Školy české a zahraniční připravil Vojtěch Žák

Úvod po r. 1989 – v ČR zvýšení zájmu o zahraniční školy Jsou lepší než naše? Zaostáváme za nimi? ! poznatky subjektivní, nesoustavné X spolehlivé, objektivní (evaluace čes. škol v mezinárodním porovnání) Potíž: Česká pedagogická věda po r. 1989 dostatečně podrobně neporovnala české a zahraniční školství (existuje pouze kniha Vzdělávání a školství ve světě (Průcha 1999))

Co porovnávat? struktura (architektura) školství fungování školství výsledky vzdělávání (produkty školství)

1.1 Struktura čes. školství ve srovnání se zahraničním Klasifikace ISCED = International Standard Classification of Education (vypracovalo UNESCO v 70. letech) ISCED 0 předškolní = preprimární stupeň … preprimary education ISCED 1 primární školství (1. – 5. r. ZŠ) … primary education ISCED 2 nižší střední školství … lower secondary education (6. – 9. r. ZŠ, NG) ISCED 3 vyšší střední školství ... upper secondary education (veškeré SŠ: G, SOŠ, OU) ISCED 4 postsekundární vzdělávání … postsecondary education (pomaturitní studium na JŠ atd.) ISCED 5 první stupeň terciárního vzd. … first stage of tertiary ed. (Mgr., Bc., VOŠ) ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzd. … second stage of tertiary ed. (Ph.D.) Obrázek s ISCED.

1.2 Porovnání struktury u nás se zahraničím obecně – struktura čes. školství podobná zahraničí odlišnosti na úrovni ISCED 2 – v ČR nemáme jednotné vzdělávání (po ukončení 5. nebo 7. r. ZŠ -> 8letá nebo 6letá G) - je to i v Německu a Rakousku X ve většině zemí záp. Evropy (i např. v Japonsku) se zavedlo a udržuje jednotné nižší střední školství - u nás bylo jednotné, ale už není - podle expertů OECD není opuštění jednotnosti veskrze pozitivní Diskuze možných pozitiv a negativ nejednotnosti. (viz Průchu 2002, s. 400 – 401 – Zpráva o národní politice ve vzdělávání – ČR, 1996)

1.3 Porovnání struktury u nás se zahraničím existence vyšších odborných škol - po r. 1992, náhražka za nástavbové (pomaturitní) studium - je jich asi 170 (r. 2002), zhruba 30 000 studentů (r. 2002) - většinou 3leté: marketing, IT, cestovní ruch, bankovnictví, soc. práce, umělecké, … - patří do ISCED 5 – terciární nevysokoškolské vzdělávání - mnohdy ti, kteří se neuměli nebo nechtěli dostat na VŠ, ale chtějí studovat - platí se školné - nejsou příliš zkoumány pedagogickou vědou X v zahraničí buď neexistují v rámci terc. vzd., jinde zahrnuty pod Bc. (podrobněji viz Průchu 2002, s. 401)

1.4 Porovnání struktury u nás se zahraničím celkově rozvolňování - dříve SŠ, pak VŠ a mezi nimi nic nebylo Míra vstupu do terciálního vzdělávání (1999) Země % mladých lidí v daném roce terc. vzd. neuniverzitní terc. vzd. univerzitní ČR 13 23 Německo 13 28 Švýcarsko 15 37 Itálie 1 40 Norsko 1 59 Slovensko 3 35 Švédsko 5 65 Japonsko 33 37 USA 14 45 v terc. vzd. neuniverzitním ČR jako v Německu, Švýcarsku v terc. vzd. univerzitním – skuhrání „máme málo vysokoškoláků“ – je to složitější otázka

1.5 Porovnání struktury u nás se zahraničím Otázky pro pedagogický výzkum: Zaručují VOŠ dostatečnou kvalifikaci pro své absolventy? (Uplatní se absolventi na trhu práce?) Nepřináší existence VOŠ inflaci osvědčení nebo celkové snížení úrovně dosažených kvalifikací?

Co se zkoumá ve vyučování? komunikace 2 Fungování škol Co se zkoumá ve vyučování? komunikace činnosti - viz Lze učit fyziku zajímavěji a lépe: Příručka pro učitele 2008, mimo jiné D. Mandíková, s. 64 - 66 klima

3.1 Mezinárodní srovnávání od r. 1991 – ČR členem IEA = International Association for the Evaluation of Educational Achievement TIMSS … třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání (ČR – 1995, 9letí a 13letí) PISA … mezinárodní výzkum čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti 15letých žáků (ČR – 2000, 2003 a 2006) - u nás zatím evaluovány vzdělávací výsledky v oblasti čtenářské gramotnosti matematiky přírodovědného vzd. ICT - podrobně J. Straková, ÚIV

3.2 Čtenářské dovednosti žáků ZŠ - čtenářské dovednosti = porozumění textu + operování s ním r. 1995, 32 zemí asi 2700 žáků 3. r. ZŠ (populace A) asi 2800 žáků 8. r. ZŠ (populace B) žáci z ČR zhruba na průměrné úrovni 3. r. ZŠ (populace A) – 14. místo z 32 8. r. ZŠ (populace B) – 17. místo z 32

3.3 Čtenářské dovednosti žáků ZŠ Průměrné skóry v testu čtenářské gramotnosti (populace B) Země celkové skóry v testu 1. Finsko 560 2. Francie 549 3. Švédsko 546 4. Nový Zéland 545 5. Maďarsko 536 17. ČR 520 18. Norsko 516 19. Finsko 515 20. Nizozemí 514 32. Botswana 330

3.4 Výsledky v matematice a přírodovědných předmětech u žáků ZŠ viz Průchu 2002, s. 371 viz Lze učit fyziku zajímavěji a lépe: Příručka pro učitele 2008, mimo jiné D. Mandíková, s. 68 - 70

3.5 Evaluace výstupů SŠ: program SET ÚIV – tzv. žebříček škol – 50 nebo 100 nejlepších podle vybraných ukazatelů – i vzd. výsledky úspěšnost absolventů SŠ v přijímačkách na VŠ náročnost maturity školou přidaná hodnota rozsah výuky cizích jazyků rozsah výuky IT úspěšnost studentů v olympiádách prestiž školy podle odborníků a studentů . . . procento uspokojeného zájmu o studium nedozvíme se, co se žáci naučili

3.6 Úroveň vzdělávacích výsledků českých škol ! výstupy škol nejsou vyhodnocovány porovnáním s tzv. evaluačními standardy, neexistují totiž standardy stanovující měřitelné výstupy vzdělávání je možné zjistit, jaké vědomosti a dovednosti mají žáci v jednotlivých předmětech ! naučili se žáci to, co se naučit měli? Nepochybný závěr: Mezi českými školami jsou – co do vzd. výsledků – významné rozdíly. Český školský systém není homogenní. dáno typem prostředí (vesnice X město) – rodina, vzdělání rodičů, … vybavení škol kvalita a stabilita učitelského sboru počet žáků na jednoho učitele značně kolísá (1,1 až 20,4 na SOŠ, 2,4 až 16,9 na G)

Literatura DVOŘÁK, L. a kol. Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příručka pro učitele. Praha: Matfyzpress, 2008. (vyjde v prosinci 2008) PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4.