VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T Somatický růst dětí v náhradní péči DĚTI NA CESTĚ   RNDr. Hana Kuželová, Ph.D.   VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T

Úvod do problematiky Porodní parametry a růst u dětí v jednotlivých typech péče Informace ke zdravotnímu stavu dětí v jednotlivých typech péče

Somatický vývoj Zdárný somatický vývoj je podmíněn: kvalitní výživou a životními podmínkami, dostatečnou stimulací ve všech souvisejících oblastech. Například nedostatečná motorická stimulace může vést k obtížím v růstu. Nedostatečná stimulace kognitivní může mít vliv na vývoj některých mozkových struktur. Somatický vývoj zahrnuje i vývoj imunity.

Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj Děti vystavené nepříznivému prostředí v prvních letech života – tedy i prostředí bez dostatečného kontaktu s dospělým a citového strádání (Langmeier, Matějček, 1974) – vykazují celou řadu obtíží i v oblasti somatického vývoje. Děti, které v některé oblasti potřeb (zejména socio-emoční) strádají, dosahují nižší tělesné hmotnosti i tělesné výšky (Cohen et al., 2008). Deprivace a působení negativních faktorů obecně se neprojevuje zpočátku jen zpomalením mentálního vývoje, ale i dlouhodobým zpomalením vývoje tělesného.

Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj Děti vyrůstající v nedostatečných citových podmínkách v dětských domovech mají sklony k opoždění v tělesném vývoji – z hlediska tělesné výšky, hmotnosti, ale i obvodu hlavy a hrudníku (Bakwin, 1949; Fried, Mayer, 1948; Smyke et al., 2004; Spitz, 1945; St. Petersburg – USA Orphanage Research Team, 2005). děti v ústavní výchově významné růstové a vývojové opoždění oproti normální populaci (Palacois et al., 2010) menší obvod hlavy a hrudníku (Smyke et al., 2004) může dojít k dřívější pubertě - puberta praecox (Baron et al., 2000; Teilmann et al., 2006) spojené nežádoucím sociálním a předčasně sexualizovaným chováním

Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj V opožděném tělesném vývoji nehraje primární roli malnutrice, ale psycho-sociální deprivace (Kim et al., 2003). Opoždění tělesného růstu následkem deprivace nazýváme „psychosociální malý vzrůst“ (Blizzard, 1990; Johnson, 2000a, 2000b; Skuse et al., 1996).

Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj Studie uvádějí velmi pozvolné zlepšení v tělesném vývoji dítěte po příchodu do náhradní péče, které trvá někdy až tři roky, než dojde k tzv. catch–up růstu a stabilizaci tělesné hmotnosti (Van Ijzendoorn et al., 2007) Catch-up růst je dobrým ukazatelem podmínek a kvality poskytované péče a zlepšení v kognitivním vývoji (Johnson et al., 2010). Je pravděpodobné, že ne tolik zlepšení výživy, ale zejména další změny, jako je například lepší výchovné a sociální prostředí, mají významný vliv na růst.

Porodní parametry Dle aktuálního výzkumu v ČR (Ptáček et al., 2011) jsou u dětí v různých typech péče významné rozdíly již v porodní hmotnosti a porodní délce. Zejména u dětí s nízkou porodní hmotností (s porodní hmotností pod 2500g) je somatický vývoj kriticky ohrožen (Johnson et al., 2010). Nízká porodní hmotnost dítě dále znevýhodňuje, děti s nízkou porodní hmotností jsou totiž náchylnější jak k nejrůznějším komplikacím, tak k následkům psychické deprivace. Proto je třeba věnovat jim zvláště zvýšenou péči, a to nejen zdravotní, ale zejména péči v oblasti sociálního kontaktu s dospělou osobou.

Nízká porodní hmotnost Děti umístěné do náhradní péče strádají od samého počátku svého života a vývojové opoždění má dále dlouhodobý charakter. Deficity v tělesném růstu i tělesné hmotnosti sice mohou být ovlivněny nedostatečnou výživou (zanedbávání biologickými rodiči, předčasný porod nebo intrauterinní malnutrice), ale ve většině případů úzce korelují s psychickou deprivací a strádáním v citové oblasti. Tyto děti mohou poté dále neprospívat, pokud se nezlepší podmínky, výživa či péče.

Porodní hmotnost a délka Průměrná porodní hmotnost: Dětí v biologických rodinách 3,55 kg. Děti z dětských domovů 2,97 kg. Děti v pěstounské péči 2,92 kg. Děti v náhradní péči tedy mají v anamnéze nižší porodní délku a porodní hmotnost oproti dětem v biologických rodinách. Ačkoli mají tyto děti ve srovnání s biologickými rodinami méně často v anamnéze uveden např. předčasný porod nebo porodní komplikace (ačkoli tento fakt může být způsoben chybějícími údaji), přesto je jejich porodní hmotnost a délka prokazatelně nižší. Tyto údaje opět mohou odrážet nepříznivý již prenatální vývoj (nechtěné těhotenství, strádání apod.). Průměrná porodní délka: Dětí v biologických rodinách 51 cm. Děti z dětských domovů 48 cm. Děti v pěstounské péči 48 cm.

