ARCHITEKTONICKÉ SLOHY I. PRŮŽEZ ARCHITEKTONICKÝMI SLOHY PRAVĚK, STAROVĚK A STŘEDOVĚK

Nejstarší architektura Neolitická vesnice

Nejstarší architektura přelom 3. a 2. tisíciletí DOLMENY =dva kameny přepažené nasucho třetím ve 2. tisíciletí MENHIRY např. Alej menhirů v Carnaku (Francie)

Nejstarší architektura kol. roku 1800 př. Kr. - STONEHENGE (Velká Británie) kromlech kruhový půdorys o průměru 100 m tvoří balvany vážící přes 50 tun orientace stavby podle východu slunce v den letního slunovratu

Nejstarší architektura Druhy megalitických památek menhir aleje kromlech Svoboda, K.: Tajemné megality, Horizont, Praha, 1990, s. 14) dolmen

Architektura starověkého Egypta

Architektura starověkého Egypta Sakkára Džoserova stupňovitá pyramida šestistupňová hrobka s labyrintem chodeb a pohřební komorou za stavitele považován Imhotep základna 125 x115 m, vysoká 61 m

Architektura starověkého Egypta Gíza = nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova (Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

Architektura starověkého Egypta Gíza = nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova (Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

Architektura starověkého Egypta Gíza = nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova (Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

Architektura starověkého Egypta Karnak a Luxor obrovský komplex chrámů, který faraónové stavěli téměř 2000 let chrám boha Amóna (ve starověku pokryt zlatem a stříbrem) chrám v Luxoru v jižní části Vesetu x Karnak v části severní komplexy dříve spojeny alejí sfing v délce 40 km. okolo těchto chrámů leží pod vrstvami písku a nilského bahna starověké velkoměsto Weset (Théby,100tis. obyv.)

Architektura starověkého Egypta Údolí králů (u Karnaku) komplex skalních hrobů dnes známo 61 hrobů první hrob nechal vytvořit Thutmose I. v 16.stl. př. Kr Tutanchamonova hrobka H. Carter, 1922 téměř nevyloupený hrob s pokladem ne příliš významný panovník (vládl 9 let, zemřel v 18 letech) poklad zabírá v muzeu v Káhiře 12 sálů

Architektura starověkého Egypta Abu simbel relokaci a záchrana chrámů v Abú Simbelu (díky Velké asuánské přehradě) v letech 1964-1968 (42 milionů USD egyptská vláda a UNESCO) památky rozřezány na velké bloky (v průměru měly 20 tun) a převezeny na novou lokaci o 65 metrů výše a tam znovu sestaveny přesun považován za největší počin archeologického inženýrství v historii perličkou průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. - sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě

chrámové stavby na athénské Akropoli centrální chrám Parthenon Řecká architektura chrámové stavby na athénské Akropoli centrální chrám Parthenon

Řecká architektura dórský sloh Dórský stavební řád: vznikl kolem 7. století před naším letopočtem dórský sloup byl masivní a mohutný svou výzdobou však byl střízlivý a prostý 1 – tympanon, 14 – hlavice, 17 – sloup Héfaistův chrám v Athénách

Řecká architektura ionský sloh Iónský sloh se rozvíjel v 6. století před naším letopočtem hlavně v městských státech Malé Asie. Nejznámější památkou byl Artemidin chrám v Efezu, který byl jednou z nejmonumentálnějších staveb antiky. Měřil 120 metrů a jeho sloupy byly 18 metrů vysoké. V roce 356 našeho letopočtu byl chrám zapálen šílencem Hérostratem. Srovnání řádů dórského a ionského: vznosnější a zdobnější sloup štíhlejší patka u dórského chybí patka u ionského členitá a s volutami výskyt dórský: Peloponés, Itálie, Sicílie výskyt ionský: Malá Asie

Řekové postavili pět ze sedmi divů světa: SEDM DIVŮ SVĚTA Řekové postavili pět ze sedmi divů světa: Feidiův Zeus v Olympii (435 př. n. l.) Artemidin chrám v Efesu (550 př. Kr.) Mauzoleum v Halikarnassu (351 př. Kr.) Rhódský kolos (292-280 př. n. l. Maják na ostrově Faru (3. století př. Kr.) + pyramidy (2550 př. Kr.) Visuté zahrady Semiramidiny (600 př. n. l. )

Architektura antického Říma vyšli z řecké architektury a obohatili ji o nové stavební prvky směřování architektury k účelnosti (stavby cest, vodovody) objev betonu umožnil stavět rozsáhlejší stavby urbanistický plán měst - postavena podle jednotného vzoru s tvorbou centrálních fór, vodovodních rozvodů s ideou pravoúhlých ulic chrám vychází z řeckého - půdorys římských chrámu je od klasicky obdélníkového až po kruhový rozvinuli myšlenku baziliky = základ křesťanského chrámu zvláštností jsou tzv. vítězné oblouky, což jsou vlastně brány vybudované ke slavnostnímu vjezdu vracejících se vítězů

Architektura antického Říma chrámy

Architektura antického Říma oblouky (Konstantinův, Titův)

Architektura antického Říma Pantheon v Římě

Románská architektura Románský sloh v českých zemích ozývá se v něm latinské označení Říma – Roma kostelní stavby se podle prostorového uspořádání dělí na centrální a podélné: centrální = rotundy podélné kostely = jednolodní a vícelodní, zpočátku malé, nízké, s apsidou a bez věže po roce 1100 se tento typ stává prostornější: k vysoké lodi, často o dvou polích křížových kleneb oddělených pasem, přisedá nízká apsida a k západnímu průčelí se připojuje věž, někdy o stejné šířce jako loď

Znaky gotické architektury: Gotická architektura Znaky gotické architektury: lomený oblouk žebrová klenba opěrný systém vertikalita a štíhlost tvarů Lomený oblouk umožňuje užít stejně vysoké klenby nad prostorem o různé šíři, což je u půlkruhového románského oblouku vyloučeno. Tlaky kleneb, nyní slabších, protože je nesou žebra, směřují více šikmo dolů než do stran a dají se opěrným systémem podchytit natolik, že stěny mohou být méně silné a jsou stále více odhmotňovány zvětšujícími se okenními otvory, dělenými pruty a ve vrcholu geometrickými obrazci kružeb. Půdorysy románské a gotické etapy výstavby kostela

Okno katedrály ve Štrasburku Gotická architektura Lomený oblouk: Okno katedrály ve Štrasburku

Gotická architektura Gotická klenba s opěrným systémem je spolu s lomeným obloukem základním prvkem gotické architektury. Křížová klenba (základní typ) Šestidílná klenba

Vnější opěrný systém dómu v Miláně Gotická architektura Opěrný systém: Vnější opěrný systém dómu v Miláně

Vertikalita a štíhlost tvarů: Gotická architektura Vertikalita a štíhlost tvarů: