Prezentace Konference kariérového poradenství Březen 2012 Výkonové vlastnosti Prezentace Konference kariérového poradenství Březen 2012

Tato prezentace vznikla v rámci projektu „Systém kariérového poradenství pro studenty vysokých škol v Plzeňském kraji“ (CZ.1.07/2.2.0/07.0214), který je realizován v letech 2009 - 2012. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociální fondu a státního rozpočtu České republiky.

Výkonové vlastnosti osobnosti - určují, jak úspěšně může osobnost vykonávat určitou činnost (vlohy, schopnosti, vědomosti, dovednosti a návyky) - schopnosti jsou psychické vlastnosti, které umožňují člověku naučit se různým činnostem a vykonávat je. Se schopnostmi úzce souvisejí vědomosti a dovednosti

Dělení schopností a) obecné – většina oborů praktické lidské činnosti (chůze, rovnováha, zrak, ...) b) zvláštní (specifické) – na základě obecných – týkají se jednoho nebo několika oborů Příklady druhů schopností: intelektové (důvtip, chápavost, bystrost, přizpůsobivost vůči změně (schopnost učit se a používat naučeného)) mezi intelektové schopnosti patří tvořivost (neboli kreativita), která představuje přístup k činnostem, který přináší nová, neotřelá, zajmavá řešení v různých variantách (McGaiver)

Dělení schopností Bariéry tvořivosti: funkční fixace bariéry v oblasti sociální příliš autoritativní vedení v rodině brání rozvoji tvořivosti netolerantní atmosféra posměch při neúspěchu celospolečenská atmosféra hraje velmi důležitou roli nepříznivý citový stav

Další schopnosti ovlivněno pružinami spojeny s vědomým „já“ (např. ctižádostivost, ješitnost, panovačnost = motivy) senzomotorické schopnosti (smyslově-pohybové): přiměřená koordinace pohybů a vjemů vlohy (dispozice) – biologicky zděděné (vrozené) předpoklady pro utváření schopností (jen za příznivých podmínek – tvoří jen potenciální základ) souhrn vloh nazýváme nadání vyšší nadání = talent mimořádně rozvinutý talent = genialita

Obecná inteligence - měření = IQ (inteligenční kvocient – hlásá úrovně některých rozumových schopností - měření míry, kvality, stupně vnímavosti, představivosti, pozornosti, eventuálně paměti a myšlení + jejich přesnost a hloubka - míra pružnosti se kterou se člověk vyrovná (vyzná se v) s novou situací, aniž by zbytečně plýtval energií a časem. Tyto schopnosti se neustále vyvíjejí (stoupají, ale i klesají)

Rysy osobnosti vytrvalost, houževnatost, družnost, pravdomluvnost, ... psychická vlastnost, která se projevuje určitým způsobem chování, jednání i prožívání vlastnosti bývají příznačné a relativně stálé Základní rysy osobnosti: extravarze (extraverze) – otevřenost introverze – samotářství, uzavřenost

Dominance - Submise Dominance – sklon vést Submise – sklon být veden Rozhodnost – x – nerozhodnost Sebeovládání – x – nedostatečné sebeovládání Krajní vyhraněnost stěžuje člověku přizpůsobovat se

Dynamické vlastnosti osobnosti - reakce lidí (pomalý a pohodlný – x – rychlý a vznětlivý) - má citový základ - vyjadřuje způsoby, jakými probíhá prožívání a zejména chování a jednání lidí - vyjádřeno individuální tempo člověka a jeho zvláštnosti dané: o celkovou pohyblivostí a rychlostí reakcí o stavem emoční pohotovosti o expresí citů navenek – jak výrazně se projevuje - relativně stálá složka osobnosti (vlastnosti jsou vrozené) - rozvíjejí se v nejranějším dětství o obtížno pak dosáhnout vlastnosti opačné - vlastnosti temperamentu závisí na stavu vyšší nervové činnosti a na funkci žláz s vyšší sekrecí (endokrynní) - největší změny v oblasti dospívání a stárnutí

Temperament Projevy temperamentu: - pamalost – x – hbitost; zbrklost, trudomyslnost, lehkomyslnost, náladovost, ostýchavost, útočnost, vytrvalost, ... Hyppocrates (460 – 360 př. n. l.) povšiml si vlastností temperamentu se stavbou těla. Rozdělil lidi do čtyř skupin: sangvinik flegmatik cholerik melancholik

Temperament Psychokosmická typologie (Carl Gustav Jung) - švýcarský psychiatr, psycholog, filosof - vychází ze vztahu člověka ke světu: a) extrovert – otevřený pro svět (je schopen více příjmat z okolí; je společenský, přístupný, aktivní) b) introvert – pro svět uzavřený (pohroužený do sebe, plachý, nejistý, málo průbojný)

Temperament Psychokosmická typologie (Carl Gustav Jung) - švýcarský psychiatr, psycholog, filosof - vychází ze vztahu člověka ke světu: a) extrovert – otevřený pro svět (je schopen více příjmat z okolí; je společenský, přístupný, aktivní) b) introvert – pro svět uzavřený (pohroužený do sebe, plachý, nejistý, málo průbojný)

Vztahově-postojové vlastnosti Vztahově-postojové vlastnosti osobnosti Hodnotová orientace osobnosti: - systém hodnot, kterým osobnost dává přednost; kterými se osobnost řídí ve svém jednání a chování; při utváření vztahu ke skutečnosti a) citové vztahy: o intenzita citových vztahů o ztráta citových vztahů (odcizení) b) postoje: o do určité míry předurčují povahu chování jednotlivce o vyhraněná a trvalá tendence jednat v určité situaci určitým způsobem o projev v praxi pozitivním – x – negativním vztahem (reakcí) c) předsudky: o nekritické přejímání postojí jiných lidí d) přesvědčení: o dospívá individuálně – svojí vlastní zkušeností o osobní zkušenost je hrozně důležitá e) charakter: o takový soubor duševních vlastností, které z něho vytváření určitou jednotící složku osobnosti

Volní rysy charakteru = cílevědomost, samostatnost, rozhodnost, sebekázeň, ... a. tvoří jádro charakteru b. záležitost výchovy a sebevýchovy c. „štěstí je lidská vlastnost“ Ideály (vnitřní životní cíle): - obsahuje určitou dokonalost – subjektivní - každý má ideály

Volní rysy charakteru Seberegulační vlastnosti osobnosti = sebeuvědomění o způsob, první předpoklad seberegulace. Člověk se prožívá, jako předmět své činnosti - sebepoznání - v rámci sociální interakce člověka s ostatními - autoregulace o bez objektivního sebepoznání nemůže existovat účinná autoregulace Svědomí: o forma prožívání morálního hodnocení vlastních činů, motivů a cílů o vymezuje člověku hranice, co je možné dělat a co se nesmí o jedinec je musí přijmout o obsah svědomí je různý