Biochemie I 2011/2012 Makromolekuly buňky František Škanta.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Aminokyseliny.
Advertisements

Struktura sacharidů - testík na procvičení –
Bílkoviny Proteiny SŠZePř Rožnov p. R PaedDr
RISKUJ ! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
S A C H A R I D Y IV. Monosacharidy PaedDr. Jiřina Ustohalová
PaedDr. Jiřina Ustohalová
SACHARIDY. tvoří většinu přírodních organických látek na Zemi jejich molekuly se skládají z atomů uhlíku, vodíku a kyslíku slouží jako energetický zdroj.
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
OLIGOSACHARIDY A POLYSACHARIDY
aminokyseliny a proteiny
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Chemická stavba buněk Září 2009.
Peptidy.
Chemické složení organismů
Biologie buňky chemické složení.
Vlastnosti živých organizmů (Chemické složení)
biomembrány a membránový transport
Cukry (sacharidy, glycidy) - Jsou to nejrozšířenější organické látky, tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi. Funkce: zásobní látky v organismu.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_02.
Zpracoval Martin Zeman 5.C
Opakování sacharidy, tuky, bílkoviny
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Sacharidy.
Mgr. Ivana Blažíčková Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Tyršova 446 EU-ICT-Ch-9-04.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_09.
Nutný úvod do histologie
Aminokyseliny.
Chemická stavba bílkovin
Sloučeniny v organismech
BÍLKOVINY I Aminokyseliny
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_08.
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
BÍLKOVINY Proteiny.
BÍLKOVINY (AMINOKYSELINY)
Bílkoviny a jejich metabolismus. Charakteristika Makromolekulární látky biopolymery Makromolekulární látky biopolymery Stavební jednotkou jsou  - AMK:
Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: červen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací.
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Cukry Alice Skoumalová.
Monosacharidy Hexosy Fischerovy vzorce D - galaktosa D - glukosa 2 4
Čtyři hlavní skupiny organických molekul v buňkách
Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento.
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
Sacharidy Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
SACHARIDY - nejrozšířenější přírodní látky přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách - jejich molekuly se skládají z atomů C,H a O.
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Bílkoviny.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Bílkoviny-Proteiny Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
BÍLKOVINY. DEFINICE Odborně proteiny, z řeckého PROTEIN=PRVNÍ. Jsou to přírodní makromolekulární látky vznikající z aminokyselin. Obsahují vázané atomy.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Chemické složení buňky a organismů.
1 PROTEINY © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
Bílkoviny - aminokyseliny. Složení bílkovin -aminokyseliny – stavební kameny bílkovin Známo asi 300 druhů Proteinogenních 20, jsou řady L–α –AK Pozn.
Z LEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VÝUKU TECHNICKÝCH OBORŮ A ŘEMESEL Š VEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ P ROSTĚJOV REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.1.26/
Proteiny Bílkoviny. Bílkoviny jsou makromolekulární přírodní látky složené ze sta a více molekul aminokyselin. Při tvorbě bílkovin se aminokyseliny peptidickou.
Cukry Alice Skoumalová.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Buňka  organismy Látkové složení.
Sacharidy Doc. Mgr. Martin Modrianský, Ph.D.
α- aminokyseliny a bílkoviny
Sacharidy – obecný přehled
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Chemická struktura aminokyselin
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
SACHARIDY.
Milada Teplá, KUDCH, PřF UK v Praze
Lékařská chemie Aminokyseliny.
Bílkoviny.
BÍLKOVINY=PROTEINY.
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Biochemie I 2011/2012 Makromolekuly buňky František Škanta

Makromolekuly buňky Cukry Tuky Bílkoviny

Makromolekuly buňky Cukry Tuky Bílkoviny

Cukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy

Ketotriosa a aldotriosy

Stereoizomerie cukrů D- a L- izomery Epimery a  anomery

Stereoizomerie cukrů D- a L- izomery Epimery a  anomery

významné jsou D-monosacharidy zrcadlo D- a L- izomery = zrcadlové obrazy (enantiomery) významné jsou D-monosacharidy

