové populaci Průměr české populace je stejný jako u cizinců: 20% Vietnamci: 35.590 podnikatelů (58%)
Procento cizinců s živnostenským oprávněním (podle státního občanství) Zdroj: CZU, RZP, 2011
Cizinci – živnostníci → vzestup počtu podnikatelů i mezi cizinci z EU: mezi lety 2008 a 2009 stoupl počet podnikatelů mezi euroobčany o 6,9%, zatímco mezi cizinci ze třetích zemí o 15,5%.
Cizinci – živnostníci V letech 2007 až 2010 nárůst z 68.785 na 90.983 (počátek vzestupu ještě před krizí) Zdroj: RZP, 2012
CIZINCI BEZ POVOLENÍ K POBYTU (vybraná čísla) V letech 2008/2009 cca 10% z trestně stíhaných cizinců (955 a 784 osob) V roce 2009: náklady na jednoho vyhoštěného cizince 40.000,- Kč Počet vydaných správních vyhoštění: 2007: 4.629, 2008: 2.909, 2009: 6.064 Počet realizovaných správních vyhoštění: 2007: 245, 2008: 337, 2009: 624 Ubytovací kapacita v detencích (31.12.2009): 458 lůžek Umístěno do detencí v roce 2009: 1.376 cizinců Měsíční částka odvodů za každého zaměstnance při minimální mzdě: 3.600,- Kč, ročně 43.200,- Kč
Pracovní úrazy cizinců 2.10.2009 pád domu v Soukenické ulici v Praze 1: 3 mrtví, všichni cizinci (1 Ukrajinec, 2 Bulhaři) 2010: 32% všech smrtelných úrazů ve stavebnictví se týkalo cizinců (www.bozpinfo.cz) 2009: 29 smrtelných úrazů cizinců ve stavebnictví, z toho 9 cizinců (www.suip.cz) 2004: Ukrajinci byli ohroženi pracovními úrazy 3x více než Češi
Tzv. nový systém ekonomické migrace Migrace do České republiky za účelem ekonomických aktivit má být řízena primárně potřebami České republiky. Rozhodování o rozsahu a složení imigračních toků je plně v kompetenci vlády České republiky a odpovědných orgánů státní správy. Rozsah a struktura migrace za účelem ekonomických aktivit mají být odvozeny od potřeb české ekonomiky a integračních možností. Rozsah a struktura migrace za účelem ekonomických aktivit mají být flexibilně upravitelné, tak aby bylo možné reagovat rychle na měnící se ekonomickou realitu. Při migraci za účelem ekonomických aktivit mají být využívány jak možnosti cirkulární migrace, tak trvalé přesídlení. Tato zásada byla Ministerstvem vnitra ČR původně navržena ve znění: „Při migraci za účelem ekonomických aktivit mají být preferovány možnosti cirkulární migrace před trvalým přesídlením.“ Nástroje řízené migrace mají být řešeny ve spolupráci se zeměmi původu. Aktivity v oblasti řízené migrace musí mít zajištěnu efektivní návratovou složku, tak aby byl návrat do země původu v případě nutnosti účinně vymahatelný. Aktivity v oblasti řízené migrace dlouhodobého či trvalého charakteru musí mít zajištěnu efektivní integrační složku. Aktivity v oblasti migrace musí mít zajištěnu spoluzodpovědnost právnických i fyzických osob, které na přijetí do České republiky participují, či v jejichž zájmu vstup a pobyt na území České republiky je. V souvislosti s možností usídlení na území České republiky by měla být preferována migrace kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných migrantů. Migrace nízko kvalifikovaných migrantů by měla být primárně založena na principu dočasné migrace a se zajištěním vyšší úrovně asistence ze strany státu. Zdroje ekonomické migrace do České republiky by měly být diverzifikovány.
Děkuji za pozornost