Vláda Jiřího z Poděbrad Autor: Karel Tomeš, Martin Vondráček
1část Na poč. r. 1458 se české království už poněkolikáté ocitlo na prahu panovnické krize. Česká šlechta musela hledat někoho ze svého středu. Volba padla na Jiříka z Poděbrad – vzdělaný, měl rozhled, rozuměl věcem veřejným. 2.3.1458 je po shodě mezi šlechtici zvolen českým králem a ujímá se vlády nad českými zeměmi a správy jejich oblastí. Zpočátku byl příznivě přijímán nejen v zahraničí, ale i papežem a nejvyšší papežskou kurií. Tento poměr se změnil, když papež prohlédl Jiříkovu nejvlastnější politiku – hl. domácí. Usiloval o náboženské porozumění v zemi a chtěl dále rozvíjet v umírněné podobě husitskou tradici, proto byl nazýván „husitský král“. Jiřík z Poděbrad se dostává pod palbu kritiky, je zásadním způsobem odmítnut papežem a k tomu v r. 1462 papež Pius II. (vlastním jménem Eleáš Silvius Picolominy) zruší basilejská kompaktáta a bohužel naši zemi za kralování Jiříka uvrhne do opětných a dlouho trvajících náboženských válek. Dochází k ničení kostelů, klášterů.
2část Do r. 1561 je neobsazeno pražské arcibiskupství a arcibiskupství litomyšlské natrvalo zaniká. Země je ničena zbytečnými válkami.
3část Pozitivní je, že se rozvíjejí některá města – Plzeň, České Budějovice a jihočeský Krumlov (stává se z něj "perla jižních Čech"). Na pražskou univerzitu se vracejí katoličtí studenti i mistři, přední místo zaujímá Hilvarius Litoměřický. Podstatné je, že od r. 1462 musí studenti přísahat na kalich.
4část Pro Jiříka tato situace v zemi vyvolá složité postavení. Věci doma se mu nedaří, proto se pokusí neúspěch vyrovnat aktivitami a úspěchy zahraničními.
5část Přichází s návrhem mírové unie evropských států, která by fungovala jako nástroj mírového života a spolupráce mezi národy. Tento návrh je nejprve předložen polskému a uherskému králi. Je uzavřena smlouva mezi Jiříkem z Poděbrad a francouzským králem Ludvíkem XI. České království tak o více než 500 let předešlo současné evropské trendy – byl to předobraz integrace k níž se dnes evropské národy propracovávají. Tento projekt nebyl realizován – stál proti němu papež, který si uvědomil, že pozice papežství v Evropě by byla oslabena. Papež začíná organizovat domácí katolické pány = jednota zelenohorská (podle Zelené hory u Nepomuka) – rozhodně hájí katolické pozice navazujíce na strakonickou jednotu, která zde vystupovala už v době Jiříkova správcování. Od dubna 1467 s nimi Jiřík vede boj, zatlačuje vojska pánů jednoty zelenohorské a zdálo se, že lehce opoziční situaci zvládne.
6část Na popud papeže od jara 1468 do boje vstoupí uherský král Matyáš Korvín. Začne dobývat Jiříkovu pozici, poráží jeho vojska a k uherskému katolicismu se přidává Plzeň a některá moravská města. Jiřík začne r. 1468 ustupovat. Na poč. r. 1469 Matyáš Korvín prohrává u Vilémova, je zatčen, musí složit zbraně – je to pouze dočasné. V květnu 1469 se nechá v Olomouci korunovat českým králem. V důsledku toho vznikají nové války a válečné úspěchy se střídají na straně Jiříkově a jeho nepřátel. Tento stav trvá do 22.3.1471, kdy Jiřík z Poděbrad umírá. České země se opět objeví před problémem nástupnictví.
Konec