VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Název vzdělávacího materiálu: Žánry ústní lidové slovesnosti Číslo materiálu v sadě, (šablona, sada): VY_32_INOVACE_07 Autor materiálu: Mgr. Lucie Plechatá Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, vyučovací předmět, ročník/y: Český jazyk, 7. ročník Téma: Pohádka II Anotace: Žáci budou seznámeni s pohádkami českých autorů, budou pracovat s pohádkovými texty. Materiál byl vytvořen (datum, období): 16. 12. 2011 Ověření ve výuce: 28. 2. 2012, 7. B, Mgr. Lucie Plechatá VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Pohádky českých autorů POHÁDKA II VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Pohádka – opakování otázky Jaké nadpřirozené bytosti vystupují v pohádkách? Jak v pohádkách končí souboj dobra se zlem? Jak zpravidla pohádky začínají? Vzpomeneš si, jak obvykle končí? Které číslovky můžeme v pohádkách najít nejčastěji? Podle čeho rozlišujeme pohádky na lidové a autorské? Najdeme v lidových pohádkách skutečné události a děje? VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Pohádka – opakování odpovědi Vodník, víla, čert, ježibaba, strašidlo,… Dobro zpravidla vítězí nad zlem a zlo je napraveno. Objevují se ustálené formule – Bylo nebylo,… Opět ustálené formule – Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Magická čísla – 3, 7 a jejich násobky Lidové pohádky nemají autora, předávali si je lidé po generacích ústní formou. Autorské napsal konkrétní spisovatel. V lidových pohádkách se odráží lidské zkušenosti, ale děj je vymyšlen. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II dospělí děti Pohádky určené dospělému publiku byly často velice hrubé, velmi často s erotickým podtextem. Velmi často zasahovaly až do mýtů, nebo reagovaly na drastické situace (např. vyplenění kraje, neúroda). Pohádky určené pro děti, v sobě mají obsaženu morální výzvu. Jsou jakýmsi návodem pro děti, jak rozlišit dobro a zlo a jak si s nimi poradit. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Základní témata Dobro i zlo bývá většinou zosobněno do vybájených bytostí, které mívají velmi vyhraněné vlastnosti. Boj dobra se zlem Záměrem cesty bývá zisk slávy, či bohatství. Muž jako hlavní hrdina zachraňuje ženu, které je ubližováno. Motiv daleké cesty VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Autorské pohádky Tyto pohádky vznikaly již ve středověku, nejčastěji zpracováním nějakého známého díla – např. rytířské epiky, děj byl pouze přenesen do prostého, lidového prostředí. Mezi autory lze zařadit i první sběratele pohádek, kteří v 19. st. ústní folklor převedli do písemné podoby. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Autorské pohádky Hlavní znaky: VY_32_INOVACE_07_Pohádka II tvorba není kolektivní, autor je znám text není proměnlivý, je psaný vystupují obyčejní lidé a věci, pokud se objeví nadpřirozené bytosti, chovají se jako lidé VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Čeští autoři pohádek Božena Němcová Karel Jaromír Erben Karel Čapek Ondřej Sekora Jan Werich Jan Drda Josef Lada Karel Šiktanc Václav Čtvrtek VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Čeští autoři pohádek Václav Čtvrtek Rumcajs, Karel Šiktanc Pohádky z mechu a kapradí, O makové panence a motýlu Emanuelovi Karel Šiktanc Královské pohádky Karel a Josef Čapkové Devatero pohádek Miloš Macourek Mach a Šebestová Jan Drda České pohádky VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Čeští autoři pohádek Josef Štefan Kubín Strakaté máslo Ondřej Sekora Ferda Mravenec Zdeněk Miler Jak krtek ke kalhotkám přišel Josef Lada Kocour Mikeš Jan Werich Fimfárum VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Kdo je to? Božena Němcová česká spisovatelka, která sbírala během nuceného stěhování pohádky a pověsti, lidové zvyky a tradice z Domažlicka a Slovenska, dále psala básně, povídky, stýkala se s českými vlastenci Slovenské pohádky a pověsti Národní báchorky a pověsti Božena Němcová O dvanácti měsíčkách VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Poznáš, z které pohádky Boženy Němcové je tato ukázka? „Osobo," ptal se plečky, „neviděla jste tudy jít dvě děti?" „Pleju len," odpověděla žena, jako by mu nerozuměla. „Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti." „Až vypleju a uzraje, budem trhat." „Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti." „Až vytrháme, budem drhnout semeno a pak len močit.„ O perníkové chaloupce VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Kdo je to? Karel Jaromír Erben český historik, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu Narodil se v Miletíně u Hořic v chudém prostředí, ale díky podpoře rodiny a vrchnosti vystudoval filosofii a práva. Redigoval Pražské noviny. Hrál v ochotnických představeních a vyučoval hudbě. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Poznáš, z které Erbenovy pohádky je tato ukázka? Když přijeli do zámku, poručil král Jiříkovi, aby mu nalil do sklenice vína. „Ale tvá hlava za to,“ povídá, „jestliže nedoleješ, anebo přeleješ!“ Jiřík vzal konvici s vínem a leje. Vtom přiletěli oknem dva ptáčkové; jeden druhého honil, a ten, co utíkal, měl tři zlaté vlasy v zobáčku. „Dej mi je,“ povídá ten jeden, „však jsou moje!“ „Nedám, moje jsou! Já si je zdvihl.“ „Ale já je viděl, jak upadly, když se zlatovlasá panna česala. Dej mi aspoň dva.“ „Ani jeden.“ Tu ten druhý ptáček za ním ty zlaté vlasy pochytil. Když se tak o ně letmo tahali, zůstal každému v zobáčku jeden, a třetí zlatý vlas upadl na zem, jen to zazvonilo. Vtom se Jiřík po něm ohlédl a přelil. „Propadls mi životem!“ vykřikl král. Zlatovláska VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

František Bartoš - Jak dědeček měnil, až vyměnil Koupal se bohatý kupec v řece, dostal se do hlubiny a tonul. Šel kolem stařík, sedláček - sivoušek, uslyšel křik, přispěchal a kupce z vody vytáhl. Kupec nevěděl, jak se staříkovi odvděčit, pozval ho k sobě do města, pohostil ho skvěle a daroval mu kus zlata jako koňská hlava. Vzal zlato sedlák a šel domů a naproti němu koňař celé stádo koní žene: „Vítej, staříku, odkud tě bůh vede?" „Z města od bohatého kupce." „A co ti kupec dal?“ „Kus zlata jako koňská hlava." „Dej mi zlato a vyber si nejlepšího koně!" Vybral si stařík nejlepšího koně, poděkoval a šel svou cestou. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Jde stařík a naproti němu pastucha voly žene: „Vítej, staříku, odkud tě bůh vede?" „Z města od kupce." „A co ti kupec dal?" „Kus zlata jako koňská hlava." „A kde je to zlato?" „Vyměnil jsem ho za koně!" „Vyměň mi koně za vola, kterého chceš!" Stařík vybral si vola, poděkoval a šel svou cestou. Jde stařeček, a naproti němu ovčák žene ovčí stádo: „Vítej, stařečku, odkud tě bůh vede?" „Od bohatého kupce z města." „A co ti kupec dal?" „Kus zlata jako koňská hlava." „A kde je to zlato?" „Vyměnil jsem za koně." „A kůň kde?" „Vyměnil jsem za vola." „Vyměň Mi vola za berana, kterého chceš!" Vzal stařík Nejlepšího berana, poděkoval a šel svou cestou. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Jde stařík, a naproti němu pastýř žene vepře: „Vítej, staříku, kdes byl?" „V městě, u bohatého kupce." „Co ti kupec dal?" „Kus zlata jako koňská hlava." „A kde je to zlato?" „Vyměnil jsem za koně." „A kůň kde?" „Vyměnil jsem za vola.“ „A vůl kde?“ „Vyměnil jsem za berana.“ „Dej mi berana a vezmi si nejlepšího vepře?" Vybral si stařík vepříka, poděkoval pastýřovi a šel svou cestou. Jde stařík, a naproti němu podomní obchodník s košem na zádech: „Vítej, staříku! Odkud jdeš?" „Od kupce, z města." „A co ti kupec dal?" „Kus zlata jako koňská hlava." „A kde je to zlato?" „Vyměnil jsem za koně." „A kůň kde?" „Vyměnil jsem za vola." „A vůl kde?" „Vyměnil jsem za berana." „A beran kde?