Somatický vývoj u dětí v různých formách péče Studie v r. 2011 poukázala na nižší hodnoty tělesné výšky a tělesné hmotnosti u dětí v náhradních formách péče.

SD hodnoty pro výšku, váhu a BMI ve sledovaných souborech.

Tělesná výška Průměrný výškový přírůstek za dva roky je 12 cm u dětí z biologických rodin, 11 cm z pěstounských rodin a 14 cm u dětí z dětských domovů. V době testování se v průměru děti z dětských domovů nacházejí v období vrcholu růstového spurtu, což může mít vliv na výsledky srovnání. Nicméně zjištění, že děti v dětských domovech vykazují aktuálně růstovou rychlost v normě, svědčí o tom, že z hlediska fyzických potřeb děti v dětských domovech nestrádají a jejich růst tedy nemusí být zásadně ovlivněn. Pubertální růst začíná zhruba v jedenácti letech u chlapců a v devíti letech u dívek. V pubertě dochází k výraznému urychlení růstu - tzv. růstovém spurtu, který se objevuje u dívek přibližně v 11 letech a u chlapců po 13. roku věku. Přírůstek tělesné výšky je o 23 až 28 cm u dívek a o 26 až 28 cm u chlapců.

Tělesná hmotnost Hodnoty tělesné hmotnosti se u všech sledovaných skupin pohybují okolo průměru. Vzhledem k českým národním normám nevykazují zásadní rozdíl. Hmotnostní přírůstek za dva roky je u dětí z biologických rodin v průměru 9 kg, u dětí z pěstounských rodin 9,5 kg a u dětí z dětských domovů 13 kg. Z hlediska fyzických potřeb děti v dětských domovech nestrádají.

Náhradní výchovná péče a vliv na zdravotní stav Ohroženou oblastí u dětí v institucionálním prostředí je imunita (Catherine, 2005; Prescott, 2003), což nadále ovlivňuje celkovou zdravotní prognózu těchto dětí. Děti, které prošly ústavní péčí v raných obdobích, vykazují změny imunity ve smyslu vyšší nemocnosti, vyššího výskytu alergií apod. (např. Kessler et al., 2008; Espié et al., 2011).

Náhradní výchovná péče a vliv na zdravotní stav Mohou se vyskytovat i další fyzické obtíže související s nedostatečnou péčí v raném dětství - omezeným kontaktem s dospělým, oslabeným pocitem bezpečí a tedy i vyšší sensitivitou. V důsledku toho pak později i běžné každodenní stresory, které by za normálních okolností vůbec stresové reakce nevyvolaly, mohou u těchto dětí vyvolat i zcela neadekvátní reakci. Obtíže kardiovaskulární a neuroendokrinní (Perry et al., 1995), ischemická choroba srdeční, jaterní choroby, dokonce i pozdější rakovina plic (Kessler et al., 2008), u vzorku adoptovaných dětí bylo zjištěno jen 15 % úplně zdravých dětí (Johnson a kol., 1992), 85 % dětí mělo zdravotní problémy (Fisher et al., 1997), problémy se spánkem, hypertenze (Perry et al., 1995).  

Zdravotní stav dítěte B P D výborný 37,2 24,7 26 velmi dobrý 42,6 35,1 32 dobrý 14,9 23 slabý 1,1 1 špatný 3 nevím neuvedeno 4,3 9,1 15 CELKEM 100 údaje uvedeny v %

Zdravotní stav dítěte B P D žádná 49 46,8 48 medikace psychiatrická 1,1 9 4 medikace jiná 29,9 18,2 23 neuvedeno 22 26 25 CELKEM 100 Užívání medikace (údaje uvedeny v %)

Zdravotní stav dítěte B P D běžné nemoci 67 62,3 71 opakované záněty dýchacích cest 17 14,3 4 léčí se dlouhodobě 9,6 13 10 neuvedeno 6,4 10,4 15 CELKEM 100

Zdravotní stav dítěte B P D ne 67 72,7 80 ano 25,5 14,3 6 neuvedeno 7,5 13 14 CELKEM 100 Výskyt alergie

MOŽNÉ DŮSLEDKY INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE V RANÉM VĚKU V OBLASTI SOMATICKÉHO VÝVOJE Výchozí předpoklady: Opoždění tělesného vývoje Oslabený imunitní systém Zvýšená potřeba specializované lékařské péče Aktuální nálezy: Fyzický růst srovnatelný s ostatními skupinami Zdravotní stav dobrý Nejsou indikátory spec. lék. péče

ZÁVĚRY Ústavní péče nemá u zkoumaných skupin statisticky prokazatelný vliv na růstové charakteristiky dětí ani jejich zdravotní stav. Děti přicházejí do náhradních forem péče s řadou pre/perinatálních a rodinných rizik, nicméně ve všech formách péče se jim v oblasti zdravotního stavu tyto rizika – u sledovaných skupin kompenzovat.

Děkuji za pozornosti