Platónská a archimédovská tělesa

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Přednáška 10 Určitý integrál
Advertisements

Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Objemy a povrchy těles Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Průsečík přímky a roviny
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Sestrojení úhlu o velikosti 60° pomocí kružítka.
VÝPOČTY POVRCHŮ A OBJEMŮ TĚLES. UŽITÍ GON. FUNKCÍ
„Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“.
Kolmé hranoly – rozdělení, vlastnosti, síť
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 07 Průběh funkce Matematika II. KIG / 1MAT2.
Nepravidelné mnohoúhelníky
U3V Matematika Semestr 1 Trápení s nekonečnem Přednáška 04
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Přednáška 12 Diferenciální rovnice
59. ročník MO Soustředění řešitelů Kategorie A
Jehlan povrch a objem.
Osově souměrné útvary Narýsuj čtverec A'B'C'D' osově souměrný se čtvercem ABCD podle osy o, která prochází body A, C. Osa souměrnosti o prochází body A,
Platónova tělesa.
Mnohostěny Prof. RNDr. Josef Molnár, CSc., PřF UP v Olomouci Univerzita třetího věku.
ARCHIMÉDOVSKÁ TĚLESA.
Stereometrie Řezy hranolu I VY_32_INOVACE_M3r0108 Mgr. Jakub Němec.
V. Řešení úloh v testech Scio z matematiky
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
Pythagorova věta užití v prostoru
DPS 2008 Didaktika matematiky
Matematika Povrchy těles.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Objemy a povrchy těles základní přehled vlastností a vztahů
Platón, 427 – 347 př. n. l. Platónovým tělesem (pravidelným mnohostěnem, PT) nazveme konvexní mnohostěn ohraničený shodnými pravidelnými konvexními rovinnými.
Matematika II. KIG / 1MAT2 Přednáška 08
Přednáška 01 Zlatý poměr Začínáme u starých Řeků
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Autor: Mgr. Lenka Šedová
Vzdělávací obor: Matematika
Mgr. Ladislava Paterová
Za předpokladu použití psacích potřeb.
* Tělesa Matematika – 6. ročník *.
(pravidelné mnohostěny)
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Přednáška 02 Počítání harmonie Učíme se opět od starých Řeků
Digitální učební materiál
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, OLOMOUC tel.: , ; fax:
Autor: Mgr. Jana Pavlůsková
MNOHOSTĚNY Ohraničená část prostoru, jejíž hranici tvoří konečný počet mnohoúhelníků. Názvy: vrchol, hrana, stěna Konvexní mnohostěn Nekonvexní mnohostěn.
Barvení grafů Platónská tělesa
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Prezentace – Matematika
Aritmetická posloupnost (3.část)
Název školy: Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Tělesa Užití goniometrických funkcí
Didaktika matematiky – KAG/MDIM7
Pravidelný n-boký hranol - příklady
Platónova tělesa.
Matematika pro 9. ročník Jehlany – příklady – 1. Jehlan Vypočítejte objem pravidelného čtyřbokého jehlanu na obrázku (vyjádřete pomocí odmocnin).
JEHLAN Popis, povrch, objem. JEHLAN Popis, povrch, objem.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alena Čechová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
J e h l a n Popis tělesa Výpočet povrchu Výpočet objemu
Matematika pro 9. ročník Jehlany – příklady – 2. Jehlan Vypočítejte objem pravidelného trojbokého jehlanu vysokého 5 cm, s podstavnou hranou 6 cm (vyjádřete.
Autor: Mgr. Radek Martinák Jehlan – popis, povrch, objem Elektronické učební materiály - II. stupeň Matematika.
Hranol Základní škola a Mateřská škola
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
Dotkněte se inovací CZ.1.07/1.3.00/
Matematika Komolý jehlan
Matematika pro 9. ročník Povrch jehlanu.
MATEMATIKA Objem a povrch hranolu 1.
Sestrojení úhlu o velikosti 60° pomocí kružítka.
Autor: Mgr. Jana Pavlůsková
POVRCH A OBJEM KRYCHLE A KVÁDRU
AUTOR: Mgr. Marcela Šašková NÁZEV: VY_32_INOVACE_4B_01
Transkript prezentace:

Platónská a archimédovská tělesa U3V Matematika Semestr 1 Přednáška 03 Platónská a archimédovská tělesa A zase jsme u starých Řeků jiri.cihlar@ujep.cz

Jaké problémy si vybereme pro tuto přednášku? Odvodíme tzv. Eulerovu větu, což je vztah mezi počty vrcholů, stěn a hran jednoduchých těles. Pomocí Eulerovy věty se naučíme konstruovat modely pravidelných a „skoropravidelných“ těles.