“ „Vyměnil jsem za vepře." „Vyměň mi vepříka za jehlu a vyber si, kterou chceš.“ Vybral si stařík nejpěknější jehlu, poděkoval a šel domů. Přišel stařík domů, přelézal přes plot a ztratil jehlu. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Vyběhla stařenka naproti starouškovi: „Ach můj holoubku! Já bych se tu bez tebe byla utrápila. Nu, vypravuj, byls u kupce?" „Byl." „A co ti kupec dal?“ „Kus zlata jako koňská hlava." „A kde je to zlato?“ „Proměnil jsem ho za koně." „A kůň kde?" „Proměnil jsem za vola." „A kde vůl?" „Proměnil jsem za berana.“ „A beran kde?" „Proměnil jsem za vepříka.„ „A vepřík kde?" „Proměnil jsem za jehlu. Chtěl jsem ti, stařenko, přinésti dáreček, přelézal jsem přes plot a ztratil jehlu.“ „Nu, chválabohu, můj holoubku, žes ty sám ses vrátil. Pojďme do jizby večeřet!" A nyní žijou staroušek se staruškou šťastni i bez zlata. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Dokážete si vzpomenout, co všechno dědeček vyměnil? Doplníte následující pohádku Jiřího Žáčka? VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Jiří Žáček: Jak šli bratři pro kládu Jeden sedlák měl tři syny, nebáli se žádné ... „Kubo, dojdi pro kládu!“ Kuba kývl: „Tak ...“ Šlapal, šlapal, přišel k lesu: „Já tu kládu …!“ Posadil se, vzdychl: „Ech, co mám dělat? Je to …!“ Kuba nejde… Co se děje? Zavolali pro ... „Matěji, běž pro kládu!“ Matěj kývl: „Tak ...“ „Já ji taky …!“ Posadil se, vzdychl: „Ech…“ Kuba dodal: „Je to …!“ Matěj nejde… To je doba – ztratili se v lese …! „Honzo, dojdi pro kládu!“ Honza kývl: „Tak …“ Šlapal, šlapal, přišel k lesu: „Sám tu kládu … Na jednoho je to moc – pospěšte mi na …! Chopte se té klády, bratři, ve třech máme sílu …!“ Už se kláda nakládá: „Hej rup! Šup s ní …!“ Už ji nesou svižným krokem polní cestou za…, nesou kládu z javora rovnou domů do … VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Jiří Žáček: Jak šli bratři pro kládu Jeden sedlák měl tři syny, nebáli se žádné dřiny. „Kubo, dojdi pro kládu!“ Kuba kývl: „Tak já jdu.“ Šlapal, šlapal, přišel k lesu: „Já tu kládu neunesu!“ Posadil se, vzdychl: „Ech, co mám dělat? Je to pech!“ Kuba nejde… Co se děje? Zavolali pro Matěje. „Matěji, běž pro kládu!“ Matěj kývl: „Tak já jdu.“ „Já ji taky neunesu!“ Posadil se, vzdychl: „Ech…“ Kuba dodal: „Je to pech!“ Matěj nejde… To je doba – ztratili se v lese oba! „Honzo, dojdi pro kládu!“ Honza kývl: „Tak já jdu.“ Šlapal, šlapal, přišel k lesu: „Sám tu kládu neunesu. Na jednoho je to moc – pospěšte mi na pomoc! Chopte se té klády, bratři, ve třech máme sílu za tři!“ Už se kláda nakládá: „Hej rup! Šup s ní na záda!“ Už ji nesou svižným krokem polní cestou za potokem, nesou kládu z javora rovnou domů do dvora. VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

Autorské pohádky zápis Vznik : už ve středověku Mezi autory lze zařadit i první sběratele pohádek z 19. st. Hlavní znaky: tvorba není kolektivní, autor je znám, text není proměnlivý, je psaný, vystupují obyčejní lidé a věci, nadpřirozené bytosti se chovají jako lidé Čeští autoři: Karel Šiktanc, Miloš Macourek, Ondřej Sekora, Václav Čtvrtek, Josef Štefan Kubín, Jan Drda, Jan Werich, Josef Lada, Zdeněk Miller, Karel a Josef Čapkové, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben VY_32_INOVACE_07_Pohádka II

VY_32_INOVACE_07_Pohádka II Použité zdroje: Obrázky. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: Žába http://www.clker.com/clipart-prince-frog.html Drak http://www.clker.com/clipart-24886.html Zvonek http://www.clker.com/clipart-26038.html Mince http://www.clker.com/clipart-10240.html Kůň http://www.clker.com/clipart-7001.html Kráva http://www.clker.com/clipart-cartoon-gnu.html Jehla http://www.clker.com/clipart-10193.html Ovce http://www.clker.com/clipart-3419.html Prase http://www.clker.com/clipart-9600.html VY_32_INOVACE_07_Pohádka II