Semenná banka Anna Vlachovská

Obnova degradovaných stanovišť Přísun semen a vegetativních částí rostlin: Biotické faktory exozoochorie endozoochorie Abiotické faktory vítr voda semenná banka

Semenná banka: Výzkum: banka živých semen v půdě doba životnosti semen je různá dormance semen Výzkum: druhové složení životaschopnost semen hloubka výskytu semen vliv velikosti, tvaru a povrchu semen na životnost a hloubku pohřbení

Klasifikace semenné banky 1. Thompson & Grime 1979: 4 typy: podle sezónního výskytu semen 2 typy přechodné a 2 typy trvalé banky nutno sbírat data během celého roku, znát sezónní dynamiku

sezónní výskyt semen ve dvou hloubkách pod povrchem 2. Poschlod & Jackel 1993: 4 typy: sezónní výskyt semen ve dvou hloubkách pod povrchem A – přechodná banka B – přechodná banka C – krátce přetrvávající banka D – dlouho přetrvávající banka

semena jsou v půdě živá maximálně 1 rok, spíš mnohem kratší dobu 3. Thompson et al. 1997 3 typy: podle doby, po jakou přetrvávají semena v půdě Přechodná (transient) semena jsou v půdě živá maximálně 1 rok, spíš mnohem kratší dobu Krátkodobě přetrvávající (short-term persistent) semena jsou v půdě 1 – 5 let Dlouhodobě přetrvávající (long-term persistent) semena jsou v půdě déle než 5 let

Výzkum životnosti semen: přirozeně pohřbená semena druhy, které na stanovišti dříve rostly, dnes už nerostou  jak dlouho jsou v zemi archeologické výzkumy, zbořené budovy, … hloubka pohřbení semen čím jsou semena hlouběji, tím déle v zemi leží experimenty s umělým pohřbíváním semen pytlíky se semeny jsou zakopány a postupně vykopávány – všechny podmínky nejsou stejné jako u přirozeně pohřbených semen  nelze se zcela spolehnout vždy lze určit jen MINIMÁLNÍ délku života semene

Metody studia semenné banky Separační metody (seed separation) – separace semen vyplavováním, nebo vymýváním a prosíváním, nebo oběma způsoby najednou vymývání a prosívání semen zahrnuje redukci objemu půdního vzorku přes síta různých velikostí

Metody objevování semenáčků (seedling emergence) – vzorky jsou rozloženy v květníkách a ponechány ve známých podmínkách k nastartování klíčení semen. doba potřebná ke klíčení je úměrná tloušťce vrstvy půdy v květníku doba potřebná ke klíčení je kratší ve skleníku než ve venkovních podmínkách problémy s prostorem  redukce objemu vzorku přes síta méně prostoru, rychlejší klíčení a větší procentuální úspěšnost klíčení

Standardizace odběru půdních vzorků: Prvotní studie – složení vegetace, rozmístění jedinců, rozeznání semenáčků Pro rozeznání trvalé a přechodné banky alespoň 2 vrstvy půdy zvlášť Odebírání vzorků brzy na jaře – přirozená stratifikace Promytí na hrubém sítě a přes síto 0,212 mm Rozložení na sterilní substrát, co nejtenčí vrstva (ne víc než 5 cm) Kontrola – zda není kontaminace Vytrhání semenáčků co nejdřív, chránění před herbivory Zbylá semena ručně vytřídit Kompletní popis vegetace, odkud je snímek Dostatek replikací – podle hustoty a shlukovitosti  víc menších vzorků

Životnost semen váha a velikost semen typ společenstva hlubší vrstvy půdy: menší a lehčí semena z větších semen ta kulatější větší životnost semen typ společenstva polní plevele – dlouhožijící semena luční rostliny – střední délka životnosti opadavé lesy – přechodná semenná banka

Literatura Bekker, R. M. (1998): The Ecology of Soil Seed Banks in Grassland Ecosystems. Van Denderen, Groningen. Bekker, R. M., Schaminée, J. H. J., Bakker, J. P., Thompson, K. (1998): Seed bank characteristics of Dutch plant communities. Acta Bot. Neerl. 47, 15-26. Thompson, K., Bakker, J. P., Bekker, R. M. (1997): The Soil Seed Banks of North West Europe: methodology, density and longevity. Cambridge University Press. Thompson, K., Grime, J. P. (1979): Seasonal variation in the seed banks of herbaceous species in ten contrasting habitats. Journal of Ecology 67, 893-921.