Stereoizomerie cukrů D- a L- izomery Epimery a  anomery

Stereoizomerie cukrů D- a L- izomery Epimery a  anomery

= izomery cukrů lišící se polohou pouze jedné –OH skupiny Epimery = izomery cukrů lišící se polohou pouze jedné –OH skupiny Man = 2-epimer Glc Gal = 4-epimer Glc 10

Stereoizomerie cukrů D- a L- izomery Epimery a  anomery

Stereoizomerie cukrů D- a L- izomery Epimery a  anomery

(optická otáčivost anomerů se liší) -D-Glc  a  anomery pouze cyklické formy -/-OH = anomerní (poloacetalová) hydroxylová skupina při rozpouštění cukru ve vodě se ustanovuje rovnováha mezi anomery = mutarotace (optická otáčivost anomerů se liší) -D-Glc -D-Glc

V roztoku převládají monosacharidy cukrů v cyklické formě. Aldehydy tvoří poloacetalové, ketony poloketalové.

Stereoizomerie cukrů D- a L- izomery Epimery a  anomery

Monosacharidy

D-Aldosy – se třemi až šesti uhlíky

20

D-Ketosy se třemi až šesti uhlíky

Disacharidy

Volný anomerní (= poloacetalový) hydroxyl  redukční účinky -Glc(1→4)Glc -Gal(1→4)Glc -Glc(1→2)- Fru

Polysacharidy Homopolysacharidy Heteropolysacharidy

Polysacharidy Homopolysacharidy Heteropolysacharidy

30

Polysacharidy Homopolysacharidy Heteropolysacharidy

Polysacharidy Homopolysacharidy Heteropolysacharidy

Agarósa a agar

Glykosaminoglykany

Glykosaminoglykany – aniontové polysacharidy Opakující se disacharidové jednotky obsahující glukosamin nebo galaktosamin. Vazbou na proteiny tvoří proteoglykany.

Heteroglykosidy

Pektiny 300 až 1000 jednotek kyseliny galakturonové a jejího methylesteru spojených vazbou 1α→4

Funkce cukrů v organismu: krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza) zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny) stavební materiál (celulóza, chitin) složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

Funkce cukrů v organismu: krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza) zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny) stavební materiál (celulóza, chitin) složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

Funkce cukrů v organismu: krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza) zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny) stavební materiál (celulóza, chitin) složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK) 40

Funkce cukrů v organismu: krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza) zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny) stavební materiál (celulóza, chitin) složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

Funkce cukrů v organismu: krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza) zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny) stavební materiál (celulóza, chitin) složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

Cukr jako složka jiných biomolekul Koenzym A

Glykoproteiny Glykosidové vazby mezi proteiny a sacharidy Glykoproteiny Glykosidové vazby mezi proteiny a sacharidy. Vazby přes Asn (N-glykosidy), vazby přes Thr nebo Ser (O-glykosidy). GlcNAc = N-acetylglukosamin. Obecně: N-glykosylace začíná v ER a pokračuje v Golgiho komplexu. O-Glykosylace probíhá pouze v Golgiho komplexu.

Makromolekuly buňky Cukry Tuky Bílkoviny

Makromolekuly buňky Cukry Tuky Bílkoviny

Tuky Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Esterifikace Zásobní Strukturní

Tuky Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Esterifikace Zásobní Strukturní

Tuky Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Esterifikace Zásobní Strukturní

Syntéza triacylglycerolu 50

STRUKTURA LIPIDŮ

Značení uhlíkových atomů mastných kyselin

Mastné kyseliny – nositelky hydrofobních vlastností

Mastné kyseliny

Tuky Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Esterifikace Zásobní Strukturní

Tuky Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Esterifikace Zásobní Strukturní

Tuky Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Esterifikace Zásobní Strukturní

Tuky Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.) Esterifikace Zásobní Strukturní

Tři typy membránových lipidů Fosfolipidy Glykolipidy Cholesterol Fosfolipidy sestávají ze čtyř složek: mastné kyseliny, glycerol – základ na který se váží mastné kyseliny, fosfát a na něj vázaný alkohol. Kromě glycerolu se jako základ může uplatňovat alkohol sfingosin. Fosfolipidy odvozené od glycerolu se nazývají fosfoglyceridy. Fosfoglyceridy obsahují glycerol na který jsou vázány dvě mastné kyseliny a fosforylovaný alkohol.

