M11: Duševní a průmyslové vlastnictví a jeho ochrana předkládá: Ing. Jan Görig patentový a známkový zástupce Ing. Dana Kreizlová ředitelka CTT, patentový a známkový zástupce Ing. Jarmila Strážnická asistent patentového zástupce Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Kategorie duševního vlastnictví – podle [1]

Vznik práva k duševnímu vlastnictví – podle [1] AUTORSKOPRÁVNÍ OCHRANA neformálně žádná registrace okamžikem vyjádření v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě není vázáno na konkrétní předmět, jímž je dílo vyjádřeno PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA formální registrační princip zápis užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek do rejstříku udělení patentu

Platnost práv k duševnímu vlastnictví – podle [1] AUTORSKOPRÁVNÍ OCHRANA platnost není podmíněna úhradou udržovacích poplatků po dobu života autora a 70 let po jeho smrti PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA platnost je podmíněna úhradou správních poplatků platí se pouze u průmyslových práv zaregistr./udělených užitný vzor max. 10 let (4 + 3 + 3) průmyslových vzor max. 25 let (5 + 5 + 5 + 5 + 5) patent max. 20 let (každý rok udržovací poplatky) ochranná známky – každých 10 let obnova (platnost neomezená)

Průmyslově právní ochrana – podle [2] CO lze chránit ? = předměty průmyslově právní ochrany - originální (nová) technická i netechnická tvůrčí řešení stejně tak označení (jejich užívání pro výrobky/služby) X Průmyslově právní ochrana je - vázána na vyřízení - časově omezená - zpoplatněná

OTÁZKY spojené s průmyslově právní ochranou - podle [2] PROČ chránit? - smysl PPO – získání monopolu – výhoda na trhu x nutnost vyřízení (získání práva), náklady za tyto kroky a investice – očekávaný zisk účinek PPO – především preventivní – závisí na: *přístupu a respektu k PPO v dané zemi *přístupu a respektu k ekonomické síle majitele ▬►uplatnění PPO = prostředky na: - získání - udržování - sledování porušování (!) - soudní vymáhání práv(!!)

OTÁZKY spojené s průmyslově právní ochranou - podle [2] KDE chránit? - princip teritoriality – na určitém území x podle rozsahu území – příslušné náklady ▬►selekce – pouze tam, kde je tržní zájem za tyto kroky a investice – očekávaný ZISK ZISK – z využití přímého – vlastní výrobní činnost - z využití nepřímého – poskytnutí licence důsledek – územní rozsah se volí tak, aby ekonomická bilance byla pozitivní – více než návratnost nákladů

OTÁZKY spojené s průmyslově právní ochranou - podle [2] ČÍM chránit? Forma ochrany – druhy ochranných dokumentů: * PATENT a/nebo * UŽITNÝ VZOR * PRŮMYSLOVÝ VZOR * OCHRANNÁ ZNÁMKA * Ostatní (TOPOGRAFIE, MIKROORGANISMY… POZOR ! „patent na užitný vzor“, „patent na průmyslový vzor“, „patent na ochrannou známku“ – NEEXISTUJE, EXISTUJE jen „patent“ jako forma ochrany technického řešení

OTÁZKY spojené s průmyslově právní ochranou - podle [2] KDO? - primárně si může chránit ten, kdo řešení vytvořil X tento obecný princip má svá omezení – za určitých podmínek přechází právo chránit si nové řešení na zaměstnavatele (= pojednáno v jiné části této prezentace) + původci tím současně vzniká nárok na odměnu i když nebude původce sám majitelem, je nezbytná jeho spolupráce při vyřízení PPO – příprava věcných podkladů ▬►původce vždy potřebuje mít orientaci a návod, jak postupovat při přípravě věcných podkladů:

OTÁZKY spojené s průmyslově právní ochranou - podle [2] JAK chránit které předměty PPO? = jaké rysy převládají: tvůrčí řešení technické lze chránit : 1) PATENTEM 2) UŽITNÝM VZOREM tvůrčí řešení netechnické jiné než vzhledové lze chránit obtížně, za jistých podmínek a okolností (software) tvůrčí řešení vzhledové lze chránit PRŮMYSLOVÝM VZOREM označení výrobků/služeb lze chránit OCHRANNOU ZNÁMKOU ▬► Pokud není jednoznačné, kam spadá posuzované nové řešení, lze volit i kombinace některých forem ochrany.

Průmyslově právní ochrana – patent PATENT = technické řešení, světová novost - zkoumá se x řízení trvá relativně dlouho a náklady vysoké x jako jediný z ochranných dokumentů má roční udržovací poplatky*) + vysoká míra právní jistoty – úřad prozkoumal splnění podmínek + rozsah ochrany dán slovní formulací – širší - ▬► možnost určitého zobecnění POZOR NA OTÁZKU !„ „Patent platí 20 let?“ – neplatí třeba vůbec, i kdyby výsledek řízení o přihlášce byl kladný, pokud není včas zaplacen první balíček udržovacích poplatků. __________________________________________________________________________

Průmyslově právní ochrana – užitný vzor UŽITNÝ VZOR= technické řešení, světová novost - + NEzkoumá se + řízení rychlé (cca 3 měsíce), náklady nízké + nemá roční udržovací poplatky + rozsah ochrany dán slovní formulací – širší - ▬► možnost určitého zobecnění x nižší míra právní jistoty oproti patentu – úřad NEprozkoumal splnění podmínek x nelze chránit postup/způsob/technologii x kratší doba možné platnosti – max. 10 let POZOR NA OTÁZKU ! „Pro užitný vzor stačí novost v ČR?“ NE ! I zde je požadavek novosti světové !