Vyvození Eulerovy věty

Úvodní experimenty Budeme si představovat n-boké jehlany a hranoly. Cílem bude zjistit, kolik mají vrcholů, stěn a hran. Označíme si: počet vrcholů V, počet stěn S a počet hran H. hranol-n.fig sít-jehlan.fig Víme, jaká tělesa se nazývají antihranoly? Jaké je pro ně V, S a H? Dokážeme naše úvahy zobecnit?

Co nám říká Eulerova věta? Nechť je dáno libovolné jednoduché těleso. Počet jeho vrcholů označme V, počet jeho stěn označme S, a počet jeho hran označme H. Tato tři čísla spolu souvisejí vztahem, který se nazývá Eulerova věta. V + S = H + 2

Další ověřování Eulerovy věty Tvrzení Eulerovy věty V + S = H + 2 můžeme ověřovat i na dalších tělesech. Podstatné je též ukázat, že u některých těles Eulerova věta neplatí.

Platónská tělesa

Jaká tělesa budeme nazývat platónská? Definice: Povrch těchto těles se skládá z navzájem shodných pravidelných n-úhelníků. V každém vrcholu tělesa se stýká stejný počet těchto n-úhelníků.

Kolik je všech platónských těles? Jak velké jsou vnitřní úhly v pravidelném n-úhelníku? Proč je jen pět platónských těles? V jednom vrcholu se tedy mohou stýkat: 3 rovnostranné trojúhelníky (anebo 4 anebo 5), 3 čtverce, nebo 3 pravidelné pětiúhelníky.

Jak konstruovat platónská tělesa? Představme si, že stavíme model platónského tělesa, kde se v každém vrcholu stýká pět rovnostranných trojúhelníků. Složíme ho z S „rozpojených“ trojúhelníků (S je neznámé): Kolik mají tyto trojúhelníky vrcholů? Kolik vrcholů těchto trojúhelníků se při lepení modelu spojí do jednoho vrcholu tělesa? Jak vyjádříme počet vrcholů V? Kolik mají tyto trojúhelníky stran? Kolik stran těchto trojúhelníků se při lepení modelu spojí do jedné hrany tělesa? Jak vyjádříme počet hran H?

Co dostaneme dosazením do Eulerovy věty? Počet vrcholů V a počet hran H jsme vyjádřili těmito vztahy: Toto těleso se nazývá pravidelný dvacetistěn. Má 20 stěn, 12 vrcholů a 30 hran.

Přehled platónských těles Název tělesa V S H pravidelný čtyřstěn 4 6 pravidelný šestistěn (krychle) 8 12 pravidelný osmistěn pravidelný dvanáctistěn 20 30 pravidelný dvacetistěn Že existuje pouze pět platónských těles věděl již Eukleides.

Archimédovská tělesa

Jaká tělesa budeme nazývat archimédovská? Definice: Povrch těchto těles se skládá z několika typů pravidelných n-úhelníků. V každém vrcholu tělesa se stýká stejná konfigurace těchto n-úhelníků.

Vznik některých archimédovských těles Některá archimédovská tělesa můžeme vytvořit z platónských těles tak, že použijeme metodu „ořezávání vrcholů“. Ukažme si tuto metodu na krychli: 1 2

Co vznikne ořezáním dvacetistěnu? Jaká ploška vznikne uříznutím každého vrcholu? (Stýká se tam pět trojúhelníků.) Jaký mnohoúhelník vznikne z každé trojúhelníkové stěny dvacetistěnu, když uřízneme všechny vrcholy? Kolik a jakých má vzniklé těleso stěn? 12 pětiúhelníků a 20 šestiúhelníků, celkem 32 Kolik má nové těleso vrcholů? 12 . 5 = 60 Kolik má nové těleso hran? 30 + 12 . 5 = 90 Ověřte správnost výpočtu Eulerovou větou!

Jak „počítat“ archimédovská tělesa? Vypočítejme, kolik čtverců a kolik rovnostranných trojúhelníků je třeba k výrobě modelu na obrázku. počet čtverců …. x počet trojúhelníků ….. y Pak platí: Dosazením do EV získáme, že y = 8 . Pohledem na vrcholy tělesa zjistíme, že vrcholů čtverců je třikrát více než vrcholů trojúhelníků, a tedy x = 18 . K výpočtům parametrů archimédovských těles stačí tedy jen umět řešit soustavy rovnic.

Přehled archimédovských těles Dva typy mnohoúhelníků Tři typy Počet stěn, které se stýkají v jednom vrcholu 3 4 4 n 3 8 8 4 6 6 3 6 6 3 10 10 5 6 6 4 6 8 4 6 10 4 3 3 3 n 3 5 3 5 3 4 3 4 3 4 4 4 4 3 4 5 5 3 3 3 3 4 3 3 3 3 5

Něco pro představivost na závěr

Děkuji za pozornost