Schematická struktura fosfolipidu 60

Alkoholy, které se váží esterovou vazbou na fosfatidát

Struktura sfingosinu a sfingomyelinu

Glykolipidy - sacharidy obsahující lipidy Glykolipidy jsou odvozeny od sfingosinu, jehož aminoskupina je acylována jako ve sfingomyelinu mastnou kyselinou. Na rozdíl od sfingomyelinu je na hydroxylu sfingosinu vázán sacharid.

Cholesterol Cholesterol je lipid na bázi steroidního skeletu – steranu. V membránách je cholesterol orientován rovnoběžně se řetězci mastných kyselin. Je až 25 % součástí membránových lipidů nervových buněk, ale je nepřítomen v intracelulárních membránách. Cholesterol neobsahují prokaryotní membrány.

Funkce v organismu

Funkce v organismu Struktura membrán (fosfolipidy) Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly) Vitaminy, hormony, signální molekuly Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Funkce v organismu Struktura membrán (fosfolipidy) Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly) Vitaminy, hormony, signální molekuly Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Strukturní lipidy v plasmatické membráně savčí buňky

Propustnost membrán Které typy molekul mohou procházet volně přes membránu ? A které ne ?

70

Funkce v organismu Struktura membrán (fosfolipidy) Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly) Vitaminy, hormony, signální molekuly Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Funkce v organismu Struktura membrán (fosfolipidy) Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly) Vitaminy, hormony, signální molekuly Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Funkce v organismu Struktura membrán (fosfolipidy) Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly) Vitaminy, hormony, signální molekuly Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Makromolekuly buňky Cukry Tuky Bílkoviny

Makromolekuly buňky Cukry Tuky Bílkoviny

Základní struktura α-aminokyselin.

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Rozdělení aminokyselin podle vlastností vedlejšího řetězce Nepolární řetězec glycin, alanin, valin, leucin, izoleucin, prolin, fenylalanin. Polární řetězec -OH, -SH, -CONH2 nebo heterocyklus tyrosin, tryptofan, serin, threonin, cystein, methionin, asparagin a glutamin Kyselé dikarboxylové kyselina asparagová a glutamová. Zásadité - více než jedna aminová skupina lysin, arginin, histidin

Rozdělení aminokyselin podle funkce v metabolismu Esenciální aminokyseliny aminokyseliny s rozvětvenými řetězci valin, leucin, izoleucin, methionin aminokyseliny s aromatickým cyklem tryptofan, fenylalanin, tyrosin Glukogenní a ketogenní aminokyseliny Glukogenní (vznik glukózy) alanin, asparagová k. asparagin, glutamová k., glutamin a prolin Ketogenní (vznik MK) leucin 80

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Peptidická vazba

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Ionizační stavy aminokyselin jako funkce pH

Určení pK1, pK2 a pI alaninu pI = pK1 + pK2 / 2 (izoelektrický bod, pI = 6, 11 )

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech 90

Třírozměrná struktura aminokyseliny Aminokyseliny, izomery L a D

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Aromatické aminokyseliny absorbují světlo v UV oblasti

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Bílkoviny Stavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba) Chemické a fyzikální vlastnosti amfolity optická aktivita a izomerie absorbce světla v UV oblasti rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Terciární struktura fibrilární globulární

Bílkoviny Funkce v organismu

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin) 100

Keratin Kolagen Fibroin

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Hemoglobin Aktin Myosin

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin) 106

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin) 107

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin) 108

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin) 109

Bílkoviny Funkce v organismu: Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin) Zajišťující pohyb (aktin, myosin) Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...) Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...) Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin) 110 110

Struktura bílkovin Primární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Struktura bílkovin Primární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Struktura bílkovin Primární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Sekundární struktura Beta-skládaný list Alfa-helix

Struktura bílkovin Primární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Struktura bílkovin Primární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Struktura bílkovin Primární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Struktura bílkovin Primární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Kvarterní struktura Molekula hemoglobinu složená ze čtyř podjednotek 120

Biosyntéza bílkovin

Centrální dogma molekulární biologie

Proteosyntéza