Trestní právo I. (hmotné) – 7 Trestní právo I. (hmotné) – 7. seminář Subjektivní stránka trestného činu Igor Barilik Právnická fakulta UK v Praze Katedra trestního práva bariliik@prf.cuni.cz Prezentace vytvořena kolektivem Igor Barilik, Katarína Danková a Kateřina Lukášová.

Subjektivní stránka trestného činu Zavinění = vnitřní vztah pachatele ke skutečnostem zakládajícím trestný čin (ke všem skutečnostem) Obligatorní znak Zavinění Fakultativní znaky (nejčastější) Pohnutka Cíl

Fakultativní znaky subj. str. Pohnutka Kvalifikovaná SPTČ povaha a závažnost TČ přitěžující/polehčující okolnost „zvlášť zavrženíhodná pohnutka“ Cíl Možný jen přímý úmysl „obmysl“

Složky zavinění Vždy v době činu Úmysl: obě složky Nedbalost: pouze intelektuální složka Složky zavinění intelektuální vnímání představy Volní (jen u úmyslného zavinění) vůle vyvolat svým jednáním rozhodnou skutečnost

Úmysl (§ 15 TZ) Následek pokládá za nutný → úmysl přímý Úmysl + srozumění → jako celek srozumění úmysl přímý chtěl způsobem uvedeným v T zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem nepřímý věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn

Srozumění je i smíření se (vč. lhostejnosti) Úmysl nepřímý Srozumění: Pachatel nepočítal se žádnou konkrétní okolností způsobilé zabránit následku Srozumění je i smíření se (vč. lhostejnosti) Nepravá lhostejnost (kladný vztah k oběma možnostem) → nepřímý úmysl Pravá lhostejnost (mlčky se smíří s následkem): Novotný: vědomá nedbalost (s ohledem na dosavadní praxi) Jelínek: nepřímý úmysl (s ohledem na znění zákona) Šámal (Beck): dosud obvykle vědomá nedbalost, ale není důvod zvýhodňovat lhostejného pachatele → nepřímý úmysl

Nedbalost (§ 16 TZ) Hrubá nedbalost: vyšší intenzita, zřejmá bezohlednost k zájmům chráněným TZ nedbalost vědomá věděl, že může způsobem uvedeným v T zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí nevědomá nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl

Nedbalost Kritériem je zachování potřebné míry opatrnosti Objektivní kritérium: obecně stejná míra + vyšší u někt. povolání právní předpisy (účelem musí být zabránit takovému následku) technické normy uznávaná pravidla opatrnost přiměřená situaci vyvolané pachatelem a okolnostem Subjektivní kritérium: osobní vlastnosti a zdravotní stav pachatele + okolnosti případu Možnost i povinnost předvídat musí být dána v době činu zároveň

Konstrukce SPTČ z hlediska zavinění Základní: nutný úmysl, nestanoví-li TZ výslovně, že postačí nedbalost - § 13 odst. 2 TZ Kvalifikovaná: nedbalost, pokud TZ nevyžaduje úmysl (jako člen, s cílem atp.) - § 17 TZ Těžší následek X jiná skutečnost: jde o skutečnosti, které existují v době činu a nejsou způsobeny až jednáním pachatele

= nesoulad intelektuální složky se skutečností Omyl = nesoulad intelektuální složky se skutečností Znaky TČ → rámec pro případný nesoulad představy pachatele se skutečností Omyl pozitivní negativní Omyl skutkový právní

Omyl skutkový negativní (§ 18 odst. 1) Nezná/nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem TČ Vylučuje tr. odpovědnost za úmyslný TČ Možný TČ spáchaný z nevědomé nedbalosti Nevěděl, ač mohl a měl vědět Skutkový negativní omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost: jako pozitivní skutkový omyl o znacích TČ – tedy pokus TČ (zvažte škodlivost)

Omyl skutkový pozitivní (§ 18 odst. 2, 3) Mylně předpokládá skutkovou okolnost, která je znakem TČ Skutečnost naplňující znak přísnějšího TČ → příprava/pokus tohoto TČ Skutečnost naplňující znak mírnějšího TČ → mírnější TČ X TČ z nedbalosti Skutkový pozitivní omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost: jako negativní skutkový omyl o znacích TČ – možno posoudit jen jako nedbalostní TČ

Omyl skutkový – zvláštní případy omyl v předmětu útoku (identita, vlastnosti): jde-li o skutečnost stejně právně významnou → omyl bez právního významu Omyl v kauzálním průběhu (aberatio ictus) → obvykle pokus dolózního TČ + dokonaný kulpózní TČ zvláštní případ aberatio ictus (podstatně jiné postižení, jiným způsobem) → dolus generalis (všeobecný úmysl) X více skutků

Pozitivní právní omyl → tzv. putativní delikt Omyl právní Pachatel neví o protiprávnosti činu (právní omyl negativní) X mylně se domnívá, že jedná protiprávně (právní omyl pozitivní) Pozitivní právní omyl → tzv. putativní delikt Nullum crimen sine lege → není TO

Omyl právní negativní (§ 19) Omluvitelný: nemohl se vyvarovat → není TO U mladistvého: omluvitelný vzhledem k věku, rozumové vyspělosti, prostředí → nevylučuje TO, ale možné upuštění od uložení T opatření (§ 11 ZSVM) Neomluvitelný: mohl se vyvarovat → polehčující okolnost Povinnost seznámit se s právní úpravou vyplývá z: právního předpisu, úředního rozhodnutí, smlouvy, zaměstnání, povolání, postavení, funkce, nebo mohl-li rozpoznat protiprávnost bez zřejmých obtíží

Literatura Novotný, O., Vanduchová, M., Vokoun, R., Šámal, P. a kol.. Trestní právo hmotné. I. 6.vydání. Wolters Kluwer ČR, Praha. 2010 Jelínek, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Leges, Praha. 2010 Solnař, V., Fenyk, J., Císařová, D., Vanduchová, M. Systém českého trestního práva. 1.vydání. Novatrix, Praha. 2009

Literatura Šámal, P. Trestní zákoník: komentář. 2.vydání. C.H. Beck, Praha. 2012 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (o soudnictví ve věcech mládeže)