Průmyslově právní ochrana – požadavek vynálezeckého kroku - podle [2] PATENTY a UŽITNÉ VZORY

Průmyslově právní ochrana – průmyslový vzor [2] PRŮMYSLOVÝ VZOR= vzhledové řešení, (světová) novost - zkoumá se + řízení 6 - 9 měsíců, náklady nízké + nemá roční udržovací poplatky + může platit až 25 let (5 x 5 let) x předměty ochrany dány vyobrazením – = konkrétní ▬► nemožnost zobecnění x protože nechrání nic dalšího, než co je přímo vyobrazeno, každou viditelnou změnou lze ochranu obejít x nelze zahrnout technické aspekty, i když jsou na výrobku přítomny (žádný slovní komentář)

Průmyslově právní ochrana – ochranná známka [2] OCHRANNÁ ZNÁMKA= označení výrobků/služeb na trhu – komerční záležitost + řízení 6 - 12 měsíců, náklady relativně nízké + nemá roční udržovací poplatky + může platit neomezeně (X x 10 let) x předmět ochrany – označení – vázán na dané výrobky/služby ▬► nemožnost zobecnění x dodatečně nelze rozšiřovat daný seznam výrobků/služeb ani měnit jednou dané označení

CESTA k ochraně průmyslových práv v ČESKÉ REPUBLICE - podle [2] Podání přihlášky (vynálezu, užitného vzoru, průmyslového vzoru, ochranné známky) na ÚPV = Úřad průmyslového vlastnictví ČR řízení o přihlášce získání /nezískání ochranného dokumentu. (při nezískání se vložené náklady nevrací) Riziko nelze úplně odstranit, zmenší se předběžným zmapováním možností a šancí. Při řízení před ÚPV ČR je využívána možnost zastoupení přihlašovatele registrovaným patentovým zástupcem.

STRUKTURA NÁKLADŮ na zajištění průmyslově právní ochrany - podle [2] náklady na přípravu a podání přihlášky (HZ, SP) náklady na obhajobu během řízení (HZ, SP) náklady na udržování/obnovu získaného práva (HZ, SP). Jednotlivé kroky – dvě složky nákladů: honorář zástupce (HZ) správní poplatky (SP). Lhůty pro jednotlivé kroky – při nedodržení SP dvojnásobný (nebo hrozí úplná ztráta možnosti získat průmyslové právo).

Průmyslově právní ochrana – zahraničí - podle [2] OCHRANA průmyslových práv v ZAHRANIČÍ: Postupná (klasický model) – odvozená z výchozí prioritní přihlášky – nejpozději do 1 roku od jejího podání (technické řešení) je možno podat jakoukoliv navazující přihlášku do jiné země/zemí *) Současná (moderní cesta) – plošná pro celé území EU najednou – ale tato možnost je nyní k dispozici jen pro - průmyslové vzory Společenství (CD) a - ochranné známky Společenství (CTM). Plošná ochrana patentů pro EU analogickým způsobem je zatím v jednání, nebyla dosud uvedena v platnost.

Zahraniční patentová ochrana - PCT - podle [2] OCHRANA PATENTŮ V ZAHRANIČÍ Jestliže před uplynutím prioritní lhůty jednoho roku od podání národní (české) přihlášky není dostatečně vyjasněno teritorium budoucího patentu mimo dosah Evropského patentu (zejména potenciální tržní zájmy v USA, Japonsku…), je možno prodloužit lhůtu k rozhodování o vstupu do těchto států podáním tzv. mezinárodní přihlášky PCT o dalších 18 měsíců. Přihláška PCT nevede sama o sobě k udělení žádného patentu, znamená náklady navíc, placené jen za prodloužení lhůty k rozhodování o zemích mimo EP !!!

Průběh řízení o PCT - podle [3]

Zahraniční patentová ochrana – Evropský patent - podle [2] OCHRANA PATENTŮ V ZAHRANIČÍ: jednotlivé národní přihlášky, oddělená řízení o nich x náročné, zdlouhavé, nákladné (vhodné pro 1 – 2 státy) přihláška Evropského patentu – jedno řízení před EPO až do udělení EP – výhoda + potom validace a udržování v jednotlivých vybraných státech – další náklady dle počtu států – EP je nákladná záležitost, ale jednoznačně výhodnější než cesta národních přihlášek – vyplatí se od počtu 3 – 4 států POZOR ! Evropský patent není společným patentem Evropské unie. (platí jen ve vybraných zemích – dáno validací a udržováním)

Průběh řízení o Evropském patentu - podle [3]

Finanční náklady na Evropský patent - podle [3]

Ochrana užitných vzorů v zahraničí – podle [2] pouze jednotlivé národní přihlášky, oddělená řízení o nich – x náklady x formu ochrany užitným vzorem nemají všechny státy x nemá stejnou váhu u konkurence jako patent V souvislosti s průmyslově právní ochranou technického řešení v zahraničí (více států) se doporučuje cesta patentu.

Finanční náklady na zahraniční užitný vzor – podle [3] Správní poplatky za užitné vzory v některých zemích: Francie 35 EUR Maďarsko 16 EUR Německo 40 EUR Polsko 123 EUR Rakousko 43 EUR Slovensko 18 EUR Španělsko 83 EUR

Mezinárodní porovnání nákladů na PPO – podle [2]

Literatura STRÁŽNICKÁ,J.: Hlavní rozdíly mezi autorskoprávní a průmyslově právní ochranou, interní postupy na UTB, komercializace, UTB, Zlín, 2010 KREIZLOVÁ,D.: Problematika průmyslově právní ochrany v ČR a v zahraničí, ,UTB, Zlín, 2010 ČADA,K.: Ochrana výsledků výzkumu u nás a v zahraničí, Seminář UTB, Zlín